Boskovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Boskovice

Centrum Boskovic s židovskou čtvrtí
Znak obce BoskoviceVlajka obce Boskovice
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0641 581372
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Blansko (CZ0641)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Boskovice
Historická země Morava
Katastrální výměra 27,83 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 11 639 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 381 m n. m.
PSČ 680 01
Zákl. sídelní jednotky 19
Části obce 5
Katastrální území 5
Adresa městského úřadu Městský úřad Boskovice
Masarykovo nám. 4/2
680 18 Boskovice
Starosta Bc. Hana Nedomová (ČSSD)
Oficiální web: www.boskovice.cz
Email: mu@boskovice.cz
Boskovice
Red pog.svg
Boskovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boskovice (německy Boskowitz), (v jidiš בוסקוויצ) jsou městookrese BlanskoJihomoravském kraji, 14 km severně od Blanska a 33 km severně od Brna na hranicích Drahanské vrchoviny. Severovýchodně od města leží vodní nádrž Boskovicepřírodní park Řehořkovo Kořenecko. Jižní částí města protéká potok Bělá. V roce 2016 zde žilo přes 11 500 obyvatel. Historické jádro města včetně ghetta je od roku 1990 městskou památkovou zónou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Boskovický hrad
Zámek

Boskovice jako trhová osada byla založena pravděpodobně ve 13. století. Avšak z archeologických nálezů lze usuzovat, že osídlení v těchto místech je daleko starší. První uvedení názvu Boskovice je z roku 1222, kdy Jimram z Boskovic byl svědkem vydání listiny Přemyslem Otakarem I. O sto let později, roku 1313, je datována první zmínka o Boskovickém hradu. První písemná zmínka přímo o městě samotném pochází z roku 1413. V roce 1463 v Praze povoluje král Jiří z Poděbrad Boskovicím pořádat jarmark a výroční trhy na den svatého Víta.

V roce 1759 bylo prvně v boskovických listinách použito názvu „město Boskovice“. K povýšení na město tedy pravděpodobně došlo někdy za vlády Marie Terezie (17401780). Za vlády jejího syna Josefa II. byl v Boskovicích zřízen magistrát, ale také odňato hrdelní právo, které Boskovice měly právo užívat od roku 1255.

K Boskovicím patří také židovská obec. V roce 1454 vydal král Ladislav Pohrobek zákon o vyhnání Židů z královských měst. Většina Židů přicházejících v tuto dobu byla původem právě z Brna. Uzavřené ghetto oddělené od města dvěma branami vzniklo v roce 1727.[2] V roce 1930 se k židovské národnosti hlásilo 318 boskovických obyvatel. Ve dnech 14. a 15. března 1942 bylo z Boskovic do koncentračních táborů deportováno 458 židovských obyvatel, z nichž se vrátilo jen 14 lidí.[3]

Do roku 1792 Boskovice patřily do Olomouckého kraje. Změnou však byly přesunuty do kraje brněnského. V roce 1848 byl nově zřízen podkraj Boskovický, později okres Boskovice. Ten byl zrušen k 1. lednu 1960 a Boskovice přešly pod okres Blansko.

Majitelé Boskovic[editovat | editovat zdroj]

Prvními majiteli města i hradu byli páni z Boskovic. V letech 13981458 je vystřídali páni z Kunštátu, ale po nich se opět vrátili Boskovicové. Od roku 1547 se držení majetku přesunulo na rod Ederů ze Šťavnice. Po dvaceti letech převzali panství Morkovští ze Zástřizl. Na konci 17. století získal Boskovice rod Ditrichštejnů. Posledním majitelem města byl rod Mensdorff-Pouilly, kteří město převzali v 50. letech 19. století.

Název města[editovat | editovat zdroj]

Název Boskovic se dle záznamů vyvíjel postupně z Boskoviz v roce 1222 přes Boskowitz (1308), neopevněné městečko Bozkowicz (1632), ex oppido Bosskowicz (1708/12), obec Boskowitz Olomoucký kraj (1751), Boskowitz Brněnský kraj (1848), obec Boskovice okres Boskovice (1850–1950), Boskowitz / Boskovice (1939–45) až po současné (od roku 1961) Boskovice okres Blansko.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Jakuba Staršího
Náměstí s radnicí

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[4]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Boskovice 6204 6119 6443 6547 7306 7322 7595 7244 8235 8837 11045 11290 11359 11502
Počet domů část Boskovice 738 788 784 828 950 1093 1265 1491 1551 1682 1761 1914 1999 2253

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Současné a bývalé místní části

Boskovice tvoří pět místních částí:

V minulosti byly součástí Boskovic i dnes samostatné obce Chrudichromy (1976–1991), Lhota Rapotina (1980–1991), Ludíkov (1986–1992), Němčice (1986–1991), Sudice (1980–1991), Újezd (1981–1992), Valchov (1986–1991) a Velenov (1986–1992).[5]

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006–2014 byl starostou Jaromír Dohnálek (ODS). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 10. listopadu 2014 byla do této funkce zvolena Hana Nedomová (ČSSD).[6]

Pravidelné akce[editovat | editovat zdroj]

  • Kulturní festival Unijazz
  • Pravidelně se koná jarní sraz Velorexů.
  • Sraz Boskovického sedmizubce
  • Festival Boskovice každoročně druhý víkend v červenci
  • Hradhouse
  • Festival dechových orchestrů Josefa Růžičky
  • Husí slavnosti
  • Vánoční jarmark

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Seznam památek v Boskovicích a Seznam kulturních památek v Boskovicích.
Synagoga v židovském městě

Velká židovská komunita obývala židovské město, z něhož se zachovalo několik domů, synagoga, židovský hřbitov a jedna původní brána.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

  • Přírodní památka Lebeďák
  • Vodní nádrž Boskovice – vstup je povolen pouze na hráz a je zakázáno koupání.
  • Melkovské údolí – za lesem Doubravou na Melkovském potoce, mezi přehradou a osadou Melkov – výjimečná jarní květena, pole petrklíčů a devětsilů.
  • Pilské údolí – v údolí bývaly tři vodní mlýny, každý s vlastním rybníkem, v současné době jsou zde rybníky dva a jeden dochovaný mlýn.
  • Vratíkovský kras – přírodní rezervace s krasovými jevy rozkládající se východně od Boskovic.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska kardinála Tomáše Špidlíka v rodných Boskovicích
Související informace naleznete také v článku Seznam rodáků a obyvatel Boskovic.

V Boskovicích žila či se narodila řada významných osobností, jak pedagogové, tak osoby kulturně či sportovně činné. Jedním z nich byl i například objevitel Věstonické venuše Karel Absolon, členové místního Musejního spolku a dlouholetí badatelé na 15 km vzdáleném keltském oppidu Staré Hradisko František Lipka a Karel Snětina, malíř František Řehořek (podle nějž byl pojmenován přírodní park Řehořkovo Kořenecko) a také malíř Otakar Kubín, dále Yvetta Hlaváčová, jež reprezentuje republiku v dálkovém plavání. Mezi další rodáky – sportovce – patří například i hokejista Jan Kolář. Dalším rodákem z Boskovic je Jaroslava Maxová, operní pěvkyně a pěvecká pedagožka. Z Boskovic pochází také fotograf Josef Koudelka, žijící v Paříži. Významným rodákem je také kardinál Tomáš Špidlík. V neposlední řadě mezi boskovické rodáky patří i Josef Dobeš (VV, Pro sport a zdraví), ministr školství mládeže a tělovýchovy za vlády Petra Nečase.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Přeskrajová spolupráce[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Panorama[editovat | editovat zdroj]

Panoramatický pohled na město od jihu
Panoramatický pohled na město od jihu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Židovské město v Boskovicích, Tournavigator.cz
  3. BRÁNSKÝ, Jaroslav. Boskovice v proměnách času. Brno : Městský národní výbor v Boskovicích, 1990. S. 14.  
  4. Boskovice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21, [cit. 2017-02-19]. Dostupné online.  
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online.  
  6. SRSTKOVÁ, Petra. Starostkou Boskovic se stala Hana Nedomová. Blanenský deník [online]. 2014-11-11 [cit. 2014-11-11]. Dostupné online.  
  7. http://astronomia.zcu.cz/planety/planetka-25358
  8. Foto: http://kareldruhy.rajce.idnes.cz/Planetka_Boskovice_2011/ http://www.boskovice.cz/planetka-boskovice/d-22091

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]