Otakar Kubín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Otakar Kubín
Otakar Kubín
Otakar Kubín
Narození22. října 1883
Boskovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. října 1969 (ve věku 85 let)
Marseille
FrancieFrancie Francie
Místo pohřbeníProvence-Alpes-Côte d'Azur
Národnostčeská
VzděláníSochařsko-kamenická škola v Hořicích
Akademie výtvarných umění v Praze
profesoři:
Václav Brožík
a Vojtěch Hynais
Povolánísochař
malíř
Hnutínovoklasicismus
Spolky:
Osma (umělecká skupina)
Umělecká beseda
Spolek výtvarných umělců Mánes
Významná dílaKytice ve džbánu
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Památník Otakara Kubína v Boskovicích

Otakar Kubín (francouzsky Othon Coubine; 22. října 1883 Boskovice[1]17. října 1969 Marseille) byl československý malíř, sochař a grafik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Otakar Kubín absolvoval sochařsko-kamenickou školuHořicích v letech 18981900, od roku 1900 do roku 1904 studoval Akademii výtvarných uměníPraze, kde byl žákem Václava Brožíka, Vojtěcha Hynaise, Hanuše SchwaigeraFrantiška Thieleho. Kubín si nějaký čas vydělával jako kreslič dokumentace speleologických výprav Karla Absolona do Moravského Krasu. Byl členem Osmy, účastnil se výstavy v roce 1907. Nějaký čas působil jako asistent kreslení na pražské Uměleckoprůmyslové škole.

V roce 1913 odešel do Francie. V roce 1925 Kubín přijal francouzské občanství. V roce 1932 se stal členem Umělecké besedy, také byl členem Mánesa. V roce 1952 se vrátil na Moravu do rodných Boskovic, zde zůstal dvanáct let. Pak zamířil zpět do Francie, kde vstoupil do Komunistické strany Francie (Parti communiste français).

Na rozdíl od ostatních z Osmy Kubína kubismus ovlivnil jen málo. Po 1. světové válce je jeho dílo novoklasicistní, proslulé jsou jeho Kytice ve džbánu. Ve Francii je velmi proslulý a od roku 1919 pravidelně vystavuje v Salonu nezávislých (francouzsky: Salon des Indépendants) a od roku 1924 také na salonu v Tuileriích v Paříži. Kubín je pohřben v městečku Apt ve Francii.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Olej[editovat | editovat zdroj]

Švec (školní práce), Plot zahrady (1902), Podobizna (1903), Moravská krajina (1905), Předvečer (1907), Dobývání písku, Vykopávání brambor, Žně v Boskovicích (1908), Zátiší, Hřbitovní kaple v Boskovicích, Portrét Bohumila Kubišty (1910), Imaginární podobizna Edgara Alana Poea (1911), Duel (1912), Přadlena (1920), Fenaison (1921), Krajkářka, Venkované z Auvergne (1923), Sedící akt (1925), Kaplička v Simiane (1926), Ležící akt (1930), Krajina v Auvergne (1927–30), Kytice (1929), Okolí Cannes (1932), Akt (1933), Jaro v Simiane, Dům na venkově, Krajina se skálou, Žně (1934), Rybník na Suchém (1952), Ovesné pole (1955), Červená zahrada (1957).

Grafika[editovat | editovat zdroj]

Job, Krajkářka, Rodina umělcova (1919), Neplačte, Fenaison, Švadlena, Hlava starce (1920), Kurtisána (1921), Dívka, Krajina, Švadlena, Akt na pohovce, Panorama Simianu, Dívka s náhrdelníkem (1922), Dívka s páskou ve vlasech (1923), Okolí Aptu (1924), Úsměv (1925), Kytice (1931), Most, Studie stromu (1933).

Plastiky[editovat | editovat zdroj]

Maska (bronz, 1922), Žena z Marseille (bronz, 1928), Ležící dívka (reliéf v kameni, 1928), Mulatka (bronz, 1931), Dívka se zrcadlem (pálená hlína, 1932)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Otakar Kubín, Jiří Siblík, (monografie Odeon 1980)
  • VYKOUPIL, Libor. Ecce homo : z rozhlasových fejetonů. Brno: Julius Zirkus, 2004. 312 s. ISBN 80-903377-0-8. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]