Oskar Kokoschka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oskar Kokoschka
Oskar Kokoschka
Oskar Kokoschka
Narození 1. března 1886
Pöchlarn
Úmrtí 22. února 1980 (ve věku 93 let)
Montreux
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Povolání malíř, dramatik a spisovatel
Ocenění Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Erasmus Prize
Partner/ka Alma Mahlerová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oskar Kokoschka [kokoška] (1. března 1886, Pöchlarn, Dolní Rakousy22. února 1980, Montreux, Švýcarsko) byl rakouský malíř, ilustrátor a grafik, kromě toho ale i spisovatel a autor divadelních her (dramatik). Nejznámější jsou jeho intenzivní expresivní portréty, u kterých se snaží vystihnout psychiku a emoce modelu, a malby krajin, především množství městských a krajinných panoramat. Jeho tvorbu ovlivnila vídeňská secese, německý expresionismus a fauvismus. V malbě používá syté barevnosti, energické tahy štětce, deformaci figur.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho předkové z otcovy strany pocházeli z pražských zlatníků. Narodil se 1. března 1886 v Pöchlarnu, avšak hned následujícího roku se rodina přestěhovala do Vídně. V letech 19051909 studoval na Universitě užitých umění ve Vídni, kde byl jedním z jeho učitelů Gustav Klimt. Věnoval se především portrétům, ovlivněn Van Goghem a vládnoucí secesí. Velký vliv na něj měl i vídeňský malíř Rudolf Kalvach, kterého považoval za svého učitele.[1]

Měl vášnivý, často bouřlivý poměr s Almou Mahlerovou-Werfelovou, krátce po smrti její čtyřleté dcery Marie Mahlerové a ukončení jejího poměru s Walterem Gropiem. V roce 1912, po několika společných měsících s ním Alma otěhotněla, dítě si však nechala vzít a odmítla také sňatek. Roku 1914 se vztah rozpadl a Kokoschka nakonec nastoupil do rakouské armády a coby dobrovolník bojoval v první světové válce; v Haliči byl těžce zraněn. Přesto Kokoschka miloval Almu po celý život a jedna z jeho nejlepších prací, Bouře („Větrná nevěsta“), je k její poctě. Vztahem s Almou byla inspirována také jeho báseň Allos Markar.

Po 1. světové válce působil několik let v Drážďanech a následně cestoval po Evropě. Roku 1931 se vrátil do Vídně, avšak před sílícím nacismem roku 1934 odešel do Prahy. Zde maloval portrét prezidenta T. G. Masaryka a poznal i svou budoucí ženu, Češku Oldu Palkovskou. Zároveň inicioval vznik spolku Oskar-Kokoschka-Bund, jemuž předsedal Theo Balden a jenž usiloval o umění nezávislé na nacistické estetice, která jeho obrazy označovala za zvrhlé umění. V Praze namaloval řadu pohledu na Vltavu, Karlův most, Malou Stranu a Staré Město. Obdržel československé státní občanství a krátce po Mnichovské dohodě, 16. října 1938, prchl před nacismem do Anglie. Během 2. světové války zde zůstal, oženil se a aktivně se účastnil emigrantského kulturního života.

Britským občanem se stal roku 1946. Po krátkém pobytu v USA se pak usadil ve Švýcarsku, kde proběhly jeho první velké poválečné výstavy a kde žil až do konce života. Teprve roku 1975 přijal zpět rakouské státní občanství.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Coby malíř bývá srovnáván se svým současníkem Maxem Beckmannem, který byl německým sochařem, malířem, spisovatelem a projektantem. Oba se snažili o nezávislost na německém expresionismu. Mezi známé Kokoschkovy obrazy patří zmíněná Větrná nevěsta, Červené vejce, Pohled na Karlův most či jeho autoportréty.

Kromě toho psal básně, eseje a zpočátku také dramata, která si od 90. let 20. století znovu získávají popularitu. Roku 1971 vyšla jeho autobiografie nazvaná Mein Leben, roku 1984 pak jeho korespondence.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oskar Kokoschka na anglické Wikipedii.

  1. Marek Kerles. Rakouský odsun naruby. Lidové noviny. 2 2014.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]