Přeskočit na obsah

Moravská Třebová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Moravská Třebová
Náměstí T. G. Masaryka s radnicí
Náměstí T. G. Masaryka s radnicí
Znak města Moravská TřebováVlajka města Moravská Třebová
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecMoravská Třebová
Obec s rozšířenou působnostíMoravská Třebová
(správní obvod)
OkresSvitavy
KrajPardubický
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel9 550 (2025)[1]
Rozloha42,05 km²[2]
Nadmořská výška360 m n. m.
PSČ571 01
Počet domů1 928 (2024)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.2
Počet ZSJ13
Kontakt
Adresa městského úřaduT. G. Masaryka 29
571 01 Moravská Třebová
posta@mtrebova.cz
StarostaPavel Charvát (ODS)
Oficiální webwww.moravskatrebova.cz
Moravská Třebová
Moravská Třebová
Další údaje
Kód obce578444
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moravská Třebová (moravsky Střebová, německy Mährisch Trübau)[4] je město v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Leží na severozápadní Moravě. Žije zde přibližně 9 600[1] obyvatel.

Město založil roku 1257 Boreš z Rýzmburka jako typické kolonizační město s pravidelným půdorysem náměstí. Řada staveb a uměleckých děl dodnes upomíná na hospodářský rozkvět a vysokou kulturní úroveň města za vlády pánů z Boskovic a Ladislava Velena ze Žerotína (1486–1622), kdy byla Moravská Třebová centrem humanistické vzdělanosti a dostala přízvisko Moravské Athény.

Do roku 1945 byla Moravská Třebová součástí německého jazykového ostrova zvaného Hřebečsko (Schönhengstgau) a v jejím hospodářském životě vždy dominovala textilní výroba.

Možný původ jména Moravské Třebové je dvojí: buď vychází z osobního jména Třěb(a), které bylo domácí podobou některého jména obsahujícího Třeb- (např. Třebomysl, Třebohost, Třebovít) nebo ze jména říčky Třebové, jejíž jméno je starý přívlastek třěbová (tj. voda, řeka atd.) a označující vodní tok tekoucí vytříbeným, tj. prosekaným místem. Přívlastek Moravská doložen už od konce 13. století na odlišení od nedaleké České Třebové. Německé jméno vzniklo z českého.[5]

Moravská Třebová roku 1840

Město bylo založeno ve druhé polovině 13. století českým šlechticem Borešem z Rýzmburka, nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1270. První rozkvět nastal za Ladislava z Boskovic po roce 1485. Po požárech v letech 1509 a 1540 bylo město rozšířeno, vystavěno z kamene a cihel, a opevněno kamennými hradbami s jedenácti baštami. V majetku Ladislava Velena ze Žerotína na přelomu 16. a 17. století se stalo centrem humanismu, dostalo přízvisko Moravské Athény. Ladislav Velen také dal vystavět nynější chloubu města, manýristická arkádová křídla zámku. Po třicetileté válce bylo celé panství v majetku Lichtenštejnů a postupně upadalo. V roce 1660 ve městě působil jako rychtář Gregor Francz.[6] V 17. a 18. století nabýval na významu textilní průmysl, ovšem sousední Svitavy získaly v tomto ohledu náskok díky železnici. Přes Moravskou Třebovou vedou koleje (dnešní Trať 017) až od roku 1889. V první polovině 20. století ve městě sílil německý nacionalismus, zvláště pak v době po vyhlášení Československa a v době hospodářské krize ve třicátých letech. Během druhé světové války se město a okolí stalo součástí německé říše. Po válce bylo původní německé obyvatelstvo vysídleno. K městu byly postupně připojeny samostatné obce Sušice, Udánky a velká obec Boršov.

15. dubna 2025 město získalo titul Historické město roku 2024, které pořádá Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, spolu s ministerstvy kultury a pro místní rozvoj.[7]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 7 660 a 5 192 8 731 a 6 056 10 321 10 654 a 7 733 10 308 9 149 10 732 a 8 167 7 956 9 199 9 892 10 966 11 668 11 586 10 542 9 627
Počet domů 857 854 972 1 034 1 058 1 152 1 375 1 482 1 401 1 447 1 565 1 711 1 773 1 873 1 928

Městská správa

[editovat | editovat zdroj]

Členění města

[editovat | editovat zdroj]

Moravská Třebová se skládá ze dvou katastrálních území:

Od 1. ledna 1976 do 31. srpna 1990 k městu patřil i Útěchov, od 1. ledna 1976 do 31. prosince 1991 Radkov a od 1. ledna 1981 do 31. prosince 1991 také Malíkov.[10]

Městské symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. července 1993.[11]

Logo města

[editovat | editovat zdroj]

Velmi poukazuje na největší památku Moravské Třebové, jsou na něm moderním způsobem vyobrazeny renesanční zámecké arkády. Jedná se o důstojný symbol, který zaujme díky své jednoduchosti a modernímu pojetí. Vyobrazení zámeckých arkád jednoznačně definuje rozpoznatelnost renesanční památky z 13. století. Použití barev u městského znaku červené a modré, je v souladu s historií a dědictvím města. Za symbol města Moravská Třebová byl schválen radou dne 17. prosince 2018.

Znak města

[editovat | editovat zdroj]

Z dávných historických pramenů bylo ukázáno, že město používá svůj znak již od 13. století, jedná se o bílo-červeně šachovanou orlici se zlatou korunou, která je vyobrazenou na podkladu modrého štítu. Protože znaky Moravské Třebové, Olomouce a moravské zemské orlice byly prakticky stejné, požádalo v roce 1992 město o úpravu a schválení znaku ČNR. Návrh byl schválen 11. prosince 1992 heraldickou komisí ČNR.

Znělka města

[editovat | editovat zdroj]

Dne 18. února 2013 schválila rada města za obecní znělku hudební dílo od místního autora Josefa Klíče. Tato znělka byla vyhotovena v podání žesťového kvarteta a vypracovaná ve dvou verzích. Kratší melodie zní vždy v úvodní části vysílání městského rozhlasu. S delší verzí se při různých společenských a kulturních akcích pořádaných městem.

Město leží na železniční trati Třebovice v Čechách – Chornice – Prostějov/Velké Opatovice na které leží stejnojmenná stanice, silnici první třídy I/35 a silnici druhé třídy II/368.

V Moravské Třebové se pravidelně od roku 2000 koná Fotofestival Moravská Třebová. Vždy poslední víkend v květnu se koná hudební festival Moravskotřebovské Arkády. V sobotu se koná vystoupení žáků z místní ZUŠ a ve večerních hodinách několik známých umělců. V nedělním programu se představí několik sborů z Moravské Třebové a okolí. Mezi další hudební festivaly patří Hřebečský slunovrat, Moravskotřebovský bramborák. Festival Kejkle a kratochvíle připomíná dřívější dobu. Jednou za rok v Moravské Třebové probíhá Kinematograf bratří Čadíků.

Turistika a sport

[editovat | editovat zdroj]

Region Moravské Třebové se vyznačuje převážně pahorkatinami a vrchovinami, což znamená příležitosti pro pěší turistiku, cykloturistiku a další formy rekreace.

Přímo ve městě se nalézá zrekonstruovaný plavecký areál, zimní hokejový stadion, fotbalové hřiště a tenisové kurty.

Účastníci Olympijských her narozeni v Moravské Třebové

[editovat | editovat zdroj]
  • Leopold König (* 1987), OH 2016 (cyklistika)
  • Roman Kreuziger (* 1986), OH 2008 a OH 2012 (cyklistika)
  • Pavel Sedláček (* 1968), OH 1992, OH 1996, OH 2000 (atletika – hod kladivem)
  • Rudolf von Eichthal (1877–1974), OH 1936 (výtvarné soutěže – literatura)[12]

Společenský život

[editovat | editovat zdroj]

Samospráva města od roku 2017 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[13]

Region Moravskotřebovska a Jevíčska

[editovat | editovat zdroj]

Město je centrem dobrovolného svazku obcí Region Moravskotřebovska a Jevíčska.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Moravské Třebové.

Město Moravská Třebová bylo vyhlášeno již roku 1956 městskou památkovou rezervací, obnoveno roku 1980.

Boršov (Moravská Třebová):

  • Kostel svaté Anny
  • Schodiště na hřbitov, kryté
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Zbořená klasicistní hospoda na rozcestí k MT
  • Množství původní malebné architektury

Sušice:

Udánky:

Významné osobnosti a rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Jedná se většinou o významné osoby, které se ve městě narodili, zemřeli nebo v něm určitou dobu pobývali.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Statistický lexikon obcí - 2024. Český statistický úřad. 29. listopadu 2024. Dostupné online.
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 547. 
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 609, 614. 
  6. https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/2883?image=216000010-000253-003368-000000-000136-000000-00-B01812-00640.jp2
  7. Titul Historické město roku 2024 získala Moravská Třebová | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2025-04-15]. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 597, 471, 317. 
  11. Udělené symboly – Moravská Třebová [online]. 1993-07-15 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  12. Olympedia [online]. [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. 
  13. https://www.facebook.com/224337820660/photos/a.224602710660.177507.224337820660/10155245440180661/?type=3
  14. Archivovaná kopie. www.mtrebova.cz [online]. [cit. 2006-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-08-28. 
  15. V Moravské Třebové lidé přispívají na sochu plačící dívky - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2018-11-30 [cit. 2024-10-30]. Dostupné online. 
  16. BROULÍK, Petr. Letec z Moravské Třebové sloužil nacistům. Od Hitlera dostal řád. iDNES.cz [online]. 2015-02-21 [cit. 2024-10-30]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]