Bohuňov (okres Svitavy)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bohuňov
Bohuňov, v pozadí kostel sv. Jiljí
Bohuňov, v pozadí kostel sv. Jiljí
Znak obce BohuňovVlajka obce Bohuňov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0533 577812
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíSvitavy
Okres (LAU 1)Svitavy (CZ0533)
Kraj (NUTS 3)Pardubický (CZ053)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel140 (2021)[1]
Rozloha2,89 km²
Katastrální územíBohuňov nad Křetínkou
Nadmořská výška398 m n. m.
PSČ569 04
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBohuňov 49
569 04 Brněnec
bohunov@tiscali.cz
StarostaIng. Milan Řihák
Oficiální web: www.obecbohunov.cz
Bohuňov
Bohuňov
Další údaje
Kód obce577812
Kód části obce6394
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Bohuňov se nachází v okrese SvitavyPardubickém kraji, zhruba 17 km jižně od Svitav a 10 km severozápadně od Letovic. Žije zde 140[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní název obce byl Bůh Nový.[2] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1382.

5. dubna 2017 byly obci uděleny znak a vlajka.[3]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

V Bohuňově stával kostel, který se zřítil při povodni, když se protrhly tamní rybníky. Kostelní zvon se v troskách nepodařilo najít. Jednoho dne jej vyhrabal kohout a svině a našla jej kolemjdoucí dívka na louce u Letovic – až tam ho odnesla voda. Zvon byl zavěšen do tamního kostela sv. Prokopa a při zvonění oznamoval své nalezení: „Kohout mě vyhrabal, svině mě vyryla, panna mě našla!“

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Jan Vítek: Brána z Čech na Moravu s pověstmi opředenou soutěskou
  3. REKOS

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠRÁMKOVÁ, Marta, SIROVÁTKA, Oldřich. Živá voda – Lidové pověsti z Čech, Moravy a Slezska. Praha: Albatros, 1986.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]