Pustá Kamenice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pustá Kamenice
Kostel svaté Anny v Pusté Kamenici
Kostel svaté Anny v Pusté Kamenici
Znak obce Pustá KameniceVlajka obce Pustá Kamenice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0533 578631
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Polička
Okres (LAU 1) Svitavy (CZ0533)
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 324 (2020)[1]
Rozloha 15,31 km²
Katastrální území Pustá Kamenice
Nadmořská výška 620 m n. m.
PSČ 569 82
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Pustá Kamenice 64
569 82 Borová u Poličky
obec@pustakamenice.cz
Starosta Jaroslav Sklenář, DiS.
Oficiální web: www.pustakamenice.cz
Pustá Kamenice
Pustá Kamenice
Další údaje
Kód části obce 136824
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pustá Kamenice je obec nacházející se v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Žije zde 324[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci, staré uhlířské osadě, se v dokumentech datuje k roku 1392. Název obce byl nejspíše odvozen tak, že „Pustá“ má původ od pusté krajiny a „Kamenice“ od starého významu slova kamenice, které původně znamenalo kamennou komoru, nepochybně část vesnického obydlí, kde se mimo jiné uchovávaly potraviny. Jiné vysvětlení přívlastku Pustá pochází z období třicetileté války, kdy byla obec zničena Švédy. Zmiňuje se však o ní již v církevních zápisech z doby Karla IV. V dobách husitských válek byla úplně obyvateli opuštěna, následkem toho zpustla a odtud prý její název Pustá. Je zřejmé, že obec bude ještě o několik desítek let starší než sousední obce Krouna, Otradov atd. Staršímu datu vzniku obce napovídá též zmínka o prvním dřevěném kostelíku v obci, který byl vybudován zdejšími obyvateli kolem roku 1350.

Při sčítání lidu v roce 1584 žilo v obci 15 usedlých lidí. Po třicetileté válce, v roce 1561 měla vesnice 11 domů a žilo v nich 35 obyvatel. Sedlák žádný, samí zahradníci (majitelé pouhých zahrad bez pole). Tímto je dáno také to, že zdejší lidé byli nejdříve uhlíři (pálili v milířích uhlí ze dřeva, kterého zde byl vždy dostatek). Teprve po vykácení hlubokých lesů, které se zde rozprostíraly, se postupně stávali rolníky.

V roce 1930: „Rozloha obce činí 1531 ha 44 a, počet obyvatel 993, domů 136. Je tu obecní úřad, farní úřad katolický, lesní revírní správa, dva mlýny, pila (vodní), tírna Inu. Z domácího průmyslu zastoupeno je tkalcovství jutových koberců a vyšívání bílého prádla. Velkostatek Thurn-Taxise má v katastru obce lesy v rozloze 1030 ha. Spořitelní a záložní spolek pro Pustou Kamenici a okolí (kampelička), obecní knihovna o 330 svazcích, knihovna Hosp. čten. spolku o 160 svazcích a Spolek divad. Ochotníků pečují o další sebevzdělání občanu. Fr. Černý“[2]

Exulanti[editovat | editovat zdroj]

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Rodičům protestantů mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům.

V roce 1742 prokazatelně odešli z Pusté Kamenice do Münsterbergu v pruském Slezsku:

  • Krčil Norbert (*1703 Pustá Kamenice), Krčil Václav (†1745 Münsterberg) a Krčil (Krotschil) Mikuláš s rodinami. Ve farnosti Krouně byla souzena Magdalena Krčilová a její manžel Tomáš. Tam byl později (v roce 1776) vyslýchán i podruh Jiří Luňáček kvůli emigraci svých dvou dcer.
  • Svoboda Jan (*1736 Pustá Kamenice) převedl v r. 1773 do Slezska Terezii, dceru Jiřího Luňáčka. Tomáš Vodička (z České Rybné ) v témže roce převedl Annu, druhou Luňáčkovu dceru. V listopadu 1776 byl vydán popis zběhlého a sem a tam se potulujícího...Tomáše Vodičky. Ten emigroval už v roce 1772, žil s rodinou v Husinci, jedné z mnoha obcí, které založili čeští exulanti v pruském Slezsku. Terezie a Anna se v Husinci provdaly.
  • Dne 24.1.1751 se v Husinci provdala Lidmila Luňáčková, jejíž otec Bohuslav je ten, který ve vsi (Pusté) Kamenici v Čechách obydlí své má. [3]

Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (a to včetně dalších zdrojů a údajů z matrik). Některé osudy exulantů a jejich potomků lze vysledovat i přes Rodokmeny exulantů, které pro Exulant (spolek) spravuje badatel Petr Hlaváček.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památky[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází regionální železniční trať Svitavy – Žďárec u Skutče se zastávkami Pustá Kamenice a Pustá Kamenice zastávka. Rozhodnutím Pardubického kraje má však být od konce roku 2011 nadále provozována pravidelná osobní doprava pouze ve směru do Svitav (až na víkendové rekreační vlaky).[4] V roce 2013 však došlo k obnovení provozu.

Autobusy využívají jedinou příjezdovou cestu do obce, která ji spojuje se silnicí I/34.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Literatura (autorka Edita Štěříková)[editovat | editovat zdroj]

  • Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
  • Stručně o pobělohorských exulantech, 2004
  • Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007 (popisuje situace v Münsterbergu)
  • Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005 a jiné

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Vysokomýtsko, vlastivědné čtení o okrese vysokomýtském a skutečském, vydáno roku 1931.
  3. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279 
  4. Obce na trati Žďárec - Pustá Kamenice chtějí obslužnost Chrudimský deník, 4. 5. 2011.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]