Pustá Kamenice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pustá Kamenice
Kostel svaté Anny v Pusté Kamenici
Kostel svaté Anny v Pusté Kamenici
Znak obce Pustá KameniceVlajka obce Pustá Kamenice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0533 578631
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Svitavy (CZ0533)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Polička
Historická země Čechy
Katastrální území Pustá Kamenice
Katastrální výměra 15,31 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 327 (2019)[1]
Nadmořská výška 620 m n. m.
PSČ 569 82
Zákl. sídelní jednotky 2
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Pustá Kamenice 64
569 82 Borová u Poličky
Starosta Jaroslav Sklenář, DiS.
Oficiální web: www.pustakamenice.cz
E-mail: obec@pustakamenice.cz
Pustá Kamenice
Pustá Kamenice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pustá Kamenice je obec nacházející se v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Žije zde 327[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci, staré hornické osadě, se v dokumentech datuje k roku 1392. Název obce byl nejspíše odvozen tak, že „Pustá“ má původ od pusté krajiny a „Kamenice“ od starého významu slova kamenice, které původně znamenalo kamennou komoru, nepochybně část vesnického obydlí, kde se mimo jiné uchovávaly potraviny. Jiné vysvětlení přívlastku Pustá pochází z období třicetileté války, kdy byla obec zničena Švédy. Zmiňuje se však o ní již v církevních zápisech z doby Karla IV. V dobách husitských válek byla úplně obyvateli opuštěna, následkem toho zpustla a odtud prý její název Pustá. Je zřejmé, že obec bude ještě o několik desítek let starší než sousední obce Krouna, Otradov atd. Staršímu datu vzniku obce napovídá též zmínka o prvním dřevěném kostelíku v obci, který byl vybudován zdejšími horníky kolem roku 1350.

Při sčítání lidu v roce 1584 žilo v obci 15 usedlých lidí. Po třicetileté válce, v roce 1561 měla vesnice 11 domů a žilo v nich 35 obyvatel. Sedlák žádný, samí zahradníci (majitelé pouhých zahrad bez pole). Tímto je dáno také to, že zdejší lidé byli nejdříve uhlíři (pálili dřevěné uhlí ze dřeva, kterého zde byl vždy dostatek), a teprve později rolníky, až po vykácení hlubokých lesů, které se zde rozprostíraly.

V roce 1930: „Rozloha obce činí 1531 ha 44 a, počet obyvatel 993, domů 136. Je tu obecní úřad, farní úřad katol., lesní revírní správa, dva mlýny, pila (vodní), tírna Inu. Z domácího průmyslu zastoupeno je tkalcovství jutových koberců a vyšívání bílého prádla. Velkostatek Thurn-Taxise má v katastru obce lesy v rozloze 1030 ha. Spořitelní a záložní spolek pro Pustou Kamenici a okolí (Kampelička), obecní knihovna o 330 svazcích, knihovna Hosp. čten. spolku o 160 svazcích a Spolek divad. Ochotníků pečují o další sebevzdělání občanu. Fr. Černý“[2]

Exulanti[editovat | editovat zdroj]

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V roce 1742 odešli z Pusté Kamenice do Münsterbergu v Pruském Slezsku: Krčil Norbert (*1703), Krčil Václav (†1745 Münsterberg) a Krčil (Krotschil) Mikuláš. Ve farnosti Krouně byla souzena Magdalena Krčilová a její manžel Tomáš. Tam byl později (v roce 1776) vyslýchán i podruh Jiří Luňáček kvůli emigraci svých dvou dcer. Jezuitské metody rekatolizace zahrnovaly povinnou docházku na katolické bohoslužby, podrobování se kontrolám z řad duchovních i světských úředníků, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků... Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Rodičům protestantů mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Svoboda Jan (*1736 Pustá Kamenice) převedl v r. 1773 do Slezska Terezii, dceru Jiřího Luňáčka. Tomáš Vodička (z České Rybné ) v témže roce převedl Annu, druhou Luňáčkovu dceru. V listopadu 1776 byl vydán popis zběhlého a sem a tam se potulujícího...Tomáše Vodičky. Ten emigroval už v roce 1772, žil s rodinou v Husinci, v obci, kterou založili čeští exulanti v Pruském Slezsku. Terezie a Anna se v Husinci provdaly. Dne 24.1.1751 se v Husinci provdala Lidmila Luňáčková, jejíž otec Bohuslav je ten, který ve vsi (Pusté) Kamenici v Čechách obydlí své má. [3] Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (a to včetně dalších zdrojů a údajů z matrik). Některé osudy exulantů a jejich potomků lze vysledovat i přes Rodokmeny exulantů, které pro Exulant (spolek) spravuje badatel Petr Hlaváček.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památky[editovat | editovat zdroj]

  • Mlynářova lípa – významný strom
  • Lípa svobody – významný strom
  • Hápův javor – významný strom
  • Kamenická voda – mokřadní louky a koryto potoka

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází regionální železniční trať Svitavy – Žďárec u Skutče se zastávkami Pustá Kamenice a Pustá Kamenice zastávka. Rozhodnutím Pardubického kraje má však být od konce roku 2011 nadále provozována pravidelná osobní doprava pouze ve směru do Svitav (až na víkendové rekreační vlaky).[4] V roce 2013 však došlo k obnovení provozu.

Autobusy využívají jedinou příjezdovou cestu do obce, která ji spojuje se silnicí I/34.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Literatura (autorka Edita Štěříková)[editovat | editovat zdroj]

  • Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
  • Stručně o pobělohorských exulantech, 2004
  • Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007 (popisuje situace v Münsterbergu)
  • Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005 a jiné

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Vysokomýtsko, vlastivědné čtení o okrese vysokomýtském a skutečském, vydáno roku 1931.
  3. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279 
  4. Obce na trati Žďárec - Pustá Kamenice chtějí obslužnost Chrudimský deník, 4. 5. 2011.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]