Hartinkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hartinkov
Kaple v Hartinkově
Kaple v Hartinkově
Znak obce HartinkovVlajka obce Hartinkov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0533 572284
Pověřená obecJevíčko
Obec s rozšířenou působnostíMoravská Třebová
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Svitavy (CZ0533)
Kraj (NUTS 3)Pardubický (CZ053)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel54 (2022)[1]
Rozloha5,14 km²
Katastrální územíHartinkov
Nadmořská výška511 m n. m.
PSČ569 43
Počet domů59 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHartinkov 63
569 43 Jevíčko
hartinkov@iol.cz
StarostaMichal Sedláček
Oficiální web: www.obec-hartinkov.cz
Hartinkov
Hartinkov
Další údaje
Kód obce572284
Kód části obce37257
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hartinkov (původně Herrmannsdorf[3]) se nachází v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Žije zde 54[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší doložené jméno vesnice je německé Hartungsdorf - "Hartungova ves". Z něj vzniklo české Hartunkov, doložené od 16. století. Nejstarší zaznamenaná podoba českého jména nicméně byla Hertvíkov (zapsáno 1490). V češtině se během novověku prosadila podoba Hartinkov, z níž pak vzniklo nové německé Hartinkau. K roku 1371 je doloženo ojedinělé Hermansdorf.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1291. Ve středověku tu na statcích žilo 7 rodin. Ve 30. letech 17. století byli původní majitelé nuceni zadlužený statek prodat a ten připadl Jaroslavu Drahanovskému z Pěnčína, který sídlil na zámku v Biskupicích.[5]

V první polovině 19. století po nálezu rudy v lesích mezi Hartinkovem a Vranovou Lhotou se do vesnice stěhují havíři a roku 1870 zde trvale žilo 426 osob.[5]

V údolí Věžnice dříve stával mlýn, nad kterým se rozkládal rybník, z obojího se zachovaly pouze pozůstatky. Výkon vodního motoru mlýna dosahoval výkonu 3,08 kW při spádu čtyři metry. Na začátku 20. století patřila budova mlynářské rodině Šmídů. Dne 4. května 1945 se v blízkosti mlýna strhla potyčka mezi partyzány a protipartyzánským komandem, jehož výsledek byla smrt pěti členů trestného komanda. Podle některých historiků byla tato událost poslední z příčin tragédie v nedalekém Javoříčku.[6]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází ve střední části Zábřežské vrchoviny na území přírodním parku Bohdalov-Hartinkov, který je typický mozaikou polopřirozených a přírodně blízkých luk a pastvin.

Východní část obce spadá do povodí potoka Věžnice, voda ze západní části odtéká bezejmennými toky do Nectavy a severní část je odvodňována Maratovským potokem.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Ladislav HOSÁK, Historický místopis země Moravskoslezské, Praha, Academia 2004, s. 553
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 243.
  5. a b KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 4. 3. 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné online. 
  6. KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 24. 7. 2013 [cit. 2016-01-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]