Vlčkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vlčkov
Vlčkov, bus stop.jpg
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0533 581127
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Litomyšl
Okres (LAU 1) Svitavy (CZ0533)
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 101 (2020)[1]
Rozloha 2,83 km²
Katastrální území Vlčkov
Nadmořská výška 415 m n. m.
PSČ 560 02
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Vlčkov 45
560 02 Česká Třebová
obec.vlckov@wo.cz
Starosta Milan Novák
Oficiální web: www.vlckov.cz
Vlčkov
Vlčkov
Další údaje
Kód části obce 183831
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlčkov je obec v okrese Svitavy. Žije zde 101[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1292.

Exulanti[editovat | editovat zdroj]

V dobách protireformace (zde za vlády Marie Terezie) v Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Už v době pobělohorské vycházela různá nařízení, např. místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726, který zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky – a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům, denuncianti tajných nekatolíků byli odměňováni. Sedlák Václav Proksa z Vlčkova by čtyřikrát vyšetřován a uznán vinným ve 40. letech 18. století. V roce 1750 byl vyšetřován i sedlák Jan Proksa.[2] Z obce Vlčkov uprchl v roce 1750 do Münsterbergu v pruském Slezsku:[3]

  • Jakub Proksa "s manželkou i s 2 syny též s 2 dcerami z Čech pro víru ušel, připojil se k církvi toho léta v měsíci listopadu".[4] V roce 1753 pak celá rodina odešla z Münsterbergu do Friedrichova Hradce.
  • Jiří Proksa s manželkou + Jakub Proksa (svobodný) z Vlčkova emigrovali přímo do Friedrichova Hradce.

Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (a to včetně dalších zdrojů a údajů z matrik). Některé osudy exulantů a jejich potomků lze vysledovat i přes Rodokmeny exulantů, které pro Exulant (spolek) spravuje badatel Petr Hlaváček. Potomci českých exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii... jen někteří se po 2. světové válce vrátili.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Ferdinand Hrejsa: Zprávy o sborech bratrských a o Bratřích v Prusích, Polsku, na Slovensku a v cizině a za protireformace i v zemích českých. In: Reformační sborník, Praha 1939
  3. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. ISBN 80-7017-553-2. 
  4. Rejstřík duší - Matrika Münsterberg

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]