Radiměř

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Radiměř
kostel svaté Anny
kostel svaté Anny
Znak obce RadiměřVlajka obce Radiměř
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0533 578657
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Svitavy
Okres (LAU 1) Svitavy (CZ0533)
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Historická země Čechy + Morava
(do r. 1512 jen Čechy)[1]
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 118 (2019)[2]
Rozloha 28,57 km²
Katastrální území Radiměř
Nadmořská výška 485 m n. m.
PSČ 569 07
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Radiměř 167
56907 Radiměř
obec@radimer.net
Starosta Roman Satrapa
Oficiální web: www.obec-radimer.cz
Radiměř
Radiměř
Další údaje
Kód části obce 137855
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radiměř (německy Rothmühl)[3] je obec rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. V obci žije přibližně 1 100[2] obyvatel a její katastrální územírozlohu 28,6 km². Obec je součástí mikroregionu Svitavsko. Na severozápadě katastru obce se nachází největší část přísně střeženého areálu muničního skladu Květná. Naopak na severovýchodě katastru obce se nachází samota Nový Svět.

Historická zemská hranice Čech a Moravy[editovat | editovat zdroj]

Historická zemská hranice Čech a Moravy podélně rozděluje celou obec, procházejíc její zástavbou od západního konce k východnímu konci, na dvě části, které byly dříve samostatnými obcemi: vesnici Českou Radiměř a bývalý městys Moravskou Radiměř. Průběh zemské hranice je zde mimořádně komplikovaný, ale část této hranice je tvořena některými úseky zdejšího Radiměřského potoka (dříve zvaný též Mlýnský potok), zatímco jinde tvoří hranici silnice nebo se hranice klikatí mezi domy, či některý dokonce rozděluje. Zajímavostí je, že hranice prochází i budovou zdejší základní školy, vzniklé přestavbou roku 1908. Původně tato budova měla dvě čísla popisná, jimž byly čísla 112 (pro českou část) a 113 (pro moravskou část).[4] Uvádí se, že ve dvou třídách se žáci nacházeli v Čechách, ale učitel již na Moravě[5]. Příslušnost konkrétního domu se poznala podle cedulky s číslem popisným. První číslování domů se v obou obcích uskutečnilo roku 1770, přičemž se v obou obcích použila u každého domu dvojice dřevěných tabulek: v České Radiměři s červenými čísly, v Moravské Radiměři s černými čísly.[6] Roku 1890[7] bylo provedeno nové číslování domů v obou obcích, přičemž se v České Radiměři použily bílé cedulky s černými čísly, zatímco v Moravské Radiměři černé cedulky s bílými čísly.[8] V současnosti je již v celé obci jednotné číslování domů a tudíž již nelze podle cedulek poznat zemskou příslušnost jednotlivých domů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První listinná zmínka je z roku 1291 (Radmels), kdy se území obce nacházelo na svojanovském panství – tehdy opět v majetku krále (mezi lety 128190 panství patřilo Záviši z Falkenštejna). Původně to byla obec ležící v Čechách. Vzhledem k tomu, že mezi skutečnou lokací řady měst či vesnic a prvními zápisy o nich uplynuly často i desítky let, a vzhledem ke znění listiny, je jisté, že vesnice pochází z doby Přemysla Otakara II., který v této oblasti vyvíjel v 60. letech 13. století značnou kolonizační aktivitu prostřednictvím schopného, agilního lokátora Konráda z Limberka (Lewendorfu). V rozporu s vůlí Karla IV., který trval na nezcizitelnosti Svojanova a přináležejícího území z majetku Koruny, bylo panství po jeho smrti zastaveno moravským pánům z Boskovic. R. 1437 však Zikmund Lucemburský svojanovské panství přiřkl své ženě, Barboře Celské. V průběhu staletí se hranice Čech a Moravy drobně proměňovaly (v závislosti na majetkových poměrech a zvětšování/zmenšování jednotlivých panství) a taková změna se dotkla i Radiměře. Roku 1512 byla vesnice Radiměř rozdělena na dvě, z nichž jižní část (Česká Radiměř[9]) zůstala v Čechách, kdežto severní část (Moravská Radiměř[10]) připadla Moravě. Moravská Radiměř se později stala městysem. Obě obce však náležely do stejné církevní provincie, jíž byla a dodnes je Moravská církevní provincie. Zároveň měly obě obce také společné školy. V obou obcích existovalo dříve celkem 14 vodních mlýnů.[11] Po Mnichovu byly obě obce roku 1939 sloučeny,[12] po osvobození došlo k opětovnému rozdělení. K 17. prosinci 1950 došlo ke druhému a tentokrát již definitivnímu sloučení obou obcí.[13] Roku 1952 došlo i ke sloučení obou osad v jeden celek s jednotnou řadou čísel popisných.[14] Jednotné katastrální území bylo vytvořeno při obnově katastrálního operátu v letech 197376, přičemž roku 1973 došlo k úpravě katastrální hranice s Hradcem nad Svitavou.[15]

Česká Radiměř[editovat | editovat zdroj]

K České Radiměři náleží jižní polovina zástavby obce včetně obou zdejších kaplí, jimiž jsou kaple sv. Jana Nepomuckého a kaple Svatého Josefa. Dříve zde existovalo 8 vodních mlýnů.

Moravská Radiměř[editovat | editovat zdroj]

K Moravské Radiměři náleží severní polovina zástavby obce včetně samoty Nového Světa a zdejšího farního kostela svaté Anny, který je dominantou obce. Dále se na území Moravské Radiměře nachází radiměřská část vojenského zařízení Květná. Dříve zde existovalo 6 vodních mlýnů. Jakožto městys měla Moravská Radiměř právo dvakrát za rok pořádat trhy.[16]

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • V obci je památkově chráněný kostel svaté Anny.
  • kaple svatého Josefa
    Dále je zde několik kapliček a kaple svatého Josefa v dolní části obce, postavena v roce 1861.
  • kaple svatého Jana
    Kaple sv. Jana v horní části obce. Velmi stará jistě před rokem 1700.
  • Před mateřskou školou stojí sloup Nejsvětější Trojice z roku 1888.
  • Lihovar zprovozněn v roce 1905.
  • Dědičná rychta, dnešní budova vystavěna v roce 1868.
  • Fara s kostelem sv. Anny v pozadí.
    Sluneční hodiny na budově fary ze 17. století.
    Starý nápis na budově fary.
    Fara se slunečními hodinami a starými nápisy z 16. a 18. století objevené při opravě fary v roce 2011.
  • Je zde také budova kazatelské stanice farního sboru Českobratrské církve evangelické ve Svitavách s modlitebnou.[17]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • 15. října 1860 se v Radiměři konal výroční trh[18]
  • Radiměřský kaplan J. Lukeš přispěl na „zakoupení českého kláštera a kostela ve Vídni“[19]
  • Muzeum Radiměře lze navštívit na radnici v Hallgartenu (Německo).[20]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Obecní zastupitelstvo[editovat | editovat zdroj]

starosta místostarosta radní
od 5. 11. 2018 Roman Satrapa Josef Češka Jiří Bureš, Jarmila Pomykalová, Miroslav Kučera (ing.)[21]

Přehled farářů v Radiměři[editovat | editovat zdroj]

jméno[22] úmrtí období a doba služby události v době duchovní správy faráře
Wenzel Norbert Thoma 16.1.1765 36 let první farář v Radiměři
Paul Anton Strniště 6.8.1793 od 23. 9.1765 stavba kostela
Augustin Blodig 6.1804 od 7.1793 první klášterní kaplan v Radiměři
Wenzel Pupetschek 19.8.1819 15 let
Karl Schedy 3.2.1853
Franz Schlerka 1886 do r. 1880 oprava kostela, autor farní pamětní knihy
Johann Nespor 1885 vynikající kazatel
Josef Kašpar 15.7.1915 od r. 1886 do r. 1915 podporoval stavbu škol, milovník umění
Josef Herzig 1931 od 1.10.1915 do 1.9.1923
Josef Heuchel od 1.9.1923

Školství[editovat | editovat zdroj]

škola

Škola v Radiměři byla od pradávna, ovšem její nejstarší historie nám není známá. Nejstarší "školní dům" stál na farní zahradě. V roce 1769 byla budova zchátralá a byla stržena. Nová budova školy byla postavena uprostřed vesnice. Historii současné školy lze najít v "Almanachu k výročí 100 let od zahájení výuky 1908 - 2008".

přehled učitelů působících v Radiměři[23][24]
období jméno
r. 1700 Johann Klein
1708 - 1730 Franz Sigmund Anton Breiner
Johann Schestag
Mathias Anton Kuba
r. 1747 Johann Augustin Valentin Hüttner
1788 - 12.8.1828 Johann Weis vynikající učitel a velmi hodný muž
do 1870 Johann Fischer
1873 - 1907 Alois Fohler řídící učitel na národní škole, sbormistr
do r. 1919 Hugo Jury řídící učitel, čestný občan obce
1919 - 1934 Josef Sokele řídící učitel, čestný občan obce
1934 - 1938 Ferdinand Priol
1938 - 1945 Ernst Hoffman
1945 - 1951 František Cveček ředitel školy
1951 - 1953 Blahoslav Janko ředitel školy
1953 - 1961 Josef Vodínský ředitel školy
1961 - Jaroslav Polák ředitel školy
- 1976 Josef Beneš ředitel školy
1976 - 1994 Drahomíra Prchalová ředitelka školy
1994 - 2004 Jan Švrčina ředitel školy
2004 - Radka Satrapová ředitelka školy

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

Prvním lékařem působícím v Radiměři byl Josef Kammler (19.3.1845 - 17.4.1896 Radiměř) ze Lhoty u Konic. Dále zde krátce působili Dr. Reiniger a Dr. Freisler. V roce 1897 bylo rozhodnuto o zřízení lékařského obvodu. Lékařem se stal doktor Franz Vrabec, který zde působil 33 let do roku 1930. Po odchodu do důchodu Dr. Vrabce v lékařské praxi pokračoval Dr. Othmar Strik až do roku 1946. V Radiměři byla zřízena Komise pro ochranu matek (dvacátá léta 20. století)a praxi porodní asistentky provozovaly: p. Marie Jandlová, p. Cecílie Schusterová, p. Grotzová v době lékařské působnosti doktora Vrabce.[25]

Dobrovolní hasiči[editovat | editovat zdroj]

Požární zbrojnice v dolní části obce.
Požární zbrojnice.
Požární zbrojnice v horní části obce.

Sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1881. V roce 1900 byla zakoupena nová stříkačka.Působnost hasičů byla pro velikost obce rozdělen na tři úseky: dolní, střed a horní část obce později byl přidán čtvrtý úsek. V roce 1938 měl sbor 169 aktivních a 40 přispívajících členů. Hasičskou kapelu vedli kapelníci Friedrich Haberhauer a Willy Schuster.

Zakládajícími členy byli náčelník Alois Haberhauer, velitel a zástupce náčelníka Julius Haupt a Julius Hoffmann, Franz Drescher, Johann Schuster, Anton Haberhauer, Anton Jandl, Johann Wagnetter, Johann Linhart, Franz Thon.[26]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Svazek 4. Praha: Libri, 2000. ISBN 80-85983-16-8. Heslo Moravská Radiměř (Radiměř), s. 110–112. 
  2. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 325. 
  4. MAUER, Karel. Kronika České a Moravské Radiměře. Olomouc: František Šalé - ALBERT, 2008. ISBN 978-80-7326-134-4. Kapitola O historii budovy školy ve středu obce, s. 122. 
  5. Mauer, kapitola Dědičné statky Česká Radiměř od Aloise Steise, s. 156
  6. Mauer, kapitola Ze zápisků učitele Johanna Franze Josefa Weise, s. 270
  7. Mauer, kapitola Ze zápisků učitele Johanna Franze Josefa Weise, s. 270
  8. Mauer, kapitola Obraz vesnice, s. 15
  9. k roku 1948 měla rozlohu 1521 hektarů – viz [1]
  10. k roku 1948 měla rozlohu 1329 hektarů – viz [2]
  11. Mauer, kapitola Radiměřské mlýny, s. 189-194
  12. www.Zwittau.de – článek "Böhmisch und Mährisch Rotmühl bei Zwittau" (německy)
  13. Úřední listy republiky Československé: Úřední list II, ze dne 13. února 1951, číslo 36, strana 354
  14. ŠTĚPÁN MLEZIVA, KAREL KUČA, Jiří. Historický lexikon městysů a měst. Praha: Nakladatelství Miloš Uhlíř - Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. Kapitola Katalogová část - heslo Radiměř, s. 603. (čeština) 
  15. Úřední dopis z katastrálního pracoviště ve Svitavách, obsahující mimo jiné informace vztahující ke sloučení obou radiměřských katastrů a úpravám hranic s Hradcem nad Svitavou
  16. Mauer, kapitola Výroční trhy v Radiměři, s. 287
  17. MAUER KAREL. Kronika České a Moravské Radiměře. Radiměř: [s.n.], 2008. 
  18. Morawske Nowiny. Roč. 1860. 
  19. Čech. Roč. 1905. 
  20. Dostupné online. 
  21. Obec Radiměř [online]. Dostupné online. 
  22. JANDL RUDOLF. Kronika České a Moravské Radiměře. Radiměř: [s.n.], 2008. 
  23. MAUER KAREL. Kronika České a Moravské Radiměře. Radiměř: [s.n.], 2008. 
  24. SATRAPOVÁ, Radka. Základní škola Radiměř , historie v datech. [online]. Dostupné online. 
  25. MAUER KAREL. Kronika České a Moravské Radiměře. Radiměř: [s.n.], 2008. ISBN 978-80-7326-134-4. 
  26. MAUER KAREL. Kronika České a Moravské Radiměře. Radiměř: [s.n.], 2008. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HABERHAUER, Oswald. Wasserräder und Radmühlen in Rothmühl = Vodní kola a kolové mlýny v Radiměři. Göppingen: Schönhengster Heimatbund, 2000. 2 x 20 s. Databáze Národní knihovny [online]. Dostupné online. 
  • Jandl Hans, Rothmühl und seine Bewohner, Versuch einer Dokumentation, Hallgarten / Reingau, 13. Juli 1970 Böhmisch und Mährisch-Rothmühl [online]. Dostupné online. 
  • Jandl Hans, Rothmühl, Ein Dorf im Wandel, Hallgarten / Reingau 1972. Horst-Seikel-Druck, Geisenheim, Querformat, 305 Seiten.
  • Jandl Hans und Erna, Rothmühl, Pfarrei St. Anna Rothmühl, Hallgarten / Reingau 1979 Großformat, 264 Seiten + viele Bilder.
  • Jandl Rudolf und Michl Adolf, Verlorene Heimat Rothmühl im Schönhengstgau, Hahn i. Ts., im Dezember 1961 Herausgegeben vom Rothmühler Ortsausschuss als Manuskript für die Ortsbetreuer Franz Haberhauer und Karl Schwab.
  • LOPOUR, Ladislav a ŘÍHOVÁ, Vladislava. Radiměř. Vyd. 1. Radiměř: Obec Radiměř, 2007. 98 s., [16] s. barev. obr. příl. .
  • MAUER, Karel, ed. Kronika České a Moravské Radiměře. Překlad Karel Mauer. Vyd. 1. [Boskovice]: Albert, 2008. 316 s. .

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Radiměř ve Wikimedia Commons
  • Územně identifikační registr ČR. Obec Radiměř v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online. 
  • Radiměř – oficiální stránky obce
  • Vesnice Radiměř – základní info na stránkách Katalogu měst, obcí a vesnic v ČR
  • Rothmühl – sudetoněmecké stránky o dějinách obou částí obce a jejího okolí (německy)
  • Geschichte von Rothmühl – podrobnější vylíčení dějin obou částí obce (německy)