Vidlatá Seč
| Vidlatá Seč | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Litomyšl |
| Obec s rozšířenou působností | Litomyšl (správní obvod) |
| Okres | Svitavy |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°50′10″ s. š., 16°12′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 299 (2025)[1] |
| Rozloha | 6,10 km²[2] |
| Katastrální území | Vidlatá Seč |
| Nadmořská výška | 426 m n. m. |
| PSČ | 570 01 |
| Počet domů | 110 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Vidlatá Seč 86 570 01 Litomyšl vidlata.sec@worldonline.cz |
| Starosta | Jaroslav Renza |
| Oficiální web: www | |
  Vidlatá Seč | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 578941 |
| Kód části obce | 181692 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vidlatá Seč je obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Žije zde 299[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1167.
Roku 1347 připadla obec litomyšlskému biskupovi. Ten ji v roce 1412 osvobodil od odúmrti. V roce 1398 převzal svobodnou rychtu litomyšlský biskup. Rychtářem zde byl Jan Jílkův, jenž roku 1417 byl již mrtev.
19. června 1405 proběhlo soudní jednání ve sporu o dědictví po Štěpánovi z Vidlaté Seče. Klimeš z Seče, je v roce 1413 uváděn jako purkmistr města Litomyšle.[4]
Z roku 1790 pocházela stará selská chalupa č. 50. Budova obecné školy pocházela z roku 1795.[5]
Katastrální plocha obce čítala (r. 1929) 610.49 ha. Žilo zde 503 obyvatel v 82 domech. Většina obyvatel byla české národnosti (498) dále následovala německá národnost (4) a jiná (1). 474 občanů vyznávalo římskokatolické náboženství dále v obci žilo 13 občanů československého vyznání, 9 občanů českobratrského evangelického vyznání a 7 lidí bez vyznání. [5]
Mezi Makovem a Vidlatou Sečí byly velké školky, založené V. Limberským. (r. 1929)[5]
Obecná škola s českým jazykem vyučovacím zde začala působit od 1. poloviny 19. století.[6] Od roku 1944 do konce druhé světové války se mnoho obyvatel Vidlaté Seče podílelo na protiválečném odboji. Jako základnu si ji také vybral začátkem roku 1945 vzniklý partyzánský oddíl Stalin, což připomíná i pamětní deska na domě ve středu obce. Roku 1983 obec postihly tři velké povodně (23. dubna, 29. dubna. a 4. května), voda pronikla do několika domů.[7] V letech 1984/1985 byla vybudována nová prodejna.[7]
Zápis v kronice Vidlatá Seč:[7]
- „Hasičský sbor slaví 110 let a rovněž uplynulo 200 let od počátku vyučování v naší obci. Oslava se konala v sobotu 17. června 1995. Za účasti okresních hasičských sborů proběhlo hasičské cvičení okrsku Dolní Újezd. U příležitosti oslav 200 let počátku vyučování, otevřela se škola k prohlídce pro všechny účastníky slavnosti. Ve třídách se konala výstavka fotografií žáků z let minulých… Počátky výuky jsou v kovárně v sousedním Makově. Dále se této záslužné práce ujal Václav Bulva - zedník a vysloužilý voják, který vyučoval r. 1795 v chalupě na louce k Chotěnovu. Dále zde byli učitelé Bouše, Josef Padrta jedni z prvních“.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 529 | 536 | 524 | 506 | 525 | 503 | 490 | 346 | 340 | 295 | 293 | 310 | 298 | 273 | 292 |
| Počet domů | 83 | 85 | 86 | 82 | 82 | 82 | 85 | 89 | 85 | 83 | 86 | 104 | 109 | 108 | 110 |
Přírodní podmínky
[editovat | editovat zdroj]Obec se nachází vzdušnou čarou přibližně 8 km jihozápadně od města Litomyšl. Rozsah nadmořských výšek katastru činí asi 380–496 m n. m. V geologickém podkladu převažují opuky křídového stáří. Na plošinách je obvykle překrývají sprašové hlíny naváté v dobách ledových během pleistocénu. Tyto hlíny se težily jako cihlářská surovina v lese mezi obcí a osadou Václavky ještě v první polovině 20. století[5]. Obec se nachází v povodí řeky Loučné (úmoří Severního moře). Z povrchových vod se u hlavní silnice v obci nalézá požární nádrž. Potok protékající intravilánem byl v minulosti zatrubněn a na povrch vystupuje až u zemědělského areálu na východním okraji obce. Klima je mírně teplé, dlouhodobě s průměrnými ročními teplotami 7–8 °C a srážkovými úhrny okolo 700 mm[10]. Lesní celky v katastru tvoří téměř výhradně smrkové monokultury s chudým podrostem. Místy jsou v nich vtroušeny duby letní a jedle, na kterých zde často cizopasí jmelí bílé jedlové. Ojediněle se zachovaly fragmenty květnatých listnatých lesů na svazích nad silnicí na Chotěnov, v podrostu najdeme hruštici jednostrannou, okroticí bílou, sasanku hajní, prvosenku vyšší a žindavu evropskou. Mimo intravilán jinak převládají rozsáhlá pole s výskytem hojnějších plevelů jako chrpa modrá, mák vlčí, mák polní, nepatrnec rolní a prlina rolní. Zbytky sečených luk hostí m.j. kopretinu bílou, kohoutek luční, šťovík kyselý nebo biku ladní. Ze vzácnějších druhů typických pro venkovské osídlení se v obci dosud vyskytuje sporýš lékařský.
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. ledna 1997.[11]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Venkovská usedlost na severní straně návsi
- Kaplička na Malé Straně
- Památník obětem I. světové války
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Náves s rybníkem -
Městský dům u hlavní silnice -
Východní část obce
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ NEJEDLÝ, Zdeněk. Litomyšlsko. [s.l.]: [s.n.], 1903.
- ↑ a b c d KAREL, Josef. Kolébkou Loučné. Litomyšl: [s.n.], 1929.
- ↑ Průvodce po archívních fondech a sbírkách. Okresní archív Svitavy se sídlem v Litomyšli. Hradec Králové, 1972, str. 354.
- ↑ a b c Vidlatá Seč, obecní kronika. OA Litomyšl, sign. KR 518
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Atlas podnebí Česka =: Climate atlas of Czechia. Vydání 1. vyd. Praha : Olomouc: Český hydrometeorologický ústav ; Univerzita Palackého v Olomouci ISBN 978-80-86690-26-1, ISBN 978-80-244-1626-7.
- ↑ Udělené symboly – Vidlatá Seč [online]. 1997-01-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vidlatá Seč na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Seč (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Vidlatá Seč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
