Biskupice (okres Svitavy)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Biskupice
náves v Biskupicích
náves v Biskupicích
Znak obce BiskupiceVlajka obce Biskupice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0533 572519
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Svitavy (CZ0533)
Obec s rozšířenou působností Moravská Třebová
Pověřená obec Jevíčko
Historická země Morava
Katastrální výměra 11,1 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 466 (2019)[1]
Nadmořská výška 352 m n. m.
PSČ 569 43
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Biskupice 11
56943 Jevíčko
Starosta Dalibor Šebek
Oficiální web: www.biskupice.cz
E-mail: ou.biskupice@quick.cz
Biskupice
Biskupice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Biskupice se nachází v okrese SvitavyPardubickém kraji. Biskupice leží v severozápadní části historické Moravy, asi 330 metrů nad mořem. Leží zhruba 17 kilometrů jižně od Moravské Třebové, 20 km severně od Boskovic a 4 km východně od Jevíčka. Žije zde 466[1] obyvatel. Obcí protéká Biskupický potok, který je pravostranným přítokem říčky Jevíčky.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Kraj se skládá ze západní části Drahanské vrchoviny a z východního úpatí Českomoravské vrchoviny. Mezi těmito dvěma celky se nachází nížinný pás poměrně úrodné půdy, který se nazývá Malá Haná. Ta je nepatrnou součástí dlouhého geologického prolomu zvaného Boskovická brázda, který se táhne z východních Čech ze Žamberecka přes Lanškroun, Moravskou Třebovou, Jevíčko, Boskovice, Černou Horu, Rosice až k Moravskému Krumlovu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pravěké osídlení[editovat | editovat zdroj]

Malá Haná byla v pravěku díky své výhodné pozici i úrodné půdě osídlena poměrně hustě. Archeologické nálezy dosvědčují, že člověk se v tomto kraji toulal již ve starší době kamenné, to jest před 27 až 12 000 lety. Asi před 6 000 lety dorazili na Malou Hanou také první zemědělci. Poté se zde vystřídalo velké množství lidských kultur, po kterých byly nalezeny mnohé vykopávky.

Velmi významný byl také lid popelnicových polí, který zde sídlil asi 1100 až 400 let př. Kr. Tito obyvatelé měli své sídliště mimo jiné poblíž dnešní biskupické vlakové zastávky, kde byly roku 1889 při stavbě železnice odkryty pozůstatky z této kultury.

Poté dorazil nejen do tohoto kraje, ale i na celé území dnešního českého státu národ Keltů, který si podmanil původní obyvatelstvo a přinesl mu vysokou životní úroveň. Vládu Keltů však posléze smetla invaze germánských kmenů, které vystřídali od 6. století po Kr. Slované. Malá Haná tak v sobě během staletí ukryla velké bohatství v podobě pozdějších archeologických vykopávek. Po prehistorických kulturách se dochovala také různá hradiska.

Založení Biskupic[editovat | editovat zdroj]

Na území Malé Hané přišli asi v šestém století Slované, tu pak obsadili někdy ve století sedmém a osmém. Postupně zakládali obce, z nichž mnohé během staletí zanikly. Kdy a za jakých okolností vznikly Biskupice, není známo, stejně tak není znám původní pohanský název obce. Pravděpodobně se jednalo o jméno rodové, po nejstarším z rodu, a bylo zakončeno na -ice. Tak jako pohanské názvy vesnic Cetkovice a Sudice, která nesou jména po jistém Sudovi a Cetkovi. Oproti těmto jménům jsou Biskupice, Jaroměřice a Opatovice již názvy z období křesťanství, neboť byly pojmenovány po biskupovi, opatovi a biskupovi Jaromírovi.

Biskupice vznikly, stejně jako okolní vesnice Malé Hané, na ulicovém půdorysu. Ulice – náves byla založena po obou stranách potoka, přičemž směrem k plužině zůstala ulice otevřena. Později byla na tomto místě vystavena tvrz. Kostel stál mimo náves, což prozrazuje, že byl postaven později než pohanská vesnice.

Biskupice ve středověku[editovat | editovat zdroj]

Pozůstatky valu zříceniny hradu Plankenberk

Kdy se stala obec vlastnictvím pražského biskupa, se nepodařilo zjistit. Mohlo to být však již v desátém století, kdy česká knížata rozdávala statky církvi a klášterům. Stejně tak náležela biskupovi sousední obec Jaroměřice a velká část lesa směrem na Kladky. V roce 1063 vzniklo biskupství také v Olomouci a pražský biskup Jaromír se dostal s olomouckým biskupem Janem do velkých konfliktů, které musel posléze vyřešit až papež v Římě. Roku 1075 dojednal tedy papež mezi oběma duchovními smír, jehož důsledkem bylo odtržení Biskupic od pražského biskupství a jejich začlenění k biskupství olomouckému.

Někdy ve dvanáctém století došlo ke kolonizaci lesa u Biskupic. Cílem této činnosti bylo zvýšení výnosu ze statku olomouckého biskupa. Tak vznikly obce Kladky, Březinky a Nectava. V těsné blízkosti Biskupic byly také založeny vesnice Lhotka (jižně od obce) a Zelhotín, který ležel poblíž dnešní Nectavy. Obě tyto osady posléze zanikly. První listinné zprávy o Biskupicích pocházejí z roku 1262, kdy olomoucký biskup Bruno daroval obec k užitku olomoucké kapitule. O století později, roku 1361, koupil Biskupice markrabě Jan, bratr krále Karla IV. Krajina se mu zdála natolik výhodná, že zde nechal vybudovat pevný hrad Plankenberk. V roce 1513 prodává pán z Kynšperka naši obec Petru Šedíkovi z Kunčiny, kterému patří také sousední Jaroměřice a dokonce i Jevíčko. V zápisu v zemských deskách se poprvé uvádí, že v Biskupicích stojí tvrz.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Zámek

Petr Šedík z Kunčiny zůstal bezdětný, a proto většinu svého majetku odkázal svým sestřenicím. Biskupice a Březinky tak připadly sestřenici Aleně z Warnsdorfa a posléze jejímu manželovi Jeronýmovi Špetle z Prudic. Páni z Prudic vlastnili obec asi do počátku 17. století.

V roce 1589, za majitele Litvína Špetle z Prudic, došlo k vyloupení biskupického kostela. Litvín tuto událost oznámil do Moravské Třebové. Uvádí, že „neznámí lotři se do kostela vloupali, truhlici vypáčili, cyborium rozsekali, peníze obecní i sirotčí z truhlice vybrali a také na zlatě kostelním velkou škodu udělali“. Litvín žádal, aby se rada při mučení lotrů v třebovském vězení pilně vyptávala, zda by někdo nevěděl o možném pachateli.

Roku 1642 přitáhla na Moravu švédská armáda, která zde zůstala až do konce třicetileté války v roce 1648. Jejich přítomnost pocítila tvrdě většina obcí, Biskupice nevyjímaje. V roce 1646 přitáhli Švédové do Biskupic, kde loupili a brali vše, co se jim hodilo. Tehdejší majitel obce Vilém Švábenský si poté stěžoval, že vojáci okradli dokonce jeho dcery.

Po smrti Viléma Švábenského prodala dědička panství Marie Anna Biskupice, Březinky a Nectavu Václavu Bartodějskému z Bartoděj. Tento šlechtic byl krajským hejtmanem a obec Biskupice si zvolil za svoje sídlo. K jeho statkům patřily rovněž Velké Opatovice a obě dvě panství mu spravoval brněnský úředník – hejtman Andris Matzger. Úředníkovi potomci užívali za svým jménem příponu -le (Mackerle) a stali se v Biskupicích zakladateli rodu Mackerlů. Toto příjmení zřejmě tedy pochází výhradně z Biskupic.

V roce 1677 bylo v obci provedeno přeměření lánů, tzv. lánská vizitace. Při té příležitosti se uvádí, že zde žilo deset velkých a tři malí sedláci, jeden zahradník s polnostmi a čtrnáct zahradníků bez polí (chalupníků).

Majitelé biskupického panství dosud přebývali na tvrzi, která stávala ve stejných místech jako zámek. Vojtěch Liebštejnský však nechal starou tvrz zbořit a na jejím místě vystavěl nový zámek. Ten se skládal ze čtyř křídel a rozlehlého dvora. Křídlo k východu a k severu bylo jednopatrové, ostatní byla přízemní a sloužila hospodářským účelům. Nad středním průčelím byla věžička s hodinami, které byly později přeneseny a umístěny na kostele.

V roce 1716 byla v Biskupicích postavena palírna. Ta byla o dvanáct let později pronajata Marku Aronovi z Boskovic, který byl židovského původu. Roku 1741 dostal palírnu do pronájmu František Grőbner, měšťan a obchodník se železem z Jevíčka. V roce 1798 byla prodána jistému Mojžíšovi Bockovi. Rok 1729 byl ve znamení založení osady Liebštejn, dnešního Zálesí. Ta vznikla na místě rozparcelovaného dvora a byla pojmenována podle svého majitele Liebštejnského z Kolovrat.

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Rodáci
Jméno Proslavení
Oldřich Koutný - láska ke svým bližním a ke spravedlnosti
Adolf Vykydal - hudebník v orchestru Slovenského národního divadla v Bratislavě
Josef Přichystal - hudební činnost
Maxmilián Fatka - odborník v oboru poštovních spojů a telegramů
Hermann von Pillersdorff (1817-1887) slezský zemský prezident, místopředseda Říšské rady

Ludvík Mackerle (1893 - 1943) - legionář, za 2. sv. války protinacistický odboj, člen Obrany Národa[2].

Palírny a lihoviny[editovat | editovat zdroj]

Palírna Biskupice

Pálení má v obci dlouholetou tradici, neboť dostatek dobrého ovoce na Malé Hané k tomu přímo vybízel i v minulosti. Již roku 1716 dala vrchnost postavit poblíž zámku panskou palírnu (dnes č.p. 4). Zde se postupně vystřídalo mnoho nájemců. Po druhé světové válce se stal majitelem biskupického lihovaru stát a v dnešní době zde hospodaří soukromý podnikatel. Pálí se nejen ze švestek, ale i ze třešní, hrušek a jablek apod.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Biskupický znak znázorňuje pluh.

Společenský život v obci[editovat | editovat zdroj]

Náves s obecním úřadem v Biskupicích
  • Zimní radovánky – sjezd na čemkoliv
  • Masopustní průvod – průvod obcí zakončen pochováváním basy v místní hospodě
  • Velikonoce – velikonoční dílna
  • Pálení čarodějnic – 30. dubna
  • Memoriál Jaroslava Sedlatého – závod branné zdatnosti
  • Beseda s důchodci – společné posezení důchodců
  • Kácení máje – osada Zálesí
  • Dětský den – soutěže pro děti
  • Pouť – turnaj v malé kopané
  • Víkendový pobyt – mini dětský tábor
  • Biskupice na ruby – kluci jsou holky, holky jsou kluci
  • Biskupické kaléšek – festival slivovice (letos spojen s oslavou 750.let od první zmínky o Biskupicích)
  • Bobřík odvahy – noční procházka lesem
  • Rozsvícení vánočního stromečku – přání pro Ježíška, vánoční koledy
  • Mikuláš – Mikuláš chodí po vesnici
  • Silvestr – ohňostroj

Modrá stuha[editovat | editovat zdroj]

Biskupice v roce 2010 vyhrály cenu Vesnice roku – Modrá stuha za společenský život v obci.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Biskupice se tři roky po sobě zapsaly do České knihy rekordů:

  • Velikonoční pomlázka z osmi prutů (rok 2010).[3] Měří 55 metrů, výroba trvala 7,5 hodiny čistého času.
  • Vejce z vrbového proutí (rok 2011).[4] Vysoké 283 cm, obvod má 432 cm. Výroba trvala 23 hodin čistého času.
  • Zajíc z vrbového proutí (rok 2012).[5] Zajíc má přes břicho 3 metry a 29 cm, hrudník má 2 metry a 3 cm. Vysoký je 296 centimetrů. A jeho tlapka měří 77 cm.

Všechny tyto tři rekordy je možné v současné době[kdy?] zhlédnout na návsi v Biskupicích.

Nejzajímavější akce ve vesničce je Biskupické kaléšek, který do vesnice patří už 13 let. Duchovními otci této akce jsou František Václavek a Oldřich Koudelka.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2019-04-14]. Dostupné online. 
  3. http://svitavsky.denik.cz/zpravy_region/nejdelsi-pomlazka-bude-z-biskupic20100402.html
  4. http://svitavsky.denik.cz/zpravy_region/biskupice-usiluji-o-rekord-tri-nadsenci-pletou.html
  5. http://svitavsky.denik.cz/zpravy_region/biskupicke-strakac-je-nejvetsi-zajic-v-zemi-ma-skoro-tri-metry-20120415.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Biskupice od pravěku po současnost

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]