Březová nad Svitavou
| Březová nad Svitavou | |
|---|---|
 Celkový pohled ze silnice směrem od Svitav na jih, ve směru průběhu Česko-moravské hranice | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Svitavy |
| Obec s rozšířenou působností | Svitavy (správní obvod) |
| Okres | Svitavy |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Morava + Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°38′39″ s. š., 16°31′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 569 (2025)[1] |
| Rozloha | 12,70 km²[2] |
| Nadmořská výška | 383 m n. m. |
| PSČ | 569 02 |
| Počet domů | 388 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Moravské náměstí 1 569 02 Březová nad Svitavou posta@brezova.cz |
| Starosta | Karel Adámek |
| Oficiální web | www |
  Březová nad Svitavou | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 505145 |
| Kód části obce | 14729 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Březová nad Svitavou (do roku 1949 jen Březová,[4] německy Brüsau[5]) je malé město v okresu Svitavy v Pardubickém kraji. Katastrální území má výměru 1 270 hektarů. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel. Městem protéká řeka Svitava. Město je součástí Mikroregionu Svitavsko.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Město Březová vzniklo kolem roku 1300. Bylo součástí svitavského panství, jež bylo vlastněno biskupstvím olomouckým. Dne 1. srpna 1497 král Vladislav II. obci udělil status města. V 16. století nastal díky rozmachu soukenické výroby hospodářský vzestup města. Po roce 1784 zde prosperoval i průmysl lnářský. V polovině 18. století bylo město napojeno na říšskou silnici spojující Prahu a Brno, což přineslo další rozvoj oblasti. 1. ledna 1849 pak do města byla přivedena železniční trať Brno – Česká Třebová. Po poválečném odsunu Němců nastalo ve městě znatelné snížení počtu obyvatel a ekonomický úpadek, cílem politiky bylo dokonce vysídlení a asanování města, což se však nakonec nestalo. V roce 1960 byla k obci připojena tehdejší obec Dlouhá (s místním národním výborem v České Dlouhé) a osada Zářečí (patřící dosud k Brněnci).[6]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Na katastru Březové je významné vydatné prameniště podzemních vod. K jejich využití v Muzlově došlo na počátku 20. století. První březovský vodovod pro město Brno byl vybudován v letech 1911–1913, což mělo posléze negativní dopad na osudy přilehlého území. Obec Muzlov byla po roce 1948 vysídlena a asanována, podobný osud měl potkat i město Březovou. Tento první březovský vodovod je dodnes funkční technickou památkou.
Současná vodárenská soustava Březová II má (spolu s Vírským oblastním vodovodem a vodovodem Březová I) rozhodující podíl na zásobování obyvatelstva pitnou vodou v Jihomoravském kraji, především pro územní celky Brno-venkov a Brno-město, kde jsou dominantními vodárenskými soustavami a tvoří páteř rozvodného systému s napojeními skupinových a samostatných vodovodů a dále vodovodního systému města Brna.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 443 | 2 825 | 2 669 | 2 614 | 2 758 | 2 550 | 2 238 | 1 540 | 1 643 | 1 490 | 1 500 | 1 376 | 1 379 | 1 691 | 1 566 |
| Počet domů | 295 | 300 | 308 | 293 | 303 | 318 | 389 | 388 | 341 | 335 | 344 | 353 | 360 | 387 | 388 a 372 |
Městská správa
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1850–1976 byla Březová nad Svitavou městem a později obcí v okrese Moravská Třebová (1850–1930) a později v okrese Svitavy. Od 1. dubna 1976 do 28. února 1990 patřila jako část obce k Brněnci a od 1. března 1990 je opět samostatnou obcí.[9]
Po roce 1945 status města zanikl, v roce 1991 o jeho znovuudělení neúspěšně žádali.[10] Další podání žádosti o znovupřidělení statusu města již bylo úspěšné a s účinností od 26. listopadu 1999 je Březová nad Svitavou opět městem.
Členění města
[editovat | editovat zdroj]Město se nečlení na části, má ale pět katastrálních území, která jsou zároveň základními sídelními jednotkami (ZSJ):
- Březová nad Svitavou
- Česká Dlouhá
- Moravská Dlouhá
- Muzlov
- Zářečí nad Svitavou (územně identická ZSJ nese název Zářečí)
Z těchto 5 katastrů se na území Moravy nachází celé katastrální území Moravská Dlouhá, téměř celé katastrální území Březová nad Svitavou a bez svých některých okrajových parcel i téměř celé katastrální území Muzlov a dále malé okrajové části katastrálních území Česká Dlouhá a Zářečí. Pro změnu v Čechách se nachází téměř celá katastrální území Česká Dlouhá a Zářečí, některé okrajové parcely k. ú. Muzlov a nepatrná část k. ú. Březová nad Svitavou.
Vesnice Muzlov v severozápadní části současného katastru města, byla po roce 1948 vysídlena a její území asanováno a zalesněno, a to z důvodu rozšíření ochranného pásma Brněnského vodovodu. Stejný osud měl potkat i samotné město, což však nakonec nebylo realizováno.
Městské symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. ledna 2000.[11]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Bartoloměje – barokní kostel původně ze 13. století.
- Kaple Čtrnácti svatých pomocníků
- Zajímavé historické portály dveří a vrat domů, např. č. p. 40 na náměstí z roku 1837, č. p. 384 z roku 1851, č. p. 41 z roku 1863.
- Čertovy díry
- Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana tyčící se nad městem při naučné stezce Údolím řeky Svitavy. Konstrukce je převážně dřevěná s celkovou výškou 20 metrů a vyhlídkou ve výšce 15 metrů. Se stavbou započato v roce 2006, slavnostně otevřena za přítomnosti Zdeňka Svěráka dne 17. června 2007. Nadmořská výška: 476 metrů (pata rozhledny), 496 metrů (vrchol rozhledny).[12]
Významní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Karel Kořistka (1825–1906), profesor nižší a vyšší geodézie, rektor ČVUT
- Julie Šamberková (1846–1892), herečka
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Moravské náměstí s historickými domy -
Sousoší svatého Jana Nepomuckého se světci -
Kostel svatého Bartoloměje -
Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
- ↑ http://www.zwittau.de/orte/bruesau/bruesau.htm Brüsau bei Zwittau
- ↑ KUČA, Karel. Historický lexikon městysů a měst. Praha: Baset, 2006. Kapitola Březová nad Svitavou, s. 115.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 45.
- ↑ USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 5. června 1991 č. 178. kormoran.vlada.cz [online]. [cit. 2012-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-27.
- ↑ Udělené symboly – Březová nad Svitavou [online]. 2000-01-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ informační tabule u rozhledny
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Březová nad Svitavou na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Březová v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Březová nad Svitavou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
