Kunčina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kunčina
Sochy s kostelem sv. Jiří
Sochy s kostelem sv. Jiří
Znak obce KunčinaVlajka obce Kunčina
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0533 578282
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíMoravská Třebová
Okres (LAU 1)Svitavy (CZ0533)
Kraj (NUTS 3)Pardubický (CZ053)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°47′40″ s. š., 16°37′40″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 370 (2022)[1]
Rozloha22,66 km²
Nadmořská výška365 m n. m.
PSČ569 24
Počet domů484 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduKunčina 204
569 24 Kunčina
obec.kuncina@worldonline.cz
StarostaBc. Miroslav Kubín
Oficiální web: www.obeckuncina.cz
Kunčina
Kunčina
Další údaje
Kód obce578282
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled na panorama obce s kostelem sv. Jiří
Pohled na kostel sv. Jiří

Obec Kunčina (německy Kunzendorf)[3] se nachází v okrese Svitavy, v kraji Pardubickém, cca 4 km severozápadně od Moravské Třebové. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název obce pochází z jména Kunka (německy Kunz). Význam jména obce Kunkova ves.[4] Kunka je jiná podoba osobního jména Konrád. Konrád mohl být pravděpodobný lokátor vsi.[5]

Ve 14 až 16. století se v písemných pramenech vyskytují dvě vsi pod stejným jménem, které mají jiný přídomek. Uváděny jsou Malá a Velká Kunčina, Stará a Nová Kunčina, Horní a Dolní Kunčina. Z Horní Kunčiny se stala Nová Ves.[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1270. Tehdy se zmiňuje rychtář Herold.[6] Ves byla založena středověkou kolonizací. Vznik vsi se předpokládá v době kolem poloviny 13. století, kdy osídlovací činnost řídil Boreš z Rýzmburka.

Starší předkolonizační osídlení dokládají archeologické nálezy v blízkosti skalky v jihovýchodní části obce z roku 1964.[7] Pravděpodobně zde mohla stát slovanská osada.[8] Při Archeologickém výzkumu bylo nalezeno několik keramických zlomků a odkryt objekt, který byl označen jako zahloubená chata (polozemnice). Další nálezy keramických zlomků objevených v blízkosti skalky jsou datovány do období od první poloviny 13. století do 14. století.[7]

Jihovýchodně od vsi se nacházel svobodný dvůr, který ve 14. století patřil pánům z Boskovic.[7] Mezi léty 1486 - 1492 vlastnil dvůr Jan Šedík z Kunčiny, jenž byl jako purkrabí ve službách Ladislava z Boskovic.[4]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kunčině.
  • Kostel svatého Jiří
  • Terasa se sochami před kostelem
  • Sousoší Kalvarie
  • Socha svatého Floriána
  • Socha svatého Rocha
  • Venkovská usedlost čp. 148. V noci na 2.2.2017 bohužel dosud udržovaná a obývaná památka (datovaná do roku 1784) podlehla rozsáhlému požáru.[9]
  • Venkovská usedlost čp. 152

Služby[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází pošta, obchod, mateřská a základní škola.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází silnice III/36823. Nachází se zde také vlaková zastávka a 6 autobusových zastávek.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Tradiční akce[10]

  • Maškarní ples – únor
  • Pouťová zábava – na sv. Jiří (24. dubna)
  • Pálení čarodějnic – 30. dubna
  • Dětský den – sportovní odpoledne
  • Den matek – květen
  • Kunčinské tango – malá kopaná
  • Memoriál Romana Brychty – červenec
  • Turnaj starých pánů – červenec
  • Vinobraní – září
  • Myslivecký večer – zábava – listopad
  • Mikulášská besídka – ZŠ + MŠ

V roce 2016 obnovil Sbor dobrovolných hasičů Kunčina tradici stavění májky.[11]

V obci se nachází kulturní dům, Klub důchodců, knihovna.[12]

Místní knihovna v Kunčině[13][14]

Veřejná knihovna zřizovaná obcí Kunčina. Náleží do obvodu Městské knihovny Ladislava z Boskovic v Moravské Třebové.[15] Od roku 2013 sídlí v objektu čp. 142 (Klub důchodců).[12] Umožňuje bezbariérový přístup. Knižní fond má okolo 2700 knih. Automatizovaná knihovna regionu Moravská Třebová. Používá knihovní systém Koha.[15] Veřejnosti slouží pc s přístupem na internet.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Franz Josef Zoffl (1853–1932), majitel svobodného dvora, zemský poslanec za všeněmce

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 550. 
  4. ↑ a b c SMUTNÁ, K. Moravskotřebovsko Svitavsko. Příprava vydání Vladimír Nekuda. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002. (Vlastivěda Moravská sv. 67). ISBN 80-7275-026-7. S. 608. 
  5. ↑ PROTIVÁNEK, Martin. Jak Kunčina ke svému jménu přišla?. Zpravodaj, Informační servis obcí Kunčina a Nová ves. Roč. 2015, čís. III., s. 3–4. 
  6. ↑ VELÍMSKÝ, Tomáš. Hrabišici - páni z Rýzmburka. Praha: NLN - Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 390 s. ISBN 80-7106-498-X. S. 77–78. 
  7. ↑ a b c NĚMCOVÁ, Jana. Doklady osídlení z pozdní doby hradištní na katastru obce Kunčina. Moravskotřebovské vlastivědné listy. Roč. 2018, čís. 25, s. 13. 
  8. ↑ Archivovaná kopie. www.obeckuncina.cz [online]. [cit. 2014-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-29. 
  9. ↑ idnes.cz (20170203)
  10. ↑ Představení obce - Kunčina. www.regionmtj.cz [online]. [cit. 2020-09-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ PROTIVÁNEK, Martin. Tradice stavění májky, pálení čarodějnic a Kunčinská pouť. Týdeník Nové Svitavsko. 7. 5. 2019, roč. 2019, čís. 19, s. 10. Dostupné online. 
  12. ↑ a b KUBÍN, Miroslav. Kulturní zázemí. www.obeckuncina.cz [online]. [cit. 2020-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-23. 
  13. ↑ Místní knihovny. www.obeckuncina.cz [online]. [cit. 2020-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-23. 
  14. ↑ Místní knihovna v Kunčině | Adresář knihoven kraje | Pro knihovny | Krajská knihovna v Pardubicích. kkpce.cz [online]. [cit. 2020-09-18]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b Městská knihovna Ladislava z Boskovic. www.mkmt.cz [online]. [cit. 2020-09-18]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Kunčina
Části obce
Města, městys a obce okresu Svitavy
Banín • Bělá nad Svitavou • Bělá u Jevíčka • Benátky • Bezděčí u Trnávky • Biskupice • Bohuňov • Bohuňovice • Borová • Borušov • Brněnec • Březina • Březinky • Březiny • Březová nad Svitavou • Budislav • Bystré • Cerekvice nad Loučnou • Čistá • Desná • Dětřichov • Dětřichov u Moravské Třebové • Dlouhá Loučka • Dolní Újezd • Gruna • Hartinkov • Hartmanice • Horky • Horní Újezd • Hradec nad Svitavou • Chmelík • Chornice • Chotěnov • Chotovice • Chrastavec • Janov • Janůvky • Jaroměřice • Jarošov • Javorník • Jedlová • Jevíčko • Kamenec u Poličky • Kamenná Horka • Karle • Koclířov • Korouhev • Koruna • Křenov • Kukle • Kunčina • Květná • Lavičné • Linhartice • Litomyšl • Lubná • Makov • Malíkov • Městečko Trnávka • Mikuleč • Mladějov na Moravě • Morašice • Moravská Třebová • Nedvězí • Němčice • Nová Sídla • Nová Ves u Jarošova • Oldřiš • Opatov • Opatovec • Osík • Pohledy • Polička • Pomezí • Poříčí u Litomyšle • Příluka • Pustá Kamenice • Pustá Rybná • Radiměř • Radkov • Rohozná • Rozhraní • Rozstání • Rudná • Rychnov na Moravě • Řídký • Sádek • Sebranice • Sedliště • Sklené • Slatina • Sloupnice • Staré Město • Stašov • Strakov • Suchá Lhota • Svitavy • Svojanov • Široký Důl • Študlov • Telecí • Trpín • Trstěnice • Tržek • Třebařov • Újezdec • Útěchov • Vendolí • Vidlatá Seč • Víska u Jevíčka • Vítějeves • Vlčkov • Vranová Lhota • Vrážné • Vysoká • Želivsko
legenda: město, městys .
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kunčina&oldid=21191039“