Koclířov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Koclířov
Koclířov, main streeet.jpg
Znak obce KoclířovVlajka obce Koclířov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0533 578231
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Svitavy (CZ0533)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Svitavy
Historická země Čechy + Morava
Katastrální území Koclířov
Katastrální výměra 17,3 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 706 (2019)[1]
Nadmořská výška 502 m n. m.
PSČ 569 11
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Koclířov
Koclířov č. p. 123
569 11 Koclířov
Starosta Jiří Tesař
Oficiální web: www.koclirov.cz
E-mail: obec.koclirov@tiscali.cz
Koclířov
Koclířov
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
O rybníku na Třeboňsku pojednává článek Koclířov (rybník).
Možná hledáte: Kocléřov.

Koclířov (německy Ketzelsdorf[2]) je obcí ležící východně od okresního města Svitav, a rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, přičemž z katastru obce náleží k Moravě jen les a zemědělské plochy na jihovýchodě a asi polovina osady Hřebče, která k obci také náleží.[3][4][5] Tato moravská část obce původně náležela ke katastrálním územím Moravská Kamenná Horka (dnes součást obce Kamenná Horka) a Boršov u Moravské Třebové (dnes součást města Moravské Třebové), a ke Koclířovu byla připojena až k 1. lednu 1953.[6] Nadmořská výška obce je 502 metrů nad mořem. Žije zde 706[1] obyvatel. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Svitavy. Obec je součástí Mikroregionu Svitavsko a Místní akční skupiny MAS Svitava.

Název obce[editovat | editovat zdroj]

Prvním pojmenováním v roce 1347 vsi byl Cunczendorf (Kuncova ves). Od roku 1412 Kecendorf a patřilo pod správu Litomyšlského panství. V roce 1815 se již začal používat český název obce, nejprve však jako Kocléřov a až později Koclířov. V roce 1850 Koclířov v okr. Litomyšl. V roce 1931 Koclířov (Ketzelsdorf) v Čechách, okr. Litomyšl. V roce 1950 obec v okr. Svitavy. V roce 1991 Koclířov v okr. Svitavy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci z roku 1347, kdy vratislavský biskup Přeclav z Pohořelé (1342-1376) rozdělil majetek premonstrátského kláštera v Litomyšli. V období třicetileté války,a jakož i za švédského tažení na Moravu byla obec několikrát vypálena a vyrabována. Další utrpení čekalo za slezských válek.

Škola[editovat | editovat zdroj]

Reformy císařovny Marie Terezie přinesly v roce 1766 Koclířovu založení školy, ke které byla přiškolena také osada Hřebeč.

Poštovní spojení[editovat | editovat zdroj]

Pro obec bylo významné zavedení poštovního spojení v roce 1754 z Olomouce přes Koclířov a Svitavy do Polabí

Válečná příkoří[editovat | editovat zdroj]

V roce 1799 se vsí prohnala ruská vojska generála Suvorova, v roce 1809 francouzské ležení, roku 1866 zase rakouský armádní sbor.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Složení obyvatel[editovat | editovat zdroj]

V polovině 19. století žilo zde obyvatelstvo vesměs německé národnosti.

V letech 1990-1997 působil jako starosta obce František Blaha, 1997-2006 RSDr. Jaroslav Drozdek, 2006-2008 Bohumil Kysílko, 2008-2009 jako zastupující starostu RSDr.Jaroslav Drozdek, 2009-2013 Jaromír Lenoch, od 2013 Jiří Tesař.

Náboženský život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1848 přišel do obce první člen redemptoristického řádu a v roce 1855 vzniká hospic - první v českých zemích. V roce 1871 byl hospic povýšen na kolej, a v roce 1896 se redemptoristé přestěhovali do nově zřízeného kláštera ve Čtyřiceti Lánech u Svitav. Vystěhovanou budovu získaly školní sestry III. řádu sv. Františka a zřídily zde školu pro dívky. Činnost školy byla za okupace pozastavena a dům byl využíván jako chudobinec, po válce pak jako domov pro řádové sestry a v roce 1995 se stal sídlem Českomoravské Fatimy - Fatimského apoštolátu v ČR.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Jakuba Staršího a sv. Filomeny

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V letech 1813 až 1815 vybudována silnice přes Koclířov spojující Moravskou Třebovou se Svitavami, což pomohlo obyvatelstvu pro lepší spojení do práce a pro rozvoj živností.

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Díky své nadmořské výšce obec patří do oblastí s důrazem na pastevectví. Půda je zde málo úrodná.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Z průmyslových odvětví zde bylo drtivou většinou zastoupeno kamenictví a zejména tkalcovství.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Boží muka z roku 1698
Křížová cesta u kostela
  • Kostel sv. Jakuba Staršího a sv. Filomeny, farní (1347, dnešní podoba 1771). Kamenný kříž ve zdi kostela nad vchodem s datem 1771 / 18 a kamennou deskou pod křížem a letopočtem 1925. U kostela byla do roku 1773 poustevna, dnes je zde poutní místo, uctívána Panna Maria Fatimská.
  • Řady barokních soch světců v ambitu a na bráně hřbitova
  • Křížová cesta s kamennými reliéfy (1856-80) v ohradní zdi u kostela
  • Náhrobní deska při zdi kostela s postavou rytíře v brnění a erbem. Nápis (část): A D 1594 WENCZEL FORBRIGER KETZENDORF
  • Náhroby rodiny Bier a Lamatsch
  • Bývalá římskokatolická fara (1834)
  • Letohrádek (před 1701 či 1791)
  • Klášter, dnes Českomoravská Fatima, s kostelem sv. Alfonse a Panny Marie Fatimské. Klášter redemptoristů byl vybudován na svahu nad obcí roku 1844.
  • Kaple sv. Josefa na Hřebči
  • Tunel pod Hřebčí
  • Česko-moravský hraniční kámen na Hřebči
  • Zbořená barokní rychta
  • Boží muka z r.1698
  • množství soch a křížů, například pískovcový křížek na dolním (severozápadním) konci obce (u č.p. 188), s dedikací rodiny Ebertových
  • památný strom (buk) na dolním konci obce

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Ketzelsdorf bei Zwittau
  3. http://www.mapy.cz/#centerX=138035712@centerY=134770048@typ=army2@zoom=13@vizType=none@vizIds=none
  4. http://archivnimapy.cuzk.cz
  5. http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/
  6. částka 28 Úředního listu republiky Československé ze dne 28. února 1953

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]