Přeskočit na obsah

Třebařov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třebařov
Sousoší Nejsvětější Trojice
Sousoší Nejsvětější Trojice
Znak obce TřebařovVlajka obce Třebařov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMoravská Třebová
Obec s rozšířenou působnostíMoravská Třebová
(správní obvod)
OkresSvitavy
KrajPardubický
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel919 (2024)[1]
Rozloha15,62 km²[2]
Katastrální územíTřebařov
Nadmořská výška360 m n. m.
PSČ569 33
Počet domů295 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduTřebařov 44
569 33 Třebařov
obec@trebarov.cz
StarostaMartin Driml
Oficiální web: www.trebarov.cz
Třebařov
Třebařov
Další údaje
Kód obce578908
Kód části obce169358
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třebařov (německy Triebendorf)[4] je obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Žije zde 919[1] obyvatel.

Nejstarší doložená podoba jména z roku 1267 zní Trivernsdorf, což byla zkrácenina původního Trebowernsdorf ("ves Třebovanů", tj. lidí z Třebové). Česká varianta (překlad) německého jména je poprvé doložena z roku 1398 jako Třebovářov, založená na obyvatelském jméně Třebovář - "Třebovan", tj. obyvatel Třebové (nářeční tvoření jmen obyvatel příponou -ář je doloženo z různých míst Moravy, mimo jiné i Moravskotřebovska). Podobně jako u německého jména došlo u českého ke zkrácení (Třebařov je úřední tvar až od čtvrtiny 20. století).[5]

Původní osídlení bylo zřejmě slovanské. První písemná zmínka o Třebařově pochází z 27. dubna roku 1267, kdy Boreš z Rýzmburka daroval bratřím poustevníkům řádu augustiniánů ze svých pozemků 24 lánů v Tatenici a 4 lánů v Třebařově, včetně mlýna a desátku ze svého hřebčína. Krátce na to zde na návrší nad řekou Moravskou Sázavou augustiniáni eremité vysadili nejstarší klášter svého řádu na Moravě, zasvěcený Koruně Panny Marie, latinsky Corona Sanctae Mariae, německy Marienskrone, zkráceně Kron. Roku 1270 převor Oldřich od rychtáře Konráda Surmana koupil třebařovskou zákupní rychtu a přeměnil ji v klášterní dvůr. Roku 1275 zakladatel kláštera Boreš z Rýzmburka rozhojnil klášterní majetek další donací [6]. Roku 1364 císař Karel IV. potvrdil klášteru předchozí privilegia. Roku 1398 byl Třebařov částí třebovského panství, roku 1408 dostal od pánů z Kunštátu právo odúmrti. Roku 1421 řeholníci uprchli před husity do kláštera sv. Tomáše v Brně, odkud se v letech 1437–1513 snažili o obnovení svého konventu, definitivě opuštěného roku 1550.

Třebařov se dělil na Velký a Malý. Roku 1602 to byly dvě samostatné vsi a každá měla svého rychtáře, patřily k zábřežskému panství. Roku 1875 byly opět přičleněny k panství třebovskému. Roku 1881 byly spojeny v jednu obec.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 266 2 098 2 104 2 020 2 103 1 898 1 823 1 103 1 191 1 142 1 101 957 1 006 874 863
Počet domů 301 316 345 340 351 347 370 250 250 238 245 264 279 285 295

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. listopadu 2005. Znak a vlajka obce byly vytvořeny na základě historické pečeti. Obsahují motivy tří mušlí, symbolu sv. Augustina z kláštera Koruna Panny Marie, a dubové ratolesti, která je vykládána jako symbol síly a mohutnosti zdejších lidí. Motiv tří mušlí je vykládán také jako společenství tří částí, na které se obec dělila.[9][10]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel Nejsvětější Trojice z r. 1769[11]
  • Boží muka
  • Sousoší Nejsvětější Trojice
  • Ruina klášterního kostela Koruna Panny Marie (latinsky Corona Sanctae Mariae) – zřícenina jednolodního gotického kostela, nejstarší památka v obci. Kostel sloužil od třetí čtvrtiny 13. až do konce 18. století původnímu účelu. Torzo vstupní západní partie kostela se zvonicí bylo nedávno rekonstruováno. Gotický reliéf Narození Páně je vystaven v Národní galerii v Praze.
  • Hans Knirsch (1877–1933), rakousko-německý politik
  • Jindřich Kučera (1925–2010) – český lingvista, průkopník korpusové lingvistiky a počítačového zpracování přirozeného jazyka
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 576. 
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 608–609. 
  6. Foltýn 2005, s. 681
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  9. Archivovaná kopie. www.trebarov.cz [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-31. 
  10. Udělené symboly – Třebařov [online]. 2005-11-15 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  11. S.R.O., World Media Partners,. Představení obce - Třebařov. www.regionmtj.cz [online]. [cit. 2018-10-09]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Dušan Foltýn a kolektiv: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Libri Praha 2005, ISBN 80-7277-026-8, s. 681 - 683

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]