Morašice (okres Svitavy)
| Morašice | |
|---|---|
Centrum obce | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Litomyšl |
| Obec s rozšířenou působností | Litomyšl (správní obvod) |
| Okres | Svitavy |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°52′4″ s. š., 16°14′1″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 735 (2025)[1] |
| Rozloha | 12,43 km²[2] |
| Nadmořská výška | 355 m n. m. |
| PSČ | 569 51, 570 01 |
| Počet domů | 262 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Morašice 96 569 51 Morašice u Litomyšle ou.morasice@worldonline.cz |
| Starostka | Pavlína Jarešová |
| Oficiální web | www |
Morašice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 578428 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Morašice jsou obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Leží pět kilometrů západně od Litomyšle. Žije zde 735[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název obce se odvozuje od vsi lidí Morašových.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226, kde se připomínají Předbor z Morašic a jeho syn Bludo.[5] Až do 18. století ves náležela k panství litomyšlskému.
Exulanti
[editovat | editovat zdroj]Stejně jako z mnoha jiných obcí (např. Dolní Újezd, Vlčkov, aj.) odcházeli v době pobělohorské do exilu i nekatolíci z Morašic. V dobách protireformace žili poddaní ve strachu z toho, že opustí-li víru svých předků, nebudou spaseni, ale budou-li se jí držet, ztratí děti, svobodu nebo svůj život. V době, kdy litomyšlské panství patřilo hraběti Václavovi Trauttmansdorffovi a začal zde působit jezuita Musca z Hradce po způsobu římské inkvizice (kolem roku 1735), z Morašic prokazatelně emigrovali:
- Kristian Letochleb (1768 – 7. dubna 1745 Berlín), mlynář z Morašic,
- Jan Letochleb (1715 Morašice – 2. listopadu 1776 Berlín), měšťan ve Friedrichově městě, které spoluzakládal,
- Václav Letochleb (21. října 1717 Morašice – 12. listopadu 1778 Peitz u Chotěbuzi). Evangelický farář, studoval na univerzitě v Halle-Wittenbergu, ordinován byl v roce 1751, působil v exulanty založené Nové vsi (Postupim),
- Dorota Rejmanová, roz. Letochlebová (30. září 1718 Morašice – 26. května 1780 Berlín).[6] Její manžel (původem z Jeníkovic) se stal v Berlíně fabrikantem,
- Jan Soukup, kovář z Morašic.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 029 | 1 036 | 1 090 | 1 084 | 1 087 | 1 055 | 1 044 | 808 | 770 | 678 | 705 | 703 | 740 | 663 | 701 |
| Počet domů | 142 | 140 | 145 | 148 | 153 | 161 | 178 | 182 | 175 | 169 | 175 | 214 | 235 | 247 | 262 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Části obce
[editovat | editovat zdroj]V letech 1850–1880 a od 1. července 1965 do 31. srpna 1990 k obci patřil i Tržek a v letech 1850–1890 a v letech 1960–1990 také Nová Sídla a Sedlíšťka.[9]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. října 2004.[10]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Petra a Pavla
- Karner (pozdně gotická kostnice)
- Socha svatého Jana Nepomuckého u kostela
- Roubený mlýn (ve zříceninách)
- Fara
- Rychta
- Množství původních usedlostí
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Restaurace
-
Bývalá budova obecního úřadu
-
Domy při silnici od Lažan
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Antonín Profous, Místní jména v Čechách III, s. 131, dostupné online[1]
- ↑ Codex diplomaticus necnon epistolaris regni Bohemiae I, ed. K. J. Erben, Pragae 1855 s. 290
- ↑ ABU Rixdorf, A IV-2, str. 3–5
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 581, 371, 503.
- ↑ Udělené symboly – Morašice [online]. 2004-10-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- STEJSKAL, Karel. Nástěnné malby v Morašicích a některé otázky českého umění z konce 14. století. Umění, roč. 8 (1960), č. 2, s. 135-160, obr.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Morašice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Morašice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Morašice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
