Morašice (okres Svitavy)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Morašice
Centrum obce
Centrum obce
Znak obce MorašiceVlajka obce Morašice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0533 578428
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Litomyšl
Okres (LAU 1) Svitavy (CZ0533)
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 728 (2020)[1]
Rozloha 12,42 km²
Nadmořská výška 355 m n. m.
PSČ 569 51 až 570 01
Počet částí obce 4
Počet k. ú. 3
Počet ZSJ 4
Kontakt
Adresa obecního úřadu Morašice 96
569 51 Morašice u Litomyšle
ou.morasice@worldonline.cz
Starosta Karel Rajman
Oficiální web: www.morasice.cz
Morašice
Morašice
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Morašice se nachází v okrese SvitavyPardubickém kraji. Leží 5 km západně od Litomyšle. Žije zde 728[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226, kde se připomínají Předbor z Morašic a jeho syn Bludo.[2] Až do 18. století ves náležela k panství litomyšlskému. Název obce se odvozuje od vsi lidí Morašových.[3]

Exulanti[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako z mnoha jiných obcí (např. Dolní Újezd, Vlčkov, aj.) odcházeli v době pobělohorské do exilu i nekatolíci z Morašic. V dobách protireformace (doba temna) žili poddaní ve strachu z toho, že opustí-li víru svých předků, nebudou spaseni, ale budou-li se jí držet, ztratí děti, svobodu nebo svůj život. V 18. století v Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu, bylo trestné. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům.[4] V době, kdy litomyšlské panství patřilo hraběti Václavovi Trauttmansdorffovi a začal zde působit jezuita Musca z Hradce po způsobu římské inkvizice (kolem roku 1735), z Morašic prokazatelně emigrovali:

  • Kristian Letochleb (1768 – 7.4.1745 Berlín), mlynář z Morašic,
  • Jan Letochleb (1715 Morašice – 2.11.1776 Berlín), měšťan ve Friedrichově městě, které spoluzakládal,
  • Václav Letochleb (21.10.1717 Morašice – 12.11.1778 Peitz u Choitěbuzi). Evangelický farář, ordinován byl v roce 1751,
  • Dorota Rejmanová, roz. Letochlebová (30.9.1718 Morašice –26.5.1780 Berlín).[5] Její manžel (původem z Jeníkovic) se stal v Berlíně fabrikantem,
  • Jan Soukup, kovář z Morašic.

Historii exulantů popisuje ve svých knihách Edita Štěříková (včetně informačních zdrojů, odkazů a údajů z matrik). V knize Běh života jsou publikovány výňatky z životopisů všech výše uvedených osob.[6] Vlastní dokumenty se nacházejí především ve státních archivech  a v rukopisných odděleních knihoven v Německu (např. Herrnhut), Švýcarsku, Polsku i v Čechách. Ne všechny zahraniční archivy byly probádány. Potomci exulantů žijí v Německu, USA, Kanadě, Austrálii i jinde.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Petra a Pavla
  • Karner (pozdně gotická kostnice)
  • Socha svatého Jana Nepomuckého u kostela
  • Roubený mlýn (ve zříceninách)
  • Fara
  • Rychta
  • Množství původních usedlostí

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Codex diplomaticus necnon epistolaris regni Bohemiae I, ed. K. J. Erben, Pragae 1855 s. 290
  3. A. Profous, Místní jména v Čechách III, s. 131, dostupné online[1]
  4. Edita Štěříková: Stručně o pobělohorských exulantech. Kalich, 2005
  5. ABU Rixdorf, A IV-2, str. 3–5
  6. Edita Štěříková: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. Kalich + Exulant, 1999. Str.400–402, 476–477, 484–486

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]