Jarošov (okres Svitavy)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jarošov
Jarošov, common.jpg
Znak obce JarošovVlajka obce Jarošov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0533 578169
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Svitavy (CZ0533)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Litomyšl
Historická země Čechy
Katastrální území Jarošov u Litomyšle
Katastrální výměra 5,12 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 188 (2019)[1]
Nadmořská výška 482 m n. m.
PSČ 569 66
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Jarošov 96
569 66 Jarošov u Litomyšle
Starosta Ing. Martin Olbrich
Oficiální web: www.obecjarosov.cz
E-mail: obec.jarosov@tiscali.cz
Jarošov
Jarošov
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Jarošov se nachází v okrese SvitavyPardubickém kraji. Žije zde 188[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název obce pochází zřejmě ze staroslovanské doby, ze jména Jaroš. Vznik Jarošova se však datuje kolem roku 1350–1360. Byl to zřejmě pouze dvůr nebo tvrz v západní části obce. První písemná zmínka je z roku 1366, kdy se biskup Petr z Litomyšle přel s Podlažickým klášterem a jeho opatem Domoslavem o hranice. K vyřízení tohoto sporu byla jmenována komise – kustod kapituly litomyšlské Dluhomysl a měšťan z Litomyšle Brunon na jedné straně a probošt Podlažického kláštera Havel s Vilémem Křeše ze Smrček na straně druhé. V případě neshody měl rozepři rozhodnout pátý – rytíř Albert z Jarošova, což svědčí o jeho významu. Zbytky valů tvrze jsou na západním okraji obce.

Na přelomu 14. a 15. století si zřejmě koupil ves Jarošov (spolu s Budislaví, Mladočovem a Desnou) rytíř Toulovec z Třemošné. Toulovec byl osoba opředená mnoha pověstmi i známá z historických záznamů. Své bohatství získal údajně loupením převážně na Moravě a před odvetným nájezdem Moravanů se skrýval v těžce přístupných Budislavských roklích a skalách, z nichž část leží na katastru Jarošova. Nejznámější útvar je zde pískovcová plotna stolu a čtyři sedadla – Toulovcův stůl. Ve svém loupeživém mládí patrně bydlel v Jarošovské tvrzi. V stáří se stal počestným litomyšlským občanem, který zde vykonal mnoho dobrých skutků. Zemřel asi roku 1412. V roce 1480 pak ves Jarošov koupilo město Litomyšl.

Nová katastrální mapa byla pro Jarošov pořízena v roce 1839. V roce 1890 bylo v Jarošově 101 domů a 495 obyvatel. V prvé polovině 19. století byla v Jarošově evangelická škola. V roce 1878 byla postavena dvoutřídní obecná škola. Obec byla elektrifikována v roce 1934, první stavba vodovodu pochází z roku 1936.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Dřevěná zvonice z poloviny 19. století, krytá šindelem se nachází ve středu vesnice. Má malou věžičku se zvoncem, jenž je pojmenován po svatém Prokopovi - ochránci vesnice Jarošov.

Mikroregion Toulovcovy maštale[editovat | editovat zdroj]

Sdružení obcí Toulovcovy maštale vzniklo v únoru roku 1999. Cílem sdružení nazvaného podle přírodní oblasti Toulovcovy maštale je zajištění rozvoje regionu, především s důrazem na zaměstnanost a ochranu přírody. Mikroregion má zeměpisnou šířku 12,5 km a zeměpisnou výšku 15 km. Celková plocha mikroregionu je 9639,77 hektarů.

Mikroregion sdružuje jedenáct obcí a rozkládá se na jedenadvaceti katastrálních územích: Bor u Skutče, Budislav, Hluboká, Střítež, Jarošov, Leština, Doubravice, Dvořiště, Podhořany u Nových Hradů, Nová Ves u Jarošova, Nové Hrady, Mokrá Lhota, Perálec, Poříčí, Mladočov, Proseč, Paseky, Martinice, Záboří, Podměstí, Česká Rybná a Mířetín, Zderaz. Tyto obce jsou spolu od nepaměti úzce provázány. Občané jednotlivých obcí chodili do jedné školy, společně dojíždějí do zaměstnání, mají mezi sebou příbuzenské vztahy. Většina obyvatel mikroregionu bydlí v sídlech do 1000 obyvatel, jedná se především o typické rodinné bydlení v rodinných domech nebo zemědělských usedlostech. Počet obyvatel k roku 1999 je 4840.

Venkovský prostor mikroregionu je zvýrazněn velkým podílem lesních pozemků. Zemědělská půda je ve velké většině ve vlastnictví velkého množství soukromých osob a obhospodařují ho zemědělská družstva nebo soukromě hospodařící rolníci.

Ve zmíněném mikroregionu se nacházejí přírodní rezervace Maštale, přírodní park Údolí Krounky a Novohradky a přírodní památka Pivnice.

Příroda nacházející se na území obcí Maštale je krásná a neponičená civilizací. Rozmanité geologické podmínky v různých částech způsobily, že krajina nemá jednotný ráz, ale střídají se zde různé reliéfy povrchu a rozmanitá rostlinná skladba. Značná rozloha území nebyla postižena scelováním pozemků v období socialistické kolektivizace a zůstalo zde množství rozptýlené zeleně, která tvoří krajinu malebnou, vhodnou pro rekreaci a odpočinek.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]