Rohozná (okres Svitavy)

Rohozná
Střední část obce
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
LAU 2 (obec)	CZ0533 578673
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností	Svitavy
Okres (LAU 1)	Svitavy (CZ0533)
Kraj (NUTS 3)	Pardubický (CZ053)
Historická země	Čechy
Zeměpisné souřadnice	49°39′13″ s. š., 16°24′29″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	634 (2020)
Rozloha	11,77 km²
Katastrální území	Rohozná u Poličky
Nadmořská výška	575 m n. m.
PSČ	569 72 - 569 92
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Rohozná, Rohozná 264, 569 72 Rohozná info@rohozna.cz
Starosta	Vladimír Židek
Oficiální web: www.rohozna.cz
Rohozná
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Rohozná se nachází v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Žije zde 634 obyvatel.

Části obce

• Rohozná
• Manova Lhota

Historie

Historie obce je spjata s kolonizací horního toku Křetínky, jejímž centrem byl nově založený hrad Svojanov, tedy s polovinou, spíše druhou, 13. století. První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1287, kdy jej jako dědictví po své manželce, královně-vdově Kunhutě, získal na krátkou dobu Záviš z Falkenštejna. Do psané historie však ves vstupuje až v roce 1349 v souvislosti s žádostí o obsazení zdejší farnosti. kostel svatého Erasma byl postaven v první třetině 14. století, jak dokládá polygonální kněžiště kostela. S výjimkou krátkého období let 1557–1583 byla vesnice stálou součástí svojanovského panství. Osada Manova Lhota je poprvé zmiňována v roce 1557 a její název je odvozován od jakéhosi rytíře Mana (spíše rytíře – mana), který měl být také údajně v Rohozenském kostele pohřben. Integrální část obce, tzv. Nová Rohozná, byla postavena na pozemcích Rohozenského dvora pro potřeby dělníků a jejich rodin, z části německé národnosti z okolí, baronem Rüdigerem ze Stillfriedu kolem roku 1823. Tato část obce je dodnes lidově zvána Familie.

Rohozná byla největší českou obcí bývalého poličského okresu. Podle sčítání lidu v roce 1921 měla 2054 obyvatel (Polička 5046). Počet domů 308. V roce 1945 v přeplněné Rohozné bylo 2 560 obyvatel a 380 domů. Po druhé světové válce odešla celá polovina obyvatel do sousedních obcí a Svitav osídlit zemědělské usedlosti a domy po odsunutých Němcích. Počet obyvatel Rohozné v roce 1945 klesl na 1 170. Při sčítání lidu v roce 2001 měla Rohozná 723 obyvatel.

Obci byl udělen obecní znak, který byl spolu s praporem vysvěcen dne 25. září 2010.

Spolky

Sbor dobrovolných hasičů v Rohozné je nejstarší organizace vzniklá v Rohozné 7. prosince 1890. Nově vznikající sbor měl kolem 40 členů. Poprvé hasičský sbor zasahoval u požáru 22. října 1892 při požáru domu čp. 12. Kromě hasičské činnosti se sbor věnoval divadelní činnosti (1892), pořádání plesu (1893) atd. V roce 1896 se konal v Rohozné hasičský sjezd poličského okresu, dále byly zakoupeny hudební nástroje pro hasičskou kapelu. Největší požár členové hasili v roce 1908 na Familích, kde vyhořelo 17 domů. V roce 1911 bylo se začaly používat používání ručníc stříkačky berlovky. První hasičská zbrojnice byla dostavěna v roce 1923. Motorová stříkačka byla získána v roce 1969. Hasičský sbor získal kropicí zařízení (cisternu) v roce 1988.

V letech 1892–1989 vyhořelo v Rohozné a Manově Lhotě 137 domů. Blesk zavinil 8 požárů, vyhořelo jedno zemědělské stavení (čp. 48), dva lidé přišli o život a dvakrát hořel les (v letech 1906 a 1932).

Sokol Rohozná byl založen 27. srpna 1911 jako Tělocvičná jednota Sokol Rohozná. Patronem nově zakládajícího spolku byl Sokol Polička. Ustavující valná hromada se konala 28. září 1911. Celkový počet členů činil 20 a od října 1911 bylo započato s cvičením v sále br. Václava Borovského.

Kultura

Kino

Koncem dvacátých let 20. století bylo v hostinci U Tobiášů zřízeno kino s 200 sedadly, kde se hrály němé filmy s titulky. Po požáruý bylo ve stejném místě zřízeno nové kino soukromníkem v roce 1931. V roce 1949 přešlo kino do správy Národního výboru. V listopadu 1963 bylo zřízeno a přestěhováno nové kino do sálu bývalého hostince v domě čp. 205.

Pamětihodnosti

• Raně gotický kostel svatého Erasma
• Pomník obětem druhé světové války před budovou školy s nápisem: Obětem fašismu 1939 – 1945 Bohumil Mareček, Josef Báča, Jan Gloser, Štěpán Krabička
• Boží muka se sousoším Nejsvětější Trojice (1903)
• Pamětní deska na budově školy s nápisem: V této škole se narodil spisovatel a dramatik Bohuslav Březovský 1912 – 1976.

Galerie

• 

  Gotický kostel svatého Erasma biskupa

• 

  Zvonička na horním konci

• 

  Obecní úřad

• 

  Sousoší Nejsvětější Trojice

• 

  Mateřská škola, rodiště spisovatele Bohuslava Březovského (pamětní deska)

Osobnosti

• Ladislav Báča (1908–1991), pedagog, národopisec, vlastivědný pracovník a zakladatel českotěšínského muzea
• Bohuslav Březovský (1912–1976), pedagog a spisovatel

Pověsti

Pokud na zdejší zvony zvoní chromý nebo neduživý ve svátek Maří Magdalény, uzdraví se.

Odkazy

Literatura

• ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
• Konečný, Stanislav. Poličsko. Tišnov: SURSUM, 2005
• Durdík, Tomáš. Encyklopedie českých hradů, Praha: LIBRI, 1997

Související články

• Rohozenský potok (přítok Křetínky)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rohozná ve Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Územně identifikační registr ČR. Obec Rohozná v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online. 

Portály: Česko | Geografie