Rohozná (okres Svitavy)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Rohozná
Střední část obce
Znak obce RohoznáVlajka obce Rohozná
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0533 578673
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Svitavy (CZ0533)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Svitavy
Historická země Čechy
Katastrální území Rohozná u Poličky
Katastrální výměra 11,77 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 658 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 575 m n. m.
PSČ 569 72 - 569 92
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Rohozná, Rohozná 264, 569 72 Rohozná
Starosta Vladimír Židek
Oficiální web: www.rohozna.cz
Email: info@rohozna.cz
Rohozná
Rohozná
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Rohozná se nachází v okrese SvitavyPardubickém kraji. Žije zde 658[1] obyvatel.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie obce je spjata s kolonizací horního toku Křetínky, jejímž centrem byl nově založený hrad Svojanov, tedy s polovinou, spíše druhou, 13. století. První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1287, kdy jej jako dědictví po své manželce, královně-vdově Kunhutě, získal na krátkou dobu Záviš z Falkenštejna. Do psané historie však ves vstupuje až v roce 1349 v souvislosti s žádostí o obsazení zdejší farnosti. Nelze pochybovat o tom, že významná stavební památka, kostel sv. Erasma-biskupa byla postavena někdy v první třetině 14. století, jak dokládá polygonální kněžiště kostela. S výjimkou krátkého období let 1557-1583 byla obec stálou součástí svojanovského panství. Osada Manova Lhota je poprvé zmiňována v roce 1557 a její název je odvozován od jakéhosi rytíře Mana (spíše rytíře-mana), který měl být také údajně v Rohozenském kostele pohřben. Integrální část obce, tzv. Nová Rohozná, byla postavena na pozemcích Rohozenského dvora pro potřeby dělníků a jejich rodin, z části německé národnosti z okolí, baronem Rüdigerem ze Stillfriedu kolem roku 1823. Tato část obce je dodnes lidově zvána "Familie"[2].

Rohozná byla největší českou obcí bývalého poličského okresu. Podle sčítání lidu v roce 1921 měla 2054 obyvatel (Polička 5046). Počet domů 308. V roce 1945 v přeplněné Rohozné bylo 2 560 obyvatel a 380 domů. Po druhé světové válce odešla celá polovina obyvatel do sousedních obcí a Svitav osídlit zemědělské usedlosti a domy po odsunutých Němcích. Počet obyvatel Rohozné v roce 1945 klesl na 1170. Při sčítání lidu v roce 2001 měla Rohozná 723 obyvatel. Obci byl udělen obecní znak, který byl spolu s praporem vysvěcen dne 25. září 2010.[3]

Spolky[editovat | editovat zdroj]

Sbor dobrovolných hasičů v Rohozné je nejstarší organizace vzniklá v Rohozné 7. prosince 1890 v domě Františka Moravce. Velitelem sboru se stal Josef Záruba dalšími členy výboru byli: František Moravec, Jan Válek, Josef Moravec, Jan Leinveber, Jan Lidmila a Antonín Plašil. Nově vznikající sbor měl kolem 40 členů. Volbě výboru a zakládajícímu aktu byl přítomen velitel Sboru dobrovolných hasičů ve Svojanově Josef Cihlář a starosta obce Jan Palla.[4]

Sokol Rohozná byl založen 27. srpna 1911 jako Tělocvičná jednota Sokol Rohozná. Zakládajícími členy byli: Václav Báča - Klímek (starosta), Václav Borovský, Josef Klaban (jednatel), Jan Klodner (pokladník), František Škranc, František Lukáš, Jindřich Šindler (člen výboru), Václav Tägl (náčelník), Jan Báča Šnicrů a Jindřich Klodner (člen výboru). Patronem nově zakládajícího spolku byl Sokol Polička. Ustavující valná hromada se konala 28. září 1911. Celkový počet členů činil 20 a od října 1911 bylo započato s cvičením v sále br. Václava Borovského.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Kino[editovat | editovat zdroj]

Koncem 20. let 20. století bylo v hostinci U Tobiášů zřízeno kino s 200 sedadly, kde se hrály němé filmy s titulky, které návštěvníkům předčítal p. Jindřich Šedaj. Po vyhoření bylo ve stejném místě zřízeno nové kino soukromníkem Pitrou z Chrudimi v roce 1931. V roce 1949 přešlo kino do správy Národního výboru. V listopadu 1963 bylo zřízeno a přestěhováno nové kino do sálu bývalého hostince p. Leinvebra čp. 205.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Erasma biskupa – významná raně gotická stavba
  • Pomník obětem druhé světové války před budovou školy s nápisem: Obětem fašismu 1939 – 1945 Bohumil Mareček, Josef Báča, Jan Gloser, Štěpán Krabička
  • Pamětní deska na budově školy s nápisem: V této škole se narodil spisovatel a dramatik Bohuslav Březovský 1912 – 1976.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Pokud na zdejší zvony zvoní chromý nebo neduživý ve svátek Maří Magdalény, uzdraví se.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. http://www.rohozna.cz/files/static_pages_files/files/zpravodaj%202014.pdf str. 2 a 3
  3. Rohozná obecní Zpravodaj, Dr.Miloš Král
  4. Škranc Ludvík, Rohozná

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
  • Škranc, Ludvík. Rohozná, pohled do minulosti, rukopis
  • Konečný, Stanislav. Poličsko. Tišnov: SURSUM, 2005
  • Durdík, Tomáš. Encyklopedie českých hradů, Praha: LIBRI, 1997

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]