Chornice
| Chornice | |
|---|---|
 Kostel sv. Vavřince, gotická památka s barokní přístavbou | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jevíčko |
| Obec s rozšířenou působností | Moravská Třebová (správní obvod) |
| Okres | Svitavy |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°40′3″ s. š., 16°44′34″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 861 (2025)[1] |
| Rozloha | 14,23 km²[2] |
| Katastrální území | Chornice |
| Nadmořská výška | 322 m n. m. |
| PSČ | 569 42 |
| Počet domů | 278 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Jevíčská 41 569 42 Chornice obec.chornice@jevicko.net |
| Starosta | Jiří Smékal |
| Oficiální web | www |
  Chornice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 578096 |
| Kód části obce | 52728 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chornice (množné číslo, dříve též Kornice, německy Kornitz)[4] jsou obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji, poblíž trojmezí s Olomouckým a Jihomoravským krajem (okresy Prostějov a Blansko). Žije zde 861[1] obyvatel. Obcí protéká říčka Jevíčka.
Název
[editovat | editovat zdroj]Výchozí podoba jména Chorynici byla odvozena od osobního jména Choryňa a znamenala "Choryňovi lidé". Nejstarší písemné doklady zaznamenávají německou podobu jména (Kornicz), která se vyvinula z české (v 19. století se krátce vlivem němčiny používalo Kornice). Česky je jméno doloženo poprvé v roce 1417 jako Chorynice (v jednotném čísle), o rok později se synkopou samohlásky ve druhé slabice. Od 16. století bylo jméno vždy v množném čísle.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Chornice vznikly v době německé kolonizace ve 13. století, první písemná zmínka pochází z roku 1258. Okolní oblast však byla osídlena mnohem dříve, o čemž svědčí nálezy z neolitu (3000 př. n. l.), z doby bronzové (900 př. n. l.) a kultury lužické z doby kultury popelnicových polí (700 př. n. l.).
Po roce 1323 náležela ves pánům z Lipé a po dělení majetku roku 1346 ji drželi společně Jindřich, Čeněk a Pertolt z Lipé. Roku 1402 přidělil markrabě Jošt ves Chornice Heraltovi z Kunštátu, jehož nástupce Boček zapsal roku 1418 větší část Chornic a polovinu Derflíku (dnešní Víska u Jevíčka) Janu z Boskovic. Dalším vlastníkem obce byl Beneš z Boskovic, který roku 1502 svůj majetek převedl na Ladislava z Boskovic a na Třebové.
V následujících letech nejsou o osudu Chornic žádné písemné zprávy, s výjimkou roku 1546, kdy je jako chornický farář uváděn luteránský kněz Jan Sopouch. Roku 1802 byla v obci zřízena zákupní rychta.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 972 | 951 | 1 021 | 1 001 | 1 004 | 1 055 | 1 070 | 892 | 910 | 932 | 851 | 825 | 830 | 825 | 796 |
| Počet domů | 139 | 139 | 143 | 147 | 154 | 153 | 168 | 176 | 173 | 192 | 195 | 215 | 235 | 260 | 278 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Od 1. ledna 1976 do 31. srpna 1990 k obci patřily Březinky, Hartinkov a Vrážné.[8]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Na severním okraji obce je železniční stanice Chornice, kudy prochází trať 017 z Moravské Třebové do Dzbelu a Velkých Opatovic. V roce 2011 byl na všech úsecích v okolí Chornic zastaven provoz osobní železniční dopravy.[9] V prosinci 2014 byla osobní doprava opět obnovena, a to v úseku mezi Dzbelem, Chornicemi a Moravskou Třebovovou.[10] Na trati do Velkých Opatovic byla doprava obnovena s novým jízdní řádem na rok 2017.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Vavřince
- Krucifix
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Sousoší Kalvárie -
Interiér kostela sv. Vavřince – boční oltář -
Interiér kostela sv. Vavřince – presbytář
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 549.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 322.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 44, 133, 636.
- ↑ NÁDVORNÍKOVÁ, Iveta. Kraj: Z Třebové a Chornic vlaky už nepojedou. Svitavský deník [online]. 2011-05-13 [cit. 2016-08-27]. Dostupné online.
- ↑ MASAŘÍKOVÁ, Hana. Vlaky znovu vyrazí údolím Nectavy. Co tomu říkají místní?. Prostějovský deník [online]. 2014-11-27 [cit. 2016-08-27]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chornice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Chornice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Chornice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Nádraží Chornice
