Páni z Lipé

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o českém šlechtickém rodu. O německém panovnickém rodu pojednává článek Páni z Lippe.
Páni z Lipé
Z lipe.jpg
Erb pánů z Lipé
země České království
zakladatel Smil z Tuháně
větve rodu Ronovci, páni z Pirkštejna, Páni z Dubé, Berkové z Dubé, Lichtenburkové

Páni z Lipé jsou starý český panský rod vzešlý z Ronovců. Své jméno odvozovali od Lipé.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Společný předek všech větví Ronovců, Smil Světlický, se zasloužil i o pány z Lipé. Smilův vnuk Chval z Lipé založil hrad i město Lipá (dnešní Česká Lípa), patřilo mu na počátku 14. století území od Žitavy přes Lužické hory až k České Lípě. Druhým vnukem byl Čeněk z Ojvína.[1] Rod se ihned rozdělil na lipskou a pikrštejnskou větev.

Jindřich z Lipé (syn Chvala z Lipé) držel Žitavu, svým vlivem byl od počátku 14. století považován za druhého muže země po králi. Zasloužil se o uhájení Kutné Hory před císařem Albrechtem, za což obdržel funkci podkomořího. Účastnil se i vypuzení krále Jindřicha Korutanského ze země. Byl jedním ze šlechticů, kteří přivedli Jana Lucemburského na naše území, za odměnu získal Žitavu a Jan jej jmenoval zemským hejtmanem a dědičně získal úřad nejvyššího maršálka v království. Často se s někým vadil či dokonce válčil. Byl dlouholetým druhem královny vdovy Richenzy – Rejčky. Vlastnil majetek v severních Čechách, Krumlov, Lipnici, Brod a statky měl i na Moravě, kde se stal hejtmanem a roku 1329 zemřel. Jan Lucemburský dal Jindřichovu synovi za ženu svou příbuznou Anežku z Blankenheimu.

Z jeho čtyř synů vešli ve známost především Jindřich zvaný Železný, který se stal zemský hejtmanem a Jan působící jako hejtman na Moravě. I další příslušníci rodu vykonávali úřady zemských hejtmanů či vyšehradského probošta a dědičný úřad nejvyššího maršálka.

Pertold v letech 13341343 zastával funkci vyšehradského probošta. Jan z Lipé velel armádě Karla IV. v Itálii, kde také padl. Hynek cestoval s císařem po Francii jako význačný představitel české šlechty. Jindřich (14151469) působil za vlády Jiřího z Poděbrad jako moravský hejtman.

Největšího bohatství a slávy dosáhl rod za vlády Lucemburků, poté však majetek i vliv začal postupně ztrácet, začátkem 16. století musel Jan prodat svá manství a z velkého jmění pánů z Lipé již moc nezbylo. Pertold Bohobud se účastnil stavovského povstání, nakonec mu císař Ferdinand II. Štýrský trest odpustil, přesto úřad nejvyššího zemského maršálka v zemi přešel na Berky z Dubé.

Čeněk z Lipé zemřel roku 1682 ve Slezsku a jím rod vymřel po meči.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Erb měli shodný s pány z Lichtenburka, ve zlatém štítě měli černé ostrve a kapra v klenotu.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Rožmberky, Pernštejny, Trčky, pány z Kravař, z Boskovic či z Kunštátu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj – Českolipsko. Praha 6 : REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Skalní hrad Sloup, s. 160.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha : Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Lipé, s. 90–91.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]