Páni z Pirkštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Páni z Pirkštejna
Erb pánů z Lipé
Erb pánů z Lipé
Země České království
Mateřská dynastie Páni z Lipé
Zakladatel Čeněk z Ojvína

Páni z Pirkštejna byli jedním z nejstarších a nejvýznamnějších českých a později moravských panských rodů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Páni z Pirkštejna pocházeli pravděpodobně z rozrodu pánů z Lipé. Za zakladatele rodu pánů z Pirkštejna je považován Čeněk z Ojvína, bratr Jindřicha z Lipé. Své jméno přijali podle hradu Sloup (Perkenstein – odsud Pirkštejn),[1] který se stal hlavním rodovým sídlem. Čeněk z Pirkšejna získal sňatkem s Jitkou z Honcovic další statky na Moravě. Jejich syn Jan Ješek Ptáček z Pirkštejna značně rozšířil rodový majetek. Hrad Sloup směnil za městečko a panství Polná, později zakoupil i městečko Rataje nad Sázavou, ke kterému patřily dva hrady, z nichž jeden Ješek přejmenoval v souladu s rodovým jménem na Pirkštejn. Jeho syn Jan byl pravděpodobně jedním ze signatářů listu proti upálení Jana Husa. Jinak však Jan Ptáček z Pirkštejna vystupoval jako nepřítel kališníků. Spolu s Petrem ze Šternberka se účastnil i vojenských akcí proti nim. Posledním mužským příslušníkem rodu se stal Hynce Ptáček z Pirkštejna (neobvyklé jméno Hynce, je původní domácí podoba německého jména Heinrich, později přepisovaná jako Hynek). Ten stál z počátku stejně jako jeho otec na královské straně, poté ovšem přešel ke kališníkům. Hynce proslul jako skvělý politik a diplomat, jeho schopností si vážil jak císař Zikmund Lucemburský, tak další skvělý diplomat a pozdější papež Pius II., Eneáš Silvius Piccolomini. Jím rod po meči vymřel.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Čáslavsko. Svazek XII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 331 s. Kapitola Rataje a Pirkštejn, s. 54. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠANDERA, Martin. Hynce Ptáček z Pirkštejna: Opomíjený vítěz husitské revoluce. Praha: Vyšehrad, 2011. ISBN 978-80-7429-132-6. Kapitola Ptáčkův rod, přímí předkové a jeho vstup na politickou scénu, s. 9-19. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]