Lipnice nad Sázavou (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lipnice nad Sázavou
Celkový pohled na hrad
Celkový pohled na hrad
Základní informace
Sloh gotický, renesanční
Výstavba počátek 14. století
Přestavba 30. léta 16. století
Stavebník Lichtenburkové
Další majitelé páni z Landštejna, Vartenberkové, Trčkové z Lípy, Thurnové
Poloha
Adresa Lipnice nad Sázavou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Lipnice nad Sázavou
Lipnice nad Sázavou
Další informace
Rejstříkové číslo památky 32798/6-279 (PkMISSezObr)
Web Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrad Lipnice v Lipnici nad Sázavou je jeden z českých šlechtických hradů, který byl založen kolem roku 1310 mocným rodem pánů z Lichtenburka a přestavěn na počátku šestnáctého století za Trčků z Lípy. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1] Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Věž Samson

Od počátku čtrnáctého století stojí hrad Lipnice jako strážný v krajině údolí řeky Sázavy. Byl postaven na vyvýšenině, ze které se otvírá daleký výhled až k vrcholům Železných hor a Žďárských vrchů. Hrad si dal postavit moravský hejtman a velmož, Raimund z Lichtenburka. Roku 1314 se připomíná jeho purkrabí Bernhard. První přímá zmínka o hradu pochází z roku 1316, kdy Lichtenburk svou Lypnitz zastavil králi Janovi Lucemburskému. Ten ji hned roku 1319 předal Jindřichovi z Lipé jako náhradu za prodej Žitavy.

Později patřila Lipnice mnoha významným šlechtickým rodům i českým králům. V roce 1417 byli v lipnické hradní kapli za Čeňka z Vartenberka vysvěceni první husitští kněží a za téměř dvousetleté vlády husitských rytířů Trčků z Lípy byl hrad přestavěn na výstavnou pozdně gotickou hradní residenci.

Od osmnáctého století hrad pomalu chátral a v roce 1869 celý vyhořel. Ve dvacátém století byl částečně opraven a zrekonstruován a další opravy probíhají. Pod hradem se rozkládá Lipnice nad Sázavou, místo spojené především se jménem spisovatele Jaroslava Haška.

Návštěvnost hradu[2]
Rok Počet návštěvníků
2015 25 441
2016 25 665
2017 27 688

Prohlídka hradu návštěvníkům nabízí zejména monumentální hradní architekturu, vyhlídku do dalekého kraje, mimořádnou sbírku gotických kamnových kachlů, gotickou i barokní hradní kapli svatého Vavřince a mohutné hradní sklepení se zbytky středověké hodovní síně, hlubokou hradní studnou a bývalé vězení.

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Ve své nejstarší stavební fázi byl hrad nejspíše nenáročným objektem, který zcela zanikl při přestavbě Jindřicha z Lipé, jehož stavba měla demonstrovat možnosti vlivného šlechtice. Dominantou hradu se stal rozměrný donjon s lichoběžníkovým půdorysem a nejdelší stranou dlouhou 21 metrů. Zřícenina věže stojí na jižním okraji hradu, má valeně zaklenuté přízemí a na vrcholu se dochovaly konzole, které nesly ochoz. K boční stěně donjonu přiléhá věž první brány. Obě věže jsou propojené průchodem ve druhém patře. Za věží stávala na jižní straně nádvoří dvoupatrová budova, jejíž zbytky se dochovaly v pozdně gotickém paláci.[3]

Kaple svatého Vavřince

Zadní část hradu oddělovala hradba s druhou věžovitou bránou. Věž z větší části zanikla, ale dochovaly se po ní patníky a část sedile patrné v obvodové hradbě. Významnou stavbou na druhém nádvoří se stala čtvercová kaple s polygonálním presbytářem. Její původně nízká budova byla na konci čtrnáctého století přestavěna na věž. Zadní část hradu uzavírá palác s rozměry 40 × 20 metrů. Vznikl ve dvou stavebních fázích. Starší je jihozápadní část, ke které byla brzy po jejím dokončení přistavěna druhá na severovýchodě. Spolu s ní byla koncem čtrnáctého století postavena také druhá obytná věž zvaná Samson. Mladší křídlo paláce je podsklepené jediným klenutým prostorem. Obytné prostory se nacházely na vnější straně prvního patra a nádvorní stranu zaujal velký sál. Při přestavbě na konci čtrnáctého století byl také hvězdovou klenbou zaklenut průjezd první brány a postavena parkánová hradba.[3]

Rozdělení hradu příčnou hradbou bylo zrušeno Trčky z Lípy při jejich pozdně gotické přestavbě. Její hlavní stavbou se stal zejména nový palác mezi jižním donjonem a kaplí a menší spojovací křídlo mezi kaplí a starým palácem. V jižní věži bylo zaklenuto první patro a na jihozápadní straně přibyl velký arkýř. Úpravy starého paláce a věže Samson už nesly znaky renesanční architektury. Trčkové také významně zmodernizovali opevnění. Jeho základem se staly zemní bastiony. Jeden chránil malé předhradí před první bránou a druhý, zvaný bašta Křenovka, se nachází na severovýchodní straně hradu. Na opevnění hradu navazovaly hradby městečka a jeho součástí byla také Bílá věž na návrší nad jižním okrajem města. Bílá věž patří mezi předsunuté bašty. Tvořila ji okrouhlá věž opevněná příkopem a valem.[3]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

K hradu se také váže nejedna pověst, např. pověst o krásné Kateřině, která se zamilovala do Jindřicha z Dubé. Když to zjistil její manžel, dal Jindřicha popravit a ženu zazdít vedle Jindřicha do výklenku v hradní kapli.[4]

Hrad ve filmu[editovat | editovat zdroj]

Hrad se objevil v následujících filmech a pohádkách:

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-10-31]. Identifikátor záznamu 144401 : Hrad Lipnice, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 41. Dostupné online. 
  3. a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Lipnice, s. 334–337. 
  4. Legendy lipnického hradu [online]. Národní památkový ústav [cit. 2017-09-17]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online. Kapitola Lipnice hrad, s. 63–75. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]