Dům pánů z Lipé

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dům pánů z Lipé
(Schwanzův palác)

Dům pánů z Lipé na náměstí Svobody
Základní informace
Sloh Renesance
Architekt Antonio Gabri
Výstavba cca 1590
Přestavba 19. století (stavební úpravy)
Stavitel Kryštof Schwanz z Retzu
Současný majitel Radim Jančura
Poloha
Adresa Brno-město a Brno, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Dům pánů z Lipé (Schwanzův palác)
Red pog.svg
Dům pánů z Lipé
(Schwanzův palác)
Další informace
Kód památky 26375/7-157 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům pánů z Lipé (původně Schwanzův palác či Schwanzův dům, též Dům Františka Komárka) je renesanční dům stojící na brněnském náměstí Svobody č. 85/17.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dům pánů z Lipé, v sousedství obchodní palác Rozkvět
Pohled shora na moderní řešení ochozů v interiéru domu
Zastřešené nádvoří domu

Původ domu[editovat | editovat zdroj]

Na místě dnešního čtyřpatrového paláce stával původně gotický dům. V roce 1531 jej vlastnil rytíř Matyáš Munka z Ivančic. Roku 1564 patřil moravskému zemskému hejtmanovi Čeňkovi z Lipé. V roce 1587 jej výměnou za dům U Červeného vola na nároží Kobližné a náměstí Svobody získal brněnský měšťan Kryštof Schwanz z Retzu. Ten jej nechal zbořit a počátkem 90. let 16. století na jeho místě vnikl na zakázku nový palác, jehož autorem byl italský renesanční stavitel Antonio Gabri. Spoluautorem dvou válcových arkýřů a portálu z roku 1589 je italský sochař žijící v Brně, Giorgio Gialdi. Na parapetech arkýřů jsou kamenné reliéfy, zachycující výjevy ze starověké mytologie, biblické příběhy, postavy evropského středověku nebo pracovní náměty, především vinobraní. Obchodník a svého času jeden z nejbohatších brněnských měšťanů Kryštof Schwanz zde provozoval velkoobchod vínem. Proto jsou na celé fasádě bohaté ornamenty vinné révy. Výsledkem jejich návrhu je třípatrový palác s pravidelnou prostorovou dispozicí obdélníkového půdorysu, jehož dvě dvorní křídla obíhají arkádové pavlače.

Po smrti původního majitele[editovat | editovat zdroj]

Po smrti Kryštofa Schwanze v roce 1601 se vystřídalo několik majitelů. V roce 1646 byl palác za 6000 zlatých prodán polnímu maršálovi Louisi Raduitu de Souches z vděčnosti za obranu města při obléhání Švédy. Syn Karel hrabě Souches palác zdědil roku 1683. Rodu ze Souches palác patřil do roku 1744, kdy se v paláci uvádí 18 pokojů, 4 kvelby, 3 kuchyně a dvě stáje pro osmnáct koní.

V letech 18181853 objekt patřil svobodnému pánu Josefu Edlerovi z Hájku (Josef Edler von Hayek) a za jeho držení byl v roce 1843 palác zvýšen o jedno patro. V roce 1831 byla v přízemí domu otevřena Höfferovská kavárna. Palác zdědila Hájkova manželka Amálie a po ní zde do roku 1856 sídlil katastrální úřad. Mezi lety 18801895 palác vlastnil obchodník s koloniálním zbožím Franz Komarek, který v roce 1882 nechal architektem Augustem Prokopem upravit uliční průčelí a zvýšit arkýřová okna. Úpravy ovšem způsobily poškození reliéfní výzdoby parapetů. Na konci 19. století se pro palác ujal název Komarek Haus.[1]

20. století[editovat | editovat zdroj]

V roce 1913 palác koupila společnost „Ústřední svaz českých hospodářských společenstev v markrabství moravském v Brně“. Poté však palác chátral. Po vzniku Československé republiky se zřejmě v důsledku protirakouských nálad začala stavba označovat jako „dům pánů z Lipé“, i když jejich rod nemá se současnou stavbou nic společného.[2] V letech 19371938 upravoval průčelí architekt Bohuslav Fuchs se sochařem Antonínem Zeithammerem. Po celé ploše vytvořil sgrafitovou výzdobu malíř a grafik Emanuel Hrbek (1897–1975). Při osvobozování Brna v dubnu 1945 byl dům značně poškozen.

Několik let sloužil jako sklad sousedního obchodního domu Rozkvět. Koupila jej firma Unistav a v roce 2000 zahájila jeho kompletní obnovu, při které byl celý podsklepen a zastřešen dvůr. Při současně vedeném archeologickém průzkumu byly na místě nalezeny zbytky domu postaveného mezi lety 1243–1260, který na konci 13. století vyhořel.[2] Od roku 2005 je majitelem paláce Radim Jančura a slouží komerčním a kulturním potřebám. V přízemí se nachází kulturní a informační centrum. V nejvyšším poschodí je zpřístupněna vyhlídka na město.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠIMŮNKOVÁ, Lucie. Renesanční 'reklama' zdobí Dům pánů z Lipé. Brněnský deník.cz [online]. 2009-10-08 [cit. 2014-04-17]. Dostupné online.  
  2. a b ŽIDKOVÁ, Klára. Omyl: Dům pánů z Lipé není dům pánů z Lipé [online]. Brnensky.denik.cz, 2012-02-18, [cit. 2015-06-19]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]