Místodržitelský palác (Brno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Místodržitelský palác
Místodržitelský palác
Místodržitelský palác
Základní informace
Sloh Baroko
Architekt Mořic Grimm (dnešní podoba)
Výstavba nově 1847–48
Přestavba 1995–97
Stavební materiál Zdivo
Stavitel Řád augustiniánů
Současný majitel Moravská galerie v Brně
Poloha
Adresa Brno-město, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Místodržitelský palác
Red pog.svg
Místodržitelský palác
Další informace
Kód památky 28835/7-43 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Místodržitelský palác je barokní budova stojící na Moravském náměstí v Brně. Od roku 1990 jej spravuje Moravská galerie v Brně. Nabízí rozsáhlou expozici umění od gotiky po 19. století, ale i prostory pro krátkodobé výstavní projekty. V budově se také nachází knihkupectví ArtMap a kavárna Morgal, jejímž architektem je Martin Hrdina.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Místodržitelský palác a kostel svatého Tomáše v roce 1842

Historie objektu jako jedné z dominant Moravského (dříve Joštova) náměstí je úzce spjata s kostelem sv. Tomáše a sahá až do poloviny 14. století, kdy byl jako augustiniánský klášter založen v těsné blízkosti městských hradeb moravským markrabětem Janem Jindřichem. Současnou podobu však získal tento stavební komplex jednak v 60. letech 17. století (architekt Jan Křtitel Erna) a zejména pak za barokní přestavby prováděné od 30. let do roku 1752 pod vedením brněnského stavitele Mořice Grimma, po jejímž ukončení byl klášter povýšen na opatství.

Poté, co v důsledku josefínských reforem na počátku 80. let byli augustiniáni nuceni přestěhovat se do budov starobrněnského kláštera, byly do uprázdněných reprezentativních prostor přejmenovaného „dikasteriálního paláce“ nadlouho umístěny nové státní, zemské a stavovské úřady. Následující stavební úpravy, které poznamenaly zvláště především interiéry, projektoval vídeňský dvorní architekt Franz Anton Hillebrandt. Zemským úřadům a jako sídlo zemského presidenta sloužil palác i po roce 1918, za protektorátu ovšem vystřídaly úřady mladého československého státu úřady německé. Dalším závažným mezníkem novodobých dějin bylo rozhodnutí o přidělení paláce Muzeu dělnického hnutí Brněnska, jež budovou disponovalo od roku 1955 až do politických změn po listopadu 1989.

V těsné blízkosti paláce se nachází kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola, součást starobrněnského kláštera.

Výstavní prostory[editovat | editovat zdroj]

Přízemí budovy

  • krátkodobé výstavy

První patro

  • stálá expozice Umění od gotiky po 19. století
  • barokní sál s kapacitou 150 míst

Stálá expozice[editovat | editovat zdroj]

Pohled Medúsy – evropské umění šesti století[editovat | editovat zdroj]

Název expozice je inspirován obrazem Petra Pavla Rubense Hlava Medúsy, který patří k nejpozoruhodnějším uměleckým dílům ve sbírkách starého umění Moravské galerie v Brně. Pohled Medúsy měl, jak známo, v příběhu o Perseovi takovou sílu, že člověka proměnil v kámen. To, že se umělci podařilo přenést tuto magickou schopnost do obrazu, dokazuje skutečnost, že Rubensův obraz byl v původní instalaci muzea vystaven za oponou, aby se ženy a děti nevylekaly. Název expozice je metaforou výtvarného umění schopného vyvolávat silné zážitky, budit úžas, dráždil divákovu fantazii. Soustředí nejcennější exponáty evropského umění ze sbírek Moravské galerie v Brně od 14. do 19. století, doplněné o díla zapůjčená z církevního majetku a sbírek dalších institucí. Mezi jednotlivými kolekcemi zaujímá významné místo umění středověku, díla barokních malířů a sochařů moravské a rakouské provenience, soubor italského, flámského a holandského malířství, obohacený v poslední době o významné přírůstky i nová autorská připsání, a konečně umění 19. století v jeho figurální a krajinářské poloze. Kurátorem expozice je Petr Tomášek.[1]

Části výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • Ad honorem Dei – Výtvarná kultura středověku Moravy, Čech, Rakouska, Německa a Nizozemí 
  • L'Italia Magnifica – Italské umění 14.–18. století 
  • Život a mýtus – Nizozemské malířství 16.–17. století 
  • Triumf víry – Oslavení rozumu – Barokní umění 
  • Příběh člověka, tvář krajiny – Umění 19. století

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Umění od gotiky po 19. století [online]. Moravská galerie v Brně, [cit. 2016-07-11]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha : Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8.  
  • JANETSCHEK, Clemens d'Elpidio. Das Augustiner-Eremitenstift S. Thomas in Brünn mit steter Bezugname auf die Klöster desselben Ordens in Mähren. Svazek Erster Band. Brünn : Die päpstliche Benedictiner-Buchdruckerei in Brünn, 1898. S. 347. (německy)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]