Moravské náměstí (Brno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Moravské náměstí
Pohled od fontány na náměstí směrem na jih, ke kostelu sv. Tomáše (v pozadí věž kostela sv. Jakuba)
Pohled od fontány na náměstí směrem na jih, ke kostelu sv. Tomáše (v pozadí věž kostela sv. Jakuba)
Umístění
Město Brno
Městská část Brno-střed
Poloha 49°11′56,5″ s. š., 16°36′24″ v. d.
Historie
Denominace 25. května 1990
Starší názvy Dikasterialplatz
Lažanskýplatz
Kaiser-Josef-Platz + Am Kiosk
Lažanského nám. + Švehlova
Adolf-Hitler-Platz
náměstí Rudé armády
Další údaje
Typ náměstí
PSČ 602 00
Commons-logo.svg multimediální obsah na Commons

Moravské náměstí je náměstí v centru brněnské městské části Brno-střed, rozkládající se na severovýchodním okraji katastrálního území Město Brno. Jeho severní část zabírají dva parky, oddělené tramvajovou a silniční komunikací. Ve východnějším z nich se nachází monumentální pomník „Vítězství Rudé armády nad fašismem“ od sochaře Vincence Makovského. Cesty západnějšího parku se paprskovitě sbíhají k centrální fontáně. V jižní části Moravského náměstí stojí kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola s přilehlou budovou někdejšího Místodržitelského paláce. Dlážděné náměstí spolu s ním uzavírá z jihu blok budovy DOPZ s kinem Scala a ze západu sídlo Nejvyššího správního soudu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Model Brna z r. 1645 v jižní části náměstí

Do 19. století[editovat | editovat zdroj]

Původně se zde nacházelo opevnění středověkého města, jedno z nejmohutnějších na Moravě. To drželo dnešní jižní část náměstí s kostelem sv. Tomáše a místodržitelským palácem uvnitř hradeb, zatímco rozsáhlé severní plochy parku vznikly až jeho zbouráním.

Kostel svatého Tomáše pochází ze 14. století, kdy jej založil Jan Jindřich společně s augustiniánským klášterem. Dokončené kněžiště bylo posvěceno 13. března 1356,[1] současná barokní podoba kostela pochází ze 17. století. Přilehlou budovu Místodržitelského paláce, která byla do barokní podoby přestavěna ve 30. letech 18. století, využívaly po vystěhování kláštera Josefem II. od roku 1783 zemské úřady.

Do první republiky[editovat | editovat zdroj]

Rozebráním městského opevnění a rozšířením náměstí o parkové plochy vzniklo největší náměstí v celém Brně. Vnější bastionový pás města nechal rozebrat už francouzský císař Napoleon I. roku 1809, na základě nařízení rakouského císaře Františka Josefa I. ze dne 25. prosince 1852 pak přestalo být Brno vojenským městem[2] a během 60. let 19. století byl zrušen i vnitřní bastionový pás hradeb.

Moravské náměstí v r. 1892 s pomníkem císaře Josefa II. (stržen r. 1919)

V severní, parkové části náměstí byl 17. května 1891 slavnostně otevřen Německý dům[3] jako ústřední místo spolkové činnosti německých obyvatel města. Historizující budova stála v ose nově proražené ulice (dnešní Rašínovy), která propojila náměstí Svobody s Moravským, a tvořila tak novou pohledovou dominantu. O rok později byl v parku před ní vztyčen monumentální pomník Josefa II. od sochaře Antona Breneka.

Výrazně do náměstí zasáhlo zavedení tramvajové dopravy. Nejprve linka koněspřežky, jejíž dráha od 18. října 1869 vedla od Kiosku (dnešního předělu západního a východního parku Moravského náměstí) přes Žerotínovo náměstí a po Husově ulici na Šilingrovo náměstí. Ta však byla již 1. května 1872 jako nevýdělečná uzavřena. Od 2. února 1901 pak byla zprovozněna první část dvoukolejné elektrické tramvajové tratě přes Moravské náměstí, od Rašínovy (tehdy Kostelní) přes Komenského (Eliščino) náměstí na Obilní trh. Dne 12. července 1903 byla uvedena do provozu i trať od Rašínovy (tehdy již Liechtensteinovy) směrem ke Kiosku a do Lidické (Nové) ulice. A v časech okupace nacistickým Německem, od 2. prosince 1939 byl zahájen provoz i na nové trati směrem do ulice Milady Horákové (Francouzské).

Od 2. světové války[editovat | editovat zdroj]

V té době neslo náměstí jméno Adolfa Hitlera, přestože se po něm původně mělo jmenovat náměstí Svobody, avšak zvoleno bylo větší náměstí Moravské (dříve Lažanského). Krátce po 2. světové válce, v srpnu 1945 byl zbourán značně poškozený Německý dům. Pomník Josefa II. vzal za své už dříve – při prvním výročí vzniku Československa roku 1919 byl stržen československými legionáři, úřady jej již neobnovily a kamenný podstavec byl rozebrán. Místo něj měl být později postaven pomník T. G. Masaryka podle návrhu architekta Jaroslava Fragnera a sochaře Vincence Makovského. Základní kámen měl být položen původně k 20. výročí vzniku republiky 28. října 1938, což znemožnila okupace. Byl tedy slavnostně položen 27. října 1946, ale k realizaci pomníku stejně nedošlo a v polovině 50. let byl odstraněn i jeho základní kámen.[4]

Pomník rudoarmejce na paměť osvobození Brna (26. dubna 1945)

Od 25. září 1946 bylo náměstí pojmenováno po Rudé armádě. Před místodržitelským palácem byl 5. listopadu 1950 odhalen pomník s portrétní bustou maršála Malinovského, v roce 1955 přenesený na Malinovského náměstí.[5] V témže roce, u příležitosti 10. výročí osvobození Brna byl 26. dubna 1955 slavnostně odhalen monumentální památník osvobození ve východní části parku.[6] Na jeho tvorbě se podílel architekt Bohuslav Fuchs se sochařem Vincencem Makovským a sokl pro sochu rudoarmějce vytvořil Antonín Kurial.[7] Zároveň byla kompletně změněna úprava zbývající parkové části náměstí a na uprázdněném místě po nerealizovaném Masarykově pomníku přibyla kašna ve tvaru pětiúhelníku, z níž po zemi vybíhaly cípy původně červeného asfaltu, což celkově vytvářelo tvar rudé hvězdy.

Dnešní název má Moravské náměstí od roku 1990.

21. století[editovat | editovat zdroj]

V letech 2009–2010 probíhala celková rekonstrukce jižní části náměstí před místodržitelským palácem a kostelem sv. Tomáše. Autorem projektu byl Petr Hrůša spolu s Lukášem Peckou a Vítem Zenklem z Ateliéru Brno.[8][9][10] Po opravě bylo předáno veřejnosti 15. září 2010.[11] Bylo zde zrušeno dosavadní parkoviště, dlažba byla rozdělena do geometrického rastru a podobně byl rozmístěn i mobiliář. Do prostoru pak byly rozmístěny prvky zpodobňující čtyři Platónovy ctnosti, které by město mělo mít: umírněnost, moudrost, spravedlnost a statečnost.[12]

Socha „Odvaha“, dedikovaná Joštu Lucemburskému
  • Spravedlnost ztvárnila měděná socha muže zvedajícího kvádr od Maria Kotrby, instalovaná 31. srpna 2010 a slavnostně odhalená 9. září téhož roku na piazzetě před Nejvyšším správním soudem.[13]
  • Umírněnost je představována sochařsky lapidární hranolovou kašnou, situovanou osově naproti Kotrbově soše, před místodržitelským palácem.[14]
  • Moudrost či prozíravost symbolizuje bronzový model města z roku 1645, kdy úspěšně čelilo obléhání švédského vojska. Plastický model, jehož předlohou byla veduta Hanse Benno Bayera a Hanse Jörga Zeissera,[15] je umístěn na kvádru při jižní straně náměstí.
  • Původně byla v roce 2009 vypsána soutěž na ztvárnění čtvrté ctnosti formou jezdecké sochy Jošta Lucemburského, jehož hrobka se nachází právě ve zdejším kostele sv. Tomáše (a v lednu 1999 byla otevřena).[16] Hodnotící komise vybrala z téměř 50 návrhů ten od Maria Kotrby, autora alegorie spravedlnosti, avšak Rada města Brna se s výběrem neztotožnila, realizaci odložila a v roce 2012 vyhlásila soutěž novou.[17][18] Z 21 návrhů pak byly komisí vybrány tři nejlepší, z nichž rada odsouhlasila model od Jaroslava Róny.[19][20] Autor pak na soše pracoval tři roky, podle vlastního vyjádření však netvořil portrétní sochu Jošta, nýbrž především stylizovaného středověkého rytíře jako alegorii statečnosti.[21] Po instalaci na místo byla slavnostně odhalena 28. října 2015.[22]

V letech 2012–2013 došlo i na opravu parkové části náměstí, zejména pomníku osvobození a jeho okolí.[23] Socha rudoarmějce byla 11. října 2012 demontována a odvezena do Buštěhradu k restaurátorskému ošetření. Obnoveny byly trávníky i mobiliář, k zásadním změnám v prostorovém řešení však nedošlo.[24]

V srpnu 2016 městská část Brno-střed vyhlásila veřejnou architektonicko-urbanistickou a krajinářskou soutěž o návrh parku na náměstí, v části kolem pěticípé fontány.[25] Počátkem prosince byly vyhlášeny výsledky, porota z 20 návrhů vybrala záměr kanceláře Consequence forma, se záměrem jeho realizace v roce 2018.[26][27][28]

Vývoj názvu[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Posvěcení dokončeného kněžiště kostela sv. Tomáše a Zvěstování Panny Marie [online]. Encyklopedie dějin města Brna, [cit. 2015-10-30]. Dostupné online.  
  2. JURÁNEK, Roman. Brněnské hradby [online]. [cit. 2008-12-06]. Dostupné online.  
  3. Slavnostní otevření Německého domu v Brně [online]. Encyklopedie dějin města Brna, [cit. 2015-10-30]. Dostupné online.  
  4. Položení základního kamene k pomníku T. G. Masaryka [online]. Encyklopedie dějin města Brna, [cit. 2015-10-30]. Dostupné online.  
  5. Odhalení pomníku maršála Malinovského [online]. Encyklopedie dějin města Brna, [cit. 2015-10-30]. Dostupné online.  
  6. Slavnostní odhalení památníku Rudé armády na Moravském náměstí [online]. Encyklopedie dějin města Brna, [cit. 2015-10-30]. Dostupné online.  
  7. Rudoarmějec [online]. Encyklopedie dějin města Brna, [cit. 2015-10-30]. Dostupné online.  
  8. Rekonstrukce Moravského náměstí, Brno [online]. Ateliér Brno, s. r. o., [cit. 2015-11-01]. Dostupné online.  
  9. II. etapa rekonstrukce Moravského náměstí, Brno [online]. Ateliér Brno, s. r. o., [cit. 2015-11-01]. Dostupné online.  
  10. VYSKOČIL, Ladislav. Rekonstrukce Moravského náměstí: Situační zpráva o postupu výstavby [online]. Brno.cz, [cit. 2015-11-01]. Dostupné online.  
  11. REICH, Michal. Moravské náměstí je po rekonstrukci opět otevřené. Brněnský deník [online]. 2010-09-15 [cit. 2015-10-31]. Dostupné online.  
  12. Rekonstrukce části Moravského náměstí [online]. Národní památkový ústav, 2011-02-24, [cit. 2015-10-31]. Dostupné online.  
  13. ČT Brno. Moravské náměstí už má první ze svých čtyř dominant. Česká televize [online]. 2010-09-09 [cit. 2015-10-31]. Dostupné online.  
  14. kašna (symbol umírněnosti) [online]. Encyklopedie dějin města Brna, [cit. 2015-10-31]. Dostupné online.  
  15. Model Brna z roku 1645 [online]. Encyklopedie dějin města Brna, [cit. 2015-10-31]. Dostupné online.  
  16. Otevření hrobky Jošta Lucemburského [online]. Encyklopedie dějin města Brna, [cit. 2015-11-03]. Dostupné online.  
  17. Jezdecká socha Jošta se vrátila do Urban centra. iBrno.cz [online].  [cit. 2015-11-03]. Dostupné online.  
  18. jezdecká socha markraběte Jošta [online]. Encyklopedie dějin města Brna, [cit. 2015-11-03]. Dostupné online.  
  19. rdk. Moravské náměstí ozdobí jezdecká socha. Má symbolizovat odvahu. Česká televize [online]. 2012-11-14 [cit. 2015-11-03]. Dostupné online.  
  20. ČTK. Jezdecká socha Jošta v Brně bude vyrůstat přímo z dlažby náměstí. Archiweb.cz [online]. 2012-11-15 [cit. 2015-11-03]. Dostupné online.  
  21. ŠULCOVÁ, Helena; HAVEL, Prokop. Vytvořil jsem symbol středověkého rytíře, říká Jaroslav Róna o soše Jošta Lucemburského v Brně. Radiožurnál [online]. 2015-10-29 [cit. 2015-11-03]. Dostupné online.  
  22. ČTK. V Brně odhalili jezdeckou sochu Jošta Lucemburského. České noviny.cz [online]. 2015-10-28, rev. 2015-10-28 [cit. 2015-11-03]. Dostupné online.  
  23. PLUHAŘ, Jan. Rekonstrukce na Moravském náměstí potrvají do srpna. muniMEDIA [online]. 2012-10-26 [cit. 2015-10-31]. Dostupné online.  
  24. VARTÁK, Martin. Bronzová socha rudoarmějce se vrátila na Moravské náměstí v Brně, brzy ji doplní jezdecká socha. Novinky.cz [online]. 2013-07-23 [cit. 2015-10-31]. Dostupné online.  
  25. SOCHOR, Jakub. Brno vyhlásilo soutěž na park na Moravském náměstí. Design Mag [online]. 2016-08-09 [cit. 2016-12-06]. Dostupné online.  
  26. MEITNER, Zdeněk. V Brně vybrali budoucí podobu Moravského náměstí. Archiweb [online]. 2016-12-02 [cit. 2016-12-06]. Dostupné online.  
  27. Park na Moravském náměstí v Brně [online]. Česká komora architektů, 2016-12-02, [cit. 2016-12-06]. Dostupné online.  
  28. Park na Moravském náměstí se nově dočká restaurace, kavárny a velké multifunkční plochy [online]. Městská část Brno-střed, 2016-12-02, [cit. 2016-12-06]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]