Seznam paláců v Brně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Toto je seznam brněnských městských paláců. Pro informace ohledně obytných paláců na hradech a o zámcích na území města Brna - viz Seznam hradů a zámků v Brně.

Zachovalé městské (šlechtické) paláce[editovat | editovat zdroj]

Název Obrázek Část města a adresa Stručný popis
Biskupský dvůr Biskupský palác Brno-střed
Muzejní 1
Dům pánů z Kunštátu Dům pánů z Kunštátu Brno-střed
Dominikánská 9
Dietrichsteinský palác Dietrichsteinský palác Brno-střed
Zelný trh 8
Lichtenštejnský palác na Zelném trhu, nyní divadlo Reduta Reduta Theatre - Brno.jpg Brno-střed
Zelný trh 4
Rod Lichtenštejnů koupil v r. 1425 měšťanský dům na nároží Zelného trhu v Brně a používal jej do r. 1600, kdy jej Karel z Lichtenštejna a Maxmilián z Lichtenštejna prodali ve značně schátralém stavu městu. Palác se stal základem tzv. "Velké Taverny", později známé jako divadlo Reduta.
Schrattenbachův palác Schrattenbachův palác Brno-střed
Kobližná 4
Palác postavený na místě dvou starších domů z let 1725 a 1739 byl připisován Mořici Grimmovi.[1] Zdeněk Kudělka jej však připsal Christinanu Alexandru Oedtlovi. [2] Dvoupatrová budova byla před polovinou 19. století zvýšena o patro, dnes slouží jako hlavní budova Knihovny Jiřího Mahena.
Herringův palác Herringův palác vpravo Brno-střed
náměstí Svobody 8
Nejstarším doloženým majitelem domu byl v roce 1328 městský rychtář Jan z Rohru. Později byl znám jako "Dům U Zlaté lodi". V 18. století byli majiteli Dietrichsteinové. Za současnou podobu vděčí podnikatelské rodině Herringů, kteří palác přestavěli ve 40. letech 19. stol. podle plánů Ludwiga Förstera [1]. V současné době se zde nachází sídlo Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště Brno.
Dům pánů z Lipé Dům pánu z Lipé Brno-střed
náměstí Svobody 17
Tento renesanční palác nechal vystavět podle plánů Antonia Gabriho obchodník s vínem Kryštof Schwanz z Retzu. Vznikl tak třípatrový palác s pravidelnou prostorovou dispozicí se dvěma dvorními křídly obíhajícími arkádové pavlače. Parapety arkýřů pokrývají vysoké kamenné reliéfy, znázorňující výjevy ze starověké mytologie, biblické příběhy, postavy evropského středověku, a pracovní náměty, především vinobraní.[3] Palác střídal majitele, mezi nimiž byli např. polní maršál a obránce Brna před Švédy Louis Raduit de Souches, svobodný pán Josef Edler von Hayek či obchodník s koloniálním zbožím Franz Komarek, podle něhož se domu dlouho říkalo "Komarek-Haus". Od roku 1831 byla v přízemí paláce zřízena kavárna zvaná Höfferovská. V roce 1913 koupil palác Ústředni svaz českých hospodářských společenstev v Markrabství moravském v Brně. V současnosti je objekt ve vlastnictví stavební firmy UNISTAV a.s.
Kleinův palác Kleinův palác Brno-střed
náměstí Svobody 15
Novorenesanční palác v historickém jádru Brna, postavený v l. 1847-1848 podle projektu architekta Ludwiga Förstera za spoluúčasti Theophila von Hansena.
Kounicův palác Kounicův palác Brno-střed
Žerotínovo náměstí 9
Palácová stavba byla nájemním domem Václava Roberta z Kounic, vzniklého v l. 1871-1872 v rámci zástavby brněnské Okružní třídy. Dnes rektorát Masarykovy univerzity.
Palác Hausperských z Fanalu Palác Hausperských z Fanalu Brno-střed
Zelný trh 9
Jde o rohovou dvoupatrovou budovu v ose přízemí s průjezdem do dvora a vchodem na pilířové schodiště vedoucí k místnostem v patrech, většinou obrácených do náměstí. Rozsahem odpovídá spíše běžnému měšťanskému domu. Autorem stavby z počátku 18. století je snad Christian Alexander Oedtl. Drastické úpravy neponechaly ve vnitřním uspořádnání mnoho z původního stavu. Dnes slouží Divadlu na provázku jako hlavní budova.
Palác žďárských opatů Palác žďárských opatů Brno-střed
Zelný trh 10
Palác Chlumeckých Palác Chlumeckých, Brno 02.JPG Brno-střed
Česká 6
Zrekonstruovaný palác, postavený na místě čtyř starších domů pro rodinu velkostatkářů a politiků se šlechtickým predikátem von Chlumetzky, slouží v současné době komerčním účelům.

Původně byl nazýván Anenský dvůr podle sošky sv. Anny ve dvoře, dnes bohužel volně nepřístupné.

Palác Říkovských z Dobrčic Palác Říkovských z Dobrčic - Kobližná 2, Brno.JPG Brno-střed
Kobližná 2
Místodržitelský palác Místodržitelský palác Brno-střed
Moravské náměstí 1a
Původně byl založen moravským markrabětem Janem Jindřichem ve 14. století jako klášter (a později opatství) augustiniánů. Koncem 18 století budova získala název Dikasteriální palác a stala se sídlem vysokých politických zemských úřadů (moravskoslezského gubernia, později moravského místodržitelství). Po vzniku Československa (1918) byl sídlem moravského respektive moravskoslezského zemského presidenta a zemských úřadů. Za socialismu připadl Muzeu dělnického hnutí a po roce 1990 Moravské galerii, které patří dodnes. Označení Místodržitelský palác tedy odráží jen malou část jeho historie.
Pražákův palác Pražákův palác Brno - střed
Husova 18
Berglův palác Brno - Malinovského náměstí, Berglův palác obr01.jpg Brno-střed
Lidická 1
Stavba významného vídeňského architekta, působícícho i v Brně Heinricha Ferstela, postavená v l. 1860-1863 pro továrníka a obchodníka s kůžemi Johanna Bergla[4]. Neogotický palác s výraznými arkýři je vystavěn z režných cihel. V r. 1888 provedl August Prokop pro nového majitele Edmunda Bochnera von Stražisko přestavbu, při které vzniklo nové křídlo. Ve 20. století se v paláci nacházela slavná kavárna Biber, později kavárna Muzejka.
Palác Stefana Haupta von Buchenrode Brno Palac Stephana Haupta.jpg Koliště 17, 19 Spojením pěti starších objektů v souvislé historické zástavby ulice Koliště vznikl monumentální pozdně klasicistní dvoupatrový palác. Už předtím byla součástí jednoho z pětice předchozích domů rozlehlá romanticky upravená zahrada s centrálním pavilonem[5], proslulá Casino-Garten Jana Křtitele Mitrovského. Od 50. let byl palác v majetku rodiny Hauptů. K přestavbě paláce s prvky art deco došlo na začátku 20. století. Tehdy byla budova zvýšena o jedno podlaží, které bylo nad rizality původně zdobeno atikovou balustrádou. V současné době v budově sídlí Úřad práce Brno-venkov.
Kellerův palác Brno Kelleruv palac.jpg Lidická 36 Rozlehlá novorenesanční stavba architektů Ferdinand Fellner a Hermann Helmer z r. 1880-1881. V průjezdu pompejánská výmalba, v interiérech bohatě dekorované salony[4]. Od r. 1922 palác vlastnily Západomoravské elektrárny a dodnes slouží energetickým společnostem.
Schoellerův palác Gustav Adolf von Schoeller Palace 01.JPG Cejl 50 Novorenesanční palác z r. 1868[4], který byl součástí Schoellerovy textilní továrny, si nechala bohatá a vlivná podnikatelská rodina Schoellerů postavit poté, co získala šlechtický predikát. Projekt vypravoval brněnský stavitel Josef Arnold. Za palácem se nacházela rozsáhlá zahrada směrem k Mlýnskému náhonu.
Soxhletův palác Cejl 68, Brno.JPG Cejl 68 Rozsáhlá pozdně klasicistní palácová budova na ulici Cejl, za níž se nacházela jedna z největších textilních továren v Brně, byla patrně postavena v letech 1833–1834 podle projektu Josefa Jakoba. Architektonicky ceněný je zachovaný tympanon s reliéfem z rostlinných motivů, který je dílem nejvýznamnějšího brněnského sochaře 1. pol. 19. století Benedikta Edeleho[6]. Bohužel průčelí zadního dvorního křídla s osovým rizalitem a hodinami byl přestavěn.
Palác Karla von Skene Brno-Hybesova-Skeneho-Palac.jpg Hybešova 43 Historizující palác v arkádovém stylu, postavený Karlem von Skene a používaný jako bydliště brněnským starostou Alfredem Skene. Součástí jednopatrové volně stojící stavby byla rozlehlá zahrada, skleník a zahradnický dům[4]. Palác měl poté mnoho majitelů, roku 1924 jej koupila brněnská židovská obec a zřídila zde gymnázium.
Palác Bochnerů von Stražisko Bochner von Stražisko Palce and Vlněna areal, facade.jpg Přízova 3 Neorenesanční palác je součástí bývalého rozlehlého průmyslového areálu textilních továren a jako jediná stavba byla zachována při bourání a nové výstavbě bývalé Vlněny. Projekt architekta Josefa Arnolda byl postaven v letech 1864-1867 jako jedna z prvních neorenesančních staveb [7].
Palác Morgensternových Brno, Štefánikova 1.jpg Štefánikova 1 Jednopatrová stavba s dlouhým průčelím a výrazným nárožním arkýřem v minulosti fungovala jako správní budova druhého největšího brněnského pivovaru a sladovny Moravia nebo v něm sídlil Červený kříž [2]. Vznikla v r. 1886-1887 podle projektu Josefa Nebehostenyho a byla vybavena luxusním zařízením brněnské firmy Franze Schantla[4]
Müllerův palác Brno Mulleruv Palac.jpg Štefánikova 28 Na jedné z nejvýstavnějších tříd Brna, na ulici Štefánikově, si podnikatelská rodina Müllerových nechala postavit v r. 1868 své sídlo v novorenesančím palácovém slohu. Jako autora uvádí Pavel Zatloukal na základě srovnání tvarosloví architekta Arnolda Webera.[4]

Zaniklé paláce[editovat | editovat zdroj]

Název Obrázek Část města a adresa Stručný popis
Dietrichštejnský hraběcí palác (dolni), resp. Salmovský (Salmův) nebo také palác Salm-Reifferscheidtů
Salmův palác
Masarykova 31 Hraběcí (Dolní) palác na nároží Masarykovy a Josefské ulice býval označován za nejkrásnější brněnský šlechtický palác ve vnitřním městě. Oproti významnějšímu "knížecímu" na Zelném trhu byl zván ""hraběcí" nebo jinak podle polohy "Dolní". Později ve vlastnictví rodiny Salmů. Dnešní budova navazuje na předchozí stavbu, některé části zůstaly zachovány ze starého paláce.
Palác Dubských[8]
Palác Dubských
Porcelánový pokoj v Muzeu užitého umění ve Vídni
Česká 1
Barokní palác ze záčátku 18. stol. na nároží ulic České, Středovy a Veselé. Portál s postavami Herkula a Mercura a nahoře pilíře, nesoucí balkon tvořily hlavní dvoupatrovou fasádu o sedmi okenních osách do České ulice. Palác je uváděn v souvislosti s proslulým porcelánovým pokojem hraběte Qiudo Dubského.[9]. Palác byl zbořen r. 1914 na jeho místě místě stojí dům, známý existencí proslulého bufetu Sputnik.
Palác Mitrovských
Palác Mitrovských
Jediný volně přístupný pozůstatek po paláci, který stál na nám. Svobody
Portál v Biskupském dvoře
náměstí Svobody 6 Palác na nároží náměstí Svobody a ulice Běhounské, jehož celá fasáda byla pokryta bohatým štukovým dekorem. Dvoupatrová fasáda o osmi (sedmi) okenních osách se středním rizalitem, jehož hlavní osa je zdůrazněna balkónovým portálem, sdru­ženým vstupem na balkón a sdruženými okny v druhém poschodí. Portál byl po zboření paláce v r. 1901 přenesen do Biskupského dvora a tvoří vstup do d´Elvertova křídla.
Althanský palác Kobližná 3 Rozsáhlý dům na rohu Kobližné a Kozí ulice byl stavebně připojen k nadačnímu Ústavu šlechtičen Marie Školské. Za 2. světové války značně poškozen bombardováním, odstraněn po válce. Dnes na tomto místě stojí moderní budova Komerční banky.
Kounicův palác na nám. Svobody
Kounicův palác nalevo
nám. Svobody 21 Na místě dnešní Komerční banky, která vznikla v letech 1930 – 1931, stál palác Kouniců.
Lichtenštejnský palác na nám. Svobody
Brno, náměstí Svobody - Lichtensteinův palác.jpg
nám. Svobody Autorem barokního paláce Kryštofa Pavla z Lichtenštejnu-Kastelkornu na západní nároží tehdejší Hřbitovní uličky do nám. Svobody byl Jan Křtitel Erna. Musel na začátku 20. století ustoupit nově proražené Rašínově třídě.
Belcrediho palác na výše uvedené fotografii částečně viditelný zcela vpravo nám. Svobody Postaven po r. 1778 pro hraběte Antonína Belcrediho. Přestavěn na sklonku 18. století a podruhé na počátku 19. století. Na začátku 20. století musel ustoupit nově proražené Rašínově třídě.[3]
Palác barona von Freyenfels Poštovská Palác stál na místě Pasáže Alfa, postavené ve 30. letech 20. století.
Palác Serenyiů
Portál na zámku v Lomnici
Panská Ze starého šlechtického paláce, který stál v ulici Panské 6-8,[10] se zachoval renesanční portál, který po zbourání paláce přenesen k areálu zámku v Lomnici u Tišnova. Barokní fasáda měla tři nadzemní patra a byla vybavena čtyřmi zvojenými osami oken, oddělenými pilastry.
Palác Flesche von Brunningen Milady Horákové 1a Nedochovaná realizace měšťanského paláce architekta Heinricha von Ferstela byla postavena v l. 1862-1867[4] pro podnikatele v cukrovarnictví a pivovarnictví Isidora Fleshe von Brunningen, který byl v r. 1879 povýšen do šlechtického stavu. [11]

Ostatní stavby označované jako paláce[editovat | editovat zdroj]

Název Obrázek Část města a adresa Stručný popis
Palác šlechtičen Palác Šlechtičen Kobližná 1
Palác Padowetz Palác Padowetz Bašty 2
Justiční palác Justiční palác Dvořákova 9 Výrazná stavba brněnské Okružní třídy z l. 1906-1909 podle projektu Alexandra Wielemanse von Monteforte s barokizující kompozicí. V současnosti je zde nachází sídlo Krajského soudu v Brně.
Palác TYPOS Brno-Typos.jpg Jezuitská, Běhounská Budova paláce Typos byla postavena mezi lety 1927-1931 jako funkcionalistický obytný blok s komerční pasáží podle návrhu architekta Eduarda Cahy. Budovu vlastnila „Lidová společnost tisková” Československé strany lidové. V prvním a druhém suterénu se nacházel sál, který sloužil hlavně pro přednášky a schůze a čas od času i pro divadelní ochotnická představení, v dalších letech Divadlo Julia Fučíka (1945-1948), Národní divadlo (1942-1944), Divadelní sál ROH a donedávna Česká televize Studio Brno. [4] Po vystěhování České televize v roce 2016 pasáž a celý palác čeká na rekonstrukci.[12]
Palác Jalta Brno - Dominikánské náměstí, pasáž Jalta.jpg Dominikánské náměstí 2 Velký funkcionalistický dům Moderna z 20. let 20. století. Od r. 2016 probíhá rekonstrukce soukromým investorem.
Palác Morava Palác Morava Divadelní 3 [13]
Palác Sidonie Palác Sidonie Hybešova 21 Neopalladiánská budova postavená roku 1885 architektem Aloisem Prastorferem pro sochaře a kamenického mistra Johanna Eduarda Tomolu v roce 1885. [14]
Obchodně průmyslový palác Obchodně průmyslový palác Brněnské výstaviště
M-Palác M-Palác Heršpická 5

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HÁLOVÁ – JAHODOVÁ, Cecílie. Brno, stavební a umělecký vývoj města. Brno: [s.n.], 1947. 
  2. KUDĚLKA, Zdeněk. Brněnské paláce Christiana Alexandra Oedtla. SBORNÍK PRACÍ FILOZOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERZITY F. 1984—1985, roč. F 28—29, s. 7-18. 
  3. (JINDRICH.BIZA@SEZNAM.CZ), webmaster and autor: Jindrich Biza. "Dům pánů z Lipé | mojebrno. www.mojebrno.jecool.net [online]. [cit. 2017-09-13]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g ZATLOUKAL, Pavel. Brněnská architektura 1815-1915. Brno: [s.n.], 2006. S. 106. 
  5. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2019-02-05]. Dostupné online. 
  6. ArcGIS Web Application. npu.maps.arcgis.com [online]. [cit. 2018-10-29]. Dostupné online. 
  7. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2018-03-27]. Dostupné online. (česky) 
  8. KOLAVÍKOVÁ, Jana. Porcelánový kabinet paláce Dubských v Brně. Forum Brunense: sborník prací Muzea města Brna. 2013., s. 77-80. [Kolavíková, Jana - Porcelánový kabinet paláce Dubských v Brně. Jana Kolavíková. In: Forum Brunense : sborník prací Muzea města Brna / Brno : Společnost přátel Muzea Města Brna (2013), s. 77-80. Dostupné online]. 
  9. FOLNESICS, J. Das Porzellanzimmer aus dem Bruenner Palais Dubsky im Osterr. Museum. Vídeň: [s.n.], 1913. 
  10. PETR HOLUB, VÁCLAV KOLAŘÍK, DAVID MERTA, MAREK PEŠKA, DANA ZAPLETALOVÁ, ANTONÍN ZŮBEK. PŘEDBĚŽNÉ VÝSLEDKY ZÁCHRANNÝCHARCHEOLOGICKÝCH VÝZKUMŮ V BRNĚ V ROCE 2004. Archaia. 
  11. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2018-03-27]. Dostupné online. (česky) 
  12. Databáze divadel / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 
  13. KRČÁLOVÁ, Lenka. K HISTORII A AUTORSTVÍ PALÁCE MORAVA V BRNĚ. SBORNÍK PRACÍ FILOZOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERZITY STUDIA MINOR FACULTATIS PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS F 34—36,. Roč. 1990—199, s. 149-162. Dostupné online. 
  14. Palác Sidonie [online]. Památkový katalog, Národní památkový ústav [cit. 2020-08-31]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]