Seznam paláců v Brně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Toto je seznam brněnských paláců.

Bývalá reprezentativní sídla šlechty a vysokých hodnostářů[editovat | editovat zdroj]

Název Obrázek Část města a adresa Stručný popis
Biskupský palác Biskupský palác Historické jádro:
Muzejní 1
(49°11′29″ s. š., 16°36′31″ v. d.)
Líšeňský zámek Líšeňský zámek Líšeň
Hradní paláce Veveří Hradní palác s břitovou věží Bystrc
Hradní palác Špilberku Hradní palác s břitovou věží
Zámek Brněnské Ivanovice Brněnské Ivanovice

Saidova 9

Tvrz ze 14. stol. nechal opat František Petr Sylavecký v letech 1682-86 přestavět na rezidenci velehradských opatů. . podle projektu Giovanni Pietro Tencally.
Zánek Kociánka Královo Pole

Kociánka 4

Nenápadný klasicistní zámek postavili roku 1825 Schaffgotschové.
Zámeček Trpělivost (Geduld) Královo Pole, Křižíkova 9 Zámeček nechal postavit v bývalém Kotlůvku rakouský arcivévoda Ferdinand Karel Josef d´Este pro svou milenku, chudou šlechtičnu.
Zámek Medlánky Medlánky

Hudcova 2

V 18. století vystavěl Ústav šlechtičen prostý zámek sloužící jako letní sídlo.
Dům pánů z Kunštátu Dům pánů z Kunštátu Historické jádro:
Dominikánská 9
Dietrichsteinský palác Dietrichsteinský palác Historické jádro:
Zelný trh 8
Ditrichštejnský hraběcí (Dolní) palác Historické jádro

Masarykova 31

Hraběcí (Dolní) palác na nároží Masarykovy a Josefské ulice býval označován za nejkrásnější brněnský šlechtický palác ve vnitřním městě. Oproti významnějšímu "knížecímu" na Zelném trhu byl zván ""hraběcí" nebo jinak podle polohy "Dolní". Později ve vlastnictví rodiny Salmů. Dnešní budova navazuje na předchozí stavbu, některé části zůstaly zachovány ze starého paláce.
Schrattenbachův palác Schrattenbachův palác Historické jádro:
Kobližná 4
Palác postavený na místě dvou starších domů z let 1725 a 1739 byl připisován Mořici Grimmovi[1] Zdeněk Kudělka jej však připsal Christinanovi Alexandru Oedtlovi [2] Dvoupatrová budova byla před polovinou 19. století zvýšena o patro. dnes slouží jako hlavní budova Knihovny Jiřího Mahena.
Herringův palác Historické jádro:
náměstí Svobody 8
Nejstarším doloženým majitelem domu byl v roce 1328 městský rychtář Jan z Rohru. Později byl znám jako "Dům U Zlaté lodi". V 18. století byli majiteli Dietrichsteinové. Za současnou podobu vděčí podnikateské rodině Herrigů, kteří palác přestavěli ve 40. letech 19. stol. přestaveli podle plánů Ludwiga Förstera [1]. Vsoučasné době se zde nachází sídlo Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště Brno.
Dům pánů z Lipé Dům pánu z Lipé Historické jádro:
náměstí Svobody 17
Tento renesanční palác nechal vystavět podle plánů Antonia Gabriho obchodník s vínem Kryštof Schwanz z Retzu.Vznikl tak třípatrový palác s pravidelnou prostorovou dispozicí se dvěma dvorními křídly obíhajícími arkádové pavlače. Parapety arkýřů pokrývají vysoké kamenné reliéfy, znázorňující výjevy ze starověké mytologie, biblické příběhy, postavy evropského středověku, a pracovní náměty, především vinobraní.[3] Palác střídal majitele, mezi nimiž byli např. polní maršál a obránce Brna před Švédy Louis Raduit de Souches, sv. pán Josef Edler von Hayek či obchodník s koloniálním zbožím Franz Komarek, podle něhož se domu dlouho říkalo "Komarek-Haus". Od roku 1831 byla v přízemí paláce zřízena kavárna zvaná Höfferovská. V roce 1913 koupil palác Ústředni svaz českých hospodářských společenstev v Markrabství moravském v Brně. V současnosti je objekt ve vlastnictví stavební firmy UNISTAV a.s.
Kleinův palác Kleinův palác Historické jádro:
náměstí Svobody 15
Novorenesanční palác v historickém jádru Brna, postavený v l. 1847-1848 podle projektu architekta Ludwiga Förstera za spoluúčasti Theophila von Hansena.
Kounicův palác Kounicův palác Historické jádro:
Žerotínovo náměstí 9
Letohrádek Mitrovských Letohrádek Mitrovských Staré Brno:
Veletržní 19
Bauerův zámeček Bauerův zámeček Staré Brno, Výstaviště Jednoduchý patrový klasicistní zámeček si nechala postavit cukrovarnická rodina Bauerů na začátku 19. století. V 50. letech 20. století byl cukrovar zbořen a areál zámku byl začleněn do areálu výstaviště.
Palác Hausperských z Fanalu Palác Hausperských z Fanalu Historické jádro:
Zelný trh 9
Jde o rohovou dvoupatrovou budovu v ose přízemí s průjezdem do dvora a vchodem na pilířové schodiště vedoucí k místnostem v patrech, většinou obrácených do náměstí. Rozsahem odpovídá spíše běžnému měšťanskému domu. Autorem stavby z počátku 18. století je snad Christian Alexander Oedtl. Drastické úpravy neponechaly ve vnitřním uspořádnání mnoho z původního stavu. Dnes slouží Divadlu na provázku jako hlavní budova.
Palác žďárských opatů Palác žďárských opatů Historické jádro:
Zelný trh 10
Palác Chlumeckých Historické jádro:
Česká 156
Zrekonstruovaný palác, postavený na místě čtyř starších domů pro rodinu velkostatkářů a politiků se šlechtickým predikátem von Chlumetzky, slouží v současné době komerčním účelům.

Původně byl nazýván Anenský dvůr podle sošky sv. Anny ve dvoře, dnes bohužel volně nepřístupné.

Palác Říkovských z Dobrčic Historické jádro:
Kobližná 2
Místodržitelský palác Místodržitelský palác Historické jádro:
Moravské náměstí 1a
(49°11′52″ s. š., 16°36′29″ v. d.)
Původně byl založen moravským markrabětem Janem Jindřichem ve 14. století jako klášter (a později opatství) augustiniánů. Koncem 18 století budova získala název Dikasteriální palác a stala se sídlem vysokých politických zemských úřadů (gubernia, později místodržitelství). Po vzniku Československa (1918) byl sídlem moravského respektive moravskoslezského zemského presidenta a zemských úřadů. Za socialismu připadl Muzeu dělnického hnutí a po roce 1990 Moravské galerii, které patří dodnes. Pzn. označení Místodržitelský palác tedy odráží jen malou část jeho historie.
Berglův palác Historické jádro:
Lidická 1
Stavba významného vídeňského architekta, působícícho i v Brně Heinricha Ferstela, postavená v l. 1860-1863 pro továrníka a obchodníka s kůžemi Johanna Bergla[4]. Neogotický palác s výraznými arkýři je vystavěn z režných cihel. V r. 1888 provedl August Prokop pro nového majitele Edmunda Bochnera von Stražisko přestavbu, při které vzniklo nové křídlo. Ve 20. století se v paláci nacházela slavná kavárna Biber, později kavárna Muzejka.
Palác Stefana Haupta von Buchenrode Koliště 17, 19 Spojením pěti starších objektů v souvislé historické zástavby ulice Koliště vznikl monumentální pozdně klasicistní dvoupatrový palác. Už předtím byla součástí jednoho z pětice předchozích domů rozlehlá romanticky upravená zahrada s centrálním pavilonem[5], proslulá Casino-Garten Jana Křtitele Mitrovského. Od 50. let byl palác v majetku rodiny Hauptů. K přestavbě paláce s prvky art deco došlo na začátku 20. století. Tehdy byla budova zvýšena o jedno podlaží, které bylo nad rizality původně zdobeno atikovou balustrádou. V současné době v budově sídlí Úřad práce Brno-venkov.
Kellerův palác Lidická 36 Rozlehlá novorenesanční stavba architektů Ferdinand Fellner a Hermann Helmer z r. 1880-1881. V průjezdu pompejánská výmalba, v interiérech bohatě dekorované salony[4]. Od r. 1922 palác vlastnily Západomoravské elektrárny a dodnes slouží energetickým společnostem.
Schoellerův palác Cejl 50 Novorenesanční palác z r. 1868[4], který byl součástí Schoellerovy textilní továrny, si nechala bohatá a vlivná podnikatelská rodina Schoellerů postavit poté, co získala šlechtický predikát. Projekt vypravoval brněnský stavitel Josef Arnold. Za palácem se nacházela rozsáhlá zahrada směrem k Mlýnskému náhonu.
Soxhletův palác Cejl 68 Rozsáhlá pozdně klasicistní palácová budova na ulici Cejl, za níž se nacházela jedna z největších textilních továren v Brně, byla patrně postavena v letech 1833–1834 podle projektu Josefa Jakoba. Architektonicky ceněný je zachovaný tympanon s reliéfem z rostlinných motivů, který je dílem nejvýznamnějšího brněnského sochaře 1. pol. 19. století Benedikta Edeleho[6]. Bohužel průčelí zadního dvorního křídla s osovým rizalitem a hodinami byl přestaven.
Palác Karla von Skene Staré Brno

Hybešova 43

Historizující palác v arkádovém stylu, postavený Karlem von Skene a používaný jako bydliště brněnským starostou Alfredem Skene. Součástí jednopatrové volně stojící stavby byla rozlehlá zahrada, skleník a zahradnický dům[4]. palác měl poté mnoho majitelů, r. 1924 jej koupila brněnská židovská obec a zřídila zde gymnázium.
Palác Bochnerů von Stražisko Přízova 3 Neorenesanční palác je součástí bývalého rozlehlého průmyslového areálu textilních továren a jako jediná stavba byla zachována při bourání a nové výstavbě bývalé Vlněny. Projekt architekta Josefa Arnolda byl postaven v letech 1864-1867 jako jedna z prvních neorenesančních staveb [7].
Palác Morgensternových Štefánikova 1 Jednopatrová stavba s dlouhým průčelím a výrazným nárožním arkýřem v minulosti fungovala jako správní budova druhého největšího brněnského pivovaru a sladovny Moravia nebo v něm sídlil Červený kříž [2].Vznikla v r. 1886-1887 podle projektu Josefa Nebehostenyho a byla vybavena luxusním zařízením brněnské firmy Franze Schantla[4]
Müllerův palác Brno-Královo Pole – Ponava

Štefánikova 28

Na jedné z nejvýstavnějších tříd Brna, na ul. Štefánikově, si podnikatelská rodina Müllerových nechala postavit v r. 1868 své sídlo v novorenesančím palácovém slohu. Jako autora uvádí Pavel Zatloukal na základě srovnání tvarosloví architekta Arnolda Webera[4]

Zaniklé brněnské paláce[editovat | editovat zdroj]

Název Obrázek Část města a adresa Stručný popis
Palác Dubských[8]
Porzellanzimmer Palais Dubsky MAK Wien
Historické jádro:
Česká 1
Barokní palác ze záčátku 18. stol. na nároží ulic České, Středovy a Veselé. Portál s postavami Herkula a Mercura a nahoře pilíře, nesoucí balkon tvořily hlavní dvoupatrovou fasádu o sedmi okenních osách do České ul. Palác je uváděn v souvislosti s proslulým "porcelánovým pokojem" hraběte Qiudo Dubského.[9]. Palác byl zbořen r. 1914 na jeho místě místě stojí dům, známý existencí proslulého bufetu Sputnik.
Palác Mitrovských
Jediný volně přístupný pozůstatek po paláci, který stál na nám. Svobody
Portál Mittrovských, přenesený druhotně do tzv. Biskupského dvora
Neexistujícící palác Mittrovských
Historické jádro:
náměstí Svobody 6
Palác na nároží nám. Svobody a ul. Běhounské jehož celá fasáda byla pokryta bohatým štukovým dekorem. Dvoupatrová fasáda o osmi (sedmi) okenních osách se středním rizalitem, jehož hlavní osa je zdůrazněna balkónovým portálem, sdru­ženým vstupem na balkón a sdruženými okny v druhém poschodí. Portál byl po zboření paláce v r. 1901 přenesen do tzv. Biskupského dvora a tvoří vstup do d´Elvertova křídla.
Althánský palác barona von Freyenfels
Kobližná 3
Rozsáhlý dům na rohu Kobližné a Kozí ulice byl stavebně připojen k nadačnímu Ústavu šlechtičen Marie Školské. Za 2. svět. války značně poškozen bombardováním, odstraněn po válce. Dnes na tomto místě stojí moderní budova Komerční banky.
Kounický palác
Býv. Kounický palác (nalevo)
nám. Svobody 21 Na místě dnešní Komerční banky, která vznikla v letech 1930 – 1931, stál palác Kouniců
Lichtenštejnský palác na Zelném trhu Zelný trh Rod Lichtenštejnů koupil v r. 1425 měšťanský dům na nároží Zelného trhu v Brně a používal jej do r. 1600, kdy jej Karel z Lichtenštejna a Maxmilián z Lichtenštejna prodali ve značně schátralém stavu městu. Palác se stal základem tzv. "Velké Taverny", později známé jako divadlo Reduta
Lichtenštejnský palác na nám. Svobody nám. Svobody Autorem barokního paláce Kryštofa Pavla z Lichtenštejnu-Kastelkornu na západní nároží tehdejší Hřbitovní uličky do nám. Svobody byl Jan Křtitel Erna. Musel na začátku 20. století ustoupit nově proražené Rašínově třídě.
Belcrediův palác nám. Svobody Postaven po r. 1778 pro hraběte Antonia Belcredia. Přestavěn na sklonku 18. století a podruhé na počátku 19. století. Na začátku 20. století musel ustoupit nově proražené Rašínově třídě.[3]
Palác barona von Freyenfels ul. Poštovská Palác stál na místě Pasáže Alfa, postavené ve 30. letech 20. století
Palác Serenyiů ul. Panská Ze starého šlechtického paláce, který stál v ul. Panské 6-8,[10] se zachoval renesanční portál, který po zbourání paláce přenesen k areálu zámku v Lomnici u Tišnova. Barokní fasáda měla tři nadzemní patra a byla vybavena čtyřmi zvojenými osami oken, oddělenými pilastry.
Palác Flesche von Brunningen Milady Horácové 1a Nedochovaná realizace měšťanského paláce architekta Heinricha von Ferstela byla postavena v l. 1862-1867[4], byla postavena pro podnikatele v cukrovarnictví a pivovarnictví Isidora Fleshe von Brunningen, který byl v r. 1879 povýšen do šlechtického stavu [11]

Ostatní stavby označované za paláce[editovat | editovat zdroj]

Název Obrázek Část města a adresa Stručný popis
Palác šlechtičen Palác Šlechtičen Historické jádro
Palác Padowetz Palác Padowetz Historické jádro
Justiční palác Justiční palác Historické jádro Výrazná stavba brněnské Okružní třídy z l. 1906-1909 podle projektu Alexandra Wielemanse von Monteforte s barokizující kompozicí. V současnosti je zde nachází sídlo Krajského soudu v Brně.
Pražákův palác Pražákův palác
Kounicův palác Moravské náměstí 15 Palácová stavba byla nájemním domem Albrechta von Kaunitz, vzniklého v l. 1871-1872 v rámci zástavby brněnské Okružní třídy. Dnes rektorát Masarykovy univerzity.
Palác TYPOS Jezuitská, Běhounská Budova paláce Typos byla postavena mezi lety 1927-1931 jako funkcionalistický obytný blok s komerční pasáží podle návrhu architekta Eduarda Cahy. Budovu vlastnila „Lidová společnost tisková” Československé strany lidové. V prvním a druhém suterénu se nacházel sál, který sloužil hlavně pro přednášky a schůze a čas od času i pro divadelní ochotnická představení, v dalších letech Divadlo Julia Fučíka (1945-1948), Národní divadlo (1942-1944), Divadelní sál ROH a donedávna Česká televize Studio Brno. [4] Po vystěhování České televize v roce 2016 pasáž a celý palác čeká na rekonstrukci.[12]
Palác Jalta Dominikánské náměstí Velký funkcionalistický dům Moderna z 20. let 20. století. Od r. 2016 probíhá rekonstrukce soukromým investorem.
Palác Morava Palác Morava Divadelní 3 [13]
Obchodně průmyslový palác Obchodně průmyslový palác Pisárky
M-Palác M-Palác

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HÁLOVÁ – JAHODOVÁ, Cecílie. Brno, stavební a umělecký vývoj města. Brno: [s.n.], 1947. 
  2. KUDĚLKA, Zdeněk. Brněnské paláce Christiana Alexandra Oedtla. SBORNÍK PRACÍ FILOZOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERZITY F. 1984—1985, roč. F 28—29, s. 7-18. 
  3. (JINDRICH.BIZA@SEZNAM.CZ), webmaster and autor: Jindrich Biza. "Dům pánů z Lipé | mojebrno. www.mojebrno.jecool.net [online]. [cit. 2017-09-13]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g ZATLOUKAL, Pavel. Brněnská architektura 1815-1915. Brno: [s.n.], 2006. S. 106. 
  5. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2019-02-05]. Dostupné online. 
  6. ArcGIS Web Application. npu.maps.arcgis.com [online]. [cit. 2018-10-29]. Dostupné online. 
  7. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2018-03-27]. Dostupné online. (česky) 
  8. KOLAVÍKOVÁ, Jana. Porcelánový kabinet paláce Dubských v Brně. Forum Brunense: sborník prací Muzea města Brna. 2013., s. 77-80. [Kolavíková, Jana - Porcelánový kabinet paláce Dubských v Brně. Jana Kolavíková. In: Forum Brunense : sborník prací Muzea města Brna / Brno : Společnost přátel Muzea Města Brna (2013), s. 77-80. Dostupné online]. 
  9. FOLNESICS, J. Das Porzellanzimmer aus dem Bruenner Palais Dubsky im Osterr. Museum. Vídeň: [s.n.], 1913. 
  10. PETR HOLUB, VÁCLAV KOLAŘÍK, DAVID MERTA, MAREK PEŠKA, DANA ZAPLETALOVÁ, ANTONÍN ZŮBEK. PŘEDBĚŽNÉ VÝSLEDKY ZÁCHRANNÝCHARCHEOLOGICKÝCH VÝZKUMŮ V B RNĚ V ROCE 2004. Archaia. 
  11. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2018-03-27]. Dostupné online. (česky) 
  12. Databáze divadel / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 
  13. KRČÁLOVÁ, Lenka. K HISTORII A AUTORSTVÍ PALÁCE MORAVA V BRNĚ. SBORNÍK PRACÍ FILOZOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERZITY STUDIA MINOR FACULTATIS PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS F 34—36,. Roč. 1990—199, s. 149-162. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]