Kleinův palác
| Kleinův palác | |
 Kleinův palác na náměstí Svobody | |
| Základní informace | |
|---|---|
| Sloh | novorenesance |
| Architekti |
Ludwig Förster Theophil von Hansen |
| Výstavba | 1847–1848 |
| Přestavba | 1995–1997 |
| Současný majitel | Město Brno |
| Poloha | |
| Adresa |
náměstí Svobody 84/15, Brno-město,  Česko |
| Ulice | Náměstí Svobody |
| Souřadnice | 49°11′38,7″ s. š., 16°36′31″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 30886/7-156 (PkMISSezObr) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kleinův palác je novorenesanční palác v historickém jádru Brna, katastrální území Město Brno, náměstí Svobody č.o. 15. Je zapsán na seznamu kulturních památek České republiky.[1]
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Na místě současné stavby stál dům U zlaté koule, který v roce 1842 zakoupil a později nechal zbořit Franz Klein ze známé podnikatelské rodiny Kleinů. V letech 1847 a 1848 zde nechal vystavět nové rodinné sídlo podle projektu architekta Ludwiga Förstera,[2] přičemž uvádí se i účast Theophila von Hansena.[3] Jednalo se o nový dvojbytový měšťanský dům s výraznými litinovými prvky (především arkýře) na hlavním průčelí do náměstí,[4] které zpodobňovaly hlavní obchodní artikl rodiny Kleinů (železo) a které byly dodány z rodinou vlastněné železárny v Sobotíně.[5]
Po vystřídání několika majitelů byl dům znárodněn a v roce 1949 přešel do majetku města Brna. V průběhu následujících desetiletí budova degradovala působením různých organizací, které příčkami rozdělily velké místnosti a kvůli kterým dům ztratil obytnou funkci. Stavba byla rovněž poškozena požárem půdy nebo zatékající vodou.[2]
V roce 1994 palác převzala společnost Crédit Lyonnais Bank Praha,[2] která jej za 80 milionů Kč v letech 1995 až 1997 kompletně zrekonstruovala, za což získala od města bezplatný pronájem některých prostor budovy na dobu 90 let.[5] Projekt rekonstrukce vypracovala projekční kancelář K4 a zahrnoval mimo jiné i zavedení moderních inženýrských sítí, stavbu osobního výtahu či zastřešení dvora skleněnou střechou. Banku Crédit Lyonnais posléze v roce 2003 koupila banka Crédit Agricole,[6] která ovšem v roce 2012 opustila český bankovní trh a spolu s tím i Kleinův palác.
Současné využití[editovat | editovat zdroj]
Kromě komerčního využití (do svého odchodu zde sídlila banka a v přízemí dodnes funguje několik obchodů) i nekomerčního využití (informační a vzdělávací centrum Knihovny Jiřího Mahena)[7] byl palác navržen i k funkci bydlení, neboť v podkroví vznikly patrové apartmány.[2] Sídlí zde také brněnská pobočka České advokátní komory.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-01-13]. Identifikátor záznamu 142365 : Palác Kleinův. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d STRÁDALOVÁ, Jana. Kleinův palác žije [online]. Stavebnictvi3000.cz, 2001-05-09 [cit. 2011-01-06]. Dostupné online.
- ↑ FLODROVÁ, Milena. Kleinův palác [online]. Encyklopedie.brna.cz, rev. 2007-12-27 [cit. 2011-01-06]. Dostupné online.
- ↑ Kleinův palác [online]. Tugendhat.eu [cit. 2011-01-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Kleinův palác v Brně [online]. Mojebrno.jecool.net [cit. 2015-02-07]. Dostupné online.
- ↑ (sab). Banka Lyonnais dala přednost Agricole. Hospodářské noviny [online]. 17. 12. 2002 [cit. 2016-09-01]. Dostupné online.
- ↑ Kleinův palác [online]. Kjm.cz [cit. 2011-01-06]. Dostupné online.
- ↑ Kontakty [online]. Česká advokátní komora [cit. 2016-09-01]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KREJČIŘÍK, Mojmír. Kleinové : historie moravské podnikatelské rodiny. Brno: Archiv města Brna, 2009. 446 s. ISBN 978-80-86736-13-6.
Související odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kleinův palác ve Wikimedia Commons - Kleinův palác, encyklopedie.brna.cz
- Kleinův palác, mojebrno.jecool.net
.svg){kind=small}
