Kleinův palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kleinův palác
Kleinův palác na náměstí Svobody
Základní informace
Sloh novorenesance
Architekti Ludwig Förster
Theophil von Hansen
Výstavba 1847–1848
Přestavba 1995–1997
Současný majitel Město Brno
Poloha
Adresa náměstí Svobody 84/15, Brno-město, ČeskoČesko Česko
Ulice Náměstí Svobody
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 30886/7-156 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kleinův palác je novorenesanční palác v historickém jádru Brna, katastrální území Město Brno, náměstí Svobody č.o. 15. Je zapsán na seznamu kulturních památek České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Průjezd Kleinova paláce
Detail z průčelí paláce

Na místě současné stavby stál dům U zlaté koule, který v roce 1842 zakoupil a později nechal zbořit Franz Klein ze známé podnikatelské rodiny Kleinů. V letech 1847 a 1848 zde nechal vystavět nové rodinné sídlo podle projektu architekta Ludwiga Förstera,[2] přičemž uvádí se i účast Theophila von Hansena.[3] Jednalo se o nový dvojbytový měšťanský dům s výraznými litinovými prvky (především arkýře) na hlavním průčelí do náměstí,[4] které zpodobňovaly hlavní obchodní artikl rodiny Kleinů (železo) a které byly dodány z rodinou vlastněné železárny v Sobotíně.[5]

Po vystřídání několika majitelů byl dům znárodněn a v roce 1949 přešel do majetku města Brna. V průběhu následujících desetiletí budova degradovala působením různých organizací, které příčkami rozdělily velké místnosti a kvůli kterým dům ztratil obytnou funkci. Stavba byla rovněž poškozena požárem půdy nebo zatékající vodou.[2]

V roce 1994 palác převzala společnost Crédit Lyonnais Bank Praha,[2] která jej za 80 milionů Kč v letech 1995 až 1997 kompletně zrekonstruovala, za což získala od města bezplatný pronájem některých prostor budovy na dobu 90 let.[5] Projekt rekonstrukce vypracovala projekční kancelář K4 a zahrnoval mimo jiné i zavedení moderních inženýrských sítí, stavbu osobního výtahu či zastřešení dvora skleněnou střechou. Banku Crédit Lyonnais posléze v roce 2003 koupila banka Crédit Agricole,[6] která ovšem v roce 2012 opustila český bankovní trh a spolu s tím i Kleinův palác.

Současné využití[editovat | editovat zdroj]

Kromě komerčního využití (do svého odchodu zde sídlila banka a v přízemí dodnes funguje několik obchodů) i nekomerčního využití (informační a vzdělávací centrum Knihovny Jiřího Mahena)[7] byl palác navržen i k funkci bydlení, neboť v podkroví vznikly patrové apartmány.[2] Sídlí zde také brněnská pobočka České advokátní komory.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-01-13]. Identifikátor záznamu 142365 : Palác Kleinův. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d STRÁDALOVÁ, Jana. Kleinův palác žije [online]. Stavebnictvi3000.cz, 2001-05-09 [cit. 2011-01-06]. Dostupné online. 
  3. FLODROVÁ, Milena. Kleinův palác [online]. Encyklopedie.brna.cz, rev. 2007-12-27 [cit. 2011-01-06]. Dostupné online. 
  4. Kleinův palác [online]. Tugendhat.eu [cit. 2011-01-06]. Dostupné online. 
  5. a b Kleinův palác v Brně [online]. Mojebrno.jecool.net [cit. 2015-02-07]. Dostupné online. 
  6. (sab). Banka Lyonnais dala přednost Agricole. Hospodářské noviny [online]. 17. 12. 2002 [cit. 2016-09-01]. Dostupné online. 
  7. Kleinův palác [online]. Kjm.cz [cit. 2011-01-06]. Dostupné online. 
  8. Kontakty [online]. Česká advokátní komora [cit. 2016-09-01]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KREJČIŘÍK, Mojmír. Kleinové : historie moravské podnikatelské rodiny. Brno: Archiv města Brna, 2009. 446 s. ISBN 978-80-86736-13-6. 

Související odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]