Palác šlechtičen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Palác šlechtičen /
Škola Panny Marie v Brně

Palác šlechtičen na Kobližné ulici v Brně
Účel stavby

městský palác, škola

Základní informace
Architekt Jan Křtitel Erna
Výstavba 1674-1679, (založen 1654)
Přestavba 1961
Stavebník Jana Františka Priska Magnisová
Současný majitel Moravské zemské muzeum v Brně
Poloha
Adresa Běhounská 116/2 a Kobližná 116/1, Brno-město, ČeskoČesko Česko
Ulice Náměstí Svobody
Souřadnice
Palác šlechtičen / Škola Panny Marie v Brně
Palác šlechtičen /
Škola Panny Marie v Brně
Další informace
Kód památky 16848/7-82 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác šlechtičen (někdy též Ústav šlechtičen, či Škola Panny Marie, německy Marie Schul[1]) je stavba v centru Brna, jedna z výstavních budov Moravského zemského muzea. Je sídlem Etnografického ústavu MZM.

Budova se nachází v centru města, v severovýchodním rohu nejdůležitějšího brněnského náměstíNáměstí Svobody, na nároží ulic Kobližná a Běhounská.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Palác šlechtičen - pohled z Náměstí Svobody
Barokní oltář v palácové kapli

Ústav pro výchovu dívek ze šlechtických rodin, tehdy pod názvem Ústav Obětování Panny Marie, založila ovdovělá hraběnka Jana Františka Priska Magnisová v roce 1654[1]. V letech 16741679 vystavěl brněnský stavitel Jan Křtitel Erna jednopatrovou budovu ve stylu barokního městského paláce, obrácenou do ulice Kobližná výrazným portálembosáží.[2] V roce 1680 povolil biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu sloužení mší v kapli paláce.

V letech 17901791 byl palác V. J. Eitelbergerem rozšířen, zvýšen o další podlaží a propojen se sousedním Althanským palácem.[3] V interiéru se dochovala mariánská kaple s pozdně barokními freskami Josefa Sterna z roku 1756.[4]

Palác sloužil jako nadační zařízení pro výchovu opuštěných šlechtických a měšťanských dívek.[5]

20. století - současnost[editovat | editovat zdroj]

Při americkém náletu na Brno v roce 1944 byl sousední Althanský palác poškozen natolik, že po roce 1948 došlo k jeho demolici, stejný osud hrozil i Paláci šlechtičen.[3] V průběhu 50. let 20. století se však tuto cennou stavbu podařilo zachránit pro kulturní účely, budovu získalo do užívání Moravské zemské muzeum. Významný brněnský architekt, profesor Bohuslav Fuchs vypracoval velkorysý projekt rekonstrukce budovy, přizpůsobený muzejním potřebám, respektující však její původní historickou podobu. Náročná rekonstrukce byla realizována od roku 1957, v roce 1961 již byla otevřena etnografická expozice „Lid v pěti generacích“, která sloužila veřejnosti s menšími úpravami až do podzimu 1999.[3] V letech 20002002 byl Palác šlechtičen rekonstruován znovu, od roku 2003 zde probíhají menší i rozsáhlé krátkodobé výstavy; připravuje se[kdy?] také nová stálá expozice. K aktivitám pro veřejnost patří i přednášková činnost nebo koncerty.

V budově má sídlo Etnografický ústav MZM (pracovny, knihovna, depozitáře, laboratoř), dále Dětské muzeum a Metodické centrum muzejní pedagogiky.

Dlouho se jednalo o rozšíření Paláce šlechtičen dostavbou na místě vybombardovaného Althanského paláce, nakonec však zde vyrostla v 90. letech 20. století budova Komerční banky, která volnou parcelu od města získala.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historie paláce na stránkách hrady.cz
  2. BRODESSER, Slavomír. Brněnský Palác šlechtičen v proměnách času. Vlastivědný věstník moravský. 2001, roč. LIII, čís. 1., s. 80. ISSN 0323-2581.  
  3. a b c Brodesser, str. 81
  4. ŠEFERISOVÁ-LOUDOVÁ, Michaela (ed.). Josef Stern 1716–1775. 1. vyd. Olomouc : Muzeum umění Olomouc, 2015. 220 s. ISBN 978-80-87149-93-5. S. 103-105.  
  5. VOLDÁN, Vladimír. Ze svatební minulosti obnoveného paláce na rohu Kobližné a Běhounské ulice. Brno v minulosti a dnes. 1961, čís. III, s. 204.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]