Dietrichsteinský palác (Brno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ditrichštejnský palác
na Zelném trhu v Brně

Ditrichštejnský palác na Zelném trhu v Brně
Účel stavby

Vrchní zemský soud v Brně, Moravské zemské muzeum

Základní informace
Sloh Rané baroko, pozdní baroko
Architekt Giovanni Giacomo Tencalla ?
Výstavba 1614-1618
Přestavba 20. léta 18. století, před rokem 1748 (Domenico Martinelli), 1928-1929, 80. léta 20. století
Materiál Zdivo
Stavebník Olomoucký biskup František kardinál z Ditrichštejna
Současný majitel Moravské zemské muzeum
Poloha
Adresa Brno-město, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Ditrichštejnský palác na Zelném trhu v Brně
Red pog.svg
Ditrichštejnský palác
na Zelném trhu v Brně
Další informace
Kód památky 32883/7-86 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dietrichsteinský (Dietrichštejnský, Ditrichštejnský) palác je významná stavba v centru Brna, hlavní výstavní budova Moravského zemského muzea.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Čelo paláce
Dietrichsteinský palác
František kardinál z Ditrichštejna, iniciátor vzniku paláce

Budova se nachází v centru města, v horní části jednoho z nejdůležitějších brněnských náměstí – Zelného trhu těsně pod brněnským dómem. Na místě pěti domů ji jako jedno z rodových sídel v letech 16141618 nechal postavit olomoucký biskup kardinál František z Ditrichštejna. Předpokládalo se, že plány pro stavbu vypracoval italsko-švýcarský architekt Giovanni Giacomo Tencalla, tato domněnka se však dnes považuje za málo pravděpodobnou.

Z tohoto raně barokního paláce se po radikální přestavbě Domenicem Martinellim (dvacátá léta 18. století, před rokem 1748) do vrcholně barokní podoby dochovaly jen hlavní zdi a některé klenby. Pozoruhodným a intaktně dochovaným Martinelliho dílem je vstupní portál a vestibul.

Budova sloužila v 19. století nejdříve jako Apelační a později jako Vrchní zemský soud a pro potřeby justičních úřadů byla postupně upravována; zásahy do barokní architektury paláce vyvrcholily v letech 19281929 nástavbou třetího, půdního patra. To už Dietrichsteinský palác sloužil převážně výstavním účelům Moravského zemského muzea, pro které byl zakoupen roku 1911. Při památkové rekonstrukci paláce v 80. letech minulého století byla tato nástavba snesena a exteriér stavby byl připodobněn původnímu baroknímu stavu, zatímco její vnitřní dispozice byla přizpůsobena modernímu muzejnímu provozu. Ten zde byl zahájen otevřením nových expozic v říjnu roku 1991.

Reprezentativní budova hostila v době českého stavovského povstání roku 1620 „zimního krále“ Fridricha Falckého a roku 1748 královnu Marii Terezii. V říjnu 1805, před bitvou u Slavkova v Dietrichsteinském paláci pobýval ruský vojevůdce Michail Illarionovič Kutuzov, jak o tom informuje pamětní deska.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současnosti je budova Dietrichštejnského paláce hlavní výstavní budovou Moravského zemského muzea. Své místo zde nalezly expozice paleontologie, mineralogie, pravěku, raného středověku, dále prostory pro práci s dětmi, konferenční sál a salónek, kavárna, galerie, muzejní prodejna, zázemí.

Přízemí[editovat | editovat zdroj]

  • Dětské muzeum − od roku 1992 specializované pracoviště, zaměřené na tvorbu interaktivních výstav a programů pro děti a mládež
  • kavárna
  • galerie „Parnas“
  • muzejní prodejna
  • zázemí

První patro[editovat | editovat zdroj]

  • „Zaniklý život na Moravě“ − paleontologická expozice dokumentující vývoj během trvání jednotlivých geologických ér
  • „Svět nerostů“ − mineralogická expozice představující nerostné bohatství Moravy a Slezska i ve světě.
  • konferenční sál a salonek

Druhé patro[editovat | editovat zdroj]

Třetí patro[editovat | editovat zdroj]

  • prostory pro dočasné (příležitostné krátkodobé) výstavy

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]