Palác Bochnerů ze Stražiska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Palác Bochnerů ze Stražiska
Část hlavního průčelí paláce Bochnerů ze Stražiska s připojenou funkcionalistickou přístavbou
Část hlavního průčelí paláce Bochnerů ze Stražiska s připojenou funkcionalistickou přístavbou
Základní informace
Sloh novorenesance
Výstavba 18641867
Poloha
Adresa Brno, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác Bochnerů ze Stražiska je historizující palácová budova na v Brně ve čtvrti Trnitá, tvořící kdysi součást areálu bývalého textilního podniku Vlněna v Přízově ulici. Postavena byla v bývalé předměstské čtvrti Náhon.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Detail okna v přízemí

Jedná se o rozlehlou stavbu s několika nádvořími, propojenou s průmyslovým objekty továrny. Budova vystavěná v letech 18641867 Josefem Arnoldem patří mezi nejstarší novorenesanční stavby v Brně a je spjata s obdobím první fáze výstavby brněnské okružní třídy v 60. letech 19. století. Typově se řadí k palácovým stavbám propojeným s továrními areály, které na brněnských předměstích vznikaly především v první polovině 19. století.[1]

Během první republiky prováděl v areálu stavební úpravy i známý architekt Ernst Wiesner, který pro tehdejšího majitele navrhl také soukromou vilu.[2]

Majitelé[editovat | editovat zdroj]

V roce 1828 založil Johann Bochner na pozemcích dnešního areálu soukenickou továrnu, s výrazným rozšířením podniku jsou potom spjati jeho synové Theodor a Edmund, který byl roku 1885 povýšen do šlechtického stavu s přídomkem ze Stražiska, podle svého zámku nedaleko Konice na Prostějovsku.[3]

Po Edmundově smrti v roce 1903 továrnu koupil Josef Stiassni a po němž ji převzali jeho synové Ernst a Alfred se společníkem Paulem Neumarkem. Začátkem 2. světové války byl podnik rodině Stiassni zabaven, továrnu zakoupil německý továrník Julius Kunert.[4][5]

Po válce byl celý soubor budov začleněn do státního podniku Vlněna. V 90. letech 20. století došlo k rychlému úpadku firmy, přeměněné v roce 1994 na akciovou společnost, v roce 1997 se podnik dostal do likvidace a od té doby celý areál chátral. Počátkem 21. století byly budovy příležitostně využívány pro pořádání kulturních akcí. Nový vlastník, humpolecká developerská firma CTP, převážnou část areálu Vlněny v roce 2016 zbořil. Zachován zůstal pouze palác Bochnerů, zatímco na místě továrny v následujících letech vyrostly nové kancelářské budovy.[6]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zatloukal, Pavel: Brněnská architektura 1815-1915. Průvodce. Brno 2006, s. 51.
  2. http://www.bam.brno.cz/objekt/c118-textilni-tovarny-stiassny-a-neumark-vlnena?filter=code
  3. http://euro.e15.cz/profit/edmund-bochner-pan-vlneneho-imperia-912981
  4. http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=136
  5. http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=136
  6. ŠEDA, Martin. Nová Vlněna roste. Necelé dva roky od demolice textilky dokončuje developer první tři budovy [online]. Brnenskadrbna.cz, 2018-03-13 [cit. 2019-05-12]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zatloukal, Pavel: Brněnská architektura 1815-1915. Průvodce. Brno 2006, s. 51.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]