Koryčany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Kroměřížsku. O části města Neratovice pojednává článek Korycany.
Koryčany
Koryčany (2008)

Koryčany (2008)

znak obce Koryčanyvlajka obce Koryčanyznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0721 588601
kraj (NUTS 3): Zlínský (CZ072)
okres (LAU 1): Kroměříž (CZ0721)
obec s rozšířenou působností: Kroměříž
pověřená obec: Koryčany
historická země: Morava
katastrální výměra: 41,17 km²
počet obyvatel: 2 820 (1. 1. 2016[1])
nadmořská výška: 280 m n. m.
PSČ: 768 05
zákl. sídelní jednotky: 4
části obce: 4
katastrální území: 4
adresa městského úřadu: Náměstí 401
76805 Koryčany
starosta / starostka: Ing. Hana Jamborová
Oficiální web: www.korycany.cz
E-mail: mesto@korycany.cz

Koryčany
Red pog.svg
Koryčany
Zdroje k infoboxu a částem obce
Náměstí s kašnou

Koryčany (německy Koritschan) jsou město v jihozápadním cípu okresu Kroměříž ve Zlínském kraji na úpatí Chřibů, 11 km severně od Kyjova. Městem protéká řeka Kyjovka. V roce 2016 zde žilo přes 2 800 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1321, jako městečko jsou uváděny roku 1349. V letech 1358–1611 byly součástí panství hradu Cimburku. Krátce držela koryčanské panství Marie Regina Bertoletti z Bartenfeldu, od které je koupili Horečtí. Antonín Emerich Horecký však již roku 1742 panství prodal Karlu Josefovi z Gillernu. Po Kristiánu z Gillernu je roku 1794 zdědila jeho dcera Marie Josefa.

V únoru 1796 ve Vídni římský císař František II. udělil obci Koryčany právo pořádat čtyři výroční trhy: první v den po Novém roce, druhý v pondělí po neděli průvodní (první po Velikonocích), třetí v pondělí po sv. Trojici a čtvrtý v pondělí po sv. Vavřinci. Pergamen s panovnickou pečetí přivěšenou na hedvábné šňůře v dřevěném pouzdru.[2]

Roku 1846 koupil panství Salomon Mayer Rothschild, ten je opět prodal Vilému Figdorovi a Heřmanu Wittgesteinovi. Po nich drželi panství roku 1863 hrabata Trautmandorf-Weinsberg, 1899 Ludvík Wittgenstein.

Na žádost Rady MNV z 24. března 1966 byly Koryčany 1. ledna 1967 povýšeny na město. Slavnostní prohlášení obce městem se konalo 6. ledna 1967 na MěNV, na který se změnil z původního MNV.[3]

V roce 1976 byly ke Koryčanům připojeny sousední obce Lískovec a Jestřabice.

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo obce má 15 členů a městská rada 5 radních. Voleb do zastupitelstva v říjnu 2010 se účastnilo 1 176 (tj. 49,43 %) voličů.[4] Ve volbách zvítězila ČSSD, která získala získala 31,15 % hlasů a 5 mandátů v zastupitelstvu, dále uskupení Starostové a nezávislí (21,2 %, 3 mandáty), KSČM (17,75 %, 3 mandáty), KDU-ČSL (16,55 %, 2 mandát) a Sdružení nezávislých kandidátů (16,55 %, 2 mandáty). Do městské rady zastupitelstvo zvolilo 3 členy ČSSD, 1 člena KSČM a 1 člena KDU-ČSL. Starostou byl zvolen Zdeněk Šmela (ČSSD).

Voleb do zastupitelstva v roce 2014 se účastnilo 1 149 voličů, tj. 48,58 %. Zvítězili Starostové a nezávislí, získali 28,27 % hlasů a 4 mandáty v zastupitelstvu, další ČSSD 24,79 % (4 mandáty), ZVUK 12 získal 19,47 % (3 mandáty), KSČM 15,2 % (2 mandáty), KDU-ČSL 12,27 % (2 mandáty). Starostkou byla zvolena Hana Jamborová (Starostové a nezávislí).

Od roku 2003 jsou Koryčany obcí s pověřeným obecním úřadem. Náleží do senátního obvodu č. 76 – Kroměříž, za který byl v roce 2010 do Senátu zvolen Miloš Malý. Od roku 2002 je členem Dobrovolného svazku obcí Koryčanska a Zdounecka se sídlem ve Zdounkách. Do roku 1960 patřilo město do okresu Kyjov.

Kultura - hudba[editovat | editovat zdroj]

Big-beatové[editovat | editovat zdroj]

  • 1967–1968 Meopius - Olin Berka, Jenda Šmehlík, Jaroslav Šmarhák, Laďa Vaculík, Pavel Hlavinka
  • 19671968 Junior Hop - Miloš Bártek, Milan Galandr, Jarek Budík, Zdeněk Horenský
  • 19681970 The Frees - Jarek Budík, Milan Galandr, Karel Galandr, Olin Berka. Zvukař Jarek Judas
  • 19701972 Free Five - Jarek Budík, Milan Galandr, Karel Galandr, Olin Berka, Mirek Fridrich. Zvukař Jarek Judas, textař Zdeněk Horenský
  • 19721974 Free Five (Oáza) - Jarek Budík, Milan Galandr, Karel Galandr, Mirek Fridrich
  • 19722016 Sekvence - Olin Berka, Jenda Šmehlík, František Koudelka, Milan Jurák, Slávek Machálek, Pavel Stuchlík
  • 1974–? Oáza 2 - Zdeněk Galandr, Mirek Maruška, Jiří Půček
  • 197?–? Saturejka - Milan Katolický, Pavel Havránek , Jarek Holásek, Jiří Povolný, zpěvačka Pavla Smetanová
  • V roce 2000 při koryčanské pouti v kulturním domě proběhlo společné vystoupení čtyř beatových skupin Free Five, Sekvence, Oáza 2 a Saturejka. Společné vystoupení opakováno v roce 2002.

Další hudební soubory[editovat | editovat zdroj]

  • beatová skupina Free Five
    Dechový soubor UP závodu, který vedl Miloš Nečas, později Jan Duchalík
  • Taneční orchestr UP závodu pod vedením Tomáše Koláčka, kde také hráli Milan Kučera, Alois Berka a další, vystupovala s nimi zpěvačka Helena Petruchová
  • Malý dechový soubor Kutalka, který vedl Ladislav Pištělák
  • V letech 19831985 v Koryčanech působila hudební skupina taneční populární a lidové hudby Bohema ve složení Ladislav Luska, Jan Vaněk, Rostislav Škrabal, Drahomír Vrba, Ladislav Plaček, Miroslav Plaček a zpěvačka Irena Berková. Hrávala na plesech, zábavách, srazech a družebních večerech.

Mládežnické organizace[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1968 místní Základní organizace Československého svazu mládeže, 1968–1970 místní Základní organizace Juveny (svazu vesnické mládeže), v letech 1971–1989 místní Základní organizace jednotného Socialistického svazu mládeže.

Významnou událostí pro město bylo pořádání I. Krajského festivalu vesnické mládeže místní organizací Juveny ve dnech 17.–19. července 1970. Festival probíhal v úrovni sportovních soutěží, kulturních soutěží – přehlídka divadel malých forem, beatových skupin. Na festivalu byla masová účast mladých lidí z celého kraje, ať již jako soutěžících nebo jako diváků. Kazem na celé události byl pouze vytrvalý déšť, který částečně ovlivnil sportovní klání na stadionu. Jinak byl festival velmi úspěšnou a ve všech směrech kladně hodnocenou akcí. Přípravný výbor SSM se pokusil již vydávat festival za svůj, ale protože byl jen přípravným výborem a jelikož celostátní ustavující konference SSM byla až 19. listopadu 1970 na základě usnesení předsednictva KSČ ze dne 17. listopadu 1970, byl tento festival jednoznačně akcí dosud existující a fungující Juveny.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel [5]
Rok Počet obyvatel Počet domů
1869 3 292 570
1880 3 950 678
1890 4 399 704
1900 4 234 755
1910 4 823 843
1921 4 626 869
1930 4 482 964
1950 3 739 1 094
1961 3 954 1 060
1970 3 597 1 051
1980 3 243 979
1991 2 950 1 138
2001 2 840 1 136
2011 2 837 1 155

Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo ve městě 2 837 obyvatel, z nichž 1 285 (45,3 %) se hlásilo k české národnosti, 674 (23,8 %) k moravské, 29 (1 %) ke slovenské, 7 vietnamské, 6 ukrajinské, 2 polské, 1 slezské a 1 německé. 738 obyvatel (26 %) svou národnost neuvedlo.

V roce 2011 se 738 (26 %) obyvatel Koryčan označilo za věřící. 432 (15,2 %) obyvatel se hlásilo k Římskokatolické církvi, 5 k Církvi československé husitské, 2 k Českobratrské církvi evangelické a 2 ke Svědkům Jehovovým. 774 (27,3 %) obyvatel se označilo jako bez náboženské víry a 1 325 (46,7 %) na otázku víry neodpovědělo.[6] Koryčanská farnost s farním kostelem sv. Vavřince a filiálními kostely sv. Anny v Jestřabicích a sv. Klementa na Stupavě je součástí kroměřížského děkanátu.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Rozvoj průmyslu je spojen s rozsáhlým polesím západně od Koryčan. Sklárna na říčce Stupavě zde existovala již v 18. století. Sklárnu v Koryčanech si v roce 1818 od tamní vrchnosti baronů Münch-Bellinghausenů pronajal Izák Reich, po Strání a Staré Huti jako svojí v pořadí třetí sklárnu. V roce 1823 byly skelné hutě Reichem zmodernizovány. Sklárna však později zanikla.

V roce 1856 založil Michael Thonet v Koryčanech továrnu na ohýbaný nábytek. Před První světovou válkou měla továrna až 1500 zaměstnanců.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Koryčany leží na křižovatce regionálních a lokálních silnic vedoucích Středomoravskými Karpatami, zejména silnice II/432, II/429 a III/43231. Od roku 1908 byla provozována nákladní doprava na železniční trati č. 345 z Nemotic (odbočka z Vlárské dráhy). V letech 1920–1932 a občas i později byla trať využívána i na osobní přepravu, a to až do roku 1980. Ve středu 31. května 1967 na trati naposledy jela parní lokomotiva, místními nazývaná Helenka. V 6,20 hodin ještě vyjela z Koryčan do Nemotic a zpět už byl vlak tažen motorovým vozem. Do 2. června zůstala Helenka pro případ potřeby stát na odstavné koleji.[7]

Po roce 1990 se několikrát uvažovalo o zrušení trati, ale dodnes je příležitostně používána.

Městem vedou autobusové linky č. 800700 z Uherského Brodu do Brna, č. 750901 z Kyjova do Kroměříže, č. 750900 z Kyjova do Starých Hutí a č. 729650 z Koryčan do Nesovic a Bohdalic-Pavlovic. Posledně jmenovaná je zapojena do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje jako linka 650. Koryčany jsou tak jedním z míst mimo Jihomoravský kraj integrovaných do tohoto systému (konkrétně jako tarifní zóna 666).

Koryčany jsou turistickým východištěm do západních Chřibů, z náměstí vychází zeleně, modře a žlutě značené turistické trasy tímto směrem.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Koryčanech.
  • Farní kostel sv. Vavřince postavený před rokem 1350, dnešní podoba z 2. poloviny 17. století
  • Zámek Koryčany – původně barokní zámek postavený někdy po roce 1677, již neslouží jako střední odborná škola, je v soukromém vlastnictví
  • Hrad Cimburk - zřícenina hradu v lese nad koryčanskou přehradou, od roku 1994 opravována a udržována spolkem Polypeje, hrad je pro veřejnost přístupný celoročně
  • Židovský hřbitov s nejstarším náhrobkem z roku 1674. Je zde přes 200 náhrobků.
  • Kaple sv. Floriána z roku 1712
  • Kašna na náměstí z let 1713–1714
  • Hrobka rodiny Thonetů na místním hřbitově
  • Hrob a pomník Františka Pivody na místním hřbitově
  • Urna Zdeňka Mastníka na hrobě jeho rodičů na místním hřbitově

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Karl Joseph von Gillern (1691–1759), císařský rada a vyjednavač v První slezské válce, zemřel v Koryčanech
  • Sigmund Kolisch (1816–1886), spisovatel a novinář, jeden ze zakladatelů evropského agenturního zpravodajství, rodák z Koryčan
  • Zdeněk Mastník (1920–2008), vedoucí české sekce vysílání britského rozhlasu BBC, od dětství žil v Koryčanech a má zde urnu na hrobu rodičů
  • František Pivoda (1824–1898), hudební kritik, ve městě vyrůstal a je zde pohřben
  • Oskar Rosenfeld (1884–1944), spisovatel a novinář, zabývající se židovskými tématy, rodák z Koryčan
  • Rudolf Schwarz (1879–1965), německý politik, rodák z Koryčan
  • Michael Thonet (1796–1871), zakladatel továrny na ohýbaný nábytek v Koryčanech
  • Jaroslav Tomášek (1896–1970), hudební skladatel

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Koryčanský kulturní dům 2016
Koryčanská radnice
Koryčany - penzion Domov
Koryčanská kaple

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016-04-29, [cit. 2016-05-06]. Dostupné online.  
  2. Okresní archiv Kroměříž
  3. Kronika města Koryčany
  4. Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010 [online]. Volby.cz, [cit. 2013-09-25]. Dostupné online.  
  5. Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869
  6. Koryčany - obec/město (okr. Kroměříž) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26, [cit. 2014-06-01]. Dostupné online.  
  7. Kronika města Koryčany

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]