Koryčany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Kroměřížsku. O části města Neratovice pojednává článek Korycany.
Koryčany
Koryčany (2008)

Koryčany (2008)

znak obce Koryčanyvlajka obce Koryčanyznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0721 588601
kraj (NUTS 3): Zlínský (CZ072)
okres (LAU 1): Kroměříž (CZ0721)
obec s rozšířenou působností: Kroměříž
pověřená obec: Koryčany
historická země: Morava
katastrální výměra: 41,17 km²
počet obyvatel: 2 820 (1. 1. 2016[1])
nadmořská výška: 280 m n. m.
PSČ: 768 05
zákl. sídelní jednotky: 4
části obce: 4
katastrální území: 4
adresa městského úřadu: Náměstí 401
76805 Koryčany
starosta / starostka: Ing. Hana Jamborová
Oficiální web: www.korycany.cz
E-mail: mesto@korycany.cz

Koryčany
Red pog.svg
Koryčany
Zdroje k infoboxu a částem obce

Koryčany (německy Koritschan) jsou město v jihozápadním cípu okresu Kroměříž ve Zlínském kraji na úpatí Chřibů, 11 km severně od Kyjova. Městem protéká řeka Kyjovka. Ke konci roku 2015 zde žilo 2 826 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1321, jako městečko jsou uváděny roku 1349. V letech 1358–1611 byly součástí panství hradu Cimburku. Krátce držela koryčanské panství Marie Regina Bertoletti z Bartenfeldu, od které je koupili Horečtí. Antonín Emerich Horecký však již roku 1742 panství prodal Karlu Josefovi z Gillernu. Po Kristiánu z Gillernu je roku 1794 zdědila jeho dcera Marie Josefa.

V únoru 1796 ve Vídni římský císař František II. udělil obci Koryčany právo pořádat čtyři výroční trhy: první v den po Novém roce, druhý v pondělí po neděli průvodní (první po Velikonocích), třetí v pondělí po sv. Trojici a čtvrtý v pondělí po sv. Vavřinci. Pergamen s panovnickou pečetí přivěšenou na hedvábné šňůře v dřevěném pouzdru.[2]

Roku 1846 koupil panství Salomon Mayer Rothschild, ten je opět prodal Vilému Figdorovi a Heřmanu Wittgesteinovi. Po nich drželi panství roku 1863 hrabata Trautmandorf-Weinsberg, 1899 Ludvík Wittgenstein.

V roce 1856 německý podnikatel Michael Thonet v Koryčanech postavil továrnu na ohýbaný nábytek.

Na jaře roku 1907 bylo započato se stavbou dráhy, železniční trati z Nemotic do Koryčan. Až do roku 1980 byla využívána i pro osobní dopravu.

V roce 1927 bylo vybudováno koupaliště. Nádrž byla betonová 45 metrů na délku a 15 metrů na šířku o obsahu 7000 hl. Stavbu prováděl a dozoroval Okrašlovací spolek v Koryčanech. Kousek od koupaliště byla letní restaurace "Zdravá voda" s tanečním parketem. Byly tam pořádány občasné hudební koncerty a hrálo se i k tanci.Vedle restaurace byly dvě kuželny. U Zdravé vody byly vybudováno také několik dřevěných atrakcí pro děti, o které pečoval děda Elšíček (tak byl dětmi nazýván), pán s dlouhým vousek a dýmkou, bydlel v Tyršově ulici.

V roce 1932 vydal Okrašlovací spolek v Koryčanech vlastním nákladem malou knížečku KORYČANY. Obsahuje 61 stran, na nich 23 fotografií s popisem a vhodným textem k nim. Knížečka je zvláštího malého formátu. Obsahuje také ručně malovanou mapku okolí Koryčan, turistické značky s trasou a Zalesňovací a okrašlovací desatero. Ke konci knížečky je také 19 inzerátů tehdejších místních podnikatelů z různých oborů.

V roce 1953 se rozběhla výstavba vodárenské nádrže na řece Kyjovce asi 1 km od Koryčan. Vodní dílo bylo dokončeno v roce 1958 a do trvalého provozu bylo uvedeno v roce 1963.

Na žádost Rady MNV z 24. března 1966 byly Koryčany 1. ledna 1967 povýšeny na město. Slavnostní prohlášení obce městem se konalo 6. ledna 1967 na MěNV, na který se změnil z původního MNV.[3]

V roce 1976 byly ke Koryčanům připojeny sousední obce Lískovec a Jestřabice.

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo obce má 15 členů a městská rada 5 radních. Voleb do zastupitelstva v říjnu 2010 se účastnilo 1 176 (tj. 49,43 %) voličů.[4] Ve volbách zvítězila ČSSD, která získala získala 31,15 % hlasů a 5 mandátů v zastupitelstvu, dále uskupení Starostové a nezávislí (21,2 %, 3 mandáty), KSČM (17,75 %, 3 mandáty), KDU-ČSL (16,55 %, 2 mandát) a Sdružení nezávislých kandidátů (16,55 %, 2 mandáty). Do městské rady zastupitelstvo zvolilo 3 členy ČSSD, 1 člena KSČM a 1 člena KDU-ČSL. Starostou byl zvolen Zdeněk Šmela (ČSSD).

Voleb do zastupitelstva v roce 2014 se účastnilo 1 149 voličů, tj. 48,58 %. Zvítězili Starostové a nezávislí, získali 28,27 % hlasů a 4 mandáty v zastupitelstvu, další ČSSD 24,79 % (4 mandáty), ZVUK 12 získal 19,47 % (3 mandáty), KSČM 15,2 % (2 mandáty), KDU-ČSL 12,27 % (2 mandáty). Starostkou byla zvolena Hana Jamborová (Starostové a nezávislí).

Od roku 2003 jsou Koryčany obcí s pověřeným obecním úřadem. Náleží do senátního obvodu č. 76 – Kroměříž, za který byl v roce 2010 do Senátu zvolen Miloš Malý. Od roku 2002 je členem Dobrovolného svazku obcí Koryčanska a Zdounecka se sídlem ve Zdounkách. Do roku 1960 patřily Koryčany do okresu Kyjov.

Kultura - hudba[editovat | editovat zdroj]

Big-beatové skupiny[editovat | editovat zdroj]

  • 1967–1968 Meopius - Olin Berka, Jenda Šmehlík, Jaroslav Šmarhák, Laďa Vaculík, Pavel Hlavinka
  • 19671968 Junior Hop - Miloš Bártek, Milan Galandr, Jarek Budík, Zdeněk Horenský
  • 19681970 The Frees - Jarek Budík, Milan Galandr, Karel Galandr, Olin Berka, Jarek Mušálek. Zvukař Jarek Judas
  • 19701972 Free Five - Jarek Budík, Milan Galandr, Karel Galandr, Olin Berka, Mirek Fridrich. Zvukař Jarek Judas, textař Zdeněk Horenský
  • 19721974 Free Five (Oáza) - Jarek Budík, Milan Galandr, Karel Galandr, Mirek Fridrich
  • 19722016 Sekvence - Olin Berka, Jenda Šmehlík, František Koudelka, Milan Jurák, Slávek Machálek, Pavel Stuchlík
  • 1973–1983 Oáza 2 (Původní název Everest ´80) - Zdeněk Galandr, Mirek Maruška, Jiří Půček, Josef Řihák
  • 198?–? Saturejka - Milan Katolický, Pavel Havránek , Jarek Holásek, Jiří Povolný, zpěvačka Pavla Smetanová
  • V roce 2000 při koryčanské pouti v kulturním domě proběhlo společné vystoupení čtyř beatových skupin Free Five, Sekvence, Oáza 2 a Saturejka. Společné vystoupení opakováno v roce 2002.

Další hudební soubory[editovat | editovat zdroj]

  • Dechový soubor UP závodu, který vedl Miloš Nečas, později Jan Duchalík.
  • Taneční orchestr UP závodu pod vedením Tomáše Koláčka, kde také hráli Milan Kučera, Alois Berka a další, vystupovala s nimi zpěvačka Helena Petruchová.
  • Malý dechový soubor Kutalka, který vedl Ladislav Pištělák.
  • V letech 19831985 v Koryčanech působila hudební skupina taneční populární a lidové hudby Bohema ve složení Ladislav Luska, Jan Vaněk, Rostislav Škrabal, Drahomír Vrba, Ladislav Plaček, Miroslav Plaček a zpěvačka Irena Berková. Hrávala na plesech, zábavách, srazech a družebních večerech.

Mládežnické organizace[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1968 místní Základní organizace Československého svazu mládeže, 1968–1970 místní Základní organizace Juveny (svazu vesnické mládeže), v letech 1971–1989 místní Základní organizace jednotného Socialistického svazu mládeže.

Významnou událostí pro město bylo pořádání I. Krajského festivalu vesnické mládeže místní organizací Juveny ve dnech 17.–19. července 1970. Festival probíhal v úrovni sportovních soutěží, kulturních soutěží – přehlídka divadel malých forem, beatových skupin. Na festivalu byla masová účast mladých lidí z celého kraje, ať již jako soutěžících nebo jako diváků. Kazem na celé události byl pouze vytrvalý déšť, který částečně ovlivnil sportovní klání na stadionu. Jinak byl festival velmi úspěšnou a ve všech směrech kladně hodnocenou akcí. Přípravný výbor SSM se pokusil již vydávat festival za svůj, ale protože byl jen přípravným výborem a jelikož celostátní ustavující konference SSM byla až 19. listopadu 1970 na základě usnesení předsednictva KSČ ze dne 17. listopadu 1970, byl tento festival jednoznačně akcí dosud existující a fungující Juveny.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel [5]
Rok Počet obyvatel Počet domů
1869 3 292 570
1880 3 950 678
1890 4 399 704
1900 4 234 755
1910 4 823 843
1921 4 626 869
1930 4 482 964
1950 3 739 1 094
1961 3 954 1 060
1970 3 597 1 051
1980 3 243 979
1991 2 950 1 138
2001 2 840 1 136
2011 2 837 1 155

Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo ve městě 2 837 obyvatel, z nichž 1 285 (45,3 %) se hlásilo k české národnosti, 674 (23,8 %) k moravské, 29 (1 %) ke slovenské, 7 vietnamské, 6 ukrajinské, 2 polské, 1 slezské a 1 německé. 738 obyvatel (26 %) svou národnost neuvedlo.

V roce 2011 se 738 (26 %) obyvatel Koryčan označilo za věřící. 432 (15,2 %) obyvatel se hlásilo k Římskokatolické církvi, 5 k Církvi československé husitské, 2 k Českobratrské církvi evangelické a 2 ke Svědkům Jehovovým. 774 (27,3 %) obyvatel se označilo jako bez náboženské víry a 1 325 (46,7 %) na otázku víry neodpovědělo.[6] Koryčanská farnost s farním kostelem sv. Vavřince a filiálními kostely sv. Anny v Jestřabicích a sv. Klementa na Stupavě je součástí kroměřížského děkanátu.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Rozvoj průmyslu je spojen s rozsáhlým polesím západně od Koryčan. Sklárna na říčce Stupavě zde existovala již v 18. století. Sklárnu v Koryčanech si v roce 1818 od tamní vrchnosti baronů Münch-Bellinghausenů pronajal Izák Reich, po Strání a Staré Huti jako svojí v pořadí třetí sklárnu. V roce 1823 byly skelné hutě Reichem zmodernizovány. Sklárna však později zanikla.

V roce 1856 založil Michael Thonet v Koryčanech továrnu na ohýbaný nábytek. Před První světovou válkou měla továrna až 1500 zaměstnanců.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Koryčany leží na křižovatce regionálních a lokálních silnic vedoucích Středomoravskými Karpatami, zejména silnice II/432, II/429 a III/43231. Od roku 1908 byla provozována nákladní doprava na železniční trati č. 345 z Nemotic (odbočka z Vlárské dráhy). V letech 1920–1932 a občas i později byla trať využívána i na osobní přepravu, a to až do roku 1980. Ve středu 31. května 1967 na trati naposledy jela parní lokomotiva, místními nazývaná Helenka. V 6,20 hodin ještě vyjela z Koryčan do Nemotic a zpět už byl vlak tažen motorovým vozem. Do 2. června zůstala Helenka pro případ potřeby stát na odstavné koleji.[7]

Po roce 1990 se několikrát uvažovalo o zrušení trati, ale dodnes je příležitostně používána.

Městem vedou autobusové linky č. 800700 z Uherského Brodu do Brna, č. 750901 z Kyjova do Kroměříže, č. 750900 z Kyjova do Starých Hutí a č. 729650 z Koryčan do Nesovic a Bohdalic-Pavlovic. Posledně jmenovaná je zapojena do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje jako linka 650. Koryčany jsou tak jedním z míst mimo Jihomoravský kraj integrovaných do tohoto systému (konkrétně jako tarifní zóna 666).

Koryčany jsou turistickým východištěm do západních Chřibů, z náměstí vychází zeleně, modře a žlutě značené turistické trasy tímto směrem.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Koryčanech.
  • Farní kostel sv. Vavřince postavený před rokem 1350, dnešní podoba z 2. poloviny 17. století
  • Zámek Koryčany a zámecký park – původně barokní zámek s rozsáhlým parkem postavený někdy po roce 1677. Po druhé světové válce od roku 1945 byl ve vlastnictví státu a dlouhá léta sloužil resortu školství. V roce 2013 byl prodán soukromému majiteli a již neslouží jako střední odborná škola. Veřejnosti není přístupný. Zámecký park byl slavnostně otevřen pro veřejnost po úspěšném provedení revitalizace dne 22. října 2015. Odborně prospěšnou společností Koryčany, která vznikla 20. srpna 2013, bylo odstraněno téměř 450 stromů a velké množství keřů. Místo nich bylo vysázeno 15818 dřevin a bylo provedeno 185 biologických ošetření, byla vybudována broukovitě a ošetřeny trávníky.
  • Hrad Cimburk - zřícenina hradu v lese nad koryčanskou přehradou, od roku 1994 opravována a udržována spolkem Polypeje, hrad je pro veřejnost přístupný celoročně. Na hradě jsou vytvořeny prohlídkové trasy, konají se tam různé kulturní akce, koncerty, divadelní představení, šermířské turnaje, setkávání malých pivovarů a Cimburský košt vín.
  • Židovský hřbitov s nejstarším náhrobkem z roku 1674. Je zde přes 200 náhrobků.
  • Kaple sv. Floriána z roku 1712
  • Kašna na náměstí z let 1713–1714
  • Hrobka rodiny Thonetů na místním hřbitově
  • Hrob a pomník Františka Pivody na místním hřbitově
  • Urna Zdeňka Mastníka na hrobě jeho rodičů na místním hřbitově

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Karl Joseph von Gillern (1691–1759), císařský rada a vyjednavač v První slezské válce, zemřel v Koryčanech
  • Sigmund Kolisch (1816–1886), spisovatel a novinář, jeden ze zakladatelů evropského agenturního zpravodajství, rodák z Koryčan
  • Zdeněk Mastník (1920–2008), vedoucí české sekce vysílání britského rozhlasu BBC, od dětství žil v Koryčanech a má zde urnu na hrobu rodičů
  • František Pivoda (1824–1898), hudební kritik, ve městě vyrůstal a je zde pohřben
  • Oskar Rosenfeld (1884–1944), spisovatel a novinář, zabývající se židovskými tématy, rodák z Koryčan
  • Rudolf Schwarz (1879–1965), německý politik, rodák z Koryčan
  • Michael Thonet (1796–1871), zakladatel továrny na ohýbaný nábytek v Koryčanech
  • Jaroslav Tomášek (1896–1970), hudební skladatel

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016-04-29, [cit. 2016-05-06]. Dostupné online.  
  2. Okresní archiv Kroměříž
  3. Kronika města Koryčany
  4. Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010 [online]. Volby.cz, [cit. 2013-09-25]. Dostupné online.  
  5. Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869
  6. Koryčany - obec/město (okr. Kroměříž) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26, [cit. 2014-06-01]. Dostupné online.  
  7. Kronika města Koryčany

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]