Klíšťová encefalitida

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Klíšťová encefalitida (též klíšťový zánět mozku) je infekční virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány, v málo očkovaných oblastech střední Evropy a v Rusku se jedná jednu z závažných infekčních chorob. Úmrtnost je sice nízká, ale často dochází k trvalým následkům[1] Přenos původců ze skupiny Flaviviridae se uskutečňuje klíšťaty nebo zřídka alimentární cestou. Cílená antivirová terapie neexistuje, léčba je pouze symptomatická, očkování je v ČR dostupné se spoluúčastí pacienta.

Onemocnění[editovat | editovat zdroj]

Inkubační doba klíšťové encefalitidy bývá 7 až 14 dnů, může být však i měsíc. Obecně lze říci, že nemoc probíhá hůře u dospělých než u dětí a že po setkání s virem získává člověk s normálně pracujícím imunitním systémem imunitu proti typu viru, který jej napadl, a případně i proti příbuzným virům. Tato imunita však není trvalá, postupem času slábne. Získaná imunita (promořenost) je však i v rizikových oblastech velmi nízká.[2] Nemoc může mít podobu jen lehkých bolestí hlavy a zvýšené teploty nebo (ve druhé fázi) těžký průběh spojený s prudkými bolestmi hlavy, vysokými horečkami, dezorientací, poruchami motorické koordinace, ztuhnutím šíje, atd. Při těžkém průběhu může dojít k úmrtí nebo k dlouhodobějším či doživotním následkům v podobě ochrnutí, poruchám soustředění či snížení intelektuálního výkonu.

Přenos[editovat | editovat zdroj]

Očkovací sada na klíšťovou encefalitidu

Hlavní přenos se odehrává prostřednictvím infikovaných klíšťat, přičemž přirozeným rezervoárem virů jsou zejména hlodavci. Existuje i přenos alimentární cestou skrz tepelně neupravený kozí či ovčí sýr a mléčné výrobky. Známý je případ epidemie ze slovenské Rožňavy, kde v roce 1951 onemocnělo na 600 lidí touto nemocí v důsledku konzumace infikovaného mléka. V roce 1999 bylo na Vsetínsku diagnostikováno 22 případů, u nichž k nakažení došlo patrně v důsledku pozření ovčího sýra vyrobeného z infikovaného mléka. Nemoci, u nichž došlo k přenosu alimentární cestou, mají zpravidla lehčí průběh.

Prevence a podpůrná léčba[editovat | editovat zdroj]

Relativně účinnou prevencí je očkování, jelikož se však klíšťová encefalitida vyskytuje v řadě typů a očkování nebývají komplexní, je třeba zvolit očkovací látku postihující rizika dané oblasti (např. střední Evropy). Očkování proti konkrétním typům poskytuje i částečnou imunitu proti sérologicky příbuzným typům, ale tato poučka neplatí zcela obecně. Očkování se doporučuje u lidí pracujících v rizikových profesích či zabývajících se rizikovými činnostmi (např. tábory v přírodě). Zejména v rizikových oblastech s podílem infikovaných klíšťat přesahujícím obvyklé 1 %. Po přeočkování po 3 letech je nutné neustálé přeočkovávání po 5 až 6 letech. V roce 2014 očkování vyhledalo 23 % české populace, nárůst je připisován kladnému postoji zdravotních pojišťoven a jejich fondům prevence.[3] Pro srovnání - proočkovanost v Rakousku je přes 80% a tomu odpovídá pokles závažných onemocnění na desetinu. V ČR ve sledovaném období počet onemocnění dvojnásobně vzrostl.[4] Jedinou možnou léčbu představuje podpůrná léčba (vitamíny a léky tlumící sekundární projevy nemoci) a klid na lůžku. U závažných případů se podává interferon.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Nemoc se vyskytuje na řadě míst v Evropě a Asii a je spojena s rozšířením klíšťat. Většina případů je soustředěna do ohniskových oblastí, kde se infikovaná klíšťata v hojné míře vyskytují. Počet případů dlouhodobě mírně roste a plocha rizikových oblastí se pomalu rozšiřuje.

Česká republika[editovat | editovat zdroj]

V Česku představují nejvíce rizikovou oblast jižní Čechy a obecně okolí Vltavy a Berounky, kromě toho se za vysoce rizikové označují některé části Jeseníků a Českomoravské vrchoviny. V Českých Budějovicích se výzkumem klíšťové encefalitidy intenzivně zabývají vědci z Parazitologického ústavu AV ČR.

Proočkovanost proti klíšťové encefalitidě je v ČR stále nízká – 29 %. Pro srovnání – v sousedním Rakousku dosahuje až 88 %. Výskyt případů tohoto onemocnění přitom stále roste a v roce 2020, kdy úřady evidovaly 854 případů nákazy, byl dokonce nejvyšší za posledních 9 let.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PETROUŠOVÁ, Lenka; ZJEVÍKOVÁ, Alena. Klíšťová encefalitida v dětském věku, význam očkování. Pediatrie pro praxi. 2014, roč. 15, čís. 2, s. 67–69. Dostupné online [cit. 2021-08-23]. ISSN 1213-0494. OCLC: 219478595. 
  2. Luňáčková L, Chmelík V, Šípová I, Žampachová E, Bečvářová J. Epidemiologické sledování klíšťové encefalitidy v Jižních Čechách – lokalita Římov, Epidemiologie mikrobiologie imunologie č. 2, roč. 52, duben 2003
  3. Zdravotní pojišťovny přispívají na očkování proti klíšťové encefalitidě [online]. Hledamzdravi.cz, 2015-04-03 [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  4. CHMELÍK, Václav. Klíšťová meningoencefalitida. Dermatologie pro praxi. 2008, roč. 5, čís. 3, s. 105–108. Dostupné online [cit. 2021-08-23]. ISSN 1802-2960. OCLC:320686307. 
  5. ZP MV ČR: Na očkování proti „klíšťovce“ je teď nejvhodnější čas, 10.2.2021

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.