Tato stránka je zamčena pro neregistrované a nové uživatele

Vlárská dráha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Brno - Trenčianská Teplá
nádraží Brno-Slatina
nádraží Brno-Slatina
Číslo 340/341 SŽDC, 123 ŽSR
Provozovatel dráhy SŽDC/ŽSR
Délka 179 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3
Napájecí soustava 25 kV, 50 Hz (jen v úseku
Brno – Blažovice, zbytek neelektrifikován)
Maximální sklon 15 ‰
Počet kolejí 1 (2 v úseku Odbočka Brno-Černovice (Slatinská) – Veselí nad Moravou)
Maximální rychlost 100 km/h
OpenStreetMap mapová data
Průběh trati
Legenda
0,000 Brno hlavní nádraží
Svratka
trať do Střelic a Břeclavi
Svratka
trať do Přerova
Svitava
5,278 Brno-Černovice
6,207
2,230
2,272 trať do Brna-Židenic
Odbočka Brno-Černovice (Slatinská)
6,105 Brno-Slatina
Dálnice D1
10,422 Šlapanice
Říčka
12,556 Ponětovice
16,264 Blažovice
vlečka do cementárny Mokrá
Blažovická spojka - směr Přerov
trať Brno - Přerov
Rakovec
20,516 Křenovice dolní nádraží
Litava
23,743 Slavkov u Brna
Silnice I/54
Litava
28,418 Křižanovice
31,270 Marefy
Litava
33,342 Bučovice
Litava
Litava
37,081 Nevojice
Litava
40,035 Nesovice
Litava
44,117 Brankovice
trať do Koryčan
47,710 Nemotice
Kyjovka
53,668 Jestřabice
57,963 Hr. Bohuslavice u Kyjova
Kyjovka
Kyjovka
Kyjovka
62,425 Kyjov
Silnice I/54
trať do Mutěnic
Kyjovka
64,368 Kyjov zastávka
přeložka od roku 1941
67,300
68,900
70,172 Vlkoš
74,300 Vracov
77,694 Bzenec
trať do Moravského Písku
trať Břeclav - Přerov
Baťův kanál
Morava
Silnice I/55
trať do Sudoměřic nad Moravou
87,828 Veselí nad Moravou
Silnice I/54
trať do Nového Mesta nad Váhom
91,692 Uherský Ostroh
Silnice I/71
Okluky
Silnice I/55
95,720 Ostrožská Nová Ves
96,840 Ostrožská Nová Ves lázně
99,402 Kunovice zastávka
Olšava
100,702
Silnice I/50
trať do St. Města u Uh. Hradiště
101,389 Kunovice
103,950 Vésky
106,098 Popovice u Uherského Hradiště
Olšava
Olšava
109,931 Hradčovice
114,005 Havřice
116,164 Uherský Brod
Olšava
Olšava
119,582 Újezdec u Luhačovic
trať do Luhačovic
Šťávnice
122,625 Šumice
124,754 Nezdenice
127,151 Záhorovice
129,369 Bojkovice
Olšava
130,757 Bojkovice město
133,530 Pitín zastávka
Olšava
137,142 Pitín
139,490 Hostětín
143,988 Slavičín
147,100 Divnice
148,409 Bohuslavice nad Vláří
Vlára
Vlára
153,460 Popov
Vlára
trať do Horní Lidče
Brumovka
157,761 Bylnice
Silnice I/57
160,900 Svatý Štěpán
Silnice I/57
162,880 Vlárský průsmyk
163,500
12,649
státní hranice CZ/SK
Vlára
Vlára
Silnice I/57
7,740 Horné Srnie
Silnice I/57
trať do Lednických Rovní
3,738 Nemšová
Váh
Dálnice D1
Kočkovský kanál
trať do Žiliny
0,000 Trenčianska Teplá
trať do Trenčianských Teplic
trať do Bratislavy

Vlárská dráha (též Vlárská trať) je mezistátní železniční trať BrnoVeselí nad MoravouVlárský průsmykTrenčianska Teplá o délce 179 km, která je dnes v jízdním řádu pro cestující rozdělená mezi traťové oddíly SŽDC číslo 340 (Brno – Uherské Hradiště) a číslo 341 (Staré Město u Uherského Hradiště – Vlárský průsmyk) v Česku a traťový oddíl ŽSR číslo 123 na Slovensku. Nazývá se podle řeky Vláry, podél níž je vedena její koncová část. Na jiných místech vede trať údolím Litavy, Kyjovky nebo Olšavy. Vlárská dráha byla vybudována v pěti etapách od 1. dubna 1883 do 28. října 1888. Na své trase mimoúrovňově kříží dvě jiné tratě (trať 300 a trať 330), s nimiž je propojena krátkými spojkami.

Vlárská dráha vede z Brna přes Blažovice, Slavkov u Brna, Bučovice, Nesovice, Nemotice, Kyjov, Bzenec, Veselí nad Moravou, Kunovice, Uherský Brod, Újezdec u Luhačovic, Bojkovice, Pitín, Bylnici a Vlárský průsmyk do slovenské Trenčianské Teplé. Vlárská dráha je v úseku Odbočka Brno-Černovice (Slatinská) - Veselí nad Moravou dvoukolejná a zbývající delší úsek až do Trenčianské Teplé je jednokolejný. Kromě úseku Brno - Blažovice, který byl elektrifikován v roce 1996, není elektrifikovaná.

Vlárská dráha je v úseku Brno - Kunovice součástí celostátní dráhy, navazující úsek Kunovice - Trenčianska Teplá je kategorizován jako regionální dráha. Při převzetí funkce provozovatele Správou železniční dopravní cesty v roce 2008 byla součástí celostátní dráhy ještě celá trať. Úsek Brno - Veselí nad Moravou je začleněn do integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje jako rychlíkové linky R56 (spěšné vlaky) a linka osobních vlaků S6.

Historický vývoj trati

Stavba trati probíhala v 80. letech 19. století a do provozu byly dávány jednotlivé úseky následovně:

  • 1. dubna 1883: Kunovice - Uherský Brod
  • 20. července 1884: Kyjov - Bzenec
  • 4. června 1887: Bzenec - Kunovice
  • 10. října 1887: Brno - Kyjov
  • 28. října 1888: Uherský Brod - Trenčianska Teplá[1]
Vlárská dráha v Kyjově

Vlárská dráha byla vybudována jako součást Českomoravské transverzálky, podobně jako např. Trať 240. V roce 1919 zasáhla Vlárskou dráhu v úseku Kunovice – Trenčianska Teplá devastující povodeň, což způsobilo, že byl v tomto úseku na nějakou dobu zastaven provoz. V roce 1934 byla vybudována spojka Vlárské dráhy z Blažovic do Holubic na trati Brno - Přerov. Vzhledem k nedostatečné kapacitě byla v roce 1937 dána do provozu druhá kolej v úseku Odbočka Brno-Černovice (Slatinská) - Veselí nad Moravou. V roce 1941 byla zprovozněna přeložka krátkého úseku v Kyjově. V roce 1996 probíhala elektrifikace v úseku Brno - Blažovice. Elektrický provoz na této části tratě byl zahájen v roce 1996, zbývající část tratě Blažovice - Trenčianska Teplá zatím není elektrifikována. Od roku 2008 je úsek Kunovice - Trenčianska Teplá kategorizován jako regionální dráha, do té doby byla součástí celostátní dráhy ještě celá trať.

Osobní provoz na trati v historii Vlárské dráhy kromě vlaků spíše lokálního významu zahrnoval do konce 80. let i několik významnějších vlaků. Tak např. denně byly provozovány dva páry rychlíků, které spojovaly Brno s Trenčianskou Teplou (z Brna rychlík odjížděl kolem 8. a 13. hodiny, z Trenčianské Teplé kolem 13. a 19. hodiny, celková jízdní doba se pohybovala kolem 3,5 hodiny). Rychlíky spojující Brno s Trenčianskou Teplou byly koncipovány jako návazné vlaky k významné železniční tepně směřující do Tater a dále do východoslovenských Košic. Význam tohoto spojení však zejména v 90. letech 20. století vymizel s rozmachem autobusové dopravy na Slovensko. Část Vlárské dráhy dále využíval i noční rychlík Petrov z Brna do Košic (v úseku Brno - Bzenec, jeho první zastávkou byla železniční stanice Slavkov u Brna) nebo noční vlak Děvín (v úseku Brno - Veselí nad Moravou) jedoucí z Bratislavy do Prahy přes Myjavu a Piešťany.[2]

I v současnosti převažují vlaky regionálního významu. Na krátko bylo od jízdního řádu 2010/2011 obnoveno přímé spojení Brno s Trenčianskou Teplou prostřednictvím víkendového spěšného vlaku. Na základě dohody se slovenským dopravcem ZSSK je od prosince 2012 zajištěno spojení už jen s přestupem v pohraniční přechodové stanici Vlárský průsmyk.[3] V roce 2015 probíhala modernizace a obnova železničního svršku tratě v úseku Brno - Nesovice. Od března 2016 je po trati (v úseku Kunovice - Trenčianska Teplá) provozován expres společnosti Arriva vlaky jedoucí po trase Praha - Trenčín.

Počáteční úsek Vlárské dráhy Brno - Blažovice je běžně projížděn rychlíky a expresy na trase Brno - Přerov nebo Brno - Olomouc, protože je tato trať kratší a kapacitnější než vlastní trať 300 přes Chrlice. Tyto vlaky však v tomto úseku nezastavují.

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. KREJČIŘÍK, Mojmír. Po stopách našich železnic. Praha: NADAS, 1991. ISBN 80-7030-061-2. S. 267. 
  2. Jízdní řády ČSD z let 1975/1976, 1988/1989 aj., elektronický informační systém o jízdních řádech IDOS
  3. http://www.ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/-15076/

Externí odkazy