Bohuslavice (Kyjov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bohuslavice
Kostel sv. Filipa a Jakuba
Základní informace
Charakter sídla velká vesnice
Domů 351
Lokalita
PSČ 696 55
Obec Kyjov
Okres Hodonín
Historická země Morava
Katastrální území Bohuslavice u Kyjova (16,72 km²)
Zeměpisné souřadnice
Bohuslavice
Bohuslavice
Další údaje
Kód části obce 6581
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslavice u Kyjova (německy Bohuslawitz) jsou místní část Kyjova, původně samostatná obec Bohuslavice (do roku 1980). Bohuslavice byly osídleny již od pravěku. Svědčí o tom nálezy v okolí i v obci. V Bohuslavicích bylo výhodné místo pro zakládání osad poblíž vody a ochrana kopci a svahy. Obcí protéká řeka Kyjovka. Podle pověstí zde dříve na kopci stával hrad (dnes se kopci říká Na hradě), tvrz (za práškovou lakovnou VATAX) a dokonce prý kožený most přes bažinu.

Druhý ročník obnovených hodů v Bohuslavicích (listopad 2009) – průvod obcí vede stárek v kroji, který má na sobě jako jediný žluté kalhoty z jelenice

Archeologické nálezy[editovat | editovat zdroj]

Území Bohuslavic je relativně bohaté na archeologické nálezy. Z mladší doby kamenné (4500 až 2500 př. n. l.) existují nálezy u tvrze: sídliště s volutovou keramikou, nález hrobu skrčence, naběračka ze sídliště lidu s moravskou malovanou keramikou (nálezy při stavbě trati v roce 1885 a 1942). Z pozdní doby kamenné (2500 až 1800 př. n. l.) pak sídliště s keramikou, přesleny a hliněná závaží, sekeromlat a keramika zvoncových pohárů. Mladší doba bronzová (do 1200 př. n. l.) je zastoupena nedokončeným sídlištním opevněním na Hradišti. Dále se z doby bronzové dochovaly již jen ojedinělé nálezy: zlomky bronzových jehlic a několik nálezů keramiky. U Čeložnic je stodvanáct mohyl ze střední doby bronzové.

Starší doba železná (700 až 400 př. n. l.) je přítomna na pohřebišti Na Pískách, kde byly nalezeny ozdoby a štěrkátka. Z laténského období (do 400 n. l.) jsou opět jen ojedinělé nálezy: náramek a keltská duhovka (jediná zlatá keltská mince nalezena na Kyjovsku). Doba římská (až do 500 n. l.) není zastoupena v nálezech vůbec. Naopak z doby stěhování prvních Slovanů na toto území (až 10. století n. l.) je doloženo slovanské pohřebiště (na Šotnerech s padesáti mohylami z poloviny 9. století) a u Nechvalína dvě pohřebiště s hroby velkomoravských velmožů. V Chobotech pak další dva velkomoravské hroby (asi část většího pohřebiště). Co se týče nálezů ze středověku, jde o úlomky keramiky na hradě, u tvrze, pod Šotnery a v Darovech, respektive nad Masaříkovým mlýnem.

Veřejné budovy[editovat | editovat zdroj]

  • Hospoda (a sál) U Vodičků
  • Jednota COOP s Českou poštou (dříve Potraviny u Žídka)
  • Základní škola Kyjov - Bohuslavice
  • Mateřská škola Kyjov - Bohuslavice (a Knihovna)
  • Rudolf Jeřela - Truhlárna
  • ART mlýn - ART muzeum legend
  • Přírodní koupací BIOTOP Bohuslavice
  • Fotbalové hřiště s vlastní hospodou TJ Sokol Bohuslavice (a tenisový kurt)
  • ByaS, s.r.o. (Kyjov, Bohuslavice) - Kovovýroba
  • VATAX spol. s r. o. - Prášková lakovna a výroba zahradních doplňků
  • Zahrádkářská chaloupka (Český zahrádkářský svaz - ČZS)
  • Bohuslavský statek
  • Pálenice
  • Vlaková zastávka Bohuslavice (ČSAD)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]