Bohuslavice (Kyjov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bohuslavice
Kostel sv. Filipa a Jakuba
Lokalita
Charaktervelká vesnice
ObecKyjov
OkresHodonín
KrajJihomoravský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel645 (2021)[1]
Katastrální územíBohuslavice u Kyjova (16,72 km²)
PSČ696 55
Počet domů335 (2011)[2]
Bohuslavice
Bohuslavice
Další údaje
Kód části obce6581
Kód k. ú.606588
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslavice u Kyjova (v dolském nářečí Búslavice, německy Bohuslawitz) jsou místní část Kyjova, původně samostatná obec Bohuslavice (do roku 1980). Místní říkají oblastem Dědina (střed), Chrástka (JV), Kopec (SV), Pod Starú Horú (JZ), Zakostelí (SZ) a Na hradě (JZ). Bohuslavice byly osídleny již od pravěku. Svědčí o tom nálezy v okolí i v obci. V Bohuslavicích bylo výhodné místo pro zakládání osad poblíž vody a ochrana kopci a svahy. Obcí protéká řeka Kyjovka. Podle pověstí zde dříve na kopci stával hrad (dnes se kopci říká Na hradě), tvrz (za práškovou lakovnou VATAX) a dokonce prý kožený most přes bažinu.

Archeologické nálezy[editovat | editovat zdroj]

Území Bohuslavic je relativně bohaté na archeologické nálezy. Z mladší doby kamenné (4500 až 2500 př. n. l.) existují nálezy u tvrze: sídliště s volutovou keramikou, nález hrobu skrčence, naběračka ze sídliště lidu s moravskou malovanou keramikou (nálezy při stavbě trati v roce 1885 a 1942). Z pozdní doby kamenné (2500 až 1800 př. n. l.) pak sídliště s keramikou, přesleny a hliněná závaží, sekeromlat a keramika zvoncových pohárů. Mladší doba bronzová (do 1200 př. n. l.) je zastoupena nedokončeným sídlištním opevněním na Hradišti. Dále se z doby bronzové dochovaly již jen ojedinělé nálezy: zlomky bronzových jehlic a několik nálezů keramiky. U Čeložnic je stodvanáct mohyl ze střední doby bronzové.

Starší doba železná (700 až 400 př. n. l.) je přítomna na pohřebišti Na Pískách, kde byly nalezeny ozdoby a štěrkátka. Z laténského období (do 400 n. l.) jsou opět jen ojedinělé nálezy: náramek a keltská duhovka (jediná zlatá keltská mince nalezena na Kyjovsku). Doba římská (až do 500 n. l.) není zastoupena v nálezech vůbec. Naopak z doby stěhování prvních Slovanů na toto území (až 10. století n. l.) je doloženo slovanské pohřebiště (na Šotnerech s padesáti mohylami z poloviny 9. století) a u Nechvalína dvě pohřebiště s hroby velkomoravských velmožů. V Chobotech pak další dva velkomoravské hroby (asi část většího pohřebiště). Co se týče nálezů ze středověku, jde o úlomky keramiky na hradě, u tvrze, pod Šotnery a v Darovech, respektive nad Masaříkovým mlýnem.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Oldřich Pecl (1903–1950), právník, oběť komunistického režimu
  • Bohumil Sekla (1901–1987), genetik, profesor Univerzity Karlovy

Veřejné budovy[editovat | editovat zdroj]

  • Včelařská stezka
  • Jednota COOP (v dědině)
  • Základní škola Kyjov - Bohuslavice (a pošta) (v dědině)
  • Mateřská škola Kyjov - Bohuslavice (a Knihovna) (pod starú horú)
  • Rudolf Jeřela - Truhlárna
  • občerstvení Pod Ořechem (v dědině)
  • zmrzlina U Cahlíků (v zákostelí)
  • ART mlýn - ART muzeum legend (v zákostelí)
  • Přírodní koupací BIOTOP Bohuslavice (na hradě - v zákostelí)
  • Fotbalové hřiště s vlastní hospodou TJ Sokol Bohuslavice (v chrástce)
  • ByaS, s.r.o. (Kyjov, Bohuslavice) - Kovovýroba
  • VATAX spol. s r. o. - Prášková lakovna a výroba zahradních doplňků (v chrástce)
  • Zahrádkářská chaloupka (Český zahrádkářský svaz - ČZS) (v chrástce)
  • Bývelé JZD (jednotné zemědělské družstvo) dnešní prášková lakovna Vatax (v chrástce)
  • Bývalé JZD (jendotné zemědělské družstvo) dnešní ROMILL AGROCULTURE sro (v zákostelí)
  • Pálenice
  • Vlaková zastávka Bohuslavice (ČSAD) (na kopci-v zákostelí)
  • Kovářství Záha
  • Mx Bohuslavice (motokrosová trať)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Druhý ročník obnovených hodů v Bohuslavicích (listopad 2009) – průvod obcí vede stárek v kroji, který má na sobě jako jediný žluté kalhoty z jelenice

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]