Jano Köhler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jano Köhler

Jano Köhler
Narození 9. února 1873
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 20. ledna 1941 (ve věku 67 let)
Brno
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Národnost česká
Povolání malíř
Znám jako Jano Koehler
Podpis Jano Köhler - signatura.jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jano Köhler (psán také jako Jano Koehler; 9. února 1873, Brno[1]20. ledna 1941 tamtéž) byl český akademický malíř.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 9. února 1873 v Brně jako druhý z dvojčat (první byla sestra Růžena). Jeho otec byl německý kočí a jeho předkové pocházeli z Olbramovic u Lanškrouna. Po brzké smrti otce se matka Rozina i s dětmi přestěhovala do rodných Nenkovic u Kyjova. Zde se matka snažila za pomoci své sestry zajistit dětem bezpečí, zajištění a výchovu. I přes nátlak německý menšiny, který byl na přelomu století silný, se jí podařilo zajistit dětem studium na české, tehdy přeplněné škole. Nadaný syn sice nejprve navštěvoval českém gymnáziu v Brně, ale studia dokončil až v Praze. Zde se mu otevřely nové možnosti. Rozhodnut pro studium profesury kreslení, přihlásil se na pražskou Umělecko-průmyslovou školu. Tady poznal řadu význačných výtvarníků doby, jež na něho měli vliv po celou dobu jeho výtvarné kariéry. Profesorem kreslení se Jano Kohler však nikdy nestal. V touze volně tvořit nastoupil na pokračující studium. Na pražské Akademii výtvarných umění, kterou navštěvoval rok, se stal žákem profesora Františka Ženíška a Maxe Pirnera. Dekorativní techniky v architektuře (freska, sgrafito, mozaika) studoval u architekta Kamila Hilberta. Své umělecké působení započal právě s tímto architektem v jeho rodišti, v Lounech, kde společně prováděli první zakázky v podobě výzdoby fasád vil na soukromou objednávku. Společně také strávili dvě zimní období v mnichovských ateliérech, kde se zaměřili na studium právě těchto technik.

První velkou zakázku (1899–1901) získal díky přátelům na pernštejnském zámku v Prostějově. Haná se od tohoto okamžiku stala pro Kohlera důležitým centrem tvorby. Seznámil se zde s vůdcem a hlavním organizátorem katolické moderny Karlem Dostálem - Lutinovem, jenž umělce podporoval a informoval o jeho pracích ve svém časopisu Nový Život, kde publikoval také Kohlerovy ilustrace. O rok později zde vyzdobil sgrafity dům přítele Ing. Václava Součka. V Prostějově roku 1912 vytvořil i litografii Cyrila a Metoděje, která se o jednadvacet let později dostala na československé známky. Další díla tvořil v Olomouci (arcibiskupský palác, Sarkandrova kaple), Kroměříži, na Svatém Hostýně (keramické mozaiky) a na mnoha dalších místech Moravy. Jano Kohlera je také vzpomenou v souvislosti s uměleckých sdružením sídlícím v Hodoníně - Sdružení výtvarných umělců Moravských (SVUM). Kohler se stal jedním z jeho podstatných zakladatelů, členů a organizátorů a vyzdobil také roku 1912 nově vzniklou budovu Domu umělců, která sloužila jako výstavní prostory celého Sdružení vedeného Jožou Uprkou. V roce 1926 se přestěhoval z Nenkovic do Strážovic u Kyjova. Zemřel v brněnské nemocnici U sv. Anny 20. ledna 1941. Za svou 40letou samostatnou výtvarnou kariéru vyzdobil bezmála 70 sakrálních a 55 světských staveb. Jeho dílo je ale daleko širší, čítá celkem 2 500 prací mezi nimiž najdeme olej, ilustraci, grafiku, kresbu, návrhy liturgických předmětů aj.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Sgrafito na kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kyjově z roku 1910
litografie Cyril a Metoděj

Mozaiky podle návrhu Jano Köhlera na průčelí Gymnázia Jana Opletala v Litovli[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Nanebevzetí Panny Marie Staré Brno
  2. Sgrafita na tišnovské radnici opravují restaurátoři, Brněnský deník 22.8.2010
  3. OLOMOUC - SV. JAN SARKANDR http://www.ado.cz/poutni/sarkander/sarkander.htm citováno 9. září 2008

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]