Luhačovice
| Luhačovice | |
|---|---|
 Centrum města | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Luhačovice |
| Obec s rozšířenou působností | Luhačovice (správní obvod) |
| Okres | Zlín |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°5′59″ s. š., 17°45′27″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 5 029 (2025)[1] |
| Rozloha | 32,99 km²[2] |
| Nadmořská výška | 253 m n. m. |
| PSČ | 763 26 |
| Počet domů | 1 206 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí 28. října 543 763 26 Luhačovice e-podatelna@luhacovice.eu |
| Starosta | Marian Ležák |
| Oficiální web | www |
  Luhačovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 585459 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Luhačovice (německy Luhatschowitz) jsou město v okrese Zlín ve Zlínském kraji. Leží šestnáct kilometrů jihovýchodně od okresního a zároveň i krajského města Zlín na říčce Šťávnice. Město má katastrální výměru 33 km² (3 299 hektarů), 1 099 domů a žije zde přibližně 5 000[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Na osadu byl přenesen název vesnice Luhačovice zaniklé v polovině 14. století v okolí Dražůvek u Kyjova (oboje Luhačovice náležely tehdy pánům z Obřan). Místní jméno Luhačovice vzniklo odvozením od osobního jména Luhač, jehož základ byl slovesný, ale jinak nejasný. Původně se jednalo o označení obyvatel osady (Luhačovici – "Luhačovi lidé"), které bylo přeneseno na osadu samotnou.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První stopy slovanského osídlení v tomto kraji jsou doloženy již v 7. a 8. století, což dosvědčují archeologické nálezy v Oboře u Luhačovic. Nejstarší písemná zmínka o Luhačovicích pochází z roku 1412. Až do roku 1590 byly součástí světlovského panství. V roce 1629 koupil Luhačovice Gabriel Serényi, tehdejší majitel Nového Světlova, který si však panství v roce 1633 rozdělil s bratrem tak, že Luhačovice s okolím připadly jeho bratru Pavlovi. V majetku Serényiů zůstaly Luhačovice po tři staletí. V roce 1736 si zde postavili zámek, kde převážně bydleli. Za Serényiů začaly být využívány zdejší minerální prameny, Vincenc Serényi založil v Luhačovicích lázně.[5] Kvůli rozvážení minerální vody vzniklo v Luhačovicích specifické povolání – vodaři. Rozvoj lázní znamenal i rozvoj obce, který byl navíc urychlen i zavedením železniční dopravy (nejprve do Uherského Brodu, později do Újezdce a konečně v roce 1905 až do Luhačovic.) 3. června 1936 byly Luhačovice povýšeny na město. Za 2. světové války byly do Luhačovic umístěny téměř 3000 příslušníků Hitlerjugend, kteří obsadili místní penzióny a hotely. Město osvobodila 2. května 1945 rumunská divize, operující v rámci rudé armády.[6]
- Luhačovice na historických mapách
-
Luhačovice na Müllerově mapě Moravy z roku 1719 -
Luhačovice na Císařských otiscích map Stabilního katastru, mapováno 1828 -
Luhačovice na Císařských otiscích map Stabilního katastru, detail obce, mapováno 1828 -
Luhačovice na Císařských otiscích map Stabilního katastru, detail lázní, mapováno 1828 -
Luhačovice na mapě 3. vojenského mapování, před rokem 1936 (pravděpodobně zobrazuje situaci před rokem 1914) -
Luhačovice na topografické mapě 1:10 000 z roku 1967
- Osvobození Luhačovic rumunskou armádou dne 2. května 1945
-
Vůz rumunské armády -
Občané Luhačovic vítají rumunské vojáky -
Rumunští důstojníci v Luhačovicích -
Průchod rumunské pěchoty Luhačovicemi
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle sčítání v roce 1930 zde žilo v 483 domech 2219 obyvatel. 2204 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 4 k německé. Žilo zde 1973 římských katolíků, 18 evangelíků, 153 příslušníků Církve československé a 9 židů.[7]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 816 | 1 955 | 2 068 | 2 267 | 2 867 | 3 005 | 3 362 | 3 737 | 4 733 | 5 062 | 5 378 | 5 828 | 5 621 | 5 172 | 4 842 |
| Počet domů | 313 | 325 | 389 | 409 | 498 | 556 | 704 | 880 | 878 | 936 | 972 | 1 125 | 1 099 | 1 191 | 1 206 |
Městská správa a politika
[editovat | editovat zdroj]Správní území
[editovat | editovat zdroj]Město leží ve Zlínském kraji (s 307 obcemi), v okrese Zlín (s 91 obcemi), má status obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem; je součástí správního obvodu Luhačovice s 15 obcemi. Skládá se s 4 katastrálních území a 4 částí obce. Sousedními obcemi sídla jsou Podhradí, Biskupice, Petrůvka, Rudice, Uherský Brod, Bojkovice, Rudimov, Provodov, Pozlovice, Ludkovice a Slavičín.
Místní části
[editovat | editovat zdroj]- Kladná Žilín
- Luhačovice
- Polichno
- Řetechov
Městské symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 2. září 1994.[10]
- Znak – tvoří jej stříbrný štít, v něm je zelený trávník, ze kterého vyrůstá jabloň a na ní jsou červené plody. Pod jabloní se nachází vpravo modré krojidlo a vlevo rovněž modrá radlice.
- Vlajka – tvoří ji tři svislé pruhy v barvách modrá, bílá a modrá, uprostřed v bílém pruhu je jabloň s červenými plody.
Městská správa
[editovat | editovat zdroj]Správu nad městem vykonává městské zastupitelstvo v čele se starostou. Je voleno v komunálních volbách na čtyři roky a má 21 členů.
V roce 2022 byli zvolení tito členové zastupitelstva: Ing. Marian Ležák (BEZPP), Josef Michálek (BEZPP), MUDr. David Rumpík, Ph.D. (BEZPP), Mgr. Marek Nesázal (BEZPP), Adéla Vitteková (BEZPP), Mgr. Patrik Hetmer (BEZPP), Ing. Karel Gergela (BEZPP), Daniel Mejzlík (BEZPP), Tomáš Smejkal (BEZPP), Radim Kopunec (BEZPP), Mgr. Lenka Semelová, DiS. (BEZPP), Mgr. et Mgr. Přemysl Janík (KDU-ČSL), Bc. Michal Kubela (BEZPP), Mgr. Markéta Prouzová (BEZPP), Robert Kolařík (BEZPP), Ing. Martin Plášek (BEZPP), Mgr. Eva Tomalová (BEZPP), JUDr. Jiří Zicha, Ph.D. (BEZPP), Stanislav Duháň (ODS), Monika Slováková (BEZPP) a Mgr. Roman Lebloch (BEZPP).[11]
Volební účast byla 47,23 % v sedmi volebních okrscích. Ze zvolených zastupitelů bylo 19 bez stranické příslušnosti, 1 patří k ODS a 1 ke KDU-ČSL.[12] Starostou se stal Ing. Marian Ležák.
-
Složení zastupitelstva
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Město leží na silnicích druhé třídy: II/492 a II/496 a železniční trati Újezdec u Luhačovic – Luhačovice se stanicí Luhačovice a zastávkou Polichno.
Lázeňství
[editovat | editovat zdroj]
V Luhačovicích jsou čtvrté největší lázně v České republice a největší na Moravě. Léčí se zde především lidé s nemocemi dýchacího ústrojí, poruchami trávení a obezitou. Lázně vděčí za svůj věhlas především minerálním pramenům. V Luhačovicích vyvěrá sedm přírodních pramenů a desítky pramenů navrtaných. Nejznámějším a nejvýznamnějším pramenem Luhačovských lázní je pramen Vincentka, který se stáčí do láhví a nachází se ve zdejší kolonádě. O založení tradice a výrazný rozvoj lázeňství se zasloužil na přelomu 19. a 20. století doktor František Veselý, který vyjednal odkoupení lázní od rodu Serényiů a založení akciové společnosti, která lázně začala provozovat.[13][14]
Poloha a zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Luhačovice se rozkládají v údolí říčky Šťávnice (zvaná též Luhačovický potok) a jsou obklopeny strmými zalesněnými kopci. Jsou centrem specifické přechodné národopisné oblasti Luhačovské Zálesí, ležící na pomezí Valašska a Slovácka. Ač město leží v nadmořské výšce 250 metrů a vrcholky okolních kopců dosahují nadmořské výšky maximálně 672 metrů (vrchol Komonec), je tu patrný podhorský charakter. Tři kilometry proti proudu říčky Šťávnice byla ve dvacátých letech 20. století postavena přehrada nazývaná Luhačovická nebo též Pozlovická. Její první úlohou bylo zadržovat pravidelné záplavy, které pustošily lázně. Časem však převzala i funkci rekreační a nyní slouží hlavně rybářům. Rybářský svaz zde pořádá jarní a podzimní rybářské závody, které jsou známé po celé České republice.
Ve městě se nachází velké množství nejrůznějších kaváren, vináren, restaurací a cukrářství. Do Luhačovic se dnes nejezdí jen za léčením, ale zdejší podmínky uspokojí návštěvníky turisticky, sportovně i společensky založené. Stále rostoucí úroveň pohostinství před první světovou válkou a zejména po ní měla značný vliv na propojování různých odvětví a kvalitativní růst moravské kuchyně. Pro turistiku jsou v Luhačovicích vytvořeny speciální okruhy po okolí s přírodní scenérií. V okolí Luhačovic se nachází doklady o příchodu Slovanů na území Česka, zříceniny hradů nebo zámek Serényiů. Ve městě se nachází také sportovní hala, tenisové kurty nebo lázeňské divadlo.
Město má ceněnou urbanistickou a architektonickou tvář, podpořenou i členitým terénem spojených údolí. Na architektonické podobě Luhačovic se podíleli vynikající architekti Dušan Jurkovič, Emil Králík, Oskar Poříska. Stopu zde zanechali i František Roith a Bohuslav Fuchs, který vypracoval pro Luhačovice několik územních plánů a podle jeho návrhu byly postaveny penziony Radun, Iva, Avion a Viola a vila Sáva. Zajímavé vily se nacházejí v Pražské čtvrti a v Bílé čtvrti.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Pamětihodnosti v areálu lázní:
- Kolonáda v Luhačovicích
- Jurkovičův dům
- Dům Bedřicha Smetany
- Společenský dům
- Lázeňský dům Inhalatorium
- Vodoléčebný ústav a Sluneční lázně s plovárnou
- Kaple svaté Alžběty – kaplička z konce 18. století v jižní části lázeňského centra
- Lázeňské divadlo
- Tenisový pavilón
- Vila Lipová
Pamětihodnosti ve městě:
- Kostel svaté Rodiny – moderní stavba s věží o výšce 22 metrů, dokončená v roce 1997[15]
- Zámek Luhačovice s kaplí svatého Josefa (1784-1997 sloužila jako farní kostel)
- Augustiniánský dům s neogotickou Kaplí Panny Marie [16]
- Lázeňský pavilón Krystal
- Lázeňský pavilón Radhošť
- Vila s lékárnou
- Vila Světlana
- Vila Haná
- Vila Ludmila
- Vila Samohrd
- Vila Pracner
- Vila Valaška
- Vila Emausy
- Samorostlá vila
Vzdělávání
[editovat | editovat zdroj]
V Luhačovicích je základní škola a Střední odborná škola Luhačovice, vzdělávací instituce přidružená k mezinárodní síti škol UNESCO. Lze na ní studovat jak obory s maturitou, tak bez maturity. Studijní obory s maturitní zkouškou jsou zaměřené na Management umění a reklamy, Informační služby a uměleckořemeslnou tvorbu (Design a zpracování dřeva, Design a zpracování kovů, Design a tvorbu keramiky). Dříve se zde vyučovala i Uměleckořemeslná stavba strunných hudebních nástrojů. Obory gastronomie (Kuchař-číšník, Kuchař-kuchařka a Číšník-servírka) jsou ukončeny výučním listem. Škola má také Domov mládeže pro studenty, kteří nemohou denně dojíždět.
Ve městě se nachází Městská knihovna, Středisko volného času, které zajišťuje volnočasové aktivity pro veřejnost.
Události
[editovat | editovat zdroj]V Luhačovicích se pravidelně koná mnoho akcí a událostí:
Mezi jednu z největších akcí města Luhačovice patří Otevírání pramenů. Jedná se o třídenní festival, který se koná v Luhačovicích vždy druhý víkend v květnu. Jednu z největších akcí v roce pořádá město Luhačovice, realizaci zajišťuje Kulturní a kongresové centrum Elektra. Součástí je zahajovací koncert, sobotní historická část a nedělní svěcení pramenů s folklórem.
Mezi další akce a události patří:
- leden – Ples města Luhačovice
- únor – Masopustní jarmark s fašankovou obchůzkou, Tady pramení prohlídky, Šibřinky
- březen – Slavnost divadel
- duben – Velikonoční jarmark s folklorem, Den země
- květen – Festival Otevírání pramenů, Roztančené Luhačovice, Luhačovice město zdraví a módy
- červen – Řezbářské sympozium 21, Hudba hradní stráže, Folklorní lázně
- červenec – Luhačovické filmové léto, Luhačovická pouť, Janáček a Luhačovice
- srpen – Akademie Václava Hudečka, Divadelní Luhačovice
- září – Kloboukový den, Mezinárodní folklorní festival "Písní a tancem", Svatováclavské slavnosti
- říjen – Slavnost pod jabloní, Dny luhačovické architektury
- listopad – Svatomartinský průvod světel
- prosinec – Vánoční jarmark s rozsvícením stromu, Mikulášská jízda městem s čertí diskotékou, Štědrá ptačí hostina, Štědrovečerní běh
- Ochotnické divadlo Jednou za rok?[17]
Sport
[editovat | editovat zdroj]
Ve městě je zastoupeno mnoho sportů. Fotbalový klub sídlí na Radostově, kde je také víceúčelová sportovní hala vhodná pro sálové sporty a aerobik. Tenisový klub sídlí v lázních u Ottovky, ale kurty je možné si pronajmout také na mnoha dalších místech. K plavání lze využít přehradu (v roce 2017 vyčištěnou) nebo četné hotelové bazény; na konci roku 2010 byla do provozu uvedena nová městská plovárna, která je zajímavá i z architektonického pohledu. TJ Slovan Luhačovice je známý zejména díky velmi úspěšnému oddílu orientačního běhu, dalšími oddíly jsou cyklistický, softbalový a lyžařský. Druhá tělovýchovná jednota, Sokol Luhačovice, navázala na svou bohatou historii v roce 1996, v současnosti pod touto hlavičkou závodí oddíly házené a kuželek.
V Luhačovicích a okolí se pořádá také několik běžeckých závodů. Nejstarším z nich je Štědrovečerní běh, konaný již od roku 1989 vždy 24. prosince. Dobrosrdečná nálada vánočních svátků vládne také o dva dny později na Štěpánském běhu v Pozlovicích, na který navazuje Štěpánský pochod s výstupem na Starý Světlov. V posledních letech přibyl na přelomu října a listopadu Luhačovický běh Kerteamu a na jaře při příležitosti Diabetologických dnů Běh proti diabetu. Pravidelnou akcí se již[kdy?] stal také LCE triatlon, pořádaný Sokolem na začátku letních prázdnin, a cyklistické závody pořádané během celého roku.
Během zimy jsou Mikroregionem Luhačovické Zálesí připravovány tři běžkařské trasy: Pozlovice I, Pozlovice II a Petrůvka.[18] V provozu je také lyžařský svah v lokalitě Anténka.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Marie Calma (1881–1966), česká spisovatelka, operní pěvkyně, organizátorka kulturního dění v Luhačovicích
- Vojtěch Král (1902–1991), kněz, v letech 1965–1972 luhačovický farář
- Otto Serényi (1855–1927), moravský zemský hejtman
- Jindřich Šimurda (1925–2021), luhačovický diabetolog, zakládající člen České diabetologické společnosti a organizátor luhačovických diabetologických dnů[19]
- Josef Šnajdr (1909–1992), pilot RAF, generálmajor
- Antonín Václavík (1891–1959), etnograf z Pozlovic, zakladatel Muzea luhačovického Zálesí
- Vladimír Vašků (* 1933), historik
- Václav Umlauf (* 1960), teolog a filozof
- František Petrák (* 1961), malíř, loutkář a pedagog, spoluzakladatel spolku Calma
- Blanka Petráková (* 1964), etnografka, kurátorka muzea, spoluzakladatelka spolku Calma
Častým hostem Luhačovic byl mj. hudební skladatel Leoš Janáček, jenž zde pobýval nejprve v lázeňských domech, později u svých přátel. Vznikla zde jeho Glagolská mše, a některá díla dokonce byla inspirována zdejším prostředím, například opera Osud.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Železniční nádraží Luhačovice -
Centrum města -
Městský úřad -
Hotel Palace -
Pramen Vincentky -
Lázeňský park -
Ředitelství lázní -
Pramen Dr.Šťastného -
Dům Bedřicha Smetany -
Lázeňský dům Jestřabí -
Lázeňské náměstí -
-
U Najady -
Hlavní ulice Dr. Veselého -
-
Šťávnice v centru města -
Kostel svaté Rodiny -
Přehrada Luhačovice / Pozlovice -
Sluneční lázně -
Přehrada v létě
.jpg)
.JPG)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 564–565.
- ↑ JANČÁŘ, Antonín. Luhačovice. Praha: Olympia, 1988. S. 12-14.
- ↑ Jančář, s. 18-19
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 15.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Luhačovice [online]. 1994-09-02 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 2022 (Zvolení) [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 2022 (výsledky) [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-07-07]. Dostupné online.
- ↑ PETRÁKOVÁ, Blanka. MUDr. František Veselý (1862 - 1923). Oficiální stránky města Luhačovice [online]. [cit. 2023-09-30]. Dostupné online.
- ↑ PETRÁKOVÁ, Blanka. Historie lázeňství. Oficiální stránky města Luhačovice [online]. [cit. 2023-09-30]. Dostupné online.
- ↑ Kostel Svaté rodiny, Luhačovice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2024-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Kaple Panny Marie u Augustiniánského domu v Luhačovicích. www.drobnepamatky.cz [online]. [cit. 2024-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. jednouzarok.cz [online]. [cit. 2011-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-16.
- ↑ Archivovaná kopie. www.luhacovice.com [online]. [cit. 2011-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-26.
- ↑ Česká diabetologická společnost / Novinky. www.diab.cz [online]. [cit. 2024-03-20]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Luhačovice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Luhačovice na Facebooku
- Luhačovice na Instagramu
- Luhačovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Průvodce městem
- Infoserver Luhačovice a okolí
- Luhačovický okrašlovací spolek CALMA
- Muzeum Luhačovického zálesí
