Moravská kuchyně
 Makový valašský frgál | |
| Základní informace | |
|---|---|
| Rozšíření | Morava,  Česko |
| Typ | regionální |
| Pokrmy | |
| Jídla | valašský frgál, valašská kyselica, zlínský slaný rohlík, šumajstr, trdelník, olomoucké tvarůžky |
| Nápoje | Zonka, Vinea, Kofola, burčák, víno, slivovice, marhulovice (meruňkovice), hanácká kyselka, Ondrášovská kyselka, žinčice.
 Obrázky, zvuky či videa k tématu Moravská kuchyně na Wikimedia Commons |
.jpg)
Moravská kuchyně je dnes brána za součást české kuchyně, ale existuje mnoho pokrmů, které jsou typické pro Moravu[1][2]. Osobitý charakter moravské kuchyně[3] je formován geografickými podmínkami a klimatem[4], který silně inklinuje ke karpatské a panonské oblasti. Stejně tak povodím Dunaje a staletími relacemi mezi obyvatelstvem, kulturou a kuchyní tohoto prostoru. Skladbou plodin (víno, meruňky, broskve, slívy, mandle, oskeruše)[5][6][7] které jsou v Čechách přirozeně přítomny jen v malém množství[8]. Některé prvky sdílí moravská kuchyně také se slovenskou kuchyní (zejména na Slovácku a Valašsku), dolnorakouskou a dokonce maďarskou. Především v oblasti Valašska pak byla moravská kuchyně v něčem ovlivněna rumunskou kuchyní, a to díky Valachům, kteří přišli z Rumunska. V oblasti Lašska jsou patrné i vlivy polské kuchyně.[9]
Morava se dělí (jak je běžné i jinde) na několik národopisných regionů (jako Horácko, Valašsko, Haná, Slovácko a Lašsko), z nichž každý má svá typická jídla.[1]
Koření[editovat | editovat zdroj]
Pro Moravu je podobně jako pro Čechy, Západní Slovensko a částečně Rakousko jsou charakteristické: majoránka a kmín jako dominující druhy koření. K ním se na Moravě ještě připojují též medvědí a viniční česnek, paprika a tymián a rozmarýn které zde rostou volně nepoměrně hojněji a uplatňují se v lidové stravě i obecné kuchyni.[10]
Příklady moravských pokrmů[editovat | editovat zdroj]
Horácko[editovat | editovat zdroj]
Příklady horáckých pokrmů:[1][11][12]
- Horácká polévka, smetanová polévka s houbami a bramborami
- Kyselka, či Keselka, též Zelňačka (zelná polévka), polévka z kysaného zelí a brambor (bývá i varianta s klobásou)
- Horácký závitek, závitek z hovězího masa
- Žďárský vrabec, plátek vepřového bůčku podávaný s kroupami
- Horácké a podhorácké mládě
Valašsko[editovat | editovat zdroj]
Příklady valašských pokrmů:[1][13][14]
- Frgál, velké kynuté koláče posypané drobenkou
- Kontrabáš, směs pohanky, brambor a slaniny nebo klobásy
- Stryk, bramborové placky původem ze Slezska
- Kyselica, smetanové polévka z kysaného zelí, klobásy a brambor
- Sýry, například brynza
- Pečená husa
Haná[editovat | editovat zdroj]
Příklady hanáckých pokrmů:[1][15][16][17]
- Tvargle a syrečky, mezi nejznámější patří olomoucké tvarůžky
- Různé kaše a polévky
- Tróč, tradiční koláč s drobenkou
- Hertepláky, tenké bramborové placky podávané s mákem, cukrem nebo povidly
Slovácko[editovat | editovat zdroj]
Příklady slováckých pokrmů:[1][18][19][20][21]
- Fazulnica, fazolová polévka
- Šumajstr, směs krup, fazolí a škvarků
- Moravský vrabec, kousky vepřového masa se zelím, ze Slovácka se rozšířil i do zbytku Česka
- Kuřecí plátky v marholové máčce, kuřecí medailonky v meruňkové omáčce s kousky meruněk a mandlí[22] (spíše Hanácké Slovácko)
- Halušky
- Lokše, tenké placky z brambor a mouky
- Trdelník, sladké pečivo válcového tvaru posypané skořicí a cukrem
Lašsko[editovat | editovat zdroj]
Příklady lašských pokrmů:[9][23]
- Bigos, původně polský pokrm, směs zelí, masa a klobásy
- Chlebová polévka[24]
- Ostravská klobása
- Štramberské uši, regionální specialita (Štramberk), sladkost z perníkového těsta
- Klobásník, koule z kynutého těsta plněné mletým masem, podávaný hlavně na Velikonoce[25]
Moravské nápoje[editovat | editovat zdroj]
Na Moravě je rozšířeno vinařství, Vinařská oblast Morava je nejvýznamnější vinařskou oblastí v Česku. Dělí se na 4 vinařské podoblasti: znojemskou, mikulovskou, velkopavlovickou a slováckou. Na Moravě se vyrábí bílé i červené víno, mezi nejpěstovanější odrůdy bílého vína patří Rulandské šedé, Ryzlink rýnský a Chardonnay, mezi nejpěstovanější odrůdy červeného vína patří Rulandské modré, Frankovka a Zweigeltrebe. Existují i regionální moravské odrůdy, například Pálava nebo Aurelius.[26][27]
Na Moravě jsou, mnohem více než v Čechách, populární lihoviny (například slivovice). Pravděpodobně to je způsobeno tím, že v roce 1835 byl ve Vídni vydán dekret umožňující jednotlivci vypálit ročně až 56 litrů padesátiprocentní kořalky z plodin pocházejících z vlastních zahrad, aniž by platil jakoukoli daň. Tento dekret ovšem platil pouze na území Moravy, nikoliv v Čechách.
Mezi moravské značky piva patří např. Litovel, Holba, Ježek, Černá Hora nebo Starobrno.[28]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f Tradiční moravské pokrmy - Ústav práva a právní vědy. www.ustavprava.cz [online]. Beneficio Media [cit. 2020-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Původní česká kuchyně je dílem několika národů. Deník.cz. 2009-06-03. Dostupné online [cit. 2020-02-28].
- ↑ Ukázky moravské a Valašské kuchyně
- ↑ Plané fíky a mišpule ve Znojmě
- ↑ Výskyt vzácného lanýže (Tuber aestivum) v centru Brna
- ↑ N moravě běžně dozrávají fíky ke kuchyňskému použití
- ↑ Produkční pěstování fíků na Moravě
- ↑ Levandulová farma v srdci jižní Moravy
- ↑ a b Krajové speciality | Moraviasilesia. www.moraviasilesia.cz [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Kde roste medvědí česnek
- ↑ Vítejte na Vysočině | Turistický portál. www.region-vysocina.cz [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Horácká houbová polévka | Recepty | Region Vysočina. www.region-vysocina.cz [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Recepty moravské kuchyně. Východní Morava [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Valašská kyselica. Prima Fresh [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné online.
- ↑ www.ireceptar.cz [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Hanácké tróč – Navštivte Střední Moravu. www.strednimorava-tourism.cz [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Hanácké hertepláky. toprecepty.cz [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Poklady naší kuchyně: Slovácku vévodí moravský vrabec se zelím. iDNES.cz [online]. 2012-08-07 [cit. 2020-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Slovácké brynzové halušky Recept - Milujivaření.cz. www.milujivareni.cz [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné online.
- ↑ www.ireceptar.cz [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Pohádka jménem trdelník. Jožkovy stránky [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Kuřecí plátky v marholové máčce
- ↑ Bigos, chlebenka i rurka. Pavel Maurer přibližuje moravskoslezskou kuchyni. Radiožurnál [online]. 2018-07-28 [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Kuchařka jak šmakuje Moravskoslezsko 4. díl (2014) - Dezerty A Pečení. doczz.cz [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Jak upéct velikonoční klobásník | recept | jaktak.cz. www.jaktak.cz [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Vinařská oblast Morava. Vína z Moravy a vína z Čech [online]. [cit. 2021-08-22]. Dostupné online.
- ↑ http://eagri.cz/public/web/file/644471/SVZ___Vino_2019.pdf
- ↑ Příběh českého pálení z ovoce. Barlife [online]. [cit. 2020-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-28.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MARTIN Pavel, Lahůdky moravské kuchyně. Praha, Vpk 2002. ISBN 80-86081-89-3
- ROHRER R.M.,Die Mährische Köchin. (poprvé) Brünn 1887, dále 20 vydání. Nyní reprint Leipzig 2018. ISBN 978-3-95692-509-2
- ŠTIKA Jaroslav, Lidová strava na Valašsku. Ostrava, Profil 1980
- HOŠKOVÁ Miloslava, Hanácká kuchařka. Olomouc, Petr Baštan 2011. ISBN 978-80-87091-24-1
- HOŠKOVÁ Miloslava, CHALUPOVÁ Zita, Hanácká kuchařka: volné pokračování. Olomouc, Agriprint 2015. ISBN 978-80-87091-58-6
- HOŠKOVÁ Miloslava, Tradice lidové stravy na severní Moravě. Šumperk, Okresní vlastivědné muzeum 1986.
- KOUDELKA Karel, Jihomoravská kuchařka. Brno, Krajský výbor Českého svazu novinářů 1989.
- VAŠÁK, Jaroslav. Valašská kuchařka: + gastronomický průvodce po Valašsku. Rožnov pod Radhoštěm, Radovan Stoklasa 2010
- VAŠÁK, Jaroslav. Valašská kuchyně: krajové speciality. Praha, Ikar 2012. ISBN 978-80-249-1966-9
- Hornická kuchařka z Ostravska: co se vařilo a vaří. Opava: Matice slezská 2009. ISBN 978-80-86887-11-1
- BARTOŠ František, MAŠÍČEK Cyrill, Líšeň. Brno. MM 1902
- BURIAN V., Lidová strava na Vyškovsku. In: Československá etnografie 9/1961 s. 192
- KOLEKTIV, Mé vzpomínky na Zelný trh. Brno, KIC 2003
- MARTIN Pavel, Moravská kuchařka. Praha, nakladatelství Ivo Železný 2004. ISBN 978-80-8709-103-6
- LUDVÍKOVÁ M., Lidová strava na Kloboucku a Ždánicku. Mikulov 1968
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Moravská kuchyně na Wikimedia Commons
