Finská kuchyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Finská kuchyně
Pečené losí maso s koprovou smetanovou omáčkou, bramborovou kaší, červenou řepou, okurkovým salátem a brusinkami
Pečené losí maso s koprovou smetanovou omáčkou, bramborovou kaší, červenou řepou, okurkovým salátem a brusinkami
Základní informace
Rozšíření FinskoFinsko Finsko
Typ národní kuchyně
Ingredience
Suroviny mořské ryby, vepřové maso, hovězí maso, lososí maso, sobí maso, žito, oves, ječmen, brukvovitá zelenina, mléko, houby, lesní plody
Dochucovadla cibule, česnek, mrkev, okurky, nové koření, pepř, bobkový list, kopr
Pokrmy
Jídla Palapaisti, Karjalanpaisti, Stroganov, Sihapullat, Poronkäristys
Nápoje Káva, Pivo Sahti, Pivo Kotikalja, Vodka, Glögi

Finská kuchyně je jednoduchá, ale zdravá příprava pokrmů na území Finska. Řada finských jídel se vaří také ve Švédsku nebo Rusku, respektive finská kuchyně se navzájem ovlivňuje s geograficky a historicky blízkými kuchyněmi švédskou, ruskou, laponskou a karelskou.

Vzhledem ke klimatickým podmínkám, drsné přírodě a poloze na periférii Evropy, nevyniká finská kuchyně vytříbeností a bohatstvím středomořské nebo orientální kuchyně, ale její jednoznačně silnou stránkou jsou jednoduchost a čerstvé suroviny. Kromě toho Finové hojně konzumují ryby, které dokážou velmi dobře upravovat. Mléčné výrobky mají ve Finsku vysokou kvalitu a jsou velmi různorodé.

Ingredience[editovat | editovat zdroj]

Tradiční finská kuchyně je založena na místních surovinách. Hodně využívá žita, ovsa a ječmene, mléčných výrobků, brukvovité zeleniny (jako jsou tuřín a vodnice), lesních plodů (např. borůvky, brusinky, moruška severní), ryb (losos, síh severní, štika, baltský herink atp.) a masa (vedle vepřového a hovězího také např. sobí a losí maso). V posledních desetiletích pod vlivem globalizace se nicméně i finské stravovací zvyky mění. Jsou uváděny nové produkty, ovoce a zelenina jsou dostupné po celý rok a obecně se klade větší důraz na zdravou výživu.

Některá tradiční jídla a produkty[editovat | editovat zdroj]

Finská kuchyně se samozřejmě liší také regionálně. Řada místních produktů je ale dnes k dostání po celé zemi.

V některých ohledech se ve Finsku stále dodržují sezónní tradice. Například na konci léta (srpen) je sezóna raků, v době kolem masopustu (přelom ledna a února) jsou k dostání sladké deserty – laskiaispulla a téměř souběžně s nimi i Runebergův dortík (Runebergin tarttu). V době Vánoc je to tradiční nápoj glögi (skandinávská verze svařeného vína) a vánoční šunka (kinkku) s mrkvovou přílohou. V době Velikonoc je to zase sladké jídlo

Uzený losos s žitným chlebem a smetanou ozdobený snítky kopru

specifické barvy zvané mämmi.

Polévky[editovat | editovat zdroj]

  • Hrachová polévka: polévka z hrachu, uzeného vepřového masa okořeněná solí a majoránkou. Tradičně podávána vždy ve čtvrtek.
  • Špenátová polévka
  • Rybí polévky: různé varianty polévek z ryb. Např. s losem, zeleninou, brambory a smetanou.
  • Houbová polévka z lišek: polévka z lišek se smetanou na vaření, kořeněná pepřem a čerstvou petrželkou.
    Karjalanpiirakka (karelský piroh) – žitný podklad (obal) s rýžovou (alternativně také bramborovou) kaší

Předkrmy[editovat | editovat zdroj]

  • uzený losos
  • za studena uzený losos
  • marinovaný losos
  • baltské herinky s různými příchutěmi, také nakládané podobně jako české zavináče.

Hlavní jídla[editovat | editovat zdroj]

  • Palapaisti: dušené hovězí maso s mrkví, zahuštěné smetanou na vaření a okořeněné bílým pepřem.
  • Karjalanpaisti: směs vepřového a hovězího masa, cibule a mrkve upravené v troubě jemně kořeněné novým kořením, solí a bobkovým listem.
    Pět druhů finského žitného chleba
  • Stroganov: kostky hovězího masa s cibulí, česnekem a nakládanou okurkou, zahuštěné smetanou na vaření a trochou tomatové omáčky. Maso je připraveno v troubě. Tento ruský pokrm je populární i ve Finsku.
  • Masové kuličky (lihapullat): kuličky z mletého hovězího a vepřového masa smažené na pánvi okořenění novým kořením a podávané například s hořčičnou omáčkou.
  • Dušené sobí maso (poronkäristys): na velmi tenké plátky nakrájené sobí maso, dušené s česnekem, pepřem, solí a zalité pivem, považované za laponskou specialitu.
Laskiaispulla

Chléb a pečivo[editovat | editovat zdroj]

  • žitný chleb (ruisleipä)
  • karelský piroh (karjalanpiirakka): žitný podklad (obal) s rýžovou (alternativně také bramborovou) kaší
  • kalakukko: žitný chléb vyplněný zapečenými malými rybičkami (typu sardinek) a vepřovým masem
  • rieska: chlebová placka z žitného nebo bramborového těsta
Leipäjuusto s džemem z morušky severní

Mléčné výrobky[editovat | editovat zdroj]

  • viili: mléčný produkt podobný jogurtu, ale s odlišnou konzistencí a chutí.
  • piimä: kysaný mléčný výrobek blízký kefíru
  • smetana: specifický typ zakysané smetany, hustší a mastnější konzistence
  • leipäjuusto: sýr z kravského mléka upravený v troubě
  • máslová pomazánka s vajíčkem (munavoi): pomazánka z másla, vařeného vejce a soli

Sladké pečivo a dezerty[editovat | editovat zdroj]

  • Laskiaispulla: sladké pečivo tvaru žemle nebo briošku z kynutého těsta s kardamonem a s mandlovým krémem nebo šlehačkou ochucenou mandlovým aroma
    Malinový kysel ve finské interpretaci
  • Runenbergův dortík: terč s mandlemi, rumem a malinovým džemem podávaný kolem 5. února (den narozenin Johana Ludviga Runeberga).
  • různé druhy sladkého pečiva často ochucené skořicí a kardamomem s džemy z místních plodů (například: brusinky, moruška severní, maliny, borůvky, lesní jahody).
  • Kiisseli: finská verze ovocného kyselu populárního ve východní i severní Evropě. Kiisseli je připravován z různých druhů ovoce, vody, cukru a bramborového škrobu k zahuštění.

Nápoje[editovat | editovat zdroj]

  • vodka (označovaná obecně jako lihovina viina): finská vodka je proslulá především místní
    Pivo Sahtia
    čistou vodou. Nejznámější značky jsou Finlandia, Koskenkorva a Sisu.
  • glögi (svařené víno): alkoholická verze je z kořeněného vína, nealkoholická je z ovocné šťávy s kořením.
  • kotikalja: domácí nealkoholické pivo
  • sahtia: tradiční pivo s příchutí jalovce

Finové a káva[editovat | editovat zdroj]

Finové patří mezi vášnivé konzumenty kávy, kterou pijí většinou ve filtrované podobě s mlékem i bez mléka. Káva se podává téměř při každé společenské příležitosti nebo po jídle, často také se sladkým pečivem nebo desertem. Ve finských obchodech je k dispozici velký výběr většinou velice kvalitní kávy.

Finské produkty v ochranném režimu[editovat | editovat zdroj]

EU v současné době uděluje tři druhy ochranných režimů pro evropské produkty: PGI (Protected Geographical Indication), PDO (Protected Designation of Origin) a TSG (Traditional Speciality Guaranteed). V současnosti jsou registrovány nebo čekají na evidenci tyto finské produkty:[1]

  • PGI: laponské brambory (lapin puikula)
  • TSG: sahti, kalakukko, karelské pirohy

Reputace finské kuchyně[editovat | editovat zdroj]

V posledních letech (v roce 2005) se v médiích objevily výroky z úst francouzského prezidenta J. Chiraca a italského premiéra S. Berlusconiho o finské kuchyni.[2] Chirac dokonce srovnával britskou a finskou kuchyni, kterou označil za nejhorší v Evropě.[3] Tyto nevhodné výroky vzbudily ve Finsku negativní reakce a vedly dokonce k diplomatické reakci ze strany Finska.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]