Řecká kuchyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Klasický řecký salát
Příprava gyrosu
Hostina ve starém Řecku (nádoba z 5. století př. n. l.
Sušené chobotnice
Mezedes - sýr s olivami a chlebem

Řecká kuchyně se geograficky řadí ke středozemní kuchyni. Je založena na čerstvých ingrediencích, bylinkách, zelenině, řeckém olivovém oleji a jednoduchosti pokrmů.[1] Z živočišné výroby je kromě skotu hojné využití koz a zvláště ovcí.

Kuchyně antického Řecka[editovat | editovat zdroj]

Základem stravy ve starověkém Řecku byly obilniny (sítos) ječmen a pšenice, z nichž se vařila kaše nebo pekly placky. Ostatní pokrmy (ryby, zelenina, ovoce) byly nazývány opson: mravokárci brojili proti tzv. opsofágům, tedy mlsným lidem. Hojně se konzumovaly luštěniny, česnek a cibule, oblíbeným ovocem byly fíky a granátová jablka. Sladilo se medem, z něhož se připravovalo také pečivo. Olivy byly natolik důležité, že za zničení olivovníku hrozil trest smrti. Mléčné výrobky byly rozšířeny hlavně mezi pastevci na venkově. Maso požívala většina lidí jen o svátcích, kdy byla porážena obětní zvířata, především vepři, ovce a drůbež. Hojně se pilo víno, smíchané s vodou v poměru 1:1 nebo 1:2, vyráběl se z něj také vinný ocet. Z ječné mouky, vody a bylin se připravoval hustý nápoj kykeón, který měl patrně psychoaktivní účinky, soudě podle jeho používání při eleusinských mystériích.[2][3]

Specifickou stravou se vyznačovala Sparta. Všichni občané byli vojáci, pocit sounáležitosti a rovnosti posilovalo společné jídlo zvané syssitia, při němž se podávala polévka z vepřové krve a octa (melas zomos). Řecké kolonie v jižní Itálii a na Sicílii se těšily lepší životní úrovni než mateřská země, svojí zálibou v lahůdkách bylo proslulé město Sybaris. Autorem nejstaršího kuchařského receptu je Mithaikos ze Syrakus, který v 5. století př. n. l. radil připravovat rybu gospici se sýrem a olivovým olejem.[4] Důležitým zdrojem informací o stravování starých Řeků jsou Archistratos, syrakuský básník ze 3. století př. n. l., a Athénaios, který ve svém díle Deipnosophistai popisuje hostinu filosofů.

Už ve starověku se objevilo vegetariánství; Pythagorejci věřili v převtělování a každé zvíře pro ně bylo bližním, proto odmítali jíst jakékoli maso.[5]

V dobách Byzantské říše byla strava obohacena o množství koření dováženého z Orientu (např. muškátový oříšek).

Současná kuchyně[editovat | editovat zdroj]

Řecká kuchyně je lehce stravitelná a využívá čerstvé suroviny, pokládá se proto za prevenci proti cukrovce nebo infarktům.[6] Pokrmy bývají aromatické díky využití divoce rostoucích bylin (dobromysl obecná, tymián obecný, rozmarýn lékařský, kopr vonný, šabrej kmínovitý, smil italicum, bazalka, petrželová nať), častá je kombinace masa se surovinami používanými v jiných zemích pouze do sladkých jídel, jako je skořice nebo rozinky.[7]

Řekové rádi jedí pomalu, v početné hlučné společnosti, pokud počasí dovolí, tak pod širým nebem. K životnímu stylu patří množství malých hospůdek (taveren) a pouličních stánků s občerstvením. Pro řecké stolování je typické mezedes, množství drobných chuťovek servírovaných k zajídání vína. Tvoří je zpravidla různé sýry, bylinkový salám lukaniko, smažené kousky chobotnic a sépií, zeleninové saláty nebo chléb pita s tzatziki nebo jiným dipem. Moučníky jsou velmi sladké, používá se v nich fylo (těsto z mnoha velmi tenkých plátků), ořechy a med.

Typickým nápojem je víno (země vyprodukuje ročně okolo pěti milionů hektolitrů)[8], některé značky, jako kyperská Commandaria, mají tradici už od starověku. Nejrozšířenějšími značkami piva jsou Mythos a Fix. Z nealkoholických nápojů se podávají ovocné šťávy a bylinkové čaje (z máty nebo hojníku). Řekové pijí hodně kávy, která se vaří v džezvě, bývá zpravidla silná a sladká (kdo nesladí, musí předem požádat o sketo kafé).[9]

Skladba jídelníčku se liší podle regionů: v hornaté a lesnaté severní části země je oblíbená zvěřina, především kančí maso, na pobřeží se konzumují dary moře. Typickými rybami jsou jazyk obecný, makrela obecná nebo gavún. Jónské ostrovy, které byly dlouho pod italským vlivem, se liší od zbytku Řecka oblibou těstovin. Množstvím lokálních specialit vyniká Kréta (celozrnné pečivo paximadi a s ním připravovaný salát dakos) a Kypr (bylinkový sýr halloumi nebo lountza, vepřová panenka marinovaná ve víně a vyuzená).

Typická jídla[editovat | editovat zdroj]

Předkrmy[editovat | editovat zdroj]

Polévky[editovat | editovat zdroj]

  • Avgolemono — polévka s vaječnými žloutky a citrónovou šťávou
  • Fasolada — fazolová polévka
  • Patsas — dršťková polévka

Saláty[editovat | editovat zdroj]

  • Tzatziki je populární salát se salátovou okurkou v krému ze zakysané smetany a tvarohu. V Řecku nahrazuje tatarku.
  • Řecký salát (choriatiko salata) je velmi chutný salát se sýrem feta, rajčaty a zeleninou.
  • Chorta — natě různých planých rostlin (mangold, pampeliškové listy) se spaří a pokapou olivovým olejem s citrónovou šťávou

Mléčné výrobky[editovat | editovat zdroj]

  • Feta je sýr využívaný hlavně v předkrmech, dělá se z kozího mléka.
  • Řecký jogurt cezený, s konzistencí mezi jogurtem a sýrem, tradičně z ovčího mléka
  • Kefalotyri je tvrdý slaný sýr z ovčího nebo kozího mléka, prodává se ve velkých koulích (kefalo znamená hlava)

Bezmasá jídla[editovat | editovat zdroj]

  • Spanakorizo — špenát dušený s rýží
  • Gemista — zelenina (papriky, rajčata, cukety) plněné rýží
  • Strapatsada — míchaná vajíčka s rajčaty a sýrem

Hlavní jídla[editovat | editovat zdroj]

  • Souvlaki je řecký špíz s rajčaty.
  • Gyros je podobný kebabu a jí se v placce pita. (výslovnost jiros)
  • Dolmades — závitky z vinných listů plněných rýží a masem
  • Musaka — maso zapečené s lilky a rajčaty
  • Stifado — králičí maso dušené s rajčaty a cibulí[10]
  • Pastitsio — zapečené těstoviny
  • Kleftiko — jehněčí po zbojnicku, připravuje se se zeleninou a bramborami zabalené v listech (v moderních restauracích se nahrazují pečicím papírem nebo alobalem)[11]
  • Kolokythoanthoi — plněné cuketové květy
  • Keftedes — kuličky z mletého jehněčího v rajčatové omáčce

Dezerty[editovat | editovat zdroj]

  • Baklava - vrstvené těsto s ořechy slazené sirupem nebo medem
  • Galaktobureko — těsto fylo plněné vanilkovou krupicovou kaší
  • Chalva — sezamová pasta
  • Vasilopitakrálovský chléb, sladké pečivo podávané na novoroční oslavě, kdo najde ve své porci zapečenou minci, bude mít po celý rok štěstí[12]


Nápoje[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.svet-potravin.cz/clanek.aspx?id=1695
  2. Robin Osborne: Dějiny starověkého Řecka. Grada, Praha 2010, ISBN 978-80-247-3233-6
  3. https://smnd.sk/stano/grecko.html
  4. http://www.fitweb.cz/clanky/kuchyne/458327-jidelnicek-z-vodni-rise
  5. http://leccos.com/index.php/clanky/pythagorejci
  6. http://ona.idnes.cz/inspirujte-se-nejzdravejsimi-kuchynemi-sveta-f49-/zdravi.aspx?c=A150609_102727_zdravi_pet
  7. http://www.lidovky.cz/maso-a-skorice-zkuste-reckou-musaku-radi-roman-paulus-pfg-/dobra-chut.aspx?c=A150716_112013_dobra-chut_ape
  8. http://www.evinice.cz/o-vine/recka-vina-a-vinarstvi
  9. http://www.kafe.cz/recka-kava-to-je-to-prave-1250.aspx
  10. Denisa Prošková a Jitka Rákosníková: Chuťopis. O cestách a lásce k jídlu. Nakladatelství Lidové noviny. Praha 2006. ISBN 80-7106-802-0
  11. http://www.cuketka.cz/?p=181
  12. http://www.everydaymagazin.cz/recepty/28-recepty/854-vasilopita-recky-novorocni-sladky-chleb

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]