Vegetariánství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o způsobu stravování, kdy se nejí nic, kvůli čemu bývá zvíře zabíjeno. Možná hledáte: veganství.
Vegetariáni neodmítají mléko, jogurty, sýry, vajíčka, máslo, apod.

Vegetariánství (starší český název vegetářství) je způsob stravování, kdy člověk nejí některé živočišné produkty, hlavně tedy maso (včetně ryb a kuřat), sádlo, želatinu apod.[1] Přesně řečeno vegetariáni nejí jatečné produkty, tedy nic, kvůli čemu bývá zvíře zabíjeno. Hovorově se zjednodušeně říká, že vegetariáni jsou ti, co nejí maso.

Často je vegetariánství považováno za životní styl, jehož stoupenci řeší svou životosprávu i v jiných oblastech, než je stravování, a proto například nekouří, nepijí alkohol. Vegetariánství spolu s veganstvím, vitariánstvím a podobnými způsoby stravy bývá označováno jako plant-based diet (anglicky strava založená na rostlinných produktech), protože většina požívaných potravin má rostlinný původ.

Význam slova vegetariánství[editovat | editovat zdroj]

Některé vegetariánské suroviny.

Pojem vegetarián (vegetariánství) se v současnosti (2014) v Česku (západním světě) používá ve dvou základních významech:

  1. jako hromadné označení pro ty, co nejí maso – laktoovo, ovo, lakto, vegan, vitarián, a další... – používá se hlavně v definicích a v nadpisech článků.
  2. jako označení pro laktoovovegetariána – v samotném textu článků, často v běžné řeči.

Z tohoto dvojího významu mohou vznikat mnohá nedorozumění, protože strava vegetariána a vitariána se značně liší, a tím pádem např. i možné zdravotní dopady. Obecně se v článcích dodržuje nepsané pravidlo, že v nadpisech se zjednodušuje, zkracuje (pokud je to nutné) a proto se tam objevuje význam č.1, dále v článku se pisatel snaží jednotlivé typy bezmasé stravy přísně dělit a slovo vegetarián se používá ve významu č. 2. Příklady:[2],[3].

Původ slova vegetariánství[editovat | editovat zdroj]

Většina zdrojů (etymologické slovníky) tvrdí, že označení vzniklo z anglického slova vegetable (zelenina)[4]. Anglická Vegetarian Society se domnívá, že vegetarian vzniklo podle latinského vegetus, což znamená „plný života“ (to, jak se prý cítili první vegetariáni díky vegetariánské stravě). Do češtiny bylo slovo převzato a doplněno o čárku nad druhým a – tím vzniklo české slovo vegetarián.

Ve smyslu „vegetarián a nebo vegan“ se používá výraz vege/veggie/vega/veg - např. Veggie Parade, restaurace Vege Vitálka, značka VegaVital nebo restaurace Veg Food).

Důvody[editovat | editovat zdroj]

Vegetariánský salát s těstovinami
Bezmasý salát s těstovinami

Důvodů proč se člověk rozhodne jíst bezmasitou stravu je několik a často se prolínají nebo přechází v čase jedna v druhou. Samotné nejezení masa je tedy většinou až následek nějakého rozhodnutí. Vnější znak vegetariána i vegana je nejezení masa, vnitřní znak je, 'proč' maso člověk nejí.

Kulturní
Člověk žije v zemi, komunitě nebo rodině, kde se maso nejí, a tak zcela automaticky tento návyk přebírá. Pokud je komunita otevřená, netotalitní, má většinou v dospělosti možnost toto změnit.
Zdravotní
Člověk dojde na základě nějaké informace k závěru, že jeho zdravotní potíže (případně jako preventivní opatření) by se daly vyřešit přechodem na vegetariánskou stravu.
Etické
Soucit se zvířaty. Láska ke všem zvířatům bez rozdílu rasy, pohlaví, podnebí, kontinentu.
Náboženské, filozofické
Člověk je příznivcem nebo členem náboženského či filozofického směru, který hlásá vegetariánství.
Ekologické
Člověk dojde na základě vnější informace nebo vlastním myšlenkovým procesem k závěru, že svým nejedením masa pomůže k ochraně životního prostředí či planety. Většina rostlinné výroby totiž slouží jako surovina pro "výrobu" živočišných produktů[zdroj?], a produkce masa a jiných živočišných produktů je tedy výrazně neefektivní (až 7:1 u hovězího masa kupříkladu) a je velkou zátěží pro životní prostředí.
Ekonomické
Ekonomické podmínky jsou takové, že člověk prostě nemá peníze na to, aby si kupoval živočišné výrobky.
Anatomické
Člověk dojde k přesvědčení, že člověk nemá žádné anatomické znaky[5][6], které by ho činily masožravcem.
Vlastní přesvědčení
V dotazníkové akci uvedlo 44% dotázaných vegetariánů jako důvod „vlastní přesvědčení“.[7]
Být „in“
Člověk má potřebu být ve své komunitě in nebo extra, bere svůj vegetariánský postoj jako módní doplněk.

Typy vegetariánské stravy[editovat | editovat zdroj]

Mléko, jogurt, kefír.
Vajíčka.

Vegetariáni se dají rozdělit do několika skupin podle toho, jaké produkty živočišného původu odmítají a které ne. Společným znakem je odmítání všech druhů masa a jatečných produktů.

  • laktoovovegetariánství – u nás nejrozšířenější typ – laktoovovegetariánství – je způsob stravy bez masa a jatečných produktů, který konzumaci vajec, mléka a mléčných výrobků povoluje. Pokud se blíže nerozlišují, tak se v hovorové řeči pod pojmem „vegetariánství“ myslí právě tento způsob stravování.
  • laktovegetariánství – laktovegetariáni kromě částí těl živočichů a produktů z nich odmítají také vejce - standardní vegetariánství v Indii.
  • ovovegetariánství – ovovegetariánství je typická vegetariánská strava doplněná o nekonzumaci mléka a mléčných výrobků
  • mezi další typy bezmasé typy stravy řadíme také veganství (striktní vegetariánství) a další příbuzné bezmasé směry
Typ Maso a jatečné produkty Drůbež Ryby Vejce Mléčné výrobky Med
Laktoovovegetariánství
Ne
Ne
Ne
Ano
Ano
Ano
Laktovegetariánství
Ne
Ne
Ne
Ne
Ano
Ano
Ovovegetariánství
Ne
Ne
Ne
Ano
Ne
Ano

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jedním ze starověkých řeckých vegetariánů byl Pythagoras a jeho následovatelé, pythagorejci.

První zmínka o vegetariánské stravě pochází ze starověké Indie a ze starověkého Řecka ze šestého století př. n. l.[8] V obou případech bylo motivem nenásilí vůči zvířatům (v Indii známé jako ahinsá), které prosazovali především filozofové a náboženské skupiny.

Židé a křesťané
Podle židovské tradice byly všechny lidské bytosti a zvířata až do potopy světa vegetariány. Teprve tehdy dovolil Jahve živit se jinými tvory.[9] Po potopě světa měli lidé, nebo přinejmenším Židé, zakázanou konzumaci masa, které obsahuje krev. Představu ideálního světa, v němž neexistují dravci, převzali od Židů i křesťané.[zdroj?] V křesťanské svátosti oltářní je tak tělo, tedy maso, nahrazeno chlebem a krev vínem. Kromě několika mnišských řádů pojídali ostatní křesťané maso, ale tato potrava byla jen v nemnoha obřadech posvěcována či schvalována [9]. S rozšířením křesťanství v Římské říši vegetariánství prakticky zmizelo z Evropy.[10]
Středověká Evropa
Ve středověké Evropě se v některých církevních řádech objevoval zákaz konzumace masa jako součást asketického způsobu života, ale všechny povolovaly konzumaci ryb.[11] Vegetariánství se v Evropě znovuobjevilo za renesance,[12] ale teprve v 19. a 20. století se stalo rozšířenějším.
Obnovení vegetariánství v Evropě
První Vegetariánská společnost byla založena v Anglii v roce 1847[13] a po ní následovaly další v Německu, Nizozemsku a dalších zemích. Mezinárodní vegetariánská unie[14], která zastřešuje národní vegetariánské společnosti, vznikla v roce 1908.
Vegetariánství a nacismus[9]
Přestože nacistická ideologie byla ve své podstatě násilnická, antihumanistická a agresivní, bylo vegetariánství paradoxně populární mezi čelnými představiteli nacistické vlády v Německu. Adolf Hitler se podle některých pramenů prezentoval jako vegetarián. Hitler měl po určitou dobu velmi přísnou dietu a maso omezil ze zdravotních důvodů. Vegetariány byli údajně také Rudolf Hess, Joseph Goebbels a také Heinrich Himmler. Z dobových pramenů však vyplývá, že i tito občas jedli maso. V té době bylo vegetariánství módní záležitostí a pro nacistické špičky jeden z dalších způsobů, jak se odlišit.
Popularita vegetariánství ve 20. století
Ve 20. století v západních společnostech popularita vegetariánského způsobu života rostla spolu se zájmem o výživu, etické otázky, východní filosofické a duchovní směry a později také se zájmem o ochranu životního prostředí a o problém chudoby.

Mýty o vegetariánství[editovat | editovat zdroj]

Jako základ je vzat článek [15] a [16].

Nedostatek bílkovin
Bílkoviny se vyskytují v sýrech, luštěninách, sojovém mase, tofu, vajíčkách a mnoha dalších nemasitých pokrmech. Choroby na nedostatek bílkovin jsou vzácné, není třeba z toho dělat strašáka. Kromě sójového masa, jako zdroje bílkovin, existují stovky produktů, které jsou i chuťově vynikající - vegetariánské párky, salámy, tlačenky, tofu, tempeh, robi, seitan, ...
Nedostatek minerálů a vitamínů
V mase moc vitamínů a minerálů není. Naopak jich je dost v zelenine, ovoci, a také potravinách jako pohanka, soja, jáhly, cizrna, ale i dalších. Tento argument tedy nestojí na pevných základech.
Málo energie
Dostatek energie zajišťuje také zelenina a ovoce, obiloviny, případně jednoduché cukry v medu a cukru. Jako dovolený doping kafe a čaj, pokud člověku chutnají a není na ně alergický. Tělo má také více energie hned po jídle, protože tělo nemusí trávit těžké masité pokrmy.
Strach z hubenosti
V dnešní době není problém hubenost ale opak, nadváha. Jinými slovy, hubnutí spíše nevadí, je většině ku prospěchu, než že vadí. Přesto platí, že kdo nepřestane jíst bílé pečivo, sušenky, sójové zmrzliny nebo těstoviny, pizzu a kolové nápoje, rozhodně nemůže čekat, že shodí nějaké kilogramy.
Prostě to škodí zdraví
Není pravda, Světová zdravotnická organizace již mnoho let uznává vegetariánství jako plnohodnotnou stravu.
Sportovní nedostatečnost
Dostupné důkazy nepotvrzují ani nevyvracejí prospěšnost vegetariánské stravy pro fyzickou výkonnost.
Bezmasá strava není dobrá
To je o zvyku. Vegetariánská strava má mnoho receptů, chutí i experimentování, s kořením se nešetří.

Fyzická zdatnost a vegetariánská strava[editovat | editovat zdroj]

Dostupné důkazy nepotvrzují ani nevyvracejí prospěšnost vegetariánské stravy pro fyzickou výkonnost[17], když je kontrolován přísun cukrů. Naopak se prokázalo, že důraz na rostlinou stravu s cílem zvýšit příjem cukrů a optimalizovat ukládání tělesného glykogenu může vést k nárůstu přísunu potravinové vlákniny a kyseliny fytové na koncentraci, která snižuje biologickou dostupnost některých živin včetně železa, zinku a některých dalších stopových minerálů. Neexistuje však žádný přesvědčivý důkaz, že by vegetariánští sportovci trpěli nerovnováhou živin, která by ovlivňovala jejich zdravotní stav a fyzickou výkonnost. Přestože existovaly jisté obavy týkající se příjmu některých aminokyselin, dostupná data prokázala, že všechny esenciální a ne-esenciální aminokyseliny vegetariánští atleti získávají z různorodé rostlinné stravy a také přísun energie je dostatečný. Dále existovaly jisté obavy týkající se sportovkyň. Důkazy však prokázaly, že hlavní příčinou rizika onemocnění oligoamenorrheou (poruchy menstruačního cyklu) je nízký příjem energie, a nikoliv vegetariánská strava. Vegetariánská strava sama o sobě však neovlivňuje fyzickou vytrvalost sportovců a sportovkyň. Možné problémy týkající se nerovnováhy živin vegetariánských sportovců lze překonat dobře navrženou vegetariánskou stravou, slučitelnou s tréninkem a podávanými sportovními výkony.

Celá řada významných sportovců se hlásila a hlásí k vegetariánství či veganství, např. legendární finský běžec Paavo Nurmi (devět zlatých medailí z olympijských her), americký legendární atlet Carl Lewis (deset olympijských medailí), australský plavec Murray Rose (čtyři zlaté medaile z OH), českoamerická tenistka Martina Navrátilová, francouzská krasobruslařka Surya Bonalyová (pětinásobná mistryně Evropy), legendární italský cyklista Fausto Coppi, italský fotbalista Gianluca Vialli, americké tenistky Chris Evert (nejlepší hráčka 70. let 20. století) a Billie Jean Kingová, běžec Edwin Corley Moses (dvojnásobný mistr světa v překážkovém běhu, dvě zlaté medaile z OH), basketbalista Robert Parish či kulturista Bill Pearl.

Vegetariánské organizace[editovat | editovat zdroj]

Na světě existuje spousta organizací, které sdružují vegetariány a především propagují vegetariánský způsob života. Všezastřešující světovou organizací je Mezinárodní vegetariánská unie[14], což je nezisková organizace, jejíž součástí jsou neziskové organizace, jejichž hlavním cílem je propagace vegetariánství a které jsou řízeny výhradně vegetariány.

Na mezinárodní úrovni působí také Evropská vegetariánská unie[18], která zastřešuje vegetariánské společnosti Evropy, a Vegetarian Union of North America (VUNA)[19], která zastřešuje vegetariánské organizace Kanady a USA. Existuje také spousta vegetariánských organizací na úrovni států, které jsou často členy IVU nebo EVU[20].

Vegetariánské akce[editovat | editovat zdroj]

Veggie Pride v roce 2008 v Paříži.

Vegetariáni a vegetariánské organizace pořádají různé akce. Nejdůležitější z nich je Mezinárodní den vegetariánství[34] 1. října, který v ČR pořádá Česká vegetariánská společnost. O měsíc později, 1. listopadu, bývá pořádán Mezinárodní den veganství. Obě akce se snaží upozornit na výhody daného způsobu života.

Další vegetariánskou akcí je Veggie Pride[35] – každoroční mezinárodní akce, která oslavuje a podporuje vegetariánství a veganství; v Česku je akce organizovaná pod názvem Veggie Parade [36]. Jejím posláním je oslava etického způsobu života, snaha o porozumění mezi vegetariány, vegany a konzumenty živočišných produktů, seznámení veřejnosti s podmínkami života zvířat na farmách a ve velkochovech. V České republice proběhla první Veggie Parade 16. května 2009 v Praze.

Existují také akce zaměřené na propagaci částečného vegetariánství, např. Meatless Monday.

Vegetariánství v různých zemích světa[editovat | editovat zdroj]

Značky k rozlišení vegetariánských (vlevo) a nevegetariánských (vpravo) potravin jsou v Indii ze zákona povinné.
Indie
Indie je země s největším podílem vegetariánů na světě. Je považována za místo vzniku vegetariánství hlavně díky náboženství v oblasti. V Indii je hlavním směrem laktovegetariánství. K vegetariánství se zde hlásí přibližně 40 % obyvatelstva, což při přepočtu znamená, že 70 % všech vegetariánů na světě je z Indie.[37][38] V Indii platí zákonná povinnost označovat potraviny etiketami rozlišujícími vegetariánskou a nevegetariánskou stravu.
Spojené státy americké
Nejčastější je ve Spojených státech vegetariánství a veganství. Poslední součty (2015) ukazují 2,5 % vegetariánů a 2,5 % veganů.[39]. V roce 2009 to bylo celkem 1%.
Spojené království
Ve Velké Británii se hlásí k vegetariánství 12.5 % populace, mezi mladými dokonce 20 % [40]a běžně jsou výrobky ze živočišných produktů dobře rozpoznatelné – často je na obalu dobrozdání místní Vegetarian Society (Vegsoc approved).[41] Od roku 2009 do 2013 se počet vegetariánských produktů zdvojnásobil. Vegetariánství zde má velmi dlouhou tradici, vegetariánská společnost byla pod tímto názvem založena již v roce 1847.
Irsko
Zde je poměr vegetariánů menší než v Británii, ale pro vegetariánské turisty je stravování poměrně jednoduché.
Japonsko
Zde se pod pojmem vegetarián (i když ne příliš správně) označují pescetariáni.
Belgie a Nizozemsko
V Belgii je vegetariánů kolem 2 %, v Nizozemí 4,3 %.[zdroj?], počet však rychle roste. Obě země jsou k vegetariánství poměrně vstřícné, vegetariánské restaurace a menu jsou velice časté. V Nizozemí jsou vegetariánské potraviny označeny logem místní organizace Vegetarisch Keurmerk. Velmi rozšířené je zde však flexitariánství, v některých městech (např. Gent) se pořádají bezmasé dny.
Itálie
V Itálii se k vegetariánství hlásí 10 % populace. [zdroj?] Vegetariánství je rozšířeno zvláště mezi mladší populací a ženami. Běžné jsou i vegetariánské restaurace. Italská kuchyně, hojně využívající zeleninu a sýry, je vůči vegetariánskému způsobu stravování poměrně vstřícná, na druhou stranu je řada zdánlivě vegetariánských jídel v restauracích kontaminována nenápadnými masnými přísadami, zvláště ančovičkami.
Francie, Španělsko, Portugalsko
V Portugalsku pouhých 0,3 %, ve Francii asi 2 % a ve Španělsku 4 % populace. Vegetariánství je v těchto zemích značně neobvyklé, restaurace či například školní jídelny nabízejí vegetariánské pokrmy jen výjimečně. Ve Španělsku je to mimo jiné vinou fašistického režimu, který jej pokládal za příznak levicové politické orientace.
Německo a Rakousko
V Německu se za vegetariány považuje 8–9 % obyvatel[42], což je 7 miliónů. Po Itálii je to druhé nejvyšší číslo v Evropě. Dostupnost vegetariánské stravy je zde dobrá.
Vegetariánská jídelna Góvinda v Praze 1
Švýcarsko
V této zemi je pohled na vegetariánství rozdílný podle toho, ve které části země se nacházíte. V německy mluvící části je situace podobná Německu, ale v italsky a francouzsky mluvící části bývají vegetariáni ignorováni a neexistují tam žádné restaurace pro vegetariány. Podíl vegetariánů v populaci se stanovuje na 9 %, což je celkem vysoké číslo.
Norsko a Dánsko
Zde je situace podobná Německu, ale vegetariánské obchody jsou zde méně časté. V Norsku je 1–2 % vegetariánů v populaci.
Česká republika
Počet vegetariánů je poměrně malý (asi 1–2 % [43]) a vegetariánské restaurace zde nejsou příliš rozšířeny. Přesto ve většině restaurací nebývají potíže s objednáním bezmasých jídel, která bývají často vyznačena na jídelním lístku. Někdy dochází k omylům, jako vegetariánské se tak někdy nabízí krevety, pokrmy využívající živočišný tuk a podobně.

Zpráva Americké dietetické asociace (ADA)[editovat | editovat zdroj]

Správně rozvržená vegetariánská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i léčbě různých onemocnění. Vegetariánská strava je vhodná pro všechna životní období. Existuje mnoho důvodů pro vzrůstající zájem o vegetariánství. Očekává se, že počet vegetariánů ve Spojených státech a Kanadě bude v příštím desetiletí narůstat. Dietní poradci mohou asistovat vegetariánům poskytováním nejnovějších přesných informací o vegetariánské výživě, potravinách a surovinových zdrojích.

—zpráva Americké dietetické asociace[44] a Kanadských dietologů, zpráva z roku 2003,
český překlad celé zprávy (včetně výživových doporučení) lze nalézt na Britských listech[45]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Vegetariánský burger s hranolky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. (anglicky)Definice vegetariána podle anglické Vegetarian Society
  2. Ve vegetariánství se musí umět chodit – Novinky.cz
  3. Rizika i přednosti vegetariánství – Novinky.cz
  4. (anglicky)Slovo „vegetarian“ v online Etymologickém slovníku
  5. Vegetariánství | Je lidský organismus skutečně anatomicky uzpůsoben pro vegetariánství?
  6. Srovnávací anatomie - Anatomické - Vegetariánské stránky
  7. Vegetarian.cz - Novinky
  8. Spencer, Colin: The Heretic’s Feast. A History of Vegetarianism, Londýn: Fourth Estate 1993, s. 33–84. ISBN 1-85702-078-2.
  9. a b c : Boria Sax. Zvířata ve Třetí říši. Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust. Nakladatelství Dokořán 2003, ISBN 80-86569-49-7, případně online anglicky, books.google.com
  10. Passmore, John: The Treatment of Animals, v: Journal of the History of Ideas 36 (1975) s. 196–201.
  11. Lutterbach, Hubertus: Der Fleischverzicht im Christentum, v: Saeculum 50/II (1999) s. 202.
  12. Spencer, Colin: The Heretic’s Feast. A History of Vegetarianism, Londýn: Fourth Estate 1993, s. 180–200. ISBN 1-85702-078-2.
  13. HORSKÁ, Erika. Sonda do subkultury brněnských freeganů. Brno, 2014 [cit. 2015-07-30]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Alena Křížová. s. 7. Dostupné online.
  14. a b Mezinárodní vegetariánská unie (IVU)
  15. http://www.novinky.cz/zena/zdravi/363260-myty-o-strave-bez-masa.html
  16. http://blog.tkl.cz/files/nejvetsi-myty-o-vegetarianstvi.html
  17. http://natura.baf.cz/natura/tex/20050301.pdf
  18. Evropská vegetariánská unie (EVU)
  19. Vegetarian Union of North America
  20. (anglicky)Seznam členských organizací EVU
  21. Česká vegetariánská společnost
  22. Vítáme Vás na stránkách ČSVV
  23. ohz
  24. Svoboda zvířat | organizace na ochranu zvířat
  25. People for the Ethical Treatment of Animals (PETA) | International Landing Page
  26. Vegetarian Society Home
  27. VEBU - Nachrichten und Berichte
  28. VEGETARISCHE INITIATIVE e.V. - vegetarisch essen leicht gemacht!
  29. Österreichische Vegetarier Union
  30. Viva!Akcja Dla Zwierząt!.
  31. Stowarzyszenie Empatia..
  32. Stowarzyszenie Otwarte Klatki..
  33. Fundacja Fabryka UTU
  34. Česká vegetariánská společnost
  35. Veggie Pride
  36. Veggie Parade
  37. http://www.hindu.com/2006/08/14/images/2006081403771201.jpg
  38. (anglicky)Indian consumer patterns
  39. http://news.therawfoodworld.com/16-million-people-us-now-vegan-vegetarian/
  40. http://soucitne.cz/kazdy-paty-mlady-brit-je-vegetarian
  41. Vegsoc Approved
  42. Boom vegetariánství v Německu
  43. Vegetariáni
  44. Academy of Nutrition and Dietetics
  45. Vegetariánská strava

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]