Upír obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Upír obecný

alternativní popis obrázku chybí
upír obecný
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (mammalia)
Řád: letouni (Chiroptera )
Čeleď: listonosovití (Phyllostomidae)
Podčeleď: upíři (Desmodontinae)
Rod: upír (Desmodus)
Binomické jméno
Desmodus rotundus
E. Geoffroy, 1810
areál rozšíření upíra obecného
areál rozšíření upíra obecného
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Upír obecný (Desmodus rotundus E. Geoffroy, 1810), někdy nazývaný též upír rudý nebo upír velký, je druh tropických netopýrů žijící ve Střední a Jižní Americe.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Desmodus rufus
  • Phyllostoma rotundus

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tělesné rozměry:

  • Délka: tělo 8 cm
  • Rozpětí křídel: 20 cm
  • Hmotnost: do 50 g

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Střední a Jižní Amerika (jih USA až do Argentiny), tropické a subtropické oblasti od Mexika po sever Chile a Argentiny

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Upír obecný se živí výhradně krví teplokrevných živočichů.

Upíři nejsou příliš obratní letci a podobně jako kaloni vysílají ultrazvukové signály nižší frekvence. Existuje teorie, že právě toto znevýhodnění donutilo předka upírů, aby se místo chytání hmyzu za letu živil ektoparazity velkých savců. Společně s krví nasátými cizopasníky tak spořádal i větší či menší množství krve hostitele.

Dnešní upíři jsou plně přizpůsobeni ke konzumaci krve. Stoličky mají téměř úplně redukované, zato řezáky jsou velmi ostré a slouží k naříznutí kůže hostitele. Správné místo, kam kousnout, pozná upír pomocí zvláštního tepločivného orgánu, který mají v okolí nozder - zaznamená tepající krev, kterou nesaje, ale olizuje jazykem - hirudin proti srážení krve.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Přes den se ukrývají na tmavých místech, v jeskyních, v dutinách stromů i v budovách, často ve velkých koloniích, někdy společně s dalšími druhy netopýrů. Vylétávají, teprve když je úplná tma, a hledají hostitele. Létají pomalu a nízko nad zemí.

K hostiteli málokdy přilétávají, jakmile nějakého objeví, přistanou na zem a dojdou po čtyřech.

Délka života: nejstarší známý exemplář ve volné přírodě 9 let, v zajetí až 20 let

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2016.2. 4. září 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-18]