Efekt červené královny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Paraziti jsou ve stálém evolučním „závodu ve zbrojení“ se svými hostiteli

Efekt červené královny (či efekt šachové královny) je označení pro matematický model z evoluční biologie, který popisuje některé jevy ve stabilním prostředí. Oproti stacionárním modelům předpokládá, že i v těchto podmínkách dochází k evoluci, neboť organizmy se vždy mohou adaptovat k podmínkám prostředí lépe. Když se tímto způsobem nějaký druh změní, má to dopad na ostatní druhy žijící na tomto místě a ty se musí vyvíjet také, aniž by tím učinily pokrok („mění se proto, aby jim nebylo ještě hůř“).[1] Tato hypotéza nemusí být bezpodmínečně platná, ale nasvědčují jí paleontologická data: pravděpodobnost vymření druhu není závislá na tom, jak je tento druh starý; druhy se tedy postupem času nejsou schopné „zlepšit“ do té míry, aby odolaly vyhynutí.[2]

Červená královna se zřejmě projevuje např. v souboji mezi parazitem a hostitelem, predátorem a kořistí a podobně. Název hypotézy byl odvozen ze slov Červené královny, postavy v knize Za zrcadlem a co tam Alenka našla spisovatele Lewise Carrolla, která řekla Alence: „nyní běžíš, abys zůstala na stejném místě“.[2] V knize Jak se dělá evoluce je tento závod ve zbrojení charakterizován větou:

Na počátku byla jemná křehká bylinka, kterou občas někdo sežral; na konci je trnitá a jedovatá obluda, kterou také občas někdo sežere.

—Jan Zrzavý, David Storch, Stanislav Mihulka[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KING, Robert C.; STANSFIELD, William D.; MULLIGAN, Pamela K. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. New York: Oxford University Press, 2006. ISBN 0-19-530761-5. 
  2. a b c ZRZAVÝ, Jan; STORCH, David; MIHULKA, Stanislav. Jak se dělá evoluce : od sobeckého genu k rozmanitosti života. V Praze ; Litomyšli: Paseka, 2004. ISBN 80-7185-578-2. 

Související články[editovat | editovat zdroj]