Koprofágie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
koprofág - Physiphora alceae

Koprofágie (z řeckých slov copros „výkal“ a phagein „jíst“) je označení pro pojídání výkalů.

U zvířat[editovat | editovat zdroj]

Živočicha živícího se výkaly označujeme jako koprofága. U řady druhů živočichů jde o jejich přirozené chování. Mezi koprofágy patří mnoho druhů hmyzu, především much a brouků. Mouchy, zejména ze skupiny bzučivek, kladou na výkaly vajíčka. Výkaly pak slouží jako potrava vylíhnutým larvám. Z brouků patří ke koprofágním druhům mnozí chrobáci a vrubouni. Některé druhy včetně vrubouna posvátného, vytváří z trusu kuličky, které odvali do předem vyhrabané díry v zemi. Tam na trus vykladou vajíčko. larva se poté výkalovou kuličkou živí. Mezi obratlovici je koprofágie známa u některých ryb, např kaložrouta skvrnitého, plazů, ptáků i savců. Ze savců se např. zající a králíci živí vlastním kašovitým trusem, který poté znovu prochází trácící soustavou a je posléze vylocen ve formě tuhých bobků. také mláďata koalů často žerou kašovitý trus své matky, obsahující natrávené eukalyptové listy. Podobně se chovají i někteří býložraví plazi, např. scink šalamounský.

U člověka[editovat | editovat zdroj]

U lidí je pojídání výkalů, není-li vynuceno okolnostmi (zasypání v lavině apod.), hodnoceno jako parafilie (sexuální úchylka), typ koprofilie (koprolagnie).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]