Bentos

Bentos je společenstvo všech vodních organismů žijících na povrchu, uvnitř nebo pod povrchem dna slaných i sladkých vod jako jsou moře, řeky, rybníky a jezera. Tento typ stanoviště se v mořské biologii označuje jako bentická zóna. Bentos je druhově extrémně rozmanitý a sestává se od mikroorganismů jako jsou sinice a mikrobiální rozkladači (houby a bakterie) přes mořské bezobratlé po velké druhy korýšů a ryb. Zatímco někteří bentičtí živočichové žijí přisedle, jiní se dokáží aktivně pohybovat.^[1]^[2]

Bentos se dá rozdělit podle řady faktorů. Rozlišuje se např. zoobentos, který zahrnuje všechny živočišné druhy, a fytobentos sdružující „rostlinná“ (fototrofní) společenstva. Bentos se může nacházet bezprostředně u vodní hladiny v pouze částečně zaplavovaných oblastech (intertidální zóna jako jsou přílivové tůně), v mělkých vodách kontinentálních šelfů i v hlubokých abysálních vodách.

Řada organismů žijící v hlubokých mořských vodách je přizpůsobena životu pod vysokým tlakem a v mělkých vodách by nepřežila. Jelikož do hlubokých vod neproniká sluneční světlo, organismy obývající veliké hloubky bývají závislé na živinách klesajících ke dnu z vyšších částí vodního sloupce; z tohoto důvodu většina bentických živočichů představuje mrchožrouty nebo detritofágy, častá je i filtrace živin z vody. Samotný pojem bentos, ve starší české literatuře též benthos,^[3] pochází ze starořeckého βένθος (bénthos) neboli „[mořská] hloubka“).

Dělení bentosu[editovat | editovat zdroj]

Bentos se může rozdělovat na základě několika faktorů.

Podle typu[editovat | editovat zdroj]

Fytobentos[editovat | editovat zdroj]

Pojem fytobentos pochází ze starořeckého phutón neboli „rostlina“. Tento typ bentosu zahrnuje „rostlinná“ společenstva jako jsou mořské řasy, ruduchy, sinice, mechy a rozsivky.

Zoobentos[editovat | editovat zdroj]

Ze starořeckého zôion čili „zvíře“. Jako zoobentos neboli živočišný bentos se označuje živočišná složka bentosu. Jedná se o různé bakterie, houby, členovce, želvušky aj. Ve sladkovodním prostředí to mohou být např. larvy chrostíků a pakomárů nebo plži.

Podle velikosti[editovat | editovat zdroj]

Makrobentos[editovat | editovat zdroj]

Výraz makrobentos pochází ze starořeckého makrós neboli „dlouhý“. Do makrobentosu se zahrnují organismy viditelné pouhým okem, resp. organismy, které nepropadnou sítkem s otvory velkými 0,5 nebo 1 mm.^[4]^[5] Může se jednat např. o mořské trávy, mnohoštětinatce, mlže, ostnokožce, sasanky, korály, sumky, ploštěnky a větší korýše jako jsou krabi, humři nebo slepoočky.

Mezobentos[editovat | editovat zdroj]

Pod pojmem mezobentos (starořecký prefix meîon znamená „menší“) se myslí organismy, které propadnou sítkem s otvory velkými 0,5 nebo 1 mm.^[4]^[5] Jedna se tedy o velmi malé, druhově však velmi rozmanité organismy, ke kterým patří hlístice, dírkonošci, želvušky, břichobrvky nebo miniaturní druhy korýšů jako jsou klanonožci a lasturnatky. Co do počtu jedinců mezobentos včetně mikrobentosu může zaujímat i více než 95 % všeho sladkovodního bentosu a kolem 25 % biomasy sladkovodního bentosu.^[6]

Mikrobentos[editovat | editovat zdroj]

Termín mikrobentos pochází ze starořeckého mikrós čili „malý“. Tento termín se příliš nepoužívá,^[6] avšak v případě použití typicky označuje organismy menší než 0,1 mm.^[7] Jako mikrobentos se označují např. rozsivky, nálevníci, obrněnky, bičíkovci či bakterie.

Podle lokace[editovat | editovat zdroj]

Endobentos[editovat | editovat zdroj]

Jak naznačuje starořecký prefix éndon čili „vnitřní“, jedná se o bentos žijící zarytý v substrátu jako jsou pérovníci nebo ježovky z řádu Clypeasteroida.

Epibentos[editovat | editovat zdroj]

Z řeckého epí neboli „na“. Epibentos zahrnuje organismy žijící na dně jako jsou sumýši nebo ježovky.

Hyperbentos[editovat | editovat zdroj]

Hyper pochází ze starořeckého hupér neboli „nad“; jedná se tedy o organismy žijící těsně nad dnem. Patří k nim řada druhů kostnatých ryb (v Česku např. úhoř říční, sumec velký nebo vranka obecná^[8]) a paryb (např. trnucha modroskvrnná, wobegongovití).

Podle pohybu[editovat | editovat zdroj]

Zatímco některé organismy jsou trvale bentické, jiné žijí při dně jen dočasně. Jedná se tedy o tzv. temporární faunu. V Česku se jedná např. o larvy a kukly pakomárů nebo planktonní klanonožce, kteří rané stadium života prožijí zahrabaní v bahně. Naopak zástupci tzv. permanentního bentosu žijí trvale u dna. Lze jmenovat např. nitěnky, žížalice, ploštěnky nebo některé rakovce a plže.^[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ČERNÝ, Martin; PETRUSEK, Adam. Rybník nejsou jenom ryby. živa [online]. Nakladatelství Academia, SSČ AV Č, 2022. Čís. 3. Dostupné online.
↑ LALLI, CAROL M.; PARSONS, TIMOTHY R. CHAPTER 1 - INTRODUCTION. Příprava vydání CAROL M. Lalli, TIMOTHY R. Parsons. Oxford: Butterworth-Heinemann Dostupné online. ISBN 978-0-7506-3384-0. DOI 10.1016/b978-075063384-0/50057-8. S. 1–15.
↑ JANSKÝ, Bohumír. Geografie moří a oceánů. Praha: Karolinum, Univerzita Karlova, 1992. ISBN 80-7066-678-1. S. 81.
↑ ^a ^b BACHELET, Guy. The choice of a sieving mesh size in the quantitative assessment of marine macrobenthos: a necessary compromise between aims and constraints. Marine Environmental Research. 1990-01-01, roč. 30, čís. 1, s. 21–35. Dostupné online [cit. 2023-09-27]. ISSN 0141-1136. DOI 10.1016/0141-1136(90)90008-C. (anglicky)
↑ ^a ^b LI, Fan; MA, Yuanqing; SONG, Xiukai. Community structure and ecological quality assessment of macrobenthos in the coastal sea areas of Northern Yantai, China. Frontiers in Marine Science. 2022, roč. 9. Dostupné online [cit. 2023-09-27]. ISSN 2296-7745. DOI 10.3389/fmars.2022.989034. (anglicky)
↑ ^a ^b STRAYER, D. L. Encyclopedia of Inland Waters. Příprava vydání Thomas Mehner, Klement Tockner. Oxford: Academic Press (2). Dostupné online. ISBN 978-0-12-370626-3. DOI 10.1016/b978-012370626-3.00161-7. Kapitola Benthic Invertebrate Fauna, Lakes and Reservoirs, s. 191–204. (anglicky)
↑ AZOVSKY, Andrey; SABUROVA, Maria; TIKHONENKOV, Denis. Composition, diversity and distribution of microbenthos across the intertidal zones of Ryazhkov Island (the White Sea). European Journal of Protistology. 2013-11-01, roč. 49, čís. 4, s. 500–515. Dostupné online [cit. 2023-09-27]. ISSN 0932-4739. DOI 10.1016/j.ejop.2013.05.002. (anglicky)
↑ ^a ^b ŘEPA, Michal. Studium složení společenstva řas a sinic mrtvého ramene řeky Bečvy v přírodní rezervaci Škrabalka. Olomouc, 2016. Bakalářská práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vedoucí práce Jana Štěpánková. [nky nebo některé rakovce a p Dostupné online.]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

ČERNÝ, Martin; PETRUSEK, Adam. Rybník nejsou jenom ryby. živa [online]. Nakladatelství Academia, SSČ AV Č, 2022. Čís. 3. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu bentos na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo bentos ve Wikislovníku

[1] ČERNÝ, Martin; PETRUSEK, Adam. Rybník nejsou jenom ryby. živa [online]. Nakladatelství Academia, SSČ AV Č, 2022. Čís. 3. Dostupné online.

[2] LALLI, CAROL M.; PARSONS, TIMOTHY R. CHAPTER 1 - INTRODUCTION. Příprava vydání CAROL M. Lalli, TIMOTHY R. Parsons. Oxford: Butterworth-Heinemann Dostupné online. ISBN 978-0-7506-3384-0. DOI 10.1016/b978-075063384-0/50057-8. S. 1–15.

[3] JANSKÝ, Bohumír. Geografie moří a oceánů. Praha: Karolinum, Univerzita Karlova, 1992. ISBN 80-7066-678-1. S. 81.

[:0-4] BACHELET, Guy. The choice of a sieving mesh size in the quantitative assessment of marine macrobenthos: a necessary compromise between aims and constraints. Marine Environmental Research. 1990-01-01, roč. 30, čís. 1, s. 21–35. Dostupné online [cit. 2023-09-27]. ISSN 0141-1136. DOI 10.1016/0141-1136(90)90008-C. (anglicky)

[:1-5] LI, Fan; MA, Yuanqing; SONG, Xiukai. Community structure and ecological quality assessment of macrobenthos in the coastal sea areas of Northern Yantai, China. Frontiers in Marine Science. 2022, roč. 9. Dostupné online [cit. 2023-09-27]. ISSN 2296-7745. DOI 10.3389/fmars.2022.989034. (anglicky)

[:2-6] STRAYER, D. L. Encyclopedia of Inland Waters. Příprava vydání Thomas Mehner, Klement Tockner. Oxford: Academic Press (2). Dostupné online. ISBN 978-0-12-370626-3. DOI 10.1016/b978-012370626-3.00161-7. Kapitola Benthic Invertebrate Fauna, Lakes and Reservoirs, s. 191–204. (anglicky)

[7] AZOVSKY, Andrey; SABUROVA, Maria; TIKHONENKOV, Denis. Composition, diversity and distribution of microbenthos across the intertidal zones of Ryazhkov Island (the White Sea). European Journal of Protistology. 2013-11-01, roč. 49, čís. 4, s. 500–515. Dostupné online [cit. 2023-09-27]. ISSN 0932-4739. DOI 10.1016/j.ejop.2013.05.002. (anglicky)

[Řepa-8] ŘEPA, Michal. Studium složení společenstva řas a sinic mrtvého ramene řeky Bečvy v přírodní rezervaci Škrabalka. Olomouc, 2016. Bakalářská práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vedoucí práce Jana Štěpánková. [nky nebo některé rakovce a p Dostupné online.]

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]