Medovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mšice produkuje medovici pro mravence ve vzájemném symbiotickém vztahu.

Medovice je hustá lepkavá substance bohatá na cukry vylučovaná stejnokřídlým hmyzem na povrch listů a jehličí, kde se usazuje v podobě povlaku. Hmyz vytváří medovici ze sladkých šťáv proudících v rostlinách a vylučuje jí řitním otvorem v podobě kapek, či jí v pravidelných intervalech vystřikuje.

Medovice je sbírána některými druhy ptáků, vosami nebo včelami, pro které je po nektaru nejdůležitější složkou potravy. Včely medovici zpracují na tzv. medovicový med (též lesní med).[1][2][3][4] Medovice je také vyhledávána mravenci. Pro některé mravence je medovice natolik důležitá, že mšice ochraňují před predátory, vysazují je na další rostliny a dokonce i pomáhají s přezimováním vajíček. Tento oboustranně výhodný vztah se označuje jako mutualismus. Medovice je také sbírána lidmi.

Medovice vylučovaná ve větším množství, je pro rostlinu škodlivá, protože zacpává dýchací průduchy, vyživuje škodlivé bakterie nebo plísně.

Tvorba medovice[editovat | editovat zdroj]

Mravenci navštívili mšice s kapkami medovice.

Stejnokřídlý hmyz se živí šťávou z rostlinných pletiv. Bodavě sacím ústním ústrojím napichuje vodivá pletiva rostlin, sítkovice, a aktivně sají šťávu pohyby blanitého hltanu. Jícnem šťáva prochází do filtrační komory hmyzu.[5] Šťáva rostlin obsahuje značné množství sacharidů, ale poměrně málo bílkovin. Přes stěnu filtrační komory, která má tenké blanité stěny, mohou jednoduché cukry v roztoku procházet do těla hmyzu a jejich přebytek je vylučován do zadní části střeva. Naproti tomu bílkovinná část rostlinné šťávy přechází do žaludku a střeva hmyzu, kde jsou vstřebány.[5]

Přebytek cukrů z rostlinné šťávy je pak vylučován jako medovice.

Složení medovice[editovat | editovat zdroj]

Složeni melecitózy: je to trisacharid obsahující dvě molekuly glukózy a jednu molekulu fruktózy

Medovice je tvořena převážně roztokem jednoduchých sacharidů: sacharózou, fruktózou a glukózou.[6][3] Kromě toho obsahuje také menší množství složitějších cukrů, jako je melecitóza,[3] stopy bílkovin a aminokyselin, minerální látky a rostlinná barviva.[6] Čerstvě vyloučená medovice obsahuje asi 80 % vody.[3]

Producenti medovice[editovat | editovat zdroj]

Medovici tvoří většina stejnokřídlého hmyzu, ale jen některé druhy tvoří tolik medovice, že jsou včelařsky významné a jejich medovice může tvořit hlavní snůšku včel. Nejvíce medovice produkují mšice a červci.[7] Nejdůležitějšími producenty medovice je puklice smrková, korovnice smrková a korovnice jedlová.[3]

Medovice není jen významným zdrojem snůšky, její velká výhoda spočívá v tom, že je k dispozici v době, kdy je v přírodě jen málo nektarodárných rostlin. V lesních oblastech Česka je jediným hlavním zdrojem snůšky pro včelstva a na medné snůšce se podílí z 50-80 %.[7]

Prvořadí producenti medovice[editovat | editovat zdroj]

Výskyt medovice není pravidelný, její množství záleží na přemnožení hmyzu, který produkuje medovici. Prvořadí producenti v příznivých letech vyprodukují tolik medovice, že tato tvoří hlavní snůšku včel. Druhořadí producenti jsou využíváni jen jako podněcovací snůška a na medné produkci se nepodílejí.[7]

Prvořadí producenti medovice na smrku[editovat | editovat zdroj]

Puklice smrková

Na neprosvětlených, mladších porostech smrku ztepilého saje puklice poloskrytá. Medovici tvoří od 10. června do začátku července. V Česku je puklice poloskrytá nejvýznamnějším producentem medovice.[6] Naproti tomu na starších stromech a sušších a teplých stanovištích žije puklice smrková, která produkuje medovici od 20. května do 15. června.[6]

Medovnice smrková tvoří velké kolonie na letorostech smrku všech věkových tříd. Medovici dává v červnu a v červenci.[6] Medovnice zelenavá napadá dvou až čtyřleté větve, medovici poskytuje od června do srpna, ve stejném období tvoří medovici i medovnice nahá, která žije na starších větvích či kmeni.[6] V červnu a v červenci je zdrojem medovice i medovnice velká, která žije ve velkých koloniích na kmenech stromů.[6]

Medovnice ojíněná, žijící na starších větvích, produkuje medovici obsahující velké množství melecitózy. Med vytvořený z této medovice krystalizuje ještě ve včelích plástech. Včely jí sbírají v červnu a v červenci.[6]

Prvořadí producenti medovice na jedli[editovat | editovat zdroj]

Medovnice jedlová je jedním z nejvýznamnějších producentů medovice v Česku.[6] Parazituje na kůře větví jedle bělokoré a v červenci a v srpnu tvoří značné množství medovice.[6] Medovnice dvoupásá poskytuje včelám medovici v podletí.[6]

Prvořadí producenti medovice na borovici[editovat | editovat zdroj]

Kolonie medovnice borové na jehlicích borovice

V porostech borovice je velmi hojná medovnice borová, která tvoří velké množství medovice.[6] O něco vzácnější je medovice krátkobrvá, která dává medovici v červnu a v červenci.[6] Medovnice lesklá poskytuje medovici od května do července.[8]

Prvořadí producenti medovice na modřínu[editovat | editovat zdroj]

Starší modříny opadavé hostí na větvích kolonie medovnice černoskvrnné, která patří v Česku mezi nejvýznamnější producenty medovice.[8] Včely jí sbírají od června do srpna.[8]

Medovnice modřínová je hojným druhem žijící na mladých větvích. Medovici poskytuje od června do srpna.[8] V červnu a v červenci tvoří medovici medovnice ptýtová.[8]

Prvořadí producenti medovice na dubu[editovat | editovat zdroj]

Zdobnatka dubová je mšice žijící na spodní straně listů dubů. Patří mezi nejvýznamnější producenty medovice na dubech, poskytuje jí v červnu a v červenci.[8]

Hojným druhem je medovnice dubová, která dává medovici od druhé poloviny května až do července.[8] Žije na kůře jednoletých a dvouletých větví dubu. Taktéž hojná puklice dubová tvoří medovici v červnu.[8] Mšička dubová žije na spodní straně listů a medovici produkuje v červnu a v srpnu.[8]

Vzácným producentem je klenutec dubový, který poskytuje medovici v květnu a červnu.[8]

Prvořadí producenti medovice na ostatních stromech[editovat | editovat zdroj]

Javory hostí vynikající producenty medovice: brvnatka dvojtvará poskytuje medovici v květnu a červnu, brvnatka javorová dává medovici od jara až do pozdního podzimu.[8]

Zdobnatka lipová tvoří značné množství medovice v době květu lípy a dlouho po jejím odkvětu.[8]

Stromovnice buková žije na výhonech a spodní straně listů buku lesního. Poskytuje dobrou květnovou snůšku medovice.[8] Medovnice buková je poměrně vzácná velká mšice, která dává medovici na konci jara a začátku léta.[8]

V červnu tvoří mnoho medovice stromovnice červenohnědá, která parazituje na větvích břízy bradavičnaté.[8]

Od června do září poskytuje medovici zdobnatka jilmová, která žije v koloniích na listech jilmů.[9] Na jilmech se živí také mera jilmová. Je to jediná mera, která při svém přemnožení má hospodářský význam jako producent medovice.[9] Na kůře vrb žije medovnice vrbová.[8]

Medovicová snůška[editovat | editovat zdroj]

Včely medovici sbírají buď přímo od zadečku jejích producentů, nebo v ranních hodinách, kdy ještě není zaschlý, sbírají povlak medovice z listů či jehličí.[3] Dobrá medovicová snůška je však závislá na značném rozmnožení jejích producentů.

Množení producentů podporuje teplota v rozmezí 18-30 °C, přiměřená vlhkost i mírné srážky, které podporují růst hostitelských rostlin.[9]

Naopak nepřáteli mšic a červců jsou slunéčka a jiní draví brouci, larvy pestřenek, zlatooček, denivek a dlouhošíjek. Protože množení nepřátel má určité zpoždění, málokdy se projeví okamžitě. Kvůli rozmnožení predátorů a parazitů se však nikdy neopakují dva dobré medovicové roky za sebou.[9]

Medovicový a lesní med[editovat | editovat zdroj]

Lesní med může být medem smíšeným, z květové i medovicové snůšky. Jedná se například o med z medovice ze smrků smíchaný s nektarem z kvetoucích malin.[4] Medovicový med je jednodruhový, z jednoho určitého druhu snůšky.[4]

Medovicové medy mají kořenitou vůni a harmonickou chuť. Obsahují větší množství minerálů a rostlinná barviva jim dodávají tmavou barvu.Smrkový med je světle až tmavohnědý, jedlový je tmavě zelený až černý.[4] Jedlové medy neobsahují téměř žádný pyl.[4]

Obvykle krystalizují pomalu a vytvářejí hrubé krystaly, které se usazují na dně nádoby.[2] Tuhnou několik týdnů nebo měsíců.[10] Výjimkou jsou medy obsahující množství melecitózy. V modřínovém medu může být melecitózy až 38 %, v menším množství je zastoupena i v medu smrkovém.[10] Takový med často krystalizuje už v plástech.


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.vcelar.info/?page_id=259 Český med
  2. a b VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Praha : Brázda, 2003. 272 s. ISBN 80-209-0320-8. Kapitola Včelí produkty, s. 231. (česky)  
  3. a b c d e f LAMPEITL, Franz. Chováme včely. Ostrava : Blesk, 1995. 173 s. ISBN 80-85606-96-8. Kapitola Včelí produkty, s. 140. (česky)  
  4. a b c d e LAMPEITL, Franz. Chováme včely. Kapitola Včelí produkty, s. 146.
  5. a b VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Kapitola Včelí pastva, s. 198.
  6. a b c d e f g h i j k l m VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Kapitola Včelí pastva, s. 198.
  7. a b c VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Kapitola Včelí pastva, s. 197.
  8. a b c d e f g h i j k l m n o p VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Kapitola Včelí pastva, s. 200.
  9. a b c d VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Kapitola Včelí pastva, s. 201.
  10. a b LAMPEITL, Franz. Chováme včely. Kapitola Včelí produkty, s. 148.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Praha : Brázda, 2003. 272 s. ISBN 80-209-0320-8.  
  • LAMPEITL, Franz. Chováme včely. Ostrava : Blesk, 1995. 173 s. ISBN 80-85606-96-8.