Javor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o rodu rostlin. Další významy jsou uvedeny na stránce Javor (rozcestník).
Jak číst taxoboxJavor
alternativní popis obrázku chybí
Javor klen (Acer pseudoplatanus)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleďmýdelníkovité (Sapindaceae)
Rodjavor (Acer)
L., 1753
Mapa světového rozšíření rodu
Mapa světového rozšíření rodu
Druhy původní v ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Javor (Acer) je rod dřevin z čeledi mýdelníkovité. V dřívějších taxonomických systémech byl řazen do čeledi javorovité (Aceraceae), která však nebyla akceptována fylogenetickým pojetím rostlinné systematiky. Jeho zástupci jsou obvykle vzrostlé opadavé stromy, některé druhy mají však jen slabší vzrůst a jsou to buď nižší stromy a nebo keře. Existuje též několik druhů stálezelených. Listy jsou vstřícné, zpravidla dlanité, s nápadným podzimním zbarvením. Květy jsou pravidelné, uspořádané ve vzpřímených nebo nících (převislých) květenstvích; rozvíjejí se před olistěním, současně s ním nebo po něm. Opylovány jsou až na výjimky hmyzem. Plody jsou křídlaté dvounažky, odborně nazývané samary, dobře přizpůsobené k šíření pomocí větru.

Rod Acer čítá kolem 150 druhů, a to včetně mnohých hybridních taxonů. Jejich výskyt je omezen na mírné až subtropické oblasti severní polokoule; těžištěm rozšíření je střední Čína, Japonsko a východní Himálaj. V české květeně se jako původní uvádějí tři druhy, dalších několik zde příležitostně zplaňuje. Nejčastěji rostou ve vlhkých, živinami bohatých lesích jako úrovňové či podúrovňové dřeviny, menší počet druhů je adaptován na sucho.

Javory jsou důležité lesnické i okrasné dřeviny. Jejich světlé dřevo je využíváno na výrobu nábytku, podlah, hudebních nástrojů a v papírenském průmyslu. V mnoha dekorativních kultivarech jsou vysazovány v parcích, alejích, drobné druhy též na skalkách či v květinových kompozicích. Dobře snášejí městské prostředí a hodí se též pro tvorbu bonsají. Kanada si javorový list zvolila za národní symbol a je vyobrazen na kanadské vlajce. Významným produktem Kanady a Nové Anglie je javorový sirup.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vegetativní orgány, vzrůst[editovat | editovat zdroj]

Pohled na spodní část mohutného kmene
Kmen mohutného javoru klenu s typickou šupinatě odlupčivou borkou

Většina javorů jsou stromy; mohutnější druhy dorůstají výšky až 45 m, jiné jsou drobnějšího vzrůstu jen málo přesahujícího 10 m. Další druhy jsou větší keře vysoké méně než 10 m s řadou malých kmenů vyrůstajících při zemi. Většina druhů je opadavá a mnohé jsou známé svým podzimním zbarvením listů, ale několik druhů v jižní Asii a ve Středomoří je stálezelených. Borka je v mládí hladká, u starších jedinců může být v závislosti na druhu hluboce rozbrázděná nebo se odlupovat v podélných plátech (javor šedý) či okrouhlých šupinách (javor klen). Některé druhy mají větve s korkovými lištami. Pro javory je typický hustý a dobře rozvětvený kořenový systém, který je srdčitý nebo povrchový a pak může bránit růstu ostatní vegetace pod nimi. Několik druhů, zejména Acer cappadocicum, často vytváří kořenové výmladky, které se mohou vyvinout v klonální kolonie.[1]

Listy javorů jsou vstřícně křížmostojné a dlouze řapíkaté, jednoduché, dlanitolaločnaté, případně dlanitě dělené se 3–7 (zřídka i více) lístky. U javoru jasanolistého jsou listy zpeřené. Několik druhů, například Acer laevigatum (javor nepálský) a Acer carpinifolium (javor habrolistý), má zpeřeně žilkované jednoduché listy. U některých sekcí obsahují mléčnice ronící bílý latex (například javor mléč, velkolistý či babyka). Palisty nejsou vyvinuty.[2][3]

Generativní orgány[editovat | editovat zdroj]

Funkčně samičí květy javoru červeného

Květy jsou pravidelné, pětičetné, uspořádané v hroznech, latách nebo chocholících, a to nících nebo vzpřímených. Mají čtyři nebo pět kališních lístků, čtyři nebo pět korunních lístků dlouhých asi 1 až 6 mm (u některých druhů chybí), čtyři až deset tyčinek dlouhých asi 6 až 10 mm a dva pestíky nebo pestík se dvěma čnělkami. Semeník je svrchní a má dva plodolisty, jejichž křídla květy prodlužují, takže je snadné poznat, které květy jsou samičí. Javory kvetou koncem zimy nebo začátkem jara, u většiny druhů s příchodem listů nebo těsně po nich, u některých však ještě před olistěním stromů. Květy jsou zelené, žluté, oranžové nebo červené. I když jednotlivé květy jsou malé, efekt celého kvetoucího stromu může být u několika druhů nápadný, zvlášť kvetou-li před olistěním. Některé javory jsou časně zjara zdrojem pylu a nektaru pro včely.[1]

Převážná většina druhů je jednodomých, obvyklá je však tzv. funkční dvoudomost či mnohomanželnost, kdy se na stromech vyskytují sice oboupohlavné květy, ale orgány jednoho z pohlaví jsou zakrnělé. Několik druhů je dvoudomých. Květy jsou opylovány převážně hmyzem, pouze minimum druhů je větrosnubných.[4][3] Plody jsou křídlaté dvounažky, odborně samary, resp. dvojsamary. Jejich křídla jsou jazykovitá, blanitá, se silnou žilkou na vnějším okraji. Jsou tvarovány tak, aby se při pádu otáčely a vítr je unášel na značnou vzdálenost. Během druhé světové války vyvinula americká armáda speciální letecký nosič zásob, který dokázal unést až 65 liber (29 kg) zásob a jehož základem bylo semeno javoru.[5] Semena dozrávají obvykle za několik týdnů až šest měsíců po odkvětu, přičemž krátce po dozrání se semena rozptýlí. Jeden strom může uvolnit až stovky tisíc semen najednou. Většina druhů vyžaduje ke klíčení stratifikaci a některá semena mohou zůstat v půdě v klidu i několik let, než vyklíčí. Klíčení semen je u všech javorů, s výjimkou javoru stříbrného, nadzemní.[4]

Rozšíření a ekologie[editovat | editovat zdroj]

Pohled do podzimního lesa s červeně zbarvenými javory
Javory jsou výraznou barevnou složkou smíšených lesů Nové Anglie

Rod Acer je rozšířen na severní polokouli v severní Africe, Eurasii, Střední a Severní Americe. Jeho druhům se daří v mírném, subtropickém i tropickém pásmu, v tropech však pouze v horách. Velký počet druhů pochází z Asie, především z Číny, kde se vyskytuje 99 druhů, z toho 61 endemických[6]; mnoho druhů roste též v Japonsku a v Severní Americe. Pouze jediný druh zasahuje na polokouli jižní, a to Acer laurinum na ostrově Jáva.[4][2]

Většina javorů jsou světlomilné až polostinné dřeviny, nicméně v mládí jsou vesměs odolné i vůči silnému zastínění. Často se jedná spíše o podrostové nebo pionýrské druhy než o klimaxové úrovňové stromy; výjimkou jsou velké javory jako klen, mléč či severoamerické javor cukrový, červený či stříbrný. Většinou preferují živinami a vláhou dobře zásobená bohatá stanoviště v mezických či vlhkých horských, suťových nebo údolních lesích, rostou též v břehových porostech okolo vodních toků. Jen menší část druhů je suchomilných: k takovým patří středomořské javory francouzský a krétský, rostoucí na suchých osluněných svazích a skalách. Velmi odolnou a ekologicky plastickou dřevinou snášející nejrůznější ekologické podmínky je javor babyka.[7] Kontinentální eurasijské lesostepi jsou domovem javoru tatarského či amurského.[8]

List napadený černými skvrnami
Svraštělka javorová způsobující černou skvrnitost javoru

Listy javorů jsou využívány jako živná rostlina pro larvy řady motýlů řádu Lepidoptera. Ve vysokých koncentracích se mohou housenky, jako je např. javorovec zelenopásý (Dryocampa rubicunda), živit listy natolik, že způsobí dočasnou defoliaci hostitelských javorů. Mšice jsou také velmi častými požírači mízy na javorech. Napadení asijským broukem Anoplophora glabripennis mělo za následek zničení tisíců javorů a dalších druhů dřevin na východě Spojených států a v kanadském Ontariu. Javory jsou postihovány též řadou houbových chorob. Některé z nich jsou náchylné k verticiliovému vadnutí způsobenému druhy rodu Verticillium, které může způsobit i značný lokální úhyn. Choroba způsobená druhem Cryptostroma může zahubit stromy, které jsou ve stresu v důsledku sucha. Odumírání javorů může být vzácně způsobeno kořenovou hnilobou Phytophthora a kořenovou hnilobou Ganoderma. Listy javorů jsou koncem léta a na podzim běžně znetvořeny „černou skvrnitostí“ způsobenou druhy rodu Rhytisma a plísní způsobenou druhy rodu Uncinula, ačkoli tyto choroby obvykle nemají nepříznivý vliv na dlouhodobý zdravotní stav stromů.[9] Hypoglycin obsažený v semenech a semenáčcích javoru klenu vyvolává u koní smrtelnou atypickou pastevní myopatii.[10]

Taxonomie a systematika[editovat | editovat zdroj]

Typické okřídlené dvounažky javoru jsou rozlišovacím znakem rodu

Rod Acer platně popsal Carl Linné ve svém základním spisu Species plantarum z roku 1753; název se však objevuje již u Plinia staršího a má pravděpodobně přímou souvislost se stejně znějícím latinským adjektivem o významu „ostrý“, jež upomíná na ostré hroty javorových listů.[2] Spolu s rodem Dipteronia byly javory tradičně řazeny do samostatné čeledi javorovité (Aceraceae); novější klasifikace včetně systému Angiosperm Phylogeny Group (APG) však podporují zařazení do čeledi mýdelníkovité (Sapindaceae), která by při vyřazení javorovitých a blízce příbuzné malé čeledi jírovcovitých (Hippocastanaceae) zůstala parafyletická. Při zařazení do čeledi Sapindaceae je rod Acer řazen do podčeledi Hippocastanoideae spolu s rody jírovec (Aesculus), Dipteronia, Billia a Handeliodendron.[11][12]

Rod se dále dělí do 14–16 morfologicky vymezených sekcí a sérií, jejichž vzájemná fylogenetická souvislost dosud nebyla zcela vyjasněna a některé pravděpodobně nejsou monofyletické. Javor jasanolistý a další morfologicky odlišné druhy ze sekce Negundo byly dříve vydělovány do samostatného rodu Negundo (javorovec).[12][13][4][14] Typovým druhem rodu je javor klen.[15] Molekulární studie zahrnující údaje o sekvencích DNA z chloroplastového i jaderného genomu naznačují pozdně paleocenní původ rodu, který se poprvé objevil na severovýchodě palearktické oblasti. Po rychlé divergenci linií následovalo několik nezávislých disperzí do nearktických a západopalearktických oblastí.[16]

Převážná většina druhů je diploidních, s počtem chromozómů 2n = 26.[6]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Zde je uveden zjednodušený výběr významnějších druhů rozdělených podle kontinentu původu. Kompletní seznam je možno nalézt na stránkách BioLib.cz (včetně dělení do sekcí)[17] nebo v databázi Plants of the World botanické zahrady v Kew.[18]

Javor mléč je pro své časné jarní kvetení atraktivní okrasnou dřevinou

Evropské javory[editovat | editovat zdroj]

  • Javor klen (Acer pseudoplatanus) – Evropa bez severních oblastí, Kavkaz
  • Javor mléč (Acer platanoides) – většina Evropy po západní Sibiř, Malou Asii a Írán
  • Javor babyka (Acer campestre) – většina Evropy po Malou Asii, Kavkaz a Írán
  • Javor tatarský (Acer tataricum) – od jihovýchodní Evropy po Střední a jihozápadní Asii
  • Javor francouzský (Acer monspessulanum) – jižní Evropa, Středomoří
  • Javor kalinolistý (Acer opalus) – západní Evropa, Kavkaz
  • Javor kaspický (Acer hyrcanum) – Balkán, jihozápadní Asie
  • Javor krétský (Acer sempervirens) – východní Mediterán
Kvetoucí asijský javor Acer pubipalmatum
Javor tříkvětý (Acer triflorum)

Asijské javory[editovat | editovat zdroj]

Javor dlanitolistý (Acer palmatum)

Severoamerické javory[editovat | editovat zdroj]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Okrasné pěstování[editovat | editovat zdroj]

Zlatě variegovaný keř uprostřed květinové zahradní kompozice
Zlatý kultivar javoru shirasawanského (Acer shirasawanum 'Aureum') v zahradní kompozici

Javory patří k nejčastěji pěstovaným okrasným dřevinám mírného pásma. Dekorativní je především jejich zajímavě tvarované olistění, které navíc podzim může nabývat nápadných zlatožlutých, oranžových, jasně červených až temně purpurových barev; u některých druhů upoutá pozornost též časné jarné kvetení, malebně odlupčivá borka či barevné letorosty. Jsou využitelné do skupinových a kulisových výsadeb, alejí i velkých krajinářských úprav, mnohé jsou pro svůj habitus atraktivními parkovými solitérami, přičemž dobře snášejí i zakouřené městské prostředí. Málo vzrůstné japonské javory jsou oproti tomu efektními rostlinami na skalkách, květinových zídkách, v předzahrádkách, podél zahradních cestiček, u vodních prvků a podobně; lze je pěstovat též v nádobách.[19][20][21] Vyšlechtěno bylo nesčetné množství kultivarů a kříženců lišících se vzrůstem (například globózní formy s kulovitou korunou nebo sloupcovité kultivary, vhodné do uličních stromořadí, nebo naopak kultivary převislé, „smuteční“) i tvarem a barvou olistění (např. červenolisté, žlutobíle variegované, různé stříhanolisté formy apod.). Jen samotný javor dlanitolistý (Acer palmatum) má více než 1 000 známých kultivarů, většina z nichž byla vyšlechtěna v Japonsku a hrají svým pestrobarevným olistěním významnou úlohu v kompozici japonských zahrad. Množství kultivarů má i evropský javor mléč a javor klen.[2][21]

Javory jsou též častou volbou pro tvorbu bonsají. Oblíbené jsou opět javor dlanitolistý (Acer palmatum), javor Bürgerův (A. buergerianum), javor amurský (A. ginnala), javor polní (A. campestre) či javor francouzský (A. monspessulanum), které dobře reagují na techniky redukce listů a větvení; lze ale použít většinu druhů.

Dřevo[editovat | editovat zdroj]

Proužky dřeva a výřezky kytarového těla v různých odstínech dřeva
Vzorníky akustického javorového dřeva v továrně C. F. Martin

Javorové dřevo se běžně využívá v papírenském a dřevařském průmyslu a truhlářství, především k výrobě nábytku a dřevěných podlah a také pro dýhy a intarzie. Těží se hlavně vzrůstné stromové javory, v Evropě javor klen či mléč, v Americe javor cukrový, červený, jasanolistý nebo pensylvánský, méně vzrůstné druhy mají podřadnější význam. Dřevo má velmi širokou běl, většina javorového řeziva má světlou, žlutavě bílou barvu. Dřevo je středně těžké, pružné, houževnaté a tvrdé. Pevnost v ohybu je dobrá. Není příliš odolné vůči povětrnostním vlivům, ale lze je dobře opracovávat, snadno se leští, moří, barví a lakuje. Typický je výskyt mnoha dekorativních vzorů u zrnitosti dřeva a kresby letokruhů (vlnitý, očkový javor...), dané nerovným vzrůstem či napadením houbovými chorobami; tyto kusy jsou vysoce ceněny v dekorativním truhlářství a řezbářství.[22] Nezastupitelnou roli má javorové dřevo pro své akustické a vizuální vlastnosti ve výrobě hudebních nástrojů, především smyčcových, strunných (kytary), ale též dechových či bicích. V Americe se z javorového dřeva tradičně vyrábí bowlingové koule, kulečníkové hole, kuchyňská prkénka, řeznické špalky nebo baseballové pálky. Suché dřevo je využíváno k uzení, přes dřevěné uhlí z javoru je tradičně filtrována whisky z Tennessee, což je stanoveno i v její ochranné známce.[23]

Javor se používá jako dřevní hmota pro výrobu buničiny. Vlákna mají poměrně silné stěny, které zabraňují jejich rozpadu při sušení. Díky tomu je papír dobře objemný a neprůhledný. Javor také poskytuje papíru dobré tiskařské vlastnosti.

Javorový sirup[editovat | editovat zdroj]

Vaření sirupu v kotlích v dřevěné boudě uprostřed lesa, barevná kresba
Vaření javorového sirupu v Kanadě na pohlednici z 19. století
Související informace naleznete také v článku Javorový sirup.

Některé druhy javorů patří k cukrodárným rostlinám, z jejichž mízy se vyrábí známý javorový sirup. Pro tyto účely je nejvyužívanější javor cukrový, červený a černý, v menší míře i jiné druhy (stříbrný, jasanolistý či velkolistý). V zimě, kdy mají stromy období vegetačního klidu, se do kmenů vyvrtají díry. V předjaří, když poleví mrazy, sbírá se do věder míza stoupající k větvím a prýštící z ran; ta je pak zahřívána v kotlích, aby se z ní odpařila voda a zůstal koncentrovaný hustý sirup; při delším zahřívání vznikají produkty jako javorové máslo či javorový cukr. Postup byl objeven severoamerickými Indiány a posléze převzat evropskými osadníky. Nejvíce javorového sirupu produkuje Kanada (především provincie Québec) a státy Nové Anglie, okrajově je vyráběn také v Koreji a Japonsku.[24]

Červený javorový list se žlutou žilnatinou, za ním dva zkřížené meče
Javorový list na znaku kanadských ozbrojených sil

Kulturní souvislosti[editovat | editovat zdroj]

Javor se svým ohnivým podzimním zbarvením je již od počátku 19. století kanadským národním stromem. Stylizovaný list červeného severoamerického javoru se nachází na kanadské vlajce.[25] Také proto se někdy sportovním reprezentantům této země hovorově říká „Javorové listy“ (např. při zápasech v ledním hokeji). Javor je také symbolickou rostlinou měst Helsinky nebo Hirošima. V českém prostředí se objevuje například v erbu města Javorník na severní Moravě.

Dlouhou tradici sahající snad až do 7. století má v Japonsku obdivování pestře zbarveného javorového listí, známé jako momidžigari. Jde o jakousi podzimní obdobu jarního svátku sakur, kdy je postupné zbarvování listí od severu Japonska k jihu široce sledováno sdělovacími prostředky a listnaté háje, stromořadí a parky jsou cílem masových procházek a výletů.[26]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Památný javor klen v Horních Vilémovicích u Třebíče, starý více než 600 let

  • Javor u Ferdinandova pramene v Mariánských Lázních

  • Podzimní výjev z kanadského Quebecu

  • Javorová alej v Kings County v Kanadě

  • Podzimní javor na japonské malbě ze 17. století

  • Kano Hideyori: Pozorování javorů (japonská malba ze 16. století)

  • Javor u kaple ve švýcarském Trunu, kresba z 19. století

  • Javor Bürgerův jako bonsaj

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maple na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b van Gelderen, C. J. & van Gelderen, D. M. (1999). Maples for Gardens: A Color Encyclopedia
  2. ↑ a b c d VĚTVIČKA, Václav. Stromy. Praha: Aventinum, 2004. ISBN 80-7151-238-9. 
  3. ↑ a b Koblížek J. (1997): Acer L. – javor. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds), Květena České republiky 5, p. 153–159, Academia, Praha.
  4. ↑ a b c d Musil, Ivanː Listnaté dřeviny 2. Prahaː ČZU, s. 140 a n.
  5. ↑ „Sky Hook Spirals from Plane“ Popular Mechanics, December 1944, p. 75.
  6. ↑ a b Acer in Flora of China @ efloras.org. www.efloras.org [online]. [cit. 2021-07-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ BOTANY.cz [online]. 2009-03-01 [cit. 2021-07-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ BOTANY.cz [online]. 2007-07-04 [cit. 2021-07-17]. Dostupné online. 
  9. ↑ Phillips, D. H. & Burdekin, D. A. (1992). Diseases of Forest and Ornamental Trees. Macmillan. ISBN 0-333-49493-8.
  10. ↑ Atypická myopatie koní – problém také u našich chovatelů. www.naschov.cz [online]. [cit. 2021-07-18]. Dostupné online. (česky) 
  11. ↑ Harrington, M. G., Edwards, K. J., Johnson, S. A., Chase, M. W., & Gadek, P. A. (2005). Phylogenetic inference in Sapindaceae sensu lato using plastid matK and rbcL DNA sequences. Systematic Botany 30: 366–382. Abstract.
  12. ↑ a b (PDF) Phylogenetics of Acer (Aceroideae, Sapindaceae) based on nucleotide sequences of two chloroplast non-coding regions. ResearchGate [online]. [cit. 2021-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Preparation for classification of maples. web.archive.org [online]. 2007-09-15 [cit. 2021-07-17]. Dostupné online. 
  14. ↑ ZICHA, Ondrej. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  15. ↑ Tropicos. www.tropicos.org [online]. [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  16. ↑ ARECES-BERAZAIN, Fabiola; WANG, Yixi; HINSINGER, Damien D.; STRIJK, Joeri S. Plastome comparative genomics in maples resolves the infrageneric backbone relationships. PeerJ. 2020-07-13, s. e9483. Dostupné online. ISSN 2167–8359. DOI:10.7717/peerj.9483. PMID 32742784. (anglicky) 
  17. ↑ BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2021-07-17]. Dostupné online. 
  18. ↑ Acer L. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2021-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ MENCLOVÁ, Alena. Japonské javory pěstované v nádobách. Abecedazahrady.cz [online]. [cit. 2021-07-20]. Dostupné online. (česky) 
  20. ↑ Japonský javor: solitér, který vám nepřeroste přes hlavu. ČESKÉSTAVBY.cz [online]. [cit. 2021-07-20]. Dostupné online. (česky) 
  21. ↑ a b HIEKE, Karel. Praktická dendrologie. Praha: SZN, 1978. S. 180–208. 
  22. ↑ Acer (maple) genus | The Wood Database [online]. [cit. 2021-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Tennessee Whiskey Gets a Legal Definition. EZdrinking [online]. [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ How Maple Syrup is Made – Vermont Maple Sugar Makers. vermontmaple.org [online]. [cit. 2021-07-17]. Dostupné online. 
  25. ↑ National Symbols. www.fraser.cc [online]. [cit. 2021-07-17]. Dostupné online. 
  26. ↑ Japonské maličkosti: Momidžigari (MangaCZ). web.archive.org [online]. 2011-09-17 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Javor&oldid=20298338“