Náletová dřevina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
K typickým náletovým dřevinám patří bříza bělokorá; zde mladý les v Hampshire v Anglii

Náletová dřevina je termín lesnický a ekologický, který zahrnuje všechny dřeviny, šířící se anemochoricky, tedy jejichž semena jsou roznášena vzduchem.

Semeno je buď samo okřídleno (smrkPicea abies, borovicePinus atd.), nebo plodní obal vybíhá v křídlo (jasanFraxinus, břízaBetula, jilmUlmus atd.), anebo jsou vytvořeny zvláštní krycí či nosné listeny, které působí jako křídla (habrCarpinus, lípaTilia atd.). Další možností jsou chomáče jemného chmýří, kterými jsou semena opatřena (vrbaSalix, topolPopulus atd.). Dle druhu okřídlení se pak pohybuje možnost semena doletět na určitou vzdálenost – například u vrb až 170 kilometrů.[1]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Náletové dřeviny se nenachází v klimaxovém systému, ale u sukcesně mladých společenstev. Nálet se uplatňuje zejména na místech, kde nebude mít konkurenci v boji o světlo (opakem je pak tzv. nárost u stromů s těžšími semeny, která o světlo tolik nebojují), tedy například u vykácených luk, u nově vzniklých mezí, na dvoře a zahradě, ale i u ekosystému po požáru.[2]

Nálety v druhové sukcesi[editovat | editovat zdroj]

Druhovou sukcesí rozumíme postupné střídání společenstev na nově vzniklém stanovišti (louka, dvůr, tundra po projití ledovce atd.). V první fázi například u zaniklé vesnice či pole zanechaného ladem dochází k invazi bylinných společenstev, v druhé fázi navazují keřová společenstva (maliníkRubus ideaus, ostružiníkRubus a další – rozšiřované zoochorickytrnkaPrunus spinosa, růžeRosa, hlohCrataegus) a právě náletové dřeviny, které využívají humusový základ již vytvořený předchozími společenstvy. Zprvu jde o světlomilné druhy (záleží na složení okolních společenstev, chemismu podloží, nadmořské výšce atd.), zpravidla nejprve bříza, na vlhkých stanovištích vrba, osikaPopulus tremula, na sušších stanovištích borovice. V další fázi přichází v sukcesi druhy vytvářející stabilní společenstva (javory, duby, habry, buky atd.).

Nálet ve městě[editovat | editovat zdroj]

Prostory města jsou ideální pro pozorování tohoto děje. Často jsou s náletovými dřevinami ve městě potíže, zejména pokud se jedná o invazivní dřeviny (pajasan atd.). Zároveň ale může být správný druh na správném místě vítaným prvkem – už kvůli nulovým nákladům na jeho výsadbu. Taková dřevina je dokonale adaptovaná na podmínky stanoviště a přidává estetický prvek do města.[3]

Náletové dřeviny a legislativa[editovat | editovat zdroj]

Zatímco v zákoně o ochraně přírody a krajiny není pojem „náletová dřevina“ vymezen, počítá se s ním ale v jiném zákoně: zákon č. 254/2001 Sb § 59 odst. 1 písm. J:

j) odstraňovat náletové dřeviny z hrází sloužících k ochraně před povodněmi, ke vzdouvání vody nebo k akumulaci vody; na tyto povinnosti se s výjimkou ochrany památných stromů, zvláště chráněných druhů rostlin, zvláště chráněných živočichů a volně žijících ptáků, nevztahuje zákon o ochraně přírody a krajiny.

Pojem nálet, nebo náletová dřevina česká legislativa nezná. Je ale často zaměňován s dřevinou, k jejímuž pokácení není třeba povolení – to je stanoveno v obecně závazné vyhlášce ministerstva životního prostředí [4]

Vyhláška ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

§ 8
Ochrana dřevin a povolování jejich kácení

(1) poškozování a ničení dřevin rostoucích mimo les (§ 7 odst. 1 zákona) je nedovolený zásah, který způsobí podstatné a trvalé snížení jejich ekologických a estetických funkcí nebo bezprostředně či následně způsobí jejich odumření.

(2) povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les za předpokladu, že tyto nejsou významným krajinným prvkem (§ 3 písm. b) zákona) a jsou splněny ostatní podmínky stanovené zákonem a jinými právními předpisy, se podle § 8 odst. 3 zákona nevyžaduje pro stromy o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí nebo souvislé keřové porosty do celkové plochy 40 m2.

Příklady přizpůsobení semene pro nesení větrem[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Almanach lesního semenářstí, Brázda, tiskařské závody, národní podnik, v Praze
  2. Dr. Pravdomil Svoboda, Život lesa, Brázda, Nakladatelství jednotného svazu českých zemědělců, Praha 1952
  3. http://www.stromy.cz/odpovedi.htm
  4. http://www.letnany.cz/cely-prispevek.php?clanek=kaceni-drevin-rostoucich-mimo-les&id=298

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zdeněk Maďar a kol., Řízené péče o životní prostředí v Evropských státech, Academia, Praha 1990 ISBN 80-200-0164-6
  • Almanach lesního semenářství, Brázda, tiskařské závody, národní podnik, v Praze
  • Alois Mezera a kol., Tvorba a ochrana krajiny, Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 1979
  • Dr. Pravdomil Svoboda, Život lesa, Brázda, Nakladatelství jednotného svazu českých zemědělců, Praha 1952
  • Zákon o ochraně přírody a krajiny, 114/1992 sb.
  • Vyhláška ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]