Mluvící znamení
Mluvící znamení nebo mluvící erb je heraldický znak, který obsahuje figuru vyjadřující název či jméno nositele znaku a to přímo nebo prostřednictvím metafory.[1] V českých zemích se s takovými erby potkáme poměrně často.
Příklady[editovat | editovat zdroj]
- Erb šlechtického rodu Šternberků (Sternbergů) – zlatá hvězda na modrém poli. Německy hvězda se řekne der Stern.
- Erb šlechtického rodu Krabiců z Weitmile (Veitmile) – stříbrný žernov na červeném poli. Weitmile se dá přeložit jako "ze vzdáleného mlýna". Německy daleko se řekne weit, mlýn je die Mühle.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kanárské ostrovy (státní znak ostrovů je mluvící díky štítonošům-psům. Latinské slovo canis = pes. Území tedy nedostalo název podle kanárů, ale naopak ptactvo bylo pojmenováno podle výskytu zde. Podle zmínky dějepisce Plinia staršího dostal jeden z ostrovů v 1. století jméno Canaria (Psí ostrov), když skupina mořeplavců vyprávěla, že se tam setkala se smečkami psů obrovitého vzrůstu. Španělé potom název upravili na Gran Canaria a v podobě Islas Canarias začali užívat pro celé souostroví.
-
Znak českého šlechtického rodu Krabiců z Veitmile (ve znaku mlýnský kámen odkazující na německý přídomek weit= daleko, /tedy vzdálený/ a mühle /mlýn/)
-
Lodž (pol. łódź = loď)
-
Šternberkové (něm. der Stern = hvězda)
-
Švamberkové. Poněmčené jméno si zvolili podle labutě v erbovním znamení (Schwann= labuť).
-
Rožmberkové, páni z Růže (zde přenesená růže do znaku Krumlova)
-
Osobní čtvrcený znak pomocného biskupa pražského Jana Lebedy. (Ve 2. a 3. poli figura rostliny lebedy odkazuje k příjmení nositele).
-
Osobní čtvrcený znak pomocného biskupa pražského Antonína Podlahy. (Ve 2. a 3. poli figura přibitých prken evokující podlahu odkazuje k příjmení nositele).
-
Boží Dar (stylizovaná postava žehnajícího Boha Otce s královským jablkem a tiárou.)
-
Bukovany (okres Olomouc)
-
Čížov (figura čížka lesního)
-
Dubí (okres Teplice)
-
Dubno (okres Příbram)
-
Dymokury (Jméno obce se odvozuje podle ústního podání ze slov dým a kouř, nebo dým a kůry. Stříbrný vlnitý klín ve znaku právě evokuje kouř. Figura větve svídy odkazuje ke jménu vsi Svídnice, která je součástí Dymokur. Černé návrší se stříbrnou růží s černým semeníkem značí Černou Horu, další součást Dymokur).
-
Herink (figury ryby sledě obecného neboli herynka.)
-
Heřmanov (okres Žďár nad Sázavou. Dvě figury heřmánku pravého)
-
Holohlavy (okres Hradec Králové)
-
Holubice (okres Vyškov)
-
Hora Svaté Kateřiny (postava svaté Kateřiny)
-
Husinec (okres Praha-východ)
-
Ježkovice (okres Vyškov)
-
Kozlovice (okres Frýdek-Místek)
-
Křenovice (okres Přerov)
-
Lázně Libverda (lázeňské zřídlo)
-
Lipová (okres Prostějov)
-
Lipová-lázně (okres Šumperk)
-
Loděnice (okres Beroun)
-
Loučná nad Desnou (Zelené pole=louka)
-
Loučovice (okres Český Krumlov)
-
Ohrazenice (okres Příbram) (palisádová hradba; ohrada)
-
Oplocany (okres Přerov)
-
Polomí (okres Prostějov)
-
Postřelmov (Střela-šíp ve znaku odkazuje k osobnímu jménu údajného zakladatele osady Postřělima i k samotnému názvu obce).
-
Přáslavice (figura přeslice)
-
Praha-Řeporyje (rostlina řepíku lékařského vyrytá i s kořenem.)
-
Smržovka (houba Smrž obecný)
-
Svébohov (figura tzv. božího oka odkazuje k osobnímu jménu Svéboh, z něhož vychází název obce).
-
Obec Tis
-
Tisovec (okres Chrudim)
-
Velká Polom (okres Ostrava-město)
-
Vlčice (okres Jeseník)
-
Vlkoš (okres Hodonín)
-
Vranovice-Kelčice (okres Prostějov)
-
Vrbátky (okres Prostějov)
-
Žabeň (okres Frýdek-Místek)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://heraldika.webnode.cz/mluvici-znameni/ - Mluvící znamení
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mluvící znamení na Wikimedia Commons