Višňová (okres Liberec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Višňová

Hrázděné domy ve Višňové
Znak obce VišňováVlajka obce Višňová
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0513 564494
Kraj (NUTS 3) Liberecký (CZ051)
Okres (LAU 1) Liberec (CZ0513)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Frýdlant
Historická země Čechy
Katastrální výměra 30,25 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 336 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 228 m n. m.
PSČ 464 01
Zákl. sídelní jednotky 9
Části obce 9
Katastrální území 5
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Višňová
Višňová čp.184
Frýdlant
464 01
Starosta Tomáš Cýrus
Oficiální web: www.ob-vis.net
Email: visnova@ob-vis.net
Višňová
Red pog.svg
Višňová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Višňová (německy Weigsdorf[2]) je vesnice na severu Česka, v okrese Liberec, v libereckém kraji. Leží v nivě řeky Smědé při česko-polské státní hranici. Územím obce dále protéká Pertoltický potok a je v něm Dubový rybník o rozloze asi 12 ha. V obci je mateřská a základní škola.

Leží na železniční trati z Frýdlantu do Černous, na které je zřízena železniční stanice Višňová. S Frýdlantem a okolními obcemi má také spojení silniční. V osadě Andělka je pěší hraniční přechod do polské obce Lutogniewice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poprvé se název obce Višňová objevuje roku 1334 ve jménu Petrus de Wicgnandisdorf, kostel nad obcí je písemně doložen roku 1346. Pojmenování se z původního Wicgnandisdorf změnilo na Weigsdorf, které se používalo až do roku 1948.[2] Obec se historicky dělila na tři části: Horní Višňovou, patřící k zawidówskému panství, Střední Višňovou, patřící k Žitavě a Dolní Višňovou, patřící k panství frýdlantskému.

Toto rozdělení bylo zrušeno v roce 1848 při úpravě zemských hranic.[3] Tak vznikly dvě obce: česká a saská. Saská část tehdejší Višňové leží dnes v Polsku a nazývá se Wigancice Żytawskie.

Již po třicetileté válce se v obci rozmohlo pěstování lnu a tkalcovství a koncem 18. století také bavlnářství. Ve druhé polovině 19. století se však začala prosazovat moderní strojová výroba v továrnách. Námezdní práce v továrnách se společně s výrobou domácí staly nejčastějším způsobem obživy obyvatel Višňové. Pouze menší část obyvatel se živila výhradně zemědělstvím. Kvůli pokračující industrializaci byly v oblasti postaveny moderní komunikace: silnice ze Saska roku 1852, do Frýdlantu roku 1872. Rozhodující pro další hospodářský rozvoj oblasti bylo postavení železnice LiberecFrýdlantZawidów a zdejšího nádraží (1875).

První písemná zmínka o obci Andělka je z roku 1340, její původní jméno bylo Engilsdorf, později Engelsdorf. Na Andělov změnila jméno obce zde umístěná československá vojenská jednotka. Konečně roku 1945 bylo jméno obce úředně změněno na Andělka. K obci patřily od roku 1850 osady Filipovka, Loučná a Sáň. Samosprávná byla Andělka do roku 1980, kdy byl zdejší Místní národní výbor sloučen s MNV Višňová.

Víska (Dörfel) je připomínána již v roce 1396, kdy patřila k závidovskému panství. K Čechám připadla až v roce 1848 při úpravě hranic. Byla nejprve částí Višňové, od roku 1880 byla samostatná. Víska se skládá ze dvou částí: severní a lépe zachované jižní, kde se nachází množství hrázděných domů. Ve Vísce se od roku 1853 těžilo uhlí, později zde byla postavena mechanická tkalcovna podnikatele Hermanna Pollacka a další tkalcovna a barvírna Carl Engemann. Na řece Smědé byla postavena vodní elektrárna vyrábějící proud také pro okolní obce.

Na konci 13. století byl v místě, kde do té doby stála kaplička, jež zde měla být již roku 1160, vybudován raně gotický kostel svatého Ducha. Po druhé světové válce se sice ocitl na polském území, leč později byl předán Československu.[3]

Obec v roce 2000 neúspěšně usilovala o zisk titulu Vesnice roku.[4]

Po komunálních volbách konaných v roce 2014 se starostou obce stal Tomáš Cýrus,[5] jenž vystřídal v této funkci Mgr. Vladimíru Erbanovou.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec tvoří devět vsí:

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Višňové (okres Liberec).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  3. a b c DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Nejkrásnější výlety vlakem. 1. vyd. Praha : Euromedia Group – Knižní klub, 2014. 168 s. ISBN 978-80-242-4592-8. Kapitola Idyla u Smědé, s. 36.  
  4. Shrnutí ročníku 2000 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, [cit. 2015-09-21]. Kapitola Seznam zúčastněných obcí. Dostupné online.  
  5. CHADIMOVÁ, Lenka. Zápis z ustavujícího veřejného zasedání Zastupitelstva obce Višňová č. ZO/1/2014. Višňová : Obecní úřad, 2014-listopad-6. 8 s. Dostupné online. Kapitola Volba starosty, místostarosty a členů Rady obce, s. 2–3.  
  6. a b MIKULIČKA, Jan. Český strom roku na Frýdlantsku zachránil životy, teď ho ošetřili. iDNES.cz [online]. 2014-09-19 [cit. 2014-09-21]. Dostupné online.  
  7. MIKULIČKA, Jan. Český strom roku roste ve Višňové. Je to dub a zachránil lidské životy. iDNES.cz [online]. 2013-10-18 [cit. 2013-10-18]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Anděl, R.; Karpaš, R.: Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. 555, Liberec, 2002, ISBN 80-86424-18-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]