Dětřichov (okres Liberec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dětřichov

Kostel svaté Anny
Znak obce DětřichovVlajka obce Dětřichov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0513 546607
Kraj (NUTS 3) Liberecký (CZ051)
Okres (LAU 1) Liberec (CZ0513)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Frýdlant
Historická země Čechy
Katastrální území Dětřichov u Frýdlantu
Katastrální výměra 9,71 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 689 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 355 m n. m.
PSČ 464 01
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Dětřichov
Dětřichov 2
464 01 Frýdlant
Starosta Daniel Kopecký
Oficiální web: www.detrichov.net
Email: obecdetrichov@seznam.cz
Dětřichov
Dětřichov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dětřichov (německy Dittersbach) je vesnice na severu Česka, v okrese Liberec, v libereckém kraji. Leží ve Frýdlantském výběžku asi 4 km jihozápadně od města Frýdlantu na silnici I/13 do Liberce. Obec má 689[1] obyvatel, je v ní mateřská a základní škola. Protéká jí říčka Oleška.

V roce 1900 byla zprovozněna úzkorozchodná dráha z Frýdlantu do Heřmanic a dále do Žitavy, byla však zrušena roku 1976.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předpokládá se, že obec byla založena v období německé kolonizace ve 14. století. První písemná zmínka o ní z frýdlantského urbáře 1381–1409 se týká zdejšího kostela sv. Anny. Vesnice vyrostla na místě, kde na cestu z Chrastavy do Frýdlantu napojovala cesta z Žitavska vedoucí přes Rybarzowice (Reibersdorf) a Bogatyniu (Reichenau) a Heřmanice. Vždy šlo o vrchnostenckou vesnici, vlastněnou majiteli frýdlantského panství. Historii obce se nevyhnula náboženská perzekuce v průběhu reformačního hnutí. Jejím výsledkem bylo opuštění 15 usedlostí, jejichž obyvatelé se raději vystěhovali ze země. Přesto zde dalších 38 gruntů zůstalo obydleno a to vytvořilo dobré podmínky pro další vývoj obce. Částí tohoto vývoje byla účast na odporu proti Gallasům v letech 1679–87 vedeném Andreasem Stelzigem. Dětřichovští se zúčastnili i srocení poddanách pod frýdlantským zámkem. Následně došlo roku 1780 k parcelaci zdejšího panského dvora a vzniku nové vesnice Kristiánov (Christiansau), pojmenované na paměť zakladatele hraběte Kristiána Filipa Clam-Gallase.

V osmdesátých letech 18. století měl Dětřichov 28 číslovaných domů, v roce 1833 bylo v obci 174 domů s 395 obyvateli. Způsobem jejich obživy bylo zemědělství a tkalcovství. Textilní výroba se stala základem dalšího rozvoje obce. Tkalcovskou dílnu rodiny Klingerových získal saský továrník Carl August Preibish a vybudoval z ní textilní továrnu, ve kterém v roce 1910 pracovalo 700 zaměstnanců. Další továrnu vybudoval v obci Bernard Hannig, jehož firma skončila roku 1864, a objekt koupila nejprve firma liberecká a pak roku 1881 vídeňská firma M. B. Neumann a synové a v jejich továrně bylo roku 1910 zaměstnáno 180 lidí. V roce 1857 měl Dětřichov 1289 obyvatel a roku 1900 žilo v 242 domech 1723 lidí. Roku 1935 jich bylo 1246: 1222 Němců a 24 Čechů.

Po odsunu Němců do obce přicházeli osadníci z Chrudimska, Bydžovska a okolí Hradce Králové, usadili se zde také volynští a zelovští Češi. Dětřichov měl od roku 1950 společný MNV s Albrechticemi, Vysokým a Kristiánovem.[2] V roce 1963 připadly k Dětřichovu také Heřmanice. Usnesením ONV ze dne 19. září 1985 pak byl sloučen s Frýdlantem. Po sametové revoluci se z tohoto svazku osamostatnily nejprve Heřmanice s Kristiánovem a roku 1992 také Dětřichov.

Po komunálních volbách konaných na podzim 2014 došlo k výměně starosty, kdy dosavadního Stanislava Šťastného vystřídal Daniel Kopecký kandidující za Unii pro sport a zdraví.[3]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Po jihovýchodní straně Dětřichova je vedena silnice I/13. Ta byla vyměřena roku 1826 a v letech 1830 až 1834 ji vybudovala firma „J. Pollak und Salomon Hahn“.[4] U silnice byl v domě čp. 180 vybudován zájezdní hostinec.[5]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svaté Anny
  • Socha sv. Jana Nepomuckého – na křižovatce silnice od Frýdlantu

Vodní mlýn[editovat | editovat zdroj]

Na jihozápadním okraji obce při silnici do Heřmanic stával v údolí Olešky vodní mlýn (objekt čp. 23). Řadil se k nejstarším domům v obci. Neví se, kdy vznikl, ale k roku 1651 je udáváno, že ve mlýně je jeden mlecí stroj. Pohánělo ho dřevěné vodní kolo o průměru 7 metrů, na které byla přiváděna s vrchu voda z říčky Olešky náhonem dlouhým asi 1 kilometr. K posledním mlynářům patřil Stanislav Zajíc, jenž se během září roku 1946 přestěhoval do jiného objektu v obci. Následně se mlýn zastavil a po dobu dalších deseti let byl opuštěn. V letech 1959 až 1960 při tak zvané Demolici pohraničí došlo k odstřelení mlýna spolu s dalšími prázdnými domy v obci, které provedla vojenská jednotka. Poté byl mlýn srovnán se zemí a na jeho místě vznikla neřízená skládka odpadů, která byla zrušena až roku 1997.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha : Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 25.  
  3. Usnesení z ustavujícího veřejného zasedání zastupitelstva obce Dětřichov konaného dne 10. listopadu 2014. Dětřichov : Obecní úřad Dětřichov, 2014-11-10. 3 s. Dostupné online. Kapitola Volí, s. 2.  
  4. FREIWILLIG, Petr. Technické stavby Frýdlantska. Liberec : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, 2011. 127 s. ISBN 978-80-904852-2-8. Kapitola Dopravní cesty a objekty, s. 16. [Dále jen Freiwillig]. 
  5. Freiwillig, s. 18
  6. KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. 1. vyd. Praha : Libri, 2003. 179 s. ISBN 80-7277-167-1. Kapitola Dětřichovský mlýn, s. 84.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]